Brněnští vědci pracují na technologii, která šetří nejen baterie, jejichž vyhozené množství za osm dnů se váhou rovná Eifellovce, ale je úsporná i u motorů a spotřebičů

I v pátek 13. pro vás máme unorovou vědu plus, o čom buda řeč.

Bryněnční větci pracují na technologii, která šetří nejen baterie, ale imotory a spotřebyče,

a znižuje tak tony vygozeného odpadu.

Na závěrtívné pro velbý ink ve školách se zaměříme na dobrou praksi.

Jak vypadá, když odborníci i školi jsou za jedno, že duše vní zdraví děti,

i vyučují cích je pro úspěch ve vzdělávání zásadní.

A do prahy se s jeli i špěčkový hepatologové z celé Evropy na výročný mítink Evropské Referenční Sítě Provzácná o nemocnění jater.

Jaké jsou nové možnosti ležby, a kam jsou časnosti směřoje vyskům.

Dobrý poslej které rena takropáčkova.

Věda plus!

Stroje by brzy mohli sami upozornět, že s nimi není něco v pořádku.

Vědci z breněnského vysokého učení technického výjejí senzory, které dokážou odhalit bryžíci se poruchu ještě předsel háním.

Nepotřebují přitom výměno baterijí a pomáhají tak sněžovat túny vygozeného odpadu.

Uplatně ní najdouvchytré domátnosti i v průmyslů.

V běžných spotřebičích nebo v motorech aut.

Nebo v motore z ní.

Fajn, je tam vyrovnání hod.

Starší bensínový motor ve své dílně posluchá automechanik Martin Formanek.

Základem je vyrovnání neverovnání hod, tak zvané tarokování.

A sojitřípady, kdybyt stopné poznáho, že motore z nít skvěle, a pak na jednou sajnca pokazují.

Může se stát, ale to bym musou by hodno ceno, uhem neskušeného uživatelé nebo mechanika.

Skušený mechanik Martin Formanek nemá problém poznát stav motoru podle zvuku.

Nealé každý dokáže blížíci se poruchu odhálit.

Jozev Star Nadello z fakulty informačných technologí ve u té pracuje na vývoj senzoru, které to umí.

Vybrace zvuk, teplota, z těchle ve ličiny se dá poznát.

Jesli to zařízení sechová, normalně, před tím než připadná porucha na stanet.

Podle Star Nadella může utáto čidlá detekovat poruchy širokeho množství různých zařízení.

To se dá aplikovat praktický kdekoliv, že klidně by to mohl byt kompresor vledníci.

Televizor, mobilně telefona podobně.

Vět cidu, ale ještě dálo v projektu z názvem Loli Pop IoT usilují o to, aby ty to senzor izládli neprředřitý prvoz bezvíměny baterie.

Dopilně je jako plojda z fakulty informačných technologí ve u té.

Mít těch senzorů v tom autě spousty je velmi nákladné, a tady se velice na bízí mít ty senzorik, takže oni se prostěnom,

čá přišrůbují někrek tomu motoru, a jsou napájeni sami tou vybraci.

Uspodný provost se vřitom netikájen senzorů, uplatnění můžnajit i v hytrích domácnostech, termostatech i v hytrě klíčencek,

která dokáže informovat o své poloze.

Tedy mám co v kásku tegu, který dokáže terazovat kdeje.

Tedy na tom malém čidlu, je tmaličky solarní panel.

3x20 cm.

Toto je takové ukázka, že je ta technogě, kterou by uživáme je věžný dostupná,

co mi se tam nažíme dodat, je ta hytrost tohoto svélové v řeším.

Toto je baterie, 232.

Uplacota baterka.

A tote malý super kapacitor vypará to jako malý kapacitor.

Tu batery můžeme cykli třeba 500 krát, než se dostaneme na 80% kapacitě, kdož si to ten super kapacitor můžeme cykli dminimálně 50000 krát.

