Animované tváře promlouvají starobabylónsky, starogótsky nebo staroslověnsky ?

Pěkné úterí je třetího unora a nařadě je naš pravidelný magazín

o vědě výsku mech a inovacích, co jsme připravili tentokrát.

Animované tváře promlouvají starobabilonsky, starogodský, nebo staroslověnsky.

Tak vypadá virtuální výstavám mrtvých jazyků na vebu univerzete kardlovy.

Povímé vám, jak znikala.

Probereme na kolik centralizace infrastruktury ukraińských sijdlišť budovaných podlesovětských vzorů

přispívá k jejich zranětelnosti.

A dokážeme se připravit na suchovalny vedarči požáry držíf nežli údeří.

Větci zesedmy evropských zemí včetně česka spojeli dota

a vytvořili nový nastroj, který dokáže předpovidat klimatické extrémy vestřední Evropě

až na devědy dní do předu.

Príjemný poslech přeje Lucievo Pálenska.

Některý větci dovedou mluvit dávno zaniklíme jazyky.

Je jejich hlasy můžeme slišet v nahrávkach na vebu

hlasy mrtvých jazyků od univerzete kardlovy.

Zistit, jak přesně se čtou slova v řeči starých germanů

nebo babilonianů, byla podle odborníku do slova detektivní práce.

Tam bych rozuměl Kaiser August.

Gotční na se vlastně dochoval zajmé na koup části překadu.

Nového zákono.

Jan Bíčovský, s felozofické fakulty univerzete kardlovy

předvědli jedu z nahrávek a hlasu mrtvých jazyků.

V českém překladu bybile kralické by ta to ukázka zněla.

I stalo se v těch dnech, vyšlo je stvěrčení od císaře Augusta

a bybil obsáne všetském svět.

Gamelyan, ale na mediumgard.

Na vebu felozofické fakulty promouvají starými jazyk

a nemovane tváře generované počítačem.

Hlasy o fjempatří skutečným lidem.

To znamená, že jsme musel přesvěčit kolegi,

kteří se zabývají těmi jazyký, aby je skusili,

nahrát tak jako, kdyby skutečně předvámy stalo živý mluvči

a mluval do rádia.

No není to typický ukol pro někoho,

kdo se zabývá klínopisem na příklad.

Davej jazyký se samozřejmě zachovali jen v psa neporobě.

U mnohých písem třeba od progoč tynu starosluvěnším a tak dále,

týpořád to samé pismu, které používáme zmenčíme obně

nami předská alphabeta původně potom Latinka.

Jak přesně se tehry, ale četli? Znělo jil jako Českéju,

nebo jako anglické ju, čiš panielského.

Spravnou výslovnost věci udvodili tím,

že mezi sebe uporovnávali brýské jazyky.

Někdo někomo předával nějakou písemnou sůstavu.

A tam se dá předpoklada, že pokud v tom jazyce bylo nějaká hlaska,

která zněl jako původně se zapisuje něčem, co máno žičko a bzíško.

Dělou se tak i udávnějších jazyků.

I starověké říše jako babiloněné nebo HTT-si předávali písmou mezi sebou,

ale ide se snažili zapisovat cizí slova posvém.

Třeba udchetitůvíme, že oni se odbabilonsu růna učili klinové písmou,

ve kterém byle znaký prosto a znaký prosto HTT-y.

Bůvý proč používali jenom ty prosto.

Co koli, co ten babilonet slišel s HTT-ových úst?

Znělou více jako to babilonské š.

A to je situace, která se opakuje pořád okola.

Čech slišel starého hornioněmce.

Jak vyslouvo je třeba meno ježíše krista?

Tak měl poci, že sliší, že...

A še?

Proto mi máme ježí...

Anglične majdzi z z z z z.

V řaděj jazyků se na víc dochovali přímo psa nezmínky o tom,

jak se která slova mají, nebo nemají vyslouvovat.

Na příklat Jan Hus, v jednom zpysek kritisoval dobovou vyslouvnost češtiny.

Blovil o tom, že po německém spůsobu někdo vyslouvé místou říkále.

Takže, že se stratou to tvrdelou.

Ale, blyasně, máme molerní čeště stejně,

pokud děláte pravo pysnou hibu v češtiny.

