Česko zasypal nový sníh

Kde váteho ledná vítejte uvědy plus, tady jsou našetémata.

Česko zasypálno výsních, co všechno ukazuje a jak přesné jsou meteorologické radary,

které využívají i některé aprikace o počasí,

kde všudení zamrazaí řeky a kdy už to negativně ovlivnuje brutok.

Zabroujujíme také do vytvarného umění a zeptáme se,

jak k nám promová ornament v současné estetyce.

A imunitní systém dětízdy a betem prvního typu je nedostatečně vyzráli.

Na překlaty vý obě v přišli čiští větci, ale je kaži,

a my o něm také bude mémno vyt podrobně.

Dobrý poslech přejere na takropáčkova.

Jak dlouho ještě bude sněžit a příde tohusté sněžení iknám,

to se možná dnesem nogí zvás říkali než odcházili zdomowa.

Odpovětě na býzejí meteorologické radary,

které ukazuje aktuální srášky jejich předpovětí na dalšího děny.

A iněkteré aprikace o počasí pracují stoutou pohyblivou ma po republiky.

Przez to, že se někdy stané, že sněží a naraderech to vidět není.

Rese můžou obyvolat srášky,

to je vidět na odrazej z meteorologických radarů,

vidíte, jak pás sněžení se ta hne.

Jedan z najpohyblývějších a také nejbarevnějších obrázku,

telebizní předpovědní počasí pravedelně využívá meteorložka,

ale na zárybnická a její kolegyně Tatiana Mikova předáva i barevné rozlišení.

A mětíte, že ta fialova, barva sněžení, se oběvuje především v severní horských oblastech.

Meteor radary se u nás používaj od konce 60-tych let minulého století

a před 10-lety začali tehde nové přístoje českého hydrometrolgeckého ustavu

rozlišovat i barvy podlesku penství.

Modráz námená desť za tím, co s ní chje fialovým.

Propotřebe státní meteorologické instituceu nás existujejí dva aradary.

Jeden je v brydech na vrcholu Praha, druhý je na drahanský vrchově, na vrchovskalky

a jsou umístěný právě tak, aby pokryvali celé územíčeské republiky.

A jak přiblže vydoucí oddělení hydrology Tomáš Fryč,

každý z něch, co 5 min. monitoruje meteorologickou situací v okrhu 20-60 km.

Prestujem občasně co unikném.

Ve vzdalnějších místech vidí vlastně až o tučité výšky,

ale kdyby těch radarů bylo v rádu vyvíce, tak kdyby to nikdy nebylo 100 % dídycky radarová informace

má prostě učité omezení jsou dání technologí do radaroví oměření.

Elektromagratické záření vysilné radarem dopadá na kapky deště a nebo sněhové vločky

ty část z záření poholcí a zbytek se odrazí spátky.

Stoho se pak počítá na příklad velikost oblaku a nebo množ tví srářek.

Radar je na vysokém kopci v budejch, tam je 90 metrů vysoko,

a vysilá vlastně sygnáli s témněře vodorovné domraků, které vlastně skenují povrch nadčaskem.

Ale i čím je to dalé vodohoradaru, tak tím vlastně ten dal vidí jako by je výše,

takže třeba výzerských hodách nevidí už ani vlastně pod 2 km,

takže když prší zmraků, který jsou radžit 300 metrů,

ani ře výzerských hodách, tak vlastně radá tý srášk nevidí.

Svůjí roli, ale samodřejmě hraje, je naše poměrně hornatá krajina.

Na seberu třeba jí ještětských řeben, nebo máme třebaj seňky, se velin stranaj seňíku.

Takže ovlivnou je to samorímě, terem prostě, když jsou tam hory, tak za tyhory,

nevidí pokładí srášky, zniších mraků, znišský obočnosti.

Klik skutečně nás něžilo nebo napršel o tak Český hydrometrolygický ústav zyštuje

i pomocí sráškom něrů. Martin Pechá teď otevřel online databázy Libreckého krajem,

kde vidím asi 50, těch to staněc.

