Loading...
Loading...

Kde váteho ledná vítejte uvědy plus, tady jsou našetémata.
Česko zasypálno výsních, co všechno ukazuje a jak přesné jsou meteorologické radary,
které využívají i některé aprikace o počasí,
kde všudení zamrazaí řeky a kdy už to negativně ovlivnuje brutok.
Zabroujujíme také do vytvarného umění a zeptáme se,
jak k nám promová ornament v současné estetyce.
A imunitní systém dětízdy a betem prvního typu je nedostatečně vyzráli.
Na překlaty vý obě v přišli čiští větci, ale je kaži,
a my o něm také bude mémno vyt podrobně.
Dobrý poslech přejere na takropáčkova.
Jak dlouho ještě bude sněžit a příde tohusté sněžení iknám,
to se možná dnesem nogí zvás říkali než odcházili zdomowa.
Odpovětě na býzejí meteorologické radary,
které ukazuje aktuální srášky jejich předpovětí na dalšího děny.
A iněkteré aprikace o počasí pracují stoutou pohyblivou ma po republiky.
Przez to, že se někdy stané, že sněží a naraderech to vidět není.
Rese můžou obyvolat srášky,
to je vidět na odrazej z meteorologických radarů,
vidíte, jak pás sněžení se ta hne.
Jedan z najpohyblývějších a také nejbarevnějších obrázku,
telebizní předpovědní počasí pravedelně využívá meteorložka,
ale na zárybnická a její kolegyně Tatiana Mikova předáva i barevné rozlišení.
A mětíte, že ta fialova, barva sněžení, se oběvuje především v severní horských oblastech.
Meteor radary se u nás používaj od konce 60-tych let minulého století
a před 10-lety začali tehde nové přístoje českého hydrometrolgeckého ustavu
rozlišovat i barvy podlesku penství.
Modráz námená desť za tím, co s ní chje fialovým.
Propotřebe státní meteorologické instituceu nás existujejí dva aradary.
Jeden je v brydech na vrcholu Praha, druhý je na drahanský vrchově, na vrchovskalky
a jsou umístěný právě tak, aby pokryvali celé územíčeské republiky.
A jak přiblže vydoucí oddělení hydrology Tomáš Fryč,
každý z něch, co 5 min. monitoruje meteorologickou situací v okrhu 20-60 km.
Prestujem občasně co unikném.
Ve vzdalnějších místech vidí vlastně až o tučité výšky,
ale kdyby těch radarů bylo v rádu vyvíce, tak kdyby to nikdy nebylo 100 % dídycky radarová informace
má prostě učité omezení jsou dání technologí do radaroví oměření.
Elektromagratické záření vysilné radarem dopadá na kapky deště a nebo sněhové vločky
ty část z záření poholcí a zbytek se odrazí spátky.
Stoho se pak počítá na příklad velikost oblaku a nebo množ tví srářek.
Radar je na vysokém kopci v budejch, tam je 90 metrů vysoko,
a vysilá vlastně sygnáli s témněře vodorovné domraků, které vlastně skenují povrch nadčaskem.
Ale i čím je to dalé vodohoradaru, tak tím vlastně ten dal vidí jako by je výše,
takže třeba výzerských hodách nevidí už ani vlastně pod 2 km,
takže když prší zmraků, který jsou radžit 300 metrů,
ani ře výzerských hodách, tak vlastně radá tý srášk nevidí.
Svůjí roli, ale samodřejmě hraje, je naše poměrně hornatá krajina.
Na seberu třeba jí ještětských řeben, nebo máme třebaj seňky, se velin stranaj seňíku.
Takže ovlivnou je to samorímě, terem prostě, když jsou tam hory, tak za tyhory,
nevidí pokładí srášky, zniších mraků, znišský obočnosti.
Klik skutečně nás něžilo nebo napršel o tak Český hydrometrolygický ústav zyštuje
i pomocí sráškom něrů. Martin Pechá teď otevřel online databázy Libreckého krajem,
kde vidím asi 50, těch to staněc.