Každém něké zatvrde a obráceně,

je to krásní důkaz, že proběhlá hláskova změna.

Psa třistá let, blyasně indikovalo, že mezi ří a Ú,

a Ú, v čištěně už dále rozděl není.

A nítak nám, ale dochované texty dávních jazyků,

neřiknou dokonale, jak se v té době opravdu mluvilo.

Dodnes jsou slišet rozdíli,

třeba mezi nářičí mě horní a švícarské němčiné.

Na hravka z G.T. institutu.

Nindá šváci.

Únd išpréšte šváci a dojč.

Újtr švíc.

Únd iréto švíci pič.

V dávnějších dupách na víc psaní byla neobvěkla

a pre stežní věc připomína Jan Pičovský.

Spousta těch lidí dal negrámutna.

To znamená, že potřebovali písaše, kterému bylo nutno zaplátit.

Takže to zase znamená, že spížvíme,

jak dopěsi psalety boho tří neštihuč.

Písaže se záměrně snažili držet

je to něco podobného, jako když byl pozdějí novýnko urozhlas

a promolvali v něme větci jako Emil Votoček.

Ač operate chemické připochodě chrůmítových

nevědomtíhojně byli provádě.

To je řekně mě nějaký ideal dobrého autora,

kterým se mnozí potomří díli,

ale to neznamená, že takle věčná populace mluvil a skutečně.

Na hrávky starých jazyků si můžete poslechnout

na věbu filozofické fakulty na stránce

tváře mrtvých jazyků.

No a o jazycích budeme ve vědě plus mluvit

i v příštých minutách a to opět

z martínem z naší vědecké redakce autonem předkozy

o příspěvku, kterého teď výtám ve studiu dobrý den.

Dobrý den.

Martín, do jaké míry se vůbec dájí mrtvé jazyký oživit?

Dase to je mům o mezeně.

Záleží to tí školik těch ostatku máme k dispozyci.

U jazyku, které jsou mrtvé stovké nebo tisí celety

je na překášku právě to, že si lidé hodně rozmyslili,

co dát zapsát.

Z některých oblastí se dochovala jenů umělecká literatura

z iných naopak čistě úřední psaní rikaján byčovský.

Je to asi stejné, kodí si představíte,

že byste měle třeba nákupní se znamy

a mělste na základě toho poskládat,

mělostnou konverzací z dámou na příklad.

Spousta těch věcíb.

Evideně existovala, ale oni neměle důvod

je zaznamenávat,

kdybychom se takovým jazykým chcily normalně

do rozumývat, tak drží v nebo později

nárazíme na to, že nám chyběji slova.

To je také důvod proč těm jazykým věcí říkají mrtvé.

Když s ním lidé nemluví tak jazyký,

nedor ústají, přestávají se vyvět,

postutně skamení v omezenem počtupamátech,

které poní zůstanou.

Když větci načítali tý zůké ukázky,

tak také nevytvářili nové věty,

ale v zali si tu do bovou literaturu.

Martíná podlečeho větci vůbec vybírali, které jazyký ozvoučí.

Jan by čovský vym přiznal, že v tom neměl detajelně

promišlání plan.

Prjetněkolika lety vytvoril zvukovou výstavu,

která zňala v univerzitním kampusu

a měla přilákat lidíke studiu jazykovědi.

Postupně a jednotlivě oslovoval specialisty

na různé staré jazyký některé utáz k ukázky načetl

sam, takže to bylo pro postupní proces

a tady nešní virtuální výstava na vybu

to je uživena strojové generovanými tvářemy,

to je tchnová věc.

V tom ale moc věry není ty obrazky odpovídají

to můj, jak si stereotypně představujeme.

Staré ba bylo nějtšiněny, germány a další lidi.

V těch ukázka, které říkají zazní tu

a tam slova jem šorozumíme i v současnosti.

Jak to větci vlastně vysvětlu

i pročně co zůstalo a dochovalo se

i do dnešních jazyku a něco ne?

Je to podobné jako s nám jli dmy, když stárneme.

Beď sa se vrmulý vtotvářích, které rysy nám zůstávají i nesem nění.

Ale da se to poznat až spětně, které z nich to byly, které zůstali,

které se změnili, kdy se podíváte na dítě, tak...