Zahrizení tak kobyno je obojí, a chytrí so v tvérří dí, který zdroj využít,

še tří tím nejenu vlastní provoz, ale i planetu.

Vychází, že vlastně každou minutu je na celazém vychozenu 50-40 000 baterii.

Cílem věcuje o mezi te neustále výměny baterii v energetických, nenáročných zahrizeních

a zároveň díky samonaběcím senzorům předcházet poskození.

Tím šeřit peníze, čas i přírodu.

Maregensel český rozlas.

My teď zůstaneme u senzoru promoderní auta konkrétně elektromobili.

Pa velvácná věk z centrácejí teká fakute elektrotechniky a komunikáčních technologívé úte

se vesvém výskumu zaměřuje na to, aby byla ta to auta co nejspolegli vější.

Vyví senzorí a diagnostické systémy, které dokážu zachytit idrobné odchylky vhodu elektromotoru

a pomocy auto vyhodnotit zdaje bezpečné pokračovat třeba i v autonom ním režimu.

A Pavlávat Slavká teď už vítám ve vysilání dobrý den.

Dobrý den.

Jaké jsou tedy ty nejspolegli vější cesty, jak ochránit motory a systémy v nových autech?

Tak samozřejmě prvních rogě, celá ty se stebí na vrhnout tak, aby sunduvali spole rybě.

No ale potom samozřejmě žádných systém mní spolegli, a nemá ksi nekonečnou životnost.

Takže je potřeba vlastně řešit z nějakou diagnostiků, zavčas detekovat a klassifikovat možné porusi.

A nad injak zbá reagovat bude změnou funkce toho systému, a nebo je třeba napánová ním udržbí.

Proč vlastně chceme v autech co nejspolegli vější senzory a systémy.

Prináši to nějaký větší potid bezpečnosti nebo depravě o ta usporná o patření?

Já jsem je som říde obojec, protože somozřejmě čím ty systém jsou spolegli vější tak bude výžradovat mně udržbí.

Ale jsou časně vlastně potřeba také mná vědomu to, že se asy borde učnou tršitku změní přistud mobilitě, automobilům.

Abo kamžikou, kdy budeme provozovat plně autonomní do pravní prostředky, kde napalubě nebo vlastně bým pasajerem, nebo si by nikdo technický zadní, který je skopem vířešit po ruchu.

Tak mástně být ten systém nělbí třeba podobně spolegli vědostupně nějaké zvykem v letestří a být skopem pracovat i v připadě nějakých drodějíších závat.

Co všechno, dnes, senzory dokážou odhaly dříjíf, než si vůbec zředěčně čo všemné, že něco jinak nebo špatně.

Tak, ono to není jenou těch senzory, samozřejmě senzory z druhým formací, dnes vlastně dokážeme, nečeba na tom pohon elektrům bylu installovatředů, senzorů vibrací i mikrofoni, senzory akustické mi se přesnest nímá ni magnetického pohledoho.

Pohledoho motoru a podobně, a dalé to už vydní otázka, v pracování těch to signalů, dneska často i pomocí nastorů uměla inteligence.

V podstatě tam, kde idě o nějaké veľmi kritické poruchy, které můžou vás třeba i poškození k destrukcí toho pohonu.

Tak lozodně ten system je mohem rychlýší než uředíče, protože musí zachýtí třeba tu poruchu žádů, měli sekun, tak aby hlasně ten stroj mohlo třeba pokračovat i v prvůzodně ak dal i za té poruchy.

Předědět v někdy nemášem si prvest.

Vyste zmíněl umělou inteligenci, jakou roli hraje v téhle detekci závat?

Já bym se kož je čimnal větší, protože samozřejmě klasitky přístup, kdy jsme schopný prostě námodelované chování, vybraní sporuch,

vlastně smažitze na ít tatochování, v něřených datech, už nefunguje vlastně pro připad, kdy v zlígreně aká poruchá,

vytrů se pojďme nepočítalo, nebo je tak zákná, že prostě neduká, že me dobrze na modelovatochování.