I když náradar vůbec nic není tak některé stanice na měřili nějaké nepříliž významné,

uhrnitřeba nula celá jedná nebo nula celá dva milimetru.

To je bude cte mlhy, která se výsráží, a nebo stěch slaboučkých sráží,

slabé merego lení, který když tam padá několik hodin, tak už se ty srášky nás čítaj,

a ten sráškom něrůš to zaznamená.

Ve většině případu ale metorologické radary poměrně přesně ukazují,

kde preši nebo sněří, a díky tomu se dá předpovědět, jak se bude situace vyvěrdaal,

říká se tomu no casting.

Vidíme, na radarů třeba poslední dve hodiny, což znamená to, co teď aktuálně padá,

a ten nau casting je vlastně předpovět posunu toho radaru na náslící hodinu.

Samodřeně může ti náslící hodině dojit nějaký deformacit o sráškovego pásma nebo kezměnám,

takže dobří si to kontrovat, protože ten nau casting se káždej 10 minu takym nění,

ale je to vlastně takvá predik, co toho jak by se ty srášky měli vývět v náslící hodině.

Ten to systáme próběřné předpovědědeště nebo sněření používají in některé aplikace o počasí.

Evaké zorova český rozlaz.

Dnešní počasí, které přine slosních do mnoha českých měst by se daloha rakverizovat jako měrné o teplení před další vlnou mraziví dnu.

Žeky a rybníky tak budou zamraza ty nadále.

Oštece ale na některých vodních plohách začínají vytvářet nebezpečné kry,

a o nich si více řekneme slenkou Božíkovou z Českého hydrometorologického ustavu,

které, kterou zdravím ve vysílání po telefoných linkách.

Dobrý den.

Ledové kry se už objívilé napříklat na ochřej, jak vlastně vzníkají čím jsou nebezpečné.

Ledové kry vzníkají většinou rudlámáním, třeská ledové poklivky,

a nebo se takhle oznáčé útvar s nikli zpojním ledových úlomku,

každého ledu, ale sřebaj s nevé motila vodní hladině.

Kytokrý pak způsový problény pravědní stej, jako je káž 4. napogří,

když se vlastně kliudu vytvouřili kry, a ty se mohou potovné předvídatání,

uvolnila pojívat se potoku, a zajmé na vězove z dvěžej.

V káž 4. goho vytvouřit umělo barieru, a ož se se pak může rozvodně,

a zrapade celý park.

Przej, jakých teplotách vlastně zamrazají tekoucí řeky?

Vědět človký, tekloucí řeky zamrazají přiníších teplotách,

a za než souvorynky, to ještě šítníkte, a byla to sprábyla,

když se teploucí pojívují dažší šesle, ogréví porčižnýn,

spětstutní celozia, a zamrazání, tík to pohy také obvěno,

i ještě ta voda je projící, slepá, slepá, slepá, slepá, slepá,

tak to je tam více.

To pro zamrazlé vodní pochy majíhy drologové výraz ledové jevy,

co všechno si potí máme představit.

No, protení na mledové jevy se v drogi, oznáčí vešké ré dámezi,

které ovlíní situáci na toci.

To jsou situáce, kdy přestávět pak je ten kásický empryc hívstá

mezi díšku hadiny a průtokem.

Je to situáce, kdy při stálem, průtoku mám z růstávíška hladiny.

Pozrovaní na měření průtok se po tom na razy,

průtokem odvodně odaglutím, a na strangách ča, mů, a nebo HPPS,

jsou tyto předvídní zaflý oznáčné drologelníkem.

Kdo je nejčosti výlužíva, pro koho jsou vlastně určeny, tyhle informace.

Tyhle informace o předvěžním určeny prostarosty, opcí,

ORPEček, aby spozorněli a věděli, že pravě tok protekajících

jejich údnupusovností může do budou chtná spůcní,

jak jen proge nejpravě přivatil ledové bariéry,

jako je v káštět katatlo hří.