Také přesně nevíte, jak bude vypadat v dospělosti,

na to špak, jak bude bude jednou vypadat jeho potomci.

Ale když si po tom prohodenté rodiná

albům fotografyji, tak můžete porovnávat, jak si je ten jeden člověk

podobní v čase, jako dítě, jako dospělí.

A jak se také porovane, bo nepodobá svým příbuzním,

a přesně tak skoumají jazyký historiční jazykovětci.

Podle něch třeba čeština, angličtina a nemčina,

a také jdouší jazyký, pocházi z jednouho společného prapra prapra,

a tak bělále pra předká, pysetluján by čovský.

Jířeknete česky těch tři tisíce ten kých ternů.

A řeknete si to téš angličky v 3000 Finn Thorns.

Tak všechno slouha včeštně začinou na to,

všechno na fangličně začině jasno, která videoní vstach.

A podobně uz samohlasek, tak děžděknete včeštěně

to moc, noc, host, řeknete si německy,

tás, macht, nacht, gaz, a tak dále.

Poré jazykoviců, tak historie neustále pokračuje,

a máme praktický stejna ústa a úší jako naši předkové.

A tak můžu podle dnešních změn v reči a v pismu,

poměrně přesně odhadovat, jak se jazyký vyvěli i v dávné minulosti.

A jak se odborníci na historické jazyký dývají na zdánlivě

nesovy sijcí věc konkrétně na pravo pysné chyby,

že v reportáži jsme slišali, že špatně napsané tvrdé a měke i Ú

bude za 300 let chnou památkou.

Je to trochu paraduksní. Jazyk má to tě šlužit hlavně kě komunikaci,

abychom se dorozumněli nebo četli něco po předcích,

tak k tomu potřebujeme, abychom měli v jazyce co nejvíc společné,

ho co nejvíc stejné, ho co nejvíc jednotného.

Na opak, ale historie ukazuje, že neustále někám úhybáme,

a kaží jinak, jazyký se vyvě její proměňují,

a vlastně až k nesorozumitelnosti jsou to takové dva tlaky,

které je do uproti sobě,

a lidé, který varovným prstém ukazovali na pravidla, opravouvali chyby,

tak takový byly je restarem římě.

Jipickým do upozoruně, že tady v tom slově se nevislouvuje kratké a ledlově

a tam nev tom slově tohose.

Jo vlastně náso upozoruněvali na to, že v té robé už se tala tina velmi změnila

a že díš někdo četlu latýnský tak často byl bě.

Pritom, ale možná stejní jazykový velikání,

nevědomky poslouvali ten jazykový vývoj zase je nám.

Ní nám, je tím, že do jedné věti napsali třeba slova která znali,

odbabičky a oddědečka,

jako kde bychom u nás mluvili na půl na řečím z moravý a zčech.

Dodávám Martin Serp z naší vědecké redakce,

moc děkujeme za velice zajímavý přístěvěk na slišenou.

Eskidem na slišenou.

Poslouháte v jedu plus.

Půl hodinu o výsku mech, vynálezech a objevech,

které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu plus tečka rozlás cezet,

v aplikaci můj rozlás,

a v dalších podkástových aplikací.

Letošní zima je pro Ukraínu

nejtešší od počátku polnohodnotné Ruské Invazov

u Noru 2022.

V lednutám teploty klesali až k minus 15 stupňům.

Právě vechvíly,

kdy obivatele čelili intenzívním úderům

na kritickou infrastrukturu včetně energetické sítě.

Jedním zhlavních terčů je přitom hlavním nes toky jev.

O tom jako úroly ve zranětelnosti,

Ukraínských měst,

hrají sovětské vzory,

architektunického a urbanistického plánování

a uspořádání seedlejšt.

Teď budeme mluvc polu

z historičkou architekturistřevé UT

Eradomírov se dlákovou.

Dobrý den vřej.

Dobrý den.

Pani se dláková jako úroly vůbec hrála

měska architektura, v kontextu ochrany obyvatelstvá

před mějšími hrozbami ve 20. století.

Je to velice široká otázka,

ale podme to otevřít.

Je to velice široká otázka zvlážděš

20. století je vlastně.