A potom vlastně metory umělali inteligence nám umoždují minimálně zašitit, že se něco mění určit, kdyme tomu nějaké právě podobnosti,

jakého typu vytaporuchá mohla být, a v podstatě umoždut nám reagovat inatakové porusy, kterými se třeba běžně v provozunositkáváme.

Takže v budoucnosti by tomu hlo vypadat, takže třeba autoby samo poznalo, kdy nemůže vět na silníci, protože má nějaků, kdyby tomu skrytou poruchu, která by braněla bez pečnosti provozu,

nebo v čas odhadné, kdy přesně bude potřebovat service, neskad přece auta také ukazuje, že za nějakých újetích kilometrech, po nějakých újetích kilometrech musí je tedy na kontrolu.

Ale je pravdá, ale to je pravěto je mohli, takže základní rozděl v přístupu třeba i k serviceu, čeho sistému, nebo automobílu letadel i jiných systémů.

Nas stále větřiná udržbí, která se provádí je praventy vytní.

Ponyakých odpracovaných hodí na s kilometrech nebo na základě nějakého jiného serviceu, no předpísvále.

V tomokam říku de facto častom nímite i díli, které by přeba ještě mohli další dobů pracovat.

A tady vlastně ty moderní systémě, jak nostiky, by měli umožnit přejit k prediktivní udržbě, k tomu, že vlastně v každomokam říku máte dobrou informací rozdraví toho sistému.

A vlastně dělat třeba tu udržbů v těch v pravných ukámžitích, když je to potřeba a ne, jak si obečně.

U automobílu něco takové už děkde je vystuje, protože některé automobílu je mají na příklad pro měna, zneská pro měna interváli v měny jole.

Ale pro mě tady vlastně teho vlasti to není eštak čistčasté, že by vlastně ta udržbou probíhala na základité potřebí je nejromě, jakých interválu.

říká pavelová clovek z centrácij téka fakulty elektrotechniky a komorikačních technologiji ve uté v breně a děku umodskrát za rozhovor a na slišenou.

Také děku důrašledanou.

Poslouháte, vědu plus. Půlhodinu o výskumech, vynálezech a objevech, které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu plus tečka rozlás cezet, aplikací můj rozlás a v dalších podkástových aplikacích.

Stovky škol po celé republice se zapojili do týdné provel býnky na školách, který dnes končí.

Projekto pozorně je na to, jak důležité je podprovat důrživní zdravím, a jak se psychická pohoda řáků i učitalu promítá do vzájemných stahu ve škole,

ale přímo o vlivnuje i studijní výsledky.

Velbý ink se dnes se stále častí z důrazniu v debatách obudoucnosti koncetce vzdělávání.

Jakou roli by měl mít v moderním školství nebo, jak z ní udělat běžnou jsou částví uky.

Já už vystuduju výtám předsetkéně organizace sofa Lenko-Feltsmanovou se, kterou si o tomto tematou řekneme více.

Dobrý den.

Dobrý den.

Já jsem říkal, že vlastně velbý ink ve školách končí. Je to jedom ten týdén.

On by tam vlastně bylo měl být přítomenpořátné.

Jede tak bylo by to idealní, jak pro studuíci, tak pro výučujíci, kdyby podpora velbým go byla nějakou vědomou, cíleně, uplátněvanou strategii životě školy.

Co se potímáme pravě v životě školy představit?

Jak by to mělo vypadat, když přídu do školy tak, jaký bych měla mít pocit, abych mohla říci,

když se asi daří řížákům i učetolům dobře.

Měla bych se do školitě šit.

A díš tam stoupím, měla bych se títit přijatá, měla bych se títit bezpečně.

Měla bych vědět co mě čeká.

Jaká jsou očekávání, měla bych tam mít sítě v stahu,

sledmě, kterým důvěřují, kterým mě potporí, a měla bych mít hojce učit.

To platí asi i z pohledu řáka i učitála, co se změněla.