I když náradar vůbec nic není tak některé stanice na měřili nějaké nepříliž významné,
uhrnitřeba nula celá jedná nebo nula celá dva milimetru.
To je bude cte mlhy, která se výsráží, a nebo stěch slaboučkých sráží,
slabé merego lení, který když tam padá několik hodin, tak už se ty srášky nás čítaj,
a ten sráškom něrůš to zaznamená.
Ve většině případu ale metorologické radary poměrně přesně ukazují,
kde preši nebo sněří, a díky tomu se dá předpovědět, jak se bude situace vyvěrdaal,
říká se tomu no casting.
Vidíme, na radarů třeba poslední dve hodiny, což znamená to, co teď aktuálně padá,
a ten nau casting je vlastně předpovět posunu toho radaru na náslící hodinu.
Samodřeně může ti náslící hodině dojit nějaký deformacit o sráškovego pásma nebo kezměnám,
takže dobří si to kontrovat, protože ten nau casting se káždej 10 minu takym nění,
ale je to vlastně takvá predik, co toho jak by se ty srášky měli vývět v náslící hodině.
Ten to systáme próběřné předpovědědeště nebo sněření používají in některé aplikace o počasí.
Evaké zorova český rozlaz.
Dnešní počasí, které přine slosních do mnoha českých měst by se daloha rakverizovat jako měrné o teplení před další vlnou mraziví dnu.
Žeky a rybníky tak budou zamraza ty nadále.
Oštece ale na některých vodních plohách začínají vytvářet nebezpečné kry,
a o nich si více řekneme slenkou Božíkovou z Českého hydrometorologického ustavu,
které, kterou zdravím ve vysílání po telefoných linkách.
Dobrý den.
Ledové kry se už objívilé napříklat na ochřej, jak vlastně vzníkají čím jsou nebezpečné.
Ledové kry vzníkají většinou rudlámáním, třeská ledové poklivky,
a nebo se takhle oznáčé útvar s nikli zpojním ledových úlomku,
každého ledu, ale sřebaj s nevé motila vodní hladině.
Kytokrý pak způsový problény pravědní stej, jako je káž 4. napogří,
když se vlastně kliudu vytvouřili kry, a ty se mohou potovné předvídatání,
uvolnila pojívat se potoku, a zajmé na vězove z dvěžej.
V káž 4. goho vytvouřit umělo barieru, a ož se se pak může rozvodně,
a zrapade celý park.
Przej, jakých teplotách vlastně zamrazají tekoucí řeky?
Vědět človký, tekloucí řeky zamrazají přiníších teplotách,
a za než souvorynky, to ještě šítníkte, a byla to sprábyla,
když se teploucí pojívují dažší šesle, ogréví porčižnýn,
spětstutní celozia, a zamrazání, tík to pohy také obvěno,
i ještě ta voda je projící, slepá, slepá, slepá, slepá, slepá,
tak to je tam více.
To pro zamrazlé vodní pochy majíhy drologové výraz ledové jevy,
co všechno si potí máme představit.
No, protení na mledové jevy se v drogi, oznáčí vešké ré dámezi,
které ovlíní situáci na toci.
To jsou situáce, kdy přestávět pak je ten kásický empryc hívstá
mezi díšku hadiny a průtokem.
Je to situáce, kdy při stálem, průtoku mám z růstávíška hladiny.
Pozrovaní na měření průtok se po tom na razy,
průtokem odvodně odaglutím, a na strangách ča, mů, a nebo HPPS,
jsou tyto předvídní zaflý oznáčné drologelníkem.
Kdo je nejčosti výlužíva, pro koho jsou vlastně určeny, tyhle informace.
Tyhle informace o předvěžním určeny prostarosty, opcí,
ORPEček, aby spozorněli a věděli, že pravě tok protekajících
jejich údnupusovností může do budou chtná spůcní,
jak jen proge nejpravě přivatil ledové bariéry,
jako je v káštět katatlo hří.