Teď vyskorošekla na konci toho vývoje

protože odpradávná odprvního města,

které vzniklo tak to město sloužil

pochrenělý přípaně nebezpečíly

zblišího okolí se uchalovali do města

zchovávali se za jeho branány

a vlastně se dobívalo město

někdy se dobylo někdy nedobylo.

To je opravdu deavná historie.

To je deavná, když se sevé do sovětského svazu.

Tak vlastně tam byla velký problém

kde mají lidé bydlet ma sově se tam začala

stavěcí liště.

Ono skěme si liště,

bo ne se stavěla v podsikě všude

protože ten problém bydlení

v sovětském svazu to bylo bnohem trifal

po první setoval,

se ten problém bydlení bylo po celé Evropě.

A tehdy už byla dobak,

kde města neměla radby.

Pro to, že se domnívala,

že spůsobo boje už je takový,

že není potřeba sechránit za bahradbami.

Ale první setovalo ukázala,

že teher odbysou zbytečné

protože už to není nepřítele,

který je přímo protivně.

Ale nepřítele, který je někde

a přiletí zlatadlem,

muský nám je bombo,

a že to město je tedy už na prostostejně

vydané, na pospas všem, na přátelům,

jako cuklivě nácho.

Který to je vlastně jeden faktor

odtevřenosti,

kde je tam jesta se tala zranitelnějšími.

A jak to potom pokračovalo,

která změny třeba v urbanizmopak

mohli byt dal podle vás

z pohledu planování,

těch si jdliště už tedy toho sovětského

vzoru kličové,

v kontekstu ochranych lidí.

Ono a se nejdemluvit jenom osovětském,

protože ten přístop

vlastně 20-30 chlad,

že město má být vzdušné

proslujně na odtevřené

na bízet dostatek čerstvěch

vzduchu dostatek zeleně ten se

ta hlcou Evropova z Evropi

expandoval dal.

Navič se někdo nedomníval,

nebo pokud někdo tak to nebylo

urbanestá architek,

kde taková vět si jako bylo

první setovalka na stané,

ona pak na stala druhá,

která ukázala, že to ještě horsí

a ta potřeba výstavby bytů

byla daleko větší než po první setovalce.

A stavělo se všude, stavělo se moc,

a stavělo se v půc se kěstejnym

z půksobem od španělská

a šterá přesténsobětský svás,

ale město se stalo

vlastně neohranětálno.

Rozumím,

ale teď,

já vím, že pobyt vě se říka

je těždý general,

na druhou stranu historie

všech možných válech

mohla urbanisty přivezsk myšlence,

že, když někde bydlí opravdu velkémnoštví lidí,

tak by bylo dobře vyrobit nějaký ukryt.

Plánovali urbanisté

a tvůrci těch prvních sijdlišt,

těch opravdu obrovských sijdliště,

nějaké bezpečnostní prvky.

Tak dělali se kreti poddomé,

nejdělali se všude,

dělali se protože to v podsek je nejde.

S kým se asi přestalo taky všude,

protože lidá se do mní vále,

že už nezmou drěli,

a že ten hod ten spoksob ochrane

nebude potřeba.

Nehle je na to,

že v současné době

to, co se děje na Ukrajeně

před kým v podsek je nejde ochrane.

Protože tam se válčí úplně jinak,

tam se neválčí proti

fyzickému, proti fyzickým lidem,

tam se válčí tak,

aby jim byl,

tede slovozné přijemně neváme slovo.

Posyky znamožně neživod.

Tehle ty utoky na infrastuje,

ktoru to je nechciřekat

to novénka, ja nejsem speciele

stave válečnictví,

ale rozhodně v Evropěseském podkáváme

poprvé v takhle velikáme měřítku,

a je to v posyky jenomu káska

toho, že lidá mají pořád ideály

ale vždycky jsou lidé,

který mají ty ideály obráceně

a k tějtě moc tak ním oblížit.

Ale bnělo bez toho pro nás

panovat poučení,

i když jaké poučení vracece,

k tomu, že si každý bude to pycám,

každý bude obstarávat,

dvodu každý bude bydla cám,

na jsem to taky nejjde.

To také návrace mým způsobem na vesněcí

nebo do věstří.