Ale české děti patří podle mezi národních studíí, které se do školitě šiny méně.

Další průsku my, třeba pro ménestráskost vůlství,

za se ukazuje, že víc než polovena učitalu je ochrožená syndromém vyhoření.

Co to podle vás oklimatů v českých školách vypovídal?

No je ten já ký simptom.

Simptom to, že se nám úplně nedáří podporvat ve školách stáhy.

A platí to prosporovné, platí to pro třídy, a platí to i pro stáhy

mezi vyučujícíme a řáky.

My podle mezi národních šetření vidíme, že právě v stáhy v českých školách

mástně jsou na tom hodně špatně.

A tu se samozřejmě odraží, pod tom i do toho prožívaneho velbingu,

nebo anvelbingu, to případě.

V stáhy mezi řáky, nebo v stáhy mezi učiteli, nebo řák učitel?

Všechny. Všechny už se ukazuje, že jsou zhoršené.

V porovnání třeba z ostatnimi zemněmi OECD, ale je Evropské Unie.

Víme, že třeba v nímani v stáhy učiteli k řákům,

je v těch sledovaných zemí na poslední místě v české republice.

A stejně tak, i potyčou nály, že to stí ze školu, který je měřen,

hodně na tom, jak se ten řák cítí přijat kolektyvém.

I tam jsme na poslední místě.

Takže to jsou datá, která určitě, dávají prostor proslepšení.

No tak to bezpochyby, na tom by se mělo hodně zapracovat,

jak, co by to mohlo zlepšit.

No, učitě, to mohlo byt idrobnosti.

Může to byt nějaký takový třeba v jedu mí pozdrav.

Vy učující chvůčitětem po ránu, když přiházejí do školi projevování zajmů.

Oto, co je těžší, z čímží, může to byt na vizení pomocy,

když si třeba nevědí rady.

Ale samozřejmě o pečování ve vstazích můstit byt také učitala.

Vdycky se říká, že jak je vstách ve zborovně takový často

je vstách i v celé škole, nebo ty vstáhy vás nevetřídá.

Takže pečovat o vstáhy mezi pedagogi, a velice důležitý pro velbýnk,

pedagogu je vstách z vedením, kde je vedení podpůrné,

kde reaguje na potřeby i pedagogu, kde také vyslíší třeba jejich potřeby

necítí tlak, tak tam se většinou učitolům učí lepe

a odráří se to na tom, jak se ve škole cítí žáci.

Bylo by potřeba udělat i nějakou systémovou změnu,

protože často si, jak učitala, tak i třeba, že dětala je škole

především stěžují napřetí žinost nějakými administratyvními povinostmi

část z nich pravě čelí i rezikových hoření možná

i z důvodu vysokého počtu děti v vetřídách,

jaká je nějaká systémová zněna potřeba podle vás.

Tak učitě pomohou podpůrné pozitě ve škoľách,

pokud tých tam bude více, školy hodně trapi,

třeba nějaké komplikované situace v rodinách svých žáků,

kde nemají úplně všechny páky, jak ty situace učině řešit

a pokud nám ve škole přibydou sociální pedagogové.

Tak to bude veliká pomoc, protože tisou zrovna výškolení

proto práci z rodiným prostředím,

a je třeba z polu práci zdalšími a který podpori sociálními

zdravotnými službami.

Tak to je jedna věc opravdu.

Těm škoľám dá ty podporné pozice

a dátými v mnoštví, které odpovidá sklad bě žákůmi.

Měho rozpočtů se budou základím škoľám

současné době radičkolní psychologové,

speciální pedagogové a právě i tě sociální pedagogové,

ale je to na počet žáků.

Mě bychom potřebovali, aby to víc reflektovalo

vlastně tu sklad bůžáků, protože učitě bude je na situace

v nějaké třeba dobře za ištěné měské části

a ve vyloučené lokalitě.

A tam samozřejmě těch odborníku,

který budou podporvat učitěle potřebujeme více.