Co všechno ovlivnuje vytvůření té stabilní ledové vrstvy,

na které se dá už bezpečně bruslit, kdy muslimluvíme

o té plůžce ledu kolom 10 centivatružě.

Tak to bezplučnán plůžka se uvádí právě.

Dece centivatru, aby se podatvaře bezplučnějštěch patráce

k vědělíčnou brůžu na výcerolydech.

A bylo by je dalhé zvíc, že čínší té plotej tým stoveníští,

ale není to tak proces zavazení plově.

Dokoncájí vzvokce projí počitíle ledu.

A všeho vec nesráží, že dožití faktora jsou zaporné

ta plotej bez jirazné dení amplitudej.

To znamená, že podvoryme v rázu se listáváme,

na jedná jedná ty čím hlupší.

Mrásta činvíc potu tům.

Káštím neníme posřeboly na tom zámazu.

A vádí se, že prole to plovce desetrentiletru

je třeba dvarné nezlupot nínuště, že stupně se azia.

Tý nínuště, že stupně to je průměrná dení ty plota.

Není to ten neníší bota.

Tak to jsem si zase myslila, že třeba trava tak tý den,

než se oběví nebo než se vytvůří tak lesil náledová vrstva

i právě přítěch.

Máme o průmělní dení ty plota, nejsobta neníší na čím na ksyma.

To je právě na fomcí.

Pojmenováme, jak jim způsobem ty jednotlivé vrstvy ledou,

jak se oběvují postopně na těch vodních tocích nebo vodních plochách?

Taky proto samozřejmě někoj terminologí,

rysnou terminologí mají na případ bodáci,

rysnou terminologí mají takoví těda,

koví vrstvářej, kteří výmšívej i mají strálu,

náledkně, v redrogě, redropronoze,

tam bych zůradná, že právě se obrédě,

že tý cenného nitrovovní jelíčko výlet,

kdy vlastně z někka taková kašovitá motok,

kteří mám začíná tohytávat na počchalzených oběk,

kteří ve vývěním poku na tějů brzoví chvací

a pak zaznamená vám je pravě brzový let,

kteří mám na vzledně celkou výzáme zháděny.

A jako drávší výpodom změjá už náme ledu na pější,

ledu na kry, a kličky barěry, ledu výzkár,

které z někají vlastně spůjím,

několikou kteří ledu vých v rávnů.

A když pak ten let odtáva tak,

kdy pozná běžní brusla, že už není bezpečné na něj vstupovat,

podlečeho?

Když ten let odtáva takhle dně tvoří louže,

já jsem z negecečnější jen chávac,

udělte půl skuné, bry ty doledu,

a mě vět tak to všichu ledu,

protože nikdovalné řekné,

jak před tím o teklováně o távání,

ta povodní toška ledu za celna.

Tak, věřme, že let vydrží ještě dlouho,

ještě několik dní,

mrazi vých máme přecebou,

které mění lidem život.

Najdeteji také na vebu plus tečka rozlastce zet,

aplikaci můj rozlast,

a v dalších podkástových aplikacích.

Ornament v grafickém designů

není jen dekorací,

ale svébytnými vizuálním jazykem.

Takže, které mění lidem život,

návdeteji také na vebu plus tečka rozlastce zet,

aplikaci můj rozlast,

a v dalších podkástových aplikacích.

Ornament v grafickém designů

není jen dekorací,

které mě jazykem právě jeho roly skoumá projekt

pozitce ornamentu v současné estetyce vizuálního jazyka.

Doktorantká tereza kovařo váz fakulti designů

a umění lidi slavasutná rana za peročeske

u neverzitě v plezní minuny nesícc na vorkšopu

představila dílčí výsledky svého vyskomu

a zapojila učastníky ídud tvůrčí části.

A právě terezo kovařovo už teď vytám vestrujů

vědej plus dobrý den.

Dobrý den.

Jak jste se vlastně vy to stala

skomu ornamentu v grafickém designu.