A ta vesněcé a v posyky

stejně zreně tálná,

protože ten dron, nebo ten,

tohle tablou můžel lehkět kamkoliv

to se nemusí se ustří jenom na města.

Je to taková situace, která pro architek

která urbanezmos na jednu stranu může

vnášet musíme se připravit

na to, že to bude mě obnovat,

ale jak?

Pani sedlákova,

ale řadá lidí idnes,

se vlastně skývá prchá návenkov

do malých měst,

protože připustíme lidé,

kteří mají halupejne,

bo nějaká venkovská si,

dlada k můžou mít vlastní studnu

vlastní pohon elektriny,

a tak dále,

ale toho bych nezabíhala.

Když tez miněla,

že se přestali vlastně

jsou běžně se fevropě

a v súvětském svázu začali

stávět nějaké kryty,

ale vlastně se později

jsou běžně o toho odstoupelu.

Takže dnesuž třeba

ty kryty nájdeme

minimálně

i na ukrajně i fevropě.

Já se myslím,

že oni hlavně navíme.

Víte, ve kde v praze je nejbliší ukryt.

Já se přesnám, že já to nevím,

kde tam kde bydlem,

kde je nejbliší ukryt.

Mysmé trošku,

tak nemlouvím ukrajně,

ale my jsme vlastně v Evropě,

když nám vyčíte, že jsme spohrlině,

ale tak je v tomhle tom jsme slu,

protože jsme se domnívali,

že už nás čeká je nomírová doba.

Ale co z toho,

tedy pline na příklad dnes pro architekty

a urbanez ty mohou nějak

ovlivnět o dolnost měst

so hledem na případné valečné konflikty.

A jak?

Já vám jste obavežené mohou,

protože ten valeční konflik

jak chcete uchralně,

by bylo na toho pozemi,

trošku nevím.

Na tohle by a se měl odpovedět nějaký

vojenský stratek,

ale mě příde, že město,

které jen místem,

kde se jsou kstředí lidám,

mýstem, které nabízí lidám

službějěž si třeba na té vás něce

bude opořízují same,

nebo si je nemohou,

poříjět same.

Pro tě těm,

uvdokům tak jak se v dneska,

architektora udvanez mus

asi nemohou v člověka ochralně.

Tůž po druhé tady vyjadře

v našem pořadu do celou velkou skepsi,

tak já se přecijen znovu,

ještě zetám,

v roťme se ktěm krytům.

My tady v praze máme

istou výhodu, že máme metro,

takže my tady můžeme,

díkme tomu do nějakých

staniec metra,

také neznam podřebnosti,

ale na těch si dlištích na ukrajně

my výme, že tam lidé do krytů

běhají.

Ale už tašně dlouho,

takže oni běhají do sklepůvěčinou,

nebo o co dalších oby se mohli opří.

Já mám dém, že kromě toho,

jednak kě je v má také metro,

tam se také lidé,

uchil, uchilují, také tam přežívali

hodně dlouho dobu,

mají ty kryty, ale dál,

jako je těžko někam se uchílet.

My mou město odjet prič

přizám si, že v tomhle

tomu opravdu tápu,

jakým způksobem

se člověk,

protože tomu to vstilu velké,

protože je v tom krytuje vám zima,

když nemáte, ale křinoutek

v tom krytu něc nevidíte.

A na vrhnout nějaký kryt pro jedno 20. století

to není v moci architektu.

Normalistu.

Nepochímně v moci architektu

by to bylo,

kdyby někdo takové zadání

formulovala, kdyby to velké

architekte samé,

nebo někdo byím to zadání dál,

ale jak by měl vypadat,

kdyto znamená, že mám i dvlastně

k elektrálnou vlastní zdroj zvody

vlastní zdroj potravin,

trošku,

trošku,

zase se dostáváme do situace,

kdy pořád jsme závesli na ječeme zvenku.

Musíme nad tím přemyšletné,

bo musíte vy ekspertivat,

tím přemyšlet,

toly karado mírach se dláko vám

s fakulty stavebníče ve uté,

díky moc zározovor na slišenou.

Poslucháte vědu plus.

Súcho, vedrá, požáry,

ekstremi, které už nejsou vímkou.