Učitě administrativá myslím si, že v souvisosti

z digitalizací umělou inteligenciji,

tak řada u konu by se dala umenšit,

zredukovac automatizovat,

takže to je jedna složka,

ale opravdu se ukazuje ten vstach

ředitela nebo toho vedení školy vůči učitelů

měko významnou proměnou.

To znamená nějaké odbrzymenění ředitelů

od tás se te administrativy správy budov,

kdyby mohli více věnovatom,

tak zvané mu pedagogickému lidrší puto,

znamená tomu pedagogickému vedení podpoře učitelů

tak by to nepochydně také pomohlo.

No od suřikáte na kritiku možná

z často zdrata rodíčovské veřejnosti,

že vlastně školy je od toho,

aby především něco děti na učila

a ne tady o nějakých těksovskýl

si jak možnáme z ito,

velbýnk patří nebo,

aby se tam děti hráli,

nebo tak něco,

že je o vlastně o tom víku.

No tady v tomas je možná,

nejsme úplně jako společnost za jedno, ne?

Já v dětké seším,

že velbýnk to je to válení se na koberci,

když se neučí,

ale my si musíme uvědomit za se,

a víme to na základě poznatku neurovět

Želický mozek se nejlepe učí

v moment,

kdy má po nějakou míru na plněné základní leckej

potřeby a jedna z nich je bezpečí na příklad.

Takže,

když to dítě se cítí přijate

v tom kolektyvu necítí strach,

tak se učitě na účí lepe.

Takže není to o tom,

že by byl bude velbýnk, nebo výkon,

ale velbýnk je nějaká základní podmínka pro ten výkon.

Znamen to všichni, když se přiližbojíme,

tak máme ty okná na jednou si nevybavujeme ti informace,

nemůžeme se učit.

Takže, je to hodně důležité o tom, jak se cítíme

a bychom mohli podat ten nejlepší výkon.

Takže, vlastně přesně velbýnk

pokud bude dobrý,

a dítě se bude cítit do brze ve škole,

tak může přinestit lepší známky.

Je to tak, a datatou je ukazuje.

Rika nažhost, kterou byla přecetky

ně organizace sofa, linka, velc manová,

k týdnu, velbýngu na školách,

děku umodská, že ste přešlo do studia na schledenou.

Děkují zapozvání, na vkradenou.

Teď se přesuneme k další můte,

matu v dnešní vědě plus.

V kampusu, univerzity karlovy

v celetné uleci v praze začoldné se dvou dení

výročnými tyk evropské referenční sítě

pro vzát na o nemocnění jater.

Sělou se na nějná 130 odborníku z celé Evropy.

Mlově to tom budeme si a nemž per lem

z centrávy socé specijalizované

péče pro vzát na o nemocnění jater

v ikému, které setkání pochřádá.

Vítajte po telefoných linkách

v vědě plus dobrý den.

Dobrý den, děkuji zapozvání.

Jak prestižní je to událozd?

Pro nás se jako nej prestižnější

z celého roku, a z celých roku

několika další.

Pro nás se velbým prestižní to členský

organizací, protože ona na bízí

to napojení na nejnom biskumnoesku,

pyhnálej na skupiny, které připravujou

doporučené postupy pro lečení těch chorop

do připravujou materiáli propacijenty

a by se znamelistím se to jejich choroba.

To to všechno se standardizuje

a má to svůj veliký spysl.

Ustnáky je to práci, a už můmně to život

pacientu.

Mlovíme tedy o vzátných o nemocnění jater

polikých vlastně existuje, která to jsou.

To...

I jater míchorovy jsou v tomto určitou výgo,

těch vzátných chorop je nejmeně patnáct.

A jsou tak zvode vzátné, hodně a vzátné malo.

Tak nejčastější vzátnách choroba

a jaterně tak zvanie primární, blyárních olangitída

tak přichází primární, sklerozících olangitída

a pak jsou to různé deficit, deficit alpha

jedná trypsinu a kěto.