Co všechno ovlivnuje vytvůření té stabilní ledové vrstvy,
na které se dá už bezpečně bruslit, kdy muslimluvíme
o té plůžce ledu kolom 10 centivatružě.
Tak to bezplučnán plůžka se uvádí právě.
Dece centivatru, aby se podatvaře bezplučnějštěch patráce
k vědělíčnou brůžu na výcerolydech.
A bylo by je dalhé zvíc, že čínší té plotej tým stoveníští,
ale není to tak proces zavazení plově.
Dokoncájí vzvokce projí počitíle ledu.
A všeho vec nesráží, že dožití faktora jsou zaporné
ta plotej bez jirazné dení amplitudej.
To znamená, že podvoryme v rázu se listáváme,
na jedná jedná ty čím hlupší.
Mrásta činvíc potu tům.
Káštím neníme posřeboly na tom zámazu.
A vádí se, že prole to plovce desetrentiletru
je třeba dvarné nezlupot nínuště, že stupně se azia.
Tý nínuště, že stupně to je průměrná dení ty plota.
Není to ten neníší bota.
Tak to jsem si zase myslila, že třeba trava tak tý den,
než se oběví nebo než se vytvůří tak lesil náledová vrstva
i právě přítěch.
Máme o průmělní dení ty plota, nejsobta neníší na čím na ksyma.
To je právě na fomcí.
Pojmenováme, jak jim způsobem ty jednotlivé vrstvy ledou,
jak se oběvují postopně na těch vodních tocích nebo vodních plochách?
Taky proto samozřejmě někoj terminologí,
rysnou terminologí mají na případ bodáci,
rysnou terminologí mají takoví těda,
koví vrstvářej, kteří výmšívej i mají strálu,
náledkně, v redrogě, redropronoze,
tam bych zůradná, že právě se obrédě,
že tý cenného nitrovovní jelíčko výlet,
kdy vlastně z někka taková kašovitá motok,
kteří mám začíná tohytávat na počchalzených oběk,
kteří ve vývěním poku na tějů brzoví chvací
a pak zaznamená vám je pravě brzový let,
kteří mám na vzledně celkou výzáme zháděny.
A jako drávší výpodom změjá už náme ledu na pější,
ledu na kry, a kličky barěry, ledu výzkár,
které z někají vlastně spůjím,
několikou kteří ledu vých v rávnů.
A když pak ten let odtáva tak,
kdy pozná běžní brusla, že už není bezpečné na něj vstupovat,
podlečeho?
Když ten let odtáva takhle dně tvoří louže,
já jsem z negecečnější jen chávac,
udělte půl skuné, bry ty doledu,
a mě vět tak to všichu ledu,
protože nikdovalné řekné,
jak před tím o teklováně o távání,
ta povodní toška ledu za celna.
Tak, věřme, že let vydrží ještě dlouho,
ještě několik dní,
mrazi vých máme přecebou,
které mění lidem život.
Najdeteji také na vebu plus tečka rozlastce zet,
aplikaci můj rozlast,
a v dalších podkástových aplikacích.
Ornament v grafickém designů
není jen dekorací,
ale svébytnými vizuálním jazykem.
Takže, které mění lidem život,
návdeteji také na vebu plus tečka rozlastce zet,
aplikaci můj rozlast,
a v dalších podkástových aplikacích.
Ornament v grafickém designů
není jen dekorací,
které mě jazykem právě jeho roly skoumá projekt
pozitce ornamentu v současné estetyce vizuálního jazyka.
Doktorantká tereza kovařo váz fakulti designů
a umění lidi slavasutná rana za peročeske
u neverzitě v plezní minuny nesícc na vorkšopu
představila dílčí výsledky svého vyskomu
a zapojila učastníky ídud tvůrčí části.
A právě terezo kovařovo už teď vytám vestrujů
vědej plus dobrý den.
Dobrý den.
Jak jste se vlastně vy to stala
skomu ornamentu v grafickém designu.