V praze se sešli odbodníci

z celé stréní Evropy,

aby představili nový nástroj

v časného varování

před klimatickými ryzyky.

Unikátní web ClimForkast

dokáže předpovidat ekstremní

počasí v sedmi zemích.

U možný tak záhránážům

i uradům připravicena

nebezpečí drív nešnastane.

To najdůležitější

i je vlastně přímo to první,

co člověk uvidí,

když na platformu ClimForkast

je upříde,

a to je upoutávka

na ty třiho,

a vní Hazardy,

které nástrojám si projektu zajímají.

A těmi jsou sucho,

vlní veder a požáry,

ukazuje mýmonika hlavsova,

bioklimatiloškás

u stavu výskomu globalní změny,

a kde mi je vět.

Su to taková přijvilka

a tlačítka,

která tam na běžného uživatovej vyskočí.

A každé to tlačítko,

už potom dovedu na vštěvníká

webu přímo,

na speciávezovanou čás,

která se zabíva

právě tím daným Hazardem.

My jsme teďke,

a vidíme tam různé mapky.

Co nám ukazuje?

Pro každý ten parametr

teď treba v případě sucha,

tam máme vybrané nějaké ukazatova.

Důvežité,

usuhá je to především.

Sestavam map,

které se zaměřují na obsahvody v pude.

Pro suhu máme 3 parametré,

to intency ta suhá

déficit půdní vokosti

a revativní násicení půdy.

Mapky nám ukazuje

předpovět ekstremního

počasí až na 9 dní do předu.

A to nenpročesko

ale taky pro Německo,

je za potřebí kombinace

jednak veľmi přesné předpovědě

počasí na veľmi v aukem území.

To znamenáme,

využíváme proti to produkty

evropské předpovědní centrum

a jeho strěno bův předpovět.

Což se je ví jako jeden

z no nejvapsých předpovědních produktů,

které máme v Evropě,

kdy spozyci

a ve předpovědí počasí to nekončí,

kromětají tech metrologických parametru.

My musíme berat v uvahu

taky typu,

kteréní charakteristyky.

Vegetace je pro případní požá,

která může ovlivnět

šíření požáru ve vo nemterenů.

Součástí vebu

bude dopár měsíců

taky databáze

dopadů epizod sucha

Vlnveder

a přírodních požáru

v posledním čtvrc toletí.

Podle klimatologá

Lukáše do Laka

z geografického ustavu

masarikové univerzity

obsahu je víc neš 660

ekstremních událovstí

a temněž 5.000

zaznamu o jejich

dopadech na společnost

i přírodu.

Tuha databázi mít je dobré neznikolika

důvodů.

Ten první důvod je, že se můžem vydnách

poučíze samotná historie

a bychom viděli,

že iš minulosti

tady byli takové podobné

dopádi podobné hrosahu

a další vlkový hrou

teto databáze je,

že se můžeme poučí z iných států.

Můžeme se podíla

jaké dopádi nastali na příkal vižních státech

a jak postupně nastává

zmíná klimatu

tak podobné dopádi

možná časem na tcházecí

kde můžeme očekávat

izdé vystřeně Europie.

Jakdy se laven vepe,

dívám takový intujetivní

uživatelsky do celá přijemný.

Pro kohole ten vebslouží?

Myslím, že je to opravdu i běžním

uživatevům komokové

kdo se zajímal aktuální stav krajny

protože to solidování

těch důležité i pro nás

pokud se třeba chystáme do přírody.

Také důležité se se znamy

trchustou situací,

ale myslím si, že inaté státní

nebo národní úrovní

je to zajímavé pro jako kové skupinu,

která pracuje.

V české repubojece

jsou to typické treba zemně dělci,

který jsou velmi zaujetí

podním suchem,

situací podný osucha

nebo vonveder,

hasičí

a dauši skupiné

podobného ražení

i fostatních zemích.

Dodává bioklimatološka

monika hlavsova

ve pědostupní v sedmi azycích

a podle autorů

je jediný svého

druhu vestřední Evropě.

Karolina Burdová

český rozlas.

Ekstremní počasí

zasahu je Evropustále častěji.

Jak můžeme využit historii

a dataprávě

z nového vebu

Klim Forkast,

klepší připravě na tyto událo stí?