Já jsem se k tomu to tematu dostala příhodně skrst Adolfalose,

což je naš významní autor v rámci pozyňského kontekstu

a jeho essay ornament a zločím.

V nějakém kontrastu kmejt vôrbie to se mnou zarezonovalo

a já jsem se řekláže to vlastně tematický okruch,

kterým toho mnoho nevím a že by to promí mohla být ta správna vizva.

Také to je zajímavé, jak to je do gromady,

co si vlastně můžeme všechno podpojímem ornament představit.

Co si můžeme představit podpojímem ornament toho je samozřejmě mnoho.

Tím, že maj za měřině je grafický design

a já skoumam nějaké visualní grafické prvky v rámci.

Identit plakatové tvorby a jiných akcieníších těskovén.

Tak jde o nějaký dekoratyvní prvek,

idealně s emocionalním, nebo nějakým interaktyvním nábem,

který skrývá nějakou hodnotnou informaci v rámci grafické hodilo.

Jakou roly dnes tedy ornamenty v tom grafickém designu se hrávají,

jak se pro měněl v čose?

Určitě je to nějaká část vizuálních identit.

Je otázkou kolika procenty,

může byte na prvek důležitý,

i toho se týká ten můj význom bízku,

vlastně vysledovat ty možnosti,

které ornamentu sučasné době může mít.

Přeba, že v prakci se zaměřujete na tu oblast vizuální komunikace

přiblešte na blajkom, co vlastně všetskopot to spada

a ten pojem co znamená

a jako roly v něm ornamenty se hrávají v té vizuální komunikaci.

Vizuální komunikaci ornamenty

z působem poní ten prostor,

grafických reklamích tiskovin,

ale samozřejmě i třeba mě jakých motivů

v rám ciligitálního světa

a čušte o internet ve bovi stránky aplikace a tak.

Žekl bysto, že právě

i z tím digitálním světem

za plaveně ornamenty více než dřív než před tím.

Minimálně se myslím,

že máme mnohem širší prostorka,

můžeme uplatnit a zároveň širší škálu, možnosti, realizace.

I zhaleděska třeba právě musím dizájnů

nebo nějaké interaktyvy té zapojení těch od namentů

do toho vizuálního jazyka,

kterým skrsten vizuální prostor promluváme.

Co vám vlastně přinesla ten prosyncový vorkšop

pro studuíci, ale jej odbornou veřejnost,

kterýste pořádala na záporu české universitě?

Já současné doběskou,

mám dva druhý interaktyvy té jedné je ta za měřená

na digitální technologitky rozvoj,

ale ta druhá promě zajímaví ší

nebo ta druhá varianta je za měřená na to,

jakým spůsobem můžeme skrstornament tvorit

a jakým spůsobem s ním interagujeme jako jednotlivce.

Takže v rámci toho prosyncového v vorkšopu

se mě a kým spůsobem pracovala

z uzavrénou komunitou lidi,

která dostala zadání a nějakým spůsobem interagovala

v tom hernim prostředí

a mě zajímá lidi v stáhy těch jednotlivcu,

vůčete tvorbě a vůčete můli slatku.

Co jsou podle vás takové největší,

vizvy jsou časnosti pro grafický design je to třeba

i použití uněle inteligence vstupuje do toho.

Určitě je to velké tema.

Nemyslim si, že je dine,

ale je to rozhodní vizvas, kterou se nějakým spůsobem

musíme vyporádat.

Jakém směru?

Zhodiská spravného použitíte technologie

a vy užití jí pro dobro nejnom společnosti

ale iná z grafických design rů

osvojece ten a stroj tak, aby byl dobro aplikovan.

Není grafický design erne po právě ten gru pracuje

z grafickou nejvíce ochrožen na stupem uměla inteligence.

To je podle mě strášně zpornej úzus.

Já vyzřím, že ta technologie námábit na pomocna

a určitě to o vlivní ten spůsob,

jakým budeme pracovat,

brám si grafickou designerské pro psfece,

ale nemyslim si, že by to mělbit stráša

k spíše velmi kvalitní nastroj.