Já jsem se k tomu to tematu dostala příhodně skrst Adolfalose,
což je naš významní autor v rámci pozyňského kontekstu
a jeho essay ornament a zločím.
V nějakém kontrastu kmejt vôrbie to se mnou zarezonovalo
a já jsem se řekláže to vlastně tematický okruch,
kterým toho mnoho nevím a že by to promí mohla být ta správna vizva.
Také to je zajímavé, jak to je do gromady,
co si vlastně můžeme všechno podpojímem ornament představit.
Co si můžeme představit podpojímem ornament toho je samozřejmě mnoho.
Tím, že maj za měřině je grafický design
a já skoumam nějaké visualní grafické prvky v rámci.
Identit plakatové tvorby a jiných akcieníších těskovén.
Tak jde o nějaký dekoratyvní prvek,
idealně s emocionalním, nebo nějakým interaktyvním nábem,
který skrývá nějakou hodnotnou informaci v rámci grafické hodilo.
Jakou roly dnes tedy ornamenty v tom grafickém designu se hrávají,
jak se pro měněl v čose?
Určitě je to nějaká část vizuálních identit.
Je otázkou kolika procenty,
může byte na prvek důležitý,
i toho se týká ten můj význom bízku,
vlastně vysledovat ty možnosti,
které ornamentu sučasné době může mít.
Přeba, že v prakci se zaměřujete na tu oblast vizuální komunikace
přiblešte na blajkom, co vlastně všetskopot to spada
a ten pojem co znamená
a jako roly v něm ornamenty se hrávají v té vizuální komunikaci.
Vizuální komunikaci ornamenty
z působem poní ten prostor,
grafických reklamích tiskovin,
ale samozřejmě i třeba mě jakých motivů
v rám ciligitálního světa
a čušte o internet ve bovi stránky aplikace a tak.
Žekl bysto, že právě
i z tím digitálním světem
za plaveně ornamenty více než dřív než před tím.
Minimálně se myslím,
že máme mnohem širší prostorka,
můžeme uplatnit a zároveň širší škálu, možnosti, realizace.
I zhaleděska třeba právě musím dizájnů
nebo nějaké interaktyvy té zapojení těch od namentů
do toho vizuálního jazyka,
kterým skrsten vizuální prostor promluváme.
Co vám vlastně přinesla ten prosyncový vorkšop
pro studuíci, ale jej odbornou veřejnost,
kterýste pořádala na záporu české universitě?
Já současné doběskou,
mám dva druhý interaktyvy té jedné je ta za měřená
na digitální technologitky rozvoj,
ale ta druhá promě zajímaví ší
nebo ta druhá varianta je za měřená na to,
jakým spůsobem můžeme skrstornament tvorit
a jakým spůsobem s ním interagujeme jako jednotlivce.
Takže v rámci toho prosyncového v vorkšopu
se mě a kým spůsobem pracovala
z uzavrénou komunitou lidi,
která dostala zadání a nějakým spůsobem interagovala
v tom hernim prostředí
a mě zajímá lidi v stáhy těch jednotlivcu,
vůčete tvorbě a vůčete můli slatku.
Co jsou podle vás takové největší,
vizvy jsou časnosti pro grafický design je to třeba
i použití uněle inteligence vstupuje do toho.
Určitě je to velké tema.
Nemyslim si, že je dine,
ale je to rozhodní vizvas, kterou se nějakým spůsobem
musíme vyporádat.
Jakém směru?
Zhodiská spravného použitíte technologie
a vy užití jí pro dobro nejnom společnosti
ale iná z grafických design rů
osvojece ten a stroj tak, aby byl dobro aplikovan.
Není grafický design erne po právě ten gru pracuje
z grafickou nejvíce ochrožen na stupem uměla inteligence.
To je podle mě strášně zpornej úzus.
Já vyzřím, že ta technologie námábit na pomocna
a určitě to o vlivní ten spůsob,
jakým budeme pracovat,
brám si grafickou designerské pro psfece,
ale nemyslim si, že by to mělbit stráša
k spíše velmi kvalitní nastroj.