Když našel ještě nějaké ty hodněm zaátná mohda,

by jsme se dostali na celkví poče 20.

A no, ale jaký podílov po polace postěhuji?

Postěhuji, postěhuji.

Dál se říct stovky tisě.

Božná tisíc je pacientu.

To nej jsou vzátné choroby, kde je myšleno, že vydíl jakáš

a ten lékáš třičitím za tývajé důzasíku.

Můžete to pacienti, koncentrují do cendr, tak těch centrych

jsou ich prostě spíše stovky nály do koncentrů.

Nály do koncentrů i tisíče.

Takže to kryterium proto, aby se to prohlásilo za tlásnou chorobu

je méně mežpět případů na 10.000 hodou.

Kam se v poslední době posuva výskun,

těchto o nemocnění darí se na vzátné nemoci a terná cházet nové léky?

A no velmi dobře se dováří, je to samozině otázka tohok,

jesli se na to, ten farmoprůmi jsou za měříme,

bo ne za měří, v co to chvíli je na vzátné choroby za měřen,

a dá se říci, že kajte měřkáš dírok přichází,

jeden nový lék opravdu tery výsoce učívím,

který jsme schopně lečit pěpatí jen ty,

kdo které před tím žádné léky.

Znamená to, že tedy postupně ubívá pacientů,

který kvůli o nemocnění jater musí na transplantací.

A no, a no, máte pravdu.

Máte pravdu těch pacientů se v záci mě chorovom dívá,

respektive zase jsou můžná nagrazování,

tými ještě v dáfní, ale boužel,

transplantací ciokově neubívá,

protože tí lidé jsou nagrazování,

nagrazování těmi pacientí, který má je to tady zvaně tukovou

chorobu jater, nebo tady zvaně metryská,

a my to můme tabolytsvý polidnínou chorobu jater,

které teda příčinou je hroma, dělí tukuját,

a tohoto na růstáčili.

Celkový počet transplantací jater se mění do roka,

ale boužel, který dobo boužel,

ale bývá těch záci mě chorobu tady.

To stame převědl na otázku,

co vlastně z tojí za vznikém,

těchle těch záci měch o nemocnění jater,

myste zmínil tu tukové o nemocnění

nebo hromadění tukově a trech,

je to životo sprava.

Mátely na myslí to tukové o nemocnění jater,

které tam stují, jak gene tika,

takže o to sprava.

My vlajcím mají asi možná spojené nemocí jater především

s alkoholém, kterého se v česku konzumuje nad míru

oproti jiným Evropským zemým,

dejíme tomu, ale u tělatích v zácích

o nemocnění nehraje žádnou roli.

I tohto v zácích o nemocnění samozřejmě

neomřebrou učit, že takový člověk

se alkohod na si je to,

kdyžko netvět skutečát,

tak se vznikodná přinovat,

učitě není to příčitech koropa

a oni ty tu korobů rozvinnulý,

rozvinnulý je toho svého,

tohleho obrazují bez toho,

kdyby bylo svět pení a přinováli.

Ten žé nelze, nelze je za to,

nelze to, že to jsou vynivat,

když se míl oský naprý alkohol,

když to bytí o té koroběný lidi,

a není to příčitech koropa.

O nemocnění spějí.

Rozumim.

Na závěre,

jesli můžete udělat takové srovnání,

jak jsme na tom v ohledu

zterys Evropou dostanou sečiští pacienti

k té nejmodernější lečbě.

Já jsem přesyčilo to,

že jsme rodom velmi dobré.

Když se povidáme s těmi kolegi,

ostatníme tak určitě,

určitě na tom nejsoblé,

a pe, určitě o nejnitak,

že je to je inš pojí zdravotní,

pojíště vnynesou,

rastříberném dalí sbu.

O niteš musí, jak si zduhodněvat

proč to,

proč to chcí nějakému pacientu

ydad,

a musí prostě si dávat,

pozoroby do toživali všechnatach

o mezení,

která jsou z tým spojena.