Tohle k doktorantka tereza kovařová s vakulti designů

a umění Ladislava Subnára na Zaporočeské

u neverzitě v plazně,

děkuju, že ste přišla do studia na slidanou.

Já taky děkuju na slišenou.

My pokračujeme dalvé vědě plus.

Podíváme se na planetu Jupiter,

která budé zítra ránov, tak zvané opozyci proti slunci.

Pokud to oblačnost dovolí bude dnes

i ještě několik příštých nocí pozorovatelná

po celou noc, a neobvěkla jasná.

K Jupyterou současnosti mýří i kosmické sondi.

Zatím, co sond se zapadá, tak ta planeta vycházi.

říká Pavel Suhans, astronomické hůstavu akademě vět.

Jupyter se ukáže, jako jeden z nejjasnějších bodů

na obloze vůbec, nejperve na východní stréně oblohy,

po tom vysokon nad ježním obzorem a kránu na západě.

Už na konci minulého roku se promítala

do sovězdí blížencu, ledenie,

tím nejlepším obdobím tyto planetopozorovat,

kdy bude nejjasnější, bude nejvíš na tobzorem.

Oposicé vesmýrních těles v astronomii

znamená, že jsou na proti sobě na upačních strénách oblohy.

Když jej jupyter v oposicí ke slunci,

je to něco podobného, jako kdybych ompozorvali planetu v úplníku.

A tím pádem je za prvé lepe na svice na,

protože ta její ploha odráší to světlo přímo směrem k nám

a za druhé je vidět po celou noca vysokonatom zor.

Kdybychom se na jupyter zaměřili imalím daleko hledem,

podla astronomů bychom viděli také největší z jeho měsíců.

Tím mají poslední dobou hledáčku také větci,

jak v náhlávce Evropské kosmycské Agentury S.

uvedl Dmitrii Titov.

Pohobevo ocánu podledovou krustou jupyterových měsíců

chceme zjeztě, že vod mohlo vzniknout nejenom na povrchu planet,

ale také v hlubiných ocánech těchto měsíců.

K jupyter vým měsícům proto křížem krážem sluvační

jsou stavou putůjí dvě kosmycské sondi.

Americká, Evropaklipr a Evropská, Joyce.

Tamá napalubě i přístrojí českých větců,

ale to stíčeká další průlet v briskosti země.

Přiněm si budou moci znovu ověřit,

jesli všechno funguje tak jak má.

Priminulajím průletu o tomu mluvil Andrej Santolík

jsou stavu fyziké atmosféry akademi je vět.

Mitáme přístrojná měření elektromagnetických vôl,

které jsou naslišitelných frekvencích,

žíme něco těmi antenami, a převedeme to potom.

Česně na zvůk tak to můžeme slišet.

Kdy podšum, chorus, což odkazuje na spěvp táku poránu,

a tyto vily, z teměří stoto, pokud nám všechno,

bude funguvat na té soně na měříme připroletu o kou země.

K země se sonda přiblíží v září.

Na oblozejí si cene uvidíme.

Za to nás vestejneme měsíci čeká jiná planetární podívaná,

popisuje a storonom Pavel Suhan.

14. září, bude tzákryt venuše měsícem,

a bude to, ale na dyní obloze.

Kolem poledné daleko hled to ukáže,

bude to v bezpečné vzdálnosti od slunce,

takže nebude ryzyko, že by se ček podíval do slunce.

Venuše na dyní obloze přítom podel a storonomů

není nic neobvyklého.

Venuše je dostatečně jasná,

na to, aby byla vidět na dyní obloze.

Jenom jí prostě nenajdeme,

když nevíme, kde jak,

když budeme vědě,

že těstně vedle měsíce

také jistá pravdě podobnost,

že jí uvidíme jako tečku,

která prostě z měsícám měsícem.

V rínu potom na stane opozyce planety Saturn.

Abychom viděli její detaily,

potřebovali bychom silnější daleko hledy než na jupyter.