Tohle k doktorantka tereza kovařová s vakulti designů
a umění Ladislava Subnára na Zaporočeské
u neverzitě v plazně,
děkuju, že ste přišla do studia na slidanou.
Já taky děkuju na slišenou.
My pokračujeme dalvé vědě plus.
Podíváme se na planetu Jupiter,
která budé zítra ránov, tak zvané opozyci proti slunci.
Pokud to oblačnost dovolí bude dnes
i ještě několik příštých nocí pozorovatelná
po celou noc, a neobvěkla jasná.
K Jupyterou současnosti mýří i kosmické sondi.
Zatím, co sond se zapadá, tak ta planeta vycházi.
říká Pavel Suhans, astronomické hůstavu akademě vět.
Jupyter se ukáže, jako jeden z nejjasnějších bodů
na obloze vůbec, nejperve na východní stréně oblohy,
po tom vysokon nad ježním obzorem a kránu na západě.
Už na konci minulého roku se promítala
do sovězdí blížencu, ledenie,
tím nejlepším obdobím tyto planetopozorovat,
kdy bude nejjasnější, bude nejvíš na tobzorem.
Oposicé vesmýrních těles v astronomii
znamená, že jsou na proti sobě na upačních strénách oblohy.
Když jej jupyter v oposicí ke slunci,
je to něco podobného, jako kdybych ompozorvali planetu v úplníku.
A tím pádem je za prvé lepe na svice na,
protože ta její ploha odráší to světlo přímo směrem k nám
a za druhé je vidět po celou noca vysokonatom zor.
Kdybychom se na jupyter zaměřili imalím daleko hledem,
podla astronomů bychom viděli také největší z jeho měsíců.
Tím mají poslední dobou hledáčku také větci,
jak v náhlávce Evropské kosmycské Agentury S.
uvedl Dmitrii Titov.
Pohobevo ocánu podledovou krustou jupyterových měsíců
chceme zjeztě, že vod mohlo vzniknout nejenom na povrchu planet,
ale také v hlubiných ocánech těchto měsíců.
K jupyter vým měsícům proto křížem krážem sluvační
jsou stavou putůjí dvě kosmycské sondi.
Americká, Evropaklipr a Evropská, Joyce.
Tamá napalubě i přístrojí českých větců,
ale to stíčeká další průlet v briskosti země.
Přiněm si budou moci znovu ověřit,
jesli všechno funguje tak jak má.
Priminulajím průletu o tomu mluvil Andrej Santolík
jsou stavu fyziké atmosféry akademi je vět.
Mitáme přístrojná měření elektromagnetických vôl,
které jsou naslišitelných frekvencích,
žíme něco těmi antenami, a převedeme to potom.
Česně na zvůk tak to můžeme slišet.
Kdy podšum, chorus, což odkazuje na spěvp táku poránu,
a tyto vily, z teměří stoto, pokud nám všechno,
bude funguvat na té soně na měříme připroletu o kou země.
K země se sonda přiblíží v září.
Na oblozejí si cene uvidíme.
Za to nás vestejneme měsíci čeká jiná planetární podívaná,
popisuje a storonom Pavel Suhan.
14. září, bude tzákryt venuše měsícem,
a bude to, ale na dyní obloze.
Kolem poledné daleko hled to ukáže,
bude to v bezpečné vzdálnosti od slunce,
takže nebude ryzyko, že by se ček podíval do slunce.
Venuše na dyní obloze přítom podel a storonomů
není nic neobvyklého.
Venuše je dostatečně jasná,
na to, aby byla vidět na dyní obloze.
Jenom jí prostě nenajdeme,
když nevíme, kde jak,
když budeme vědě,
že těstně vedle měsíce
také jistá pravdě podobnost,
že jí uvidíme jako tečku,
která prostě z měsícám měsícem.
V rínu potom na stane opozyce planety Saturn.
Abychom viděli její detaily,
potřebovali bychom silnější daleko hledy než na jupyter.