Myslím,

že jsme na tom velmi dobré.

Řiká hipatolo,

k jen šperl,

centra vysocé specijalizované peče

pro vzácná o nemocnění jater

v pražském ikému,

děkuu moc krát za rozhovor

a už víte si konferenci nás lišenou.

Jakují?

Jakují nás lenanou.

Svírazně,

jinými kamény než obvěkle,

bojují kerlerže

o olimpíské medaílen

na zímní hrák,

v měláně a kortíně

za sluhu na tomma mají

odborníci s českého vysokého učení technického,

které oslovilá světová

kerlingová federace.

A tak právě,

české technologie

bude patřit poslední

závěreční díl seriálu

o vědě ve sportu.

Speciání opravěná

madlá monitorůí

správné odhuzení kamene

aby všechno probíhalo

podle pravidel.

Pro aktyvaci

nezvednout kámen.

Jakubovanie,

kdy jeden z těkámenu

kámen začne blíkat modře

čímši aktyvomán

a vechvíly,

kdy svítí nepřerušovanie

tak je kámen připraven

a je možné s ním hrát.

Teď se nám tady odkrelan

pro vizorníker Lingohadra,

které ale není lidová

ale jsou tam modré kulečky.

Z ersovtových zbraní.

Vůnov to fakt,

jako výborně na tom jezdí.

Směje se jen v čelách

z univerzytního centra energetický

efektivních budovčevé uté.

Potou plohově

vlastně umístěn

magnetický paset úplně stajnej,

které pledu.

Teďko vidíte kámen se rozsvítil

červeně, protožeho kolega

držel při přijezdu

poglejnej, nebo op magnetickýho pasku.

Teďko ukáže situaci,

kdy to je spravně,

kámen se rozsvítí zeleně

čili tady nedošlo

koglajím bilojiším.

Obyčeně řečeno,

hráče povinen

uvolně tkámen

před vselnou čárov,

kterou končí vlastně odhodové polé

pokud tak neučíní.

Tak podle pravidel,

by ten jeho kámen

měl být odstraněn ze hry,

ale není jednoduché

do držení toho pravidla

kontrolovat z rakém.

Vysetlojme trener kárelku

bežka v kardlingové hlena

prastí hrostilech,

kde teď je spolu

sledujeme,

když to fáždjárského.

Udělíká meně rotaci

a na poslední chvíly

těsně přetou odhodovou

hodovou hoglajím kámen

uvolní

a pošleho na druhou stranu.

Tady na rostilech

elektronická madlanej sou.

Pěto obecně poměry vzácná věc

a normáje to tady na hrazou

teda rozhočí,

ale když to bude potvěřený

tím hendlem,

tak to bude vyhodněžděch

jak pro všichni.

Kámen přejdeme

magnetický pásek

a odesila o kamřitě data,

takže jak kupovanie,

kteď má přecebo na monitoru

přesně to,

co vidí rozhočí

na olimpíských rách

v kortině dam peco.

Teď ká vidíme

pérvní hoglajín violation

je označen červeně

a je to 88 sekund poté

co ten to kámen vřel hoglajínu.

Klostická vrkujete

keringové hokámené

je prostě čistý plás

ale tady máte nějaký povrch.

V tomé celý to kouzlo

tý detekce uchopu.

Ta stríbrá

báro vlastně to co vidíte

je pravěta vody vávrstva

ale v dríku

toho hendlu

je takovále jako malá destička

na imčkomci

magnetický senzor.

Keringo výturnájna

olimpíských rách

itálí potvěřuje,

česky se ste monitoringu

odhozu funguje.

Dobře evake

zrova česky rozlás.

To byla tedy

dnešní věda plus

z datem 13. února.

A idete je také na stránce

plostečka rozlásce

zetné bov

rozlasových aprykacích.

Dobrý poslech dalších

pořadou přijeren

a takropáčkova.