Saturn je z nami jsou stavuť prestensu.

My jsme v roce 2025

z naší zemi procházeli

témi šrovinou těch prestensu.

A to byla taková přiškarnota

planetaj jednou čárkou.

Kteď už se postopně rozvírajity prestence,

teže už je zase uvidíme o něco lepe

při opozyce v roce 2017.

Tří lehytostík pozorování planet

o všem bude podle astronautomu

jistě mnohem víc.

Martin Serbčesky rozhalaz.

A na závěrednišní vědy plus jednou zdravotní témam

za vznikém dejabetu prvního typu udětí,

stojí nedostatečně vyzráli immunitní system.

Pršlej na to čiští věci ale je kažet.

Doposuce předpoklá dalo,

na vyně je na opak přehnaná aktyvitá immunitního systému.

Vyce si řekneme s Andrejemště Pankem

s ustavu molekularní genetiky Akademije vět,

který výskumný tým vedl.

Výtejte dobrý den?

Dobrý odpoledné.

Na studi, kterou publikoval prestežní čosopěsný

trcomunikation z tespolu pracovali ještě

z dětskými dejabetologizmotola

jak dlouho probíhalá, jak ste přiní postopovali.

Na tespolu pracit dala formalně

závájí na rytněmi vžorocy 2017

kdy já jsem kontaktovalo

prof. Zdenká šumník, jako što veruci

je to je dětklavný koronovickou týmu.

A takhle jsme se dohodli,

že by jsme eventuální mohlis

poupracoat pokud se na to získá dostateční

oběhem našních prostřitku,

což se potom povedlo zkazegrand

od Evropské výskou nejrady.

Zobou od roku 2019,

na teda začínal na býrát v zorky

od obrovolníku dartsu,

kterým bych tím tovčel samozřejmě poděkovat.

Zruba datat jsme získále

2020-1934, kdy jsme taky napsali

ten článek a zruba rok,

které obblikovat.

Takže...

Těch osumlet, celkem to zapralo.

Deabete z prvního typu,

je massé znama,

vědřejde o auto-immunitní o nemocnění,

kdy vlastně ten immunitní system

napadá vlastní buňky

slenívky přišný prodokující inzulín.

A vyste právě sledovali

tochování immunitních buňek do detailo,

co všechno ste se o nich dozvěděli.

My jsme...

Mychom trošně radí se podíval na to,

co se děvět v té slině,

co je ale to...

Samozřejmě ním můžem nás podíval

detailo, protože...

Samozřejmě mě tu slinětku

jako do ruky nedostaneme.

My jsme se spíš zaměřilali na to,

abych jsme se podíval na ten immunitní system

jako celek.

Na to, na to, na to je úrovní,

to je mě na teraz my se dívali na telemfocity.

A my se porovnávali

ty telemfocity,

které existují v různých obněnách,

různých typech, různých pod typech

u děký přímanifestaci právě

diabetesu první otypů

a u zdravých kontrol,

a tak ještě,

po tomu těch svéní,

děký z diabetesem po rok

po té diagnozé.

A vyjštěli jsme

řekním překvapivě,

že ten immunitní system

nebo konkrétně ty telemfocity

u těch,

ale děký z diabetes

jsou takové jako utlumené,

takové ospále,

řekněme nebo nevizrále,

což nás překvapilo,

ve jsme čekali,

že tam nájdeme nějakou škupínku,

těch vůhodovkách z líních,

búněk, které po tom

se dostanodete s línívky,

a tam dělej to neplechu,

ale...

řekněli jsme zpíš

svý právě takový útlům,

tak to to nás překvapilo,

nicmeně my jsme zyskili,

že i tak zanej reguláční

telemfocity jsou

takovém porobném

stavu nějaké útlům

ospalosti,

a ty reguláční telemfocity

strašně důležité

právě kli tom,

že oni blokují

ty autojmuritní odpovědí,

za to byla mohrim,

co je choby v udělena nobelovat

se na minulí rok.