Saturn je z nami jsou stavuť prestensu.
My jsme v roce 2025
z naší zemi procházeli
témi šrovinou těch prestensu.
A to byla taková přiškarnota
planetaj jednou čárkou.
Kteď už se postopně rozvírajity prestence,
teže už je zase uvidíme o něco lepe
při opozyce v roce 2017.
Tří lehytostík pozorování planet
o všem bude podle astronautomu
jistě mnohem víc.
Martin Serbčesky rozhalaz.
A na závěrednišní vědy plus jednou zdravotní témam
za vznikém dejabetu prvního typu udětí,
stojí nedostatečně vyzráli immunitní system.
Pršlej na to čiští věci ale je kažet.
Doposuce předpoklá dalo,
na vyně je na opak přehnaná aktyvitá immunitního systému.
Vyce si řekneme s Andrejemště Pankem
s ustavu molekularní genetiky Akademije vět,
který výskumný tým vedl.
Výtejte dobrý den?
Dobrý odpoledné.
Na studi, kterou publikoval prestežní čosopěsný
trcomunikation z tespolu pracovali ještě
z dětskými dejabetologizmotola
jak dlouho probíhalá, jak ste přiní postopovali.
Na tespolu pracit dala formalně
závájí na rytněmi vžorocy 2017
kdy já jsem kontaktovalo
prof. Zdenká šumník, jako što veruci
je to je dětklavný koronovickou týmu.
A takhle jsme se dohodli,
že by jsme eventuální mohlis
poupracoat pokud se na to získá dostateční
oběhem našních prostřitku,
což se potom povedlo zkazegrand
od Evropské výskou nejrady.
Zobou od roku 2019,
na teda začínal na býrát v zorky
od obrovolníku dartsu,
kterým bych tím tovčel samozřejmě poděkovat.
Zruba datat jsme získále
2020-1934, kdy jsme taky napsali
ten článek a zruba rok,
které obblikovat.
Takže...
Těch osumlet, celkem to zapralo.
Deabete z prvního typu,
je massé znama,
vědřejde o auto-immunitní o nemocnění,
kdy vlastně ten immunitní system
napadá vlastní buňky
slenívky přišný prodokující inzulín.
A vyste právě sledovali
tochování immunitních buňek do detailo,
co všechno ste se o nich dozvěděli.
My jsme...
Mychom trošně radí se podíval na to,
co se děvět v té slině,
co je ale to...
Samozřejmě ním můžem nás podíval
detailo, protože...
Samozřejmě mě tu slinětku
jako do ruky nedostaneme.
My jsme se spíš zaměřilali na to,
abych jsme se podíval na ten immunitní system
jako celek.
Na to, na to, na to je úrovní,
to je mě na teraz my se dívali na telemfocity.
A my se porovnávali
ty telemfocity,
které existují v různých obněnách,
různých typech, různých pod typech
u děký přímanifestaci právě
diabetesu první otypů
a u zdravých kontrol,
a tak ještě,
po tomu těch svéní,
děký z diabetesem po rok
po té diagnozé.
A vyjštěli jsme
řekním překvapivě,
že ten immunitní system
nebo konkrétně ty telemfocity
u těch,
ale děký z diabetes
jsou takové jako utlumené,
takové ospále,
řekněme nebo nevizrále,
což nás překvapilo,
ve jsme čekali,
že tam nájdeme nějakou škupínku,
těch vůhodovkách z líních,
búněk, které po tom
se dostanodete s línívky,
a tam dělej to neplechu,
ale...
řekněli jsme zpíš
svý právě takový útlům,
tak to to nás překvapilo,
nicmeně my jsme zyskili,
že i tak zanej reguláční
telemfocity jsou
takovém porobném
stavu nějaké útlům
ospalosti,
a ty reguláční telemfocity
strašně důležité
právě kli tom,
že oni blokují
ty autojmuritní odpovědí,
za to byla mohrim,
co je choby v udělena nobelovat
se na minulí rok.
