Čeští odborníci vymysleli řešení, jak zrychlit navrhování čipů pro nejrůznější použití třeba do mobilů, aut anebo chytrých hodinek

720. Holedná a a no idnes vám nabízíme novinky zvědit techniky a nejruznějších výskumu.

Co konkretně?

Čeští odborníci vymysleli řešení, jak zrychlit navrhování čipů pronejruznější použití,

treba domobilu aut nebo hytrý hodinek.

In několika dení práce se díky speciálnímu algorytmu skrátní, náhodiny nebo dokonce minuty.

Co vše se zaznamenávalo v historických mapách a co dosoučasné kartografie v naši digitalizace.

Obě vzlabora to, že se posová blíšk pacientům.

Tým zbrněnského centrat sejtek dostal grant na vývoj nové ležby agresivní leukémie.

A vidáme se i do školi, ve které se do výuky zapojoje uměla inteligence.

Tříjemní pozlech přeje luci jevo palenská.

1 plus

Auto lednička, mobil a nebo kreditní karta.

Všechny ty to na první pohledu různé věci mají jednospolečné, nemohli by fungovat bez čipů.

Těch sa ročně na světě vyrobi stovky milliard, přičem šprokaždý výrobek musí být jiné.

Navrhnout čipy pro konkrétní použití je tak docela služité.

Čiští odborníci, o všem vymyslili algoritmos, který několika dení práci zvládné zapár 10 min.

A už teď jej využívá jedná celo světová firma.

Vytary máte noudbuk na stolem, kolik čipů je v tomto přenosném počíte, či odhadem.

Soto si desítky možná stovky čipů v jedno noudbuku, ale někdy ceba jeden, či může zastat práci za těsíc jiných čipů,

když šuš je dotážen do konce za říkajíc.

Vysetle zdaněkán zále k vydoucí o dělení optimalizace českou institutu informatyky, robotyky a kebernatyky, če ve Ulte.

Takže, když v zbundorky tady tu to destičko, která má takem sa rungrad 15 cm, tak kde je tady ten čipy.

Tady máte řadu menčík čipů a podobnéhlovní procesor.

Vydíme, čeba čipy pamětěvé, tady máme třeba USB a rozhraní.

Vydíme tady na příkladu listu vlastnost, čipy nemůžu být všechny bliskou sebe, bože se navzájem ruší.

Čipy je plošní spojí miniaturních v nohody okém nevedetalních rozmiarů, který propojuje součástké jako souctřeba transestory nebo odpori.

To je sporu toho čipůmáte zjenu říčně říčno nožičky, a tože musíte připojit spouštů rozhraní, k tomu čipům.

Takže velikou si to říčko koreladyvní mýra, jeho ta vlastní složí to se sklýva v těch 10 káhnonometrů a v těch technologí, kterými se to umí poskluára do hromady.

Je to alehodně složitá zkáračka, kterou si může vám představit jako mě 100 gresou domy a ulece.

Když se bude tedy vat na město zletadla, tak tam uvidíte notlivé ulece domy stadiony, a nějaké výrobní závody, které součástké procesorik, a když se přiblížit,

tak u toho závody se schopniny rozlošit jedodlivé budovy, když se potom podíváte do té budovy, tak tam vidíte jednotlivé stroje, a zase mezení mě nějaké komunikační linky, jak se tam živážně jaký materiál.

Takže velice podobně si můžeme představitem čip, jsou tam také ty komunikat se a ty vlastní výkoné jednotky.

A právě algoritmos odborní kúče ve UT vyrazně zjednorušuje na vrhování čipů, stáčí zadat pořadavky a to zohledem na učetá o mezením.

Na příklad zhučástek travi tváří vlkemnosti šumů, musí vít daleko odšich ostatních jinak by znemužnilajich činost.

Jozev Gorustady otavřel teď vám i nabrhování algoritmos, takže ty tady máme konkrátně zadalní.

50 zhučástek, nejperé teraz musíme tenáš obvod na vrhovnocovním bude, takže můžem tady vytáhnout si nějaké transistory, které si umístíme do našou nabrou prostředí.