A takže to vyparáže

vlastně ten imuritních systém

dětětív,

a zpoň v tom doběte malý testace,

ale no to je přetrvává

po tom,

je z takovém právě jako,

u tom,

týchno pořádku metaforu,

tak takové jaké

ospále městečko,

kde jsme všichni jsou domá

a ty policisté jsou domá,

tak po tom...

Vykáří.

Vykáří.

To prostředí pro nějaké ty,

jako darébné,

darébhá,

ké darébné telempocity,

které trapo tom užou,

tak jak neruším,

já to neplechují do toho,

do testy niský,

a tam vlastně spůsoby

to autojmuritní reakty.

Takhle nějak si to

metaforický,

můžeme představit,

nebo je to zakláná

k nášé hipoteza,

která vlastně jsou vysí,

i z takvonových děnickou hipotezov,

což je hipoteza,

která byla formulovaná,

dávno,

a která se snaží výcetlit

proč se zapadní společnost

je neustavená růsta,

počet lidí,

který terpín,

akými i můli tními,

o nemocními,

jako je allergie,

nebo pravě automunyta,

a to vysětleně pravě

skraze změnu životního stilu

a skraze to,

že zemena děti už nejsou

takovém tom kontaktu

stou běžnou,

přeměš pínov

a s těmi běžním,

bakteriemy,

což znamená,

že ten jejich i můli tím systemení

přikmest回來

a takvi nedozrání.

Takže ten birvlah,

ako bydlo uridoba na

rípoté za,

která, nάkym s vůexpl

vám policity věcet����

uvalo musicievos

že bude 1600

v autors Abréil windows

To je taková ště jako další debata z píštrchů, jako klinická.

Jistli zenáv ten diabetes, u těch malých děkijí není trošku jako jiného,

vlastně původu nebo jiné mechanizmému těch starších,

ale my jsme vydělit aritidlensky rozdíly na příčkěmi věkojími skupinami.

To znamená, když vezme me ty kontroní děti a děkys diabetesem,

opověřejte o věku, tak tam vidíme tu menší vysralost,

tak jako byš patistický nebo sprůměrům samozřejmě velká váredly,

ale vidíme ten rozdíme zjítou skupinou, když děkys diabetesem a těch kontrolních

v té konkrétní děkle skupiní.

Jaké dopady leváš obě v ta hlestudě může mít na další výskou připadně leď v budoutnou vůbec

ten pohlet na to, jak ten děký děkys děkys vzniká.

No my jsme udělat to pozorování, my jsme použáku jako velmi podrobnou metodu,

takhváné arena sekvenacena jednobuněčné úrovně jako našeho vlavní metoru,

se tady v tom rozsérvaki se sérnát, mysláži brem první na konec mené,

byly úplně první, ale myslím, že ta naše studě je požnáko nejpodrobnější

a nejlip spracovaná první metoru, a my jsme sel dívali irotěch dát,

co travš, jak zistují, co věl jiní, a ve většině těch ostatních studí,

nebo těch data se těch jsme našli vlastně porobné vět,

co jsme viděli my v tě naši studí, takže je to možné,

že to jako změní, a když se náled na to, na to nemocnění societyče,

toho, čekyme, další ho vývoje,

je pořád tako nedíme, co je dříf, že ješt půrty taky možnost,

že při té manifestací docházit nějaký metabolický změnám,

a to potom sekundárniu vluně těmůrkní systém,

a proto my jsme se chcieli zaměřit na to,

odiváce to se dějě ještě před tím.

A to se už budeme mus 33, nehat napři,

já se omlouvám, že vám sprzerušu je už výpržilé na ščazděku,

moc to veľ on řeště pánek, vlastně pánek,

vlastně pánek, vlastně pánek, vlastně pánek.

Už do výpršilé náž čazděku moc, to velon žeště pánek,

vlastně pánek, vlastně pánek, vlastně pánek, vlastně pánek,.

Už do výpršilé náž čazděku moc, to velon žeště pánek.