Tak na to se vyredská reporterka

Karolina Burdová

aptala

Klimatologa Lukáša

Doláka

z masarikové university

a z ustavu

Kademi je vět.

Mi na zákadě

klimatologicích dat vidíme,

že plneta země

se velmi polokoůle Evropa

speciálně se otepluje

proto hrozi častější výskit

právě těchto ekstremní jebů

jako slobný vedé repizory sucha

a přírodní požáry

nejem vestřední

ale i vždy Evropě

teda to frekvence

možnou z častější obvyskitu

je zestále výší a výší

takže můžeme říci

že se musíme připravě

na častější výskitěch

těchto ekstremní jebů

proč u těch ekstremní jebů

meteorologických je potřeba

sledevat nenom motocesko

ale podívat se na to

i steme z inérodní perspektyvy.

Jedenstí růvoduje na příklady

že v rámci naši dotabázi

v rám si našiho

pro jak tu jsme zaznamenali

celou řadu

teda zvaní přezhranční dopadu

typickým příkodem

bylo řáro v česko

saskénš výsarsku

kdy obecně požáry

často na pohrančí přesochdu

další státu

a je to doježité

jedná chceba

skorinací jasnický jednotek

a bychom mohli v časvorovat

jednotky v obudu

ustávati, aby se připravoly

na nějakou kryzovou situaci

a zárovej to doježité

na příklas pohoduven-veder

a bychom dokázali

v čas připravoly

na příklad nemostiční

za rizení, nemostičnice

na větší nápo,

na příklapacientu

kteří brů

teda nějakým uptížemy

případně častější

bězdy zachronek.

A když se na to podíváme

nad naši oblast,

kterou stese

vymezelé nebo,

kterou teď vidíme

a tu še spětně nebo

i těchéde v jednu do předů

kde je vlastně

ta evropa nejzranitelně

iší, což se klimatu týče.

Co se týče klimatu

tak v našym regionu,

který zahrnuje zředně

vropu plus Slovinská

Chorvacko.

Tak tam jsou jednou

znáši nejvizanitelní

pravětí džní stát

i to znamená Chorvacko

Slovinsko.

Vychterých pozuriem

nejvíčší počet

jednách požáru,

přírodních,

ale s nich

a zároveň tam pozuriem

častější výský

dvlnveder

a zároveň tím pádem

místní populace více

náchonější na negatim

i dopadí dvlnveder

jako jsou různé upali

dehydratace užechy

a další problém

i tohle jsou stínspojené.

Ale samozřejmě

jak se mění klima,

tak můžu také ríci

že istředně vropa

to je rako úsko,

česká publika po úsko

takými tropíme stále

častějšími dopadí

těchto ekstremu.

Vyby, které předpovídají

ekstremní počasí už existují.

V čem je ten vás unikatní.

Nejvíčší rozděl je v tom

že náž nový

web-clin-for-castečka EU

da va dohromadi všechny

web-y, naše předkozi

web-y, který provozuje

čegloup,

jedná se tedy

o web, který nám

poslíto informace

o pizoda,

słuchávolna,

který publiku

tento nový web se zaměřit

na celou ustřední

Evropu plus na

horvatsko.

Da se říc, že díky novému

webu teď budeme

nebo zachrané složky

budou připravené lepe

na na všechny ty je vy, které se

můžu stát.

Je to naše přání

a budeme velice rádí

pokud zachrané složky

v rámci celé

zřední Evropi budou

využíva dná žweb

a naše přepovéní systémi

pravdu je dějiž v několika stále

tak naše přepovéní systémi

zavedených a implementovány

a no pokud teda

ty to zachran složky

budou využíva dná žweb

tak je možné

aby se v čas připraveliná

na příká připadní zásách

a nebo na příká nemocníce

se připraveliná

výši výskit

o nemostřejmých

spoujených pravy

so na vyveder.

Dodává klimatolo

klukáš doláks

geografickeho ustavu

masarikovy university

Karolina Burdova

Český rozlás.

A znečního

magazinu věda plusu

už je to vše.

Dodává s některé stejmat za újalo

můžete si pořád nájd spětně

v archivu nebo na vebu můj rozlás

a podkástových aplikacích.

Za pozornost

děkuje luci jevo palenská.