A takže to vyparáže
vlastně ten imuritních systém
dětětív,
a zpoň v tom doběte malý testace,
ale no to je přetrvává
po tom,
je z takovém právě jako,
u tom,
týchno pořádku metaforu,
tak takové jaké
ospále městečko,
kde jsme všichni jsou domá
a ty policisté jsou domá,
tak po tom...
Vykáří.
Vykáří.
To prostředí pro nějaké ty,
jako darébné,
darébhá,
ké darébné telempocity,
které trapo tom užou,
tak jak neruším,
já to neplechují do toho,
do testy niský,
a tam vlastně spůsoby
to autojmuritní reakty.
Takhle nějak si to
metaforický,
můžeme představit,
nebo je to zakláná
k nášé hipoteza,
která vlastně jsou vysí,
i z takvonových děnickou hipotezov,
což je hipoteza,
která byla formulovaná,
dávno,
a která se snaží výcetlit
proč se zapadní společnost
je neustavená růsta,
počet lidí,
který terpín,
akými i můli tními,
o nemocními,
jako je allergie,
nebo pravě automunyta,
a to vysětleně pravě
skraze změnu životního stilu
a skraze to,
že zemena děti už nejsou
takovém tom kontaktu
stou běžnou,
přeměš pínov
a s těmi běžním,
bakteriemy,
což znamená,
že ten jejich i můli tím systemení
přikmest回來
a takvi nedozrání.
Takže ten birvlah,
ako bydlo uridoba na
rípoté za,
která, nάkym s vůexpl
vám policity věcet����
uvalo musicievos
že bude 1600
v autors Abréil windows
To je taková ště jako další debata z píštrchů, jako klinická.
Jistli zenáv ten diabetes, u těch malých děkijí není trošku jako jiného,
vlastně původu nebo jiné mechanizmému těch starších,
ale my jsme vydělit aritidlensky rozdíly na příčkěmi věkojími skupinami.
To znamená, když vezme me ty kontroní děti a děkys diabetesem,
opověřejte o věku, tak tam vidíme tu menší vysralost,
tak jako byš patistický nebo sprůměrům samozřejmě velká váredly,
ale vidíme ten rozdíme zjítou skupinou, když děkys diabetesem a těch kontrolních
v té konkrétní děkle skupiní.
Jaké dopady leváš obě v ta hlestudě může mít na další výskou připadně leď v budoutnou vůbec
ten pohlet na to, jak ten děký děkys děkys vzniká.
No my jsme udělat to pozorování, my jsme použáku jako velmi podrobnou metodu,
takhváné arena sekvenacena jednobuněčné úrovně jako našeho vlavní metoru,
se tady v tom rozsérvaki se sérnát, mysláži brem první na konec mené,
byly úplně první, ale myslím, že ta naše studě je požnáko nejpodrobnější
a nejlip spracovaná první metoru, a my jsme sel dívali irotěch dát,
co travš, jak zistují, co věl jiní, a ve většině těch ostatních studí,
nebo těch data se těch jsme našli vlastně porobné vět,
co jsme viděli my v tě naši studí, takže je to možné,
že to jako změní, a když se náled na to, na to nemocnění societyče,
toho, čekyme, další ho vývoje,
je pořád tako nedíme, co je dříf, že ješt půrty taky možnost,
že při té manifestací docházit nějaký metabolický změnám,
a to potom sekundárniu vluně těmůrkní systém,
a proto my jsme se chcieli zaměřit na to,
odiváce to se dějě ještě před tím.
A to se už budeme mus 33, nehat napři,
já se omlouvám, že vám sprzerušu je už výpržilé na ščazděku,
moc to veľ on řeště pánek, vlastně pánek,
vlastně pánek, vlastně pánek, vlastně pánek.
Už do výpršilé náž čazděku moc, to velon žeště pánek,
vlastně pánek, vlastně pánek, vlastně pánek, vlastně pánek,.
Už do výpršilé náž čazděku moc, to velon žeště pánek.
Věda Plus