Můžem vybradali nějaký transistory, tady máte roznělí 2,4 micrometry, a bo je tam v několika kopí, které takové v osmi, který bude utvoritná kologickou strukturu ve vysledného čipů.

Sosil tady viděm takové červené zelené tečky a týspojí modré čáry.

Sně tak, týtáneme sprajetí modré spoje, kterými rekneme, který transistory spojení z kterým, ale už nimi spuštíme samotní algoritmos a čekáme až se součástky rozmístí.

Joze v gru zmáčku jedno jediné tlačítko, ale ja viděm, že nám tom monitoru no několika obrazovkách pracuje velmi vykonět ten algoritmos na dělásám co všechno mal.

Takže běch dlouhom to trváneš dostanete nějaký návrch.

V tohle ním případě běch to v nísřeniu algoritmu pod v jednu v téřinu.

Potom pro větří obvody som naženě ten čast na růsta.

Dlužité jele poznamenat, že její protakové ratně malé obvody člověk pracuje 10 km. neboji v hodinách.

Zatím, co teda algoritm může schoby najdnáke do prehřešení v jem oprův v téřin.

Pro větří obvody minutách, nebo 10 km. což už tří velké mnovství času.

Algoritmos odborníku čevé u té, který optymalyře na vrchování čipů se dá využít napříkat i pro rozměstěvání strojů v továrněm.

Evaké zrová český rozlás.

Pro lajka nepředstavitelném nožství čipů se každý rok vyrobí na celém světě.

Souto stovky miliardkusů, ve kterých jsou biliony jsou částek.

A najdeme je v autek, elektronice, medicíně, strojí rendství.

Používají se to těž praktycky ve všich oborech lické činosti.

A jak potvřzuje v rozhovoru s repoterkou Ewolké Zrovou i rí jako Venko,

skatedry mikroelectroniky, fakulty elektrotechnické čevé uté,

velmi výrazně na rozslom nožství čipů napříkat v autek.

V neštní době už to jsou jako tisíce.

Díky to může už té auta od nich vyvěřadujem různí,

jak funkce prostě autonomního rízení předování průrů,

různí bezpešností pervky tak to jsou klidně 2,3 tisíce

ale se to zvyšuje.

Tak se je podnové světlý, tvlastně najkem princí pofungujatáné elektronické čip.

Co všechno v něm musí být aby fungol?

Elektronické čipě vlastně velice složité elektronické obvoteo.

Elektronický obvodí už mime tvorit prostě téměř 100 let.

Ko psa hovali jenom dá seříc pár elektronických součástek,

jak se vyvěli technologie, a změnčevali se ty součástky,

takže všelysátej chlatek už měli tam dávat tisíce.

A tak to šlo a šlo až prostě v neštní době jsme chokný na ten čib dát neuvěřitelných jako 10 miliard

prostě součástek a vzájemně je propovět.

A právěta varia byly ten komponent, které jsou na tom čipůl.

I jedovodem proči kažítem jeden čipě postatě unikátním zvarem k tomu použití.

No každý čip rávě naverhujeme zohledem na jeho funkci.

O co mají dělat?

Przeztavte si, když máte třeba, či který má řídit pračku,

tak to je nůjší záklaní mikroprocesor, který prostě má v neštní době složitost

prostě třeba mělí, on jsou částek na čipůl, on je to hodně.

Ale pak máme různý sofystikovaný čipy prostě pro různým prafický karty

a do datových center a tak dál, tak to jsou už jako by obrovský kompleksní systém,

který má je v neštní době v opravdu stovky miliarcou částek na tom čipůl,

maj obrovský výpočetní výkoni, a vlastně to, co je na tom unikátní,

je to, že jsme se vlastně na učriti jsou částky zménčovat.

To, že se na vejdená vlastně dá seříc pár cinty metrů štvorěční 100 miliarcou částek,

tak neštní době, jak si hréme témě sa tomárním a vrstvama.

Čemě můžeme v opravu na hraně toho zménčování,

takhle dáme různý nový koncept, jakým způsobem na výševat počitěch se učástek na tom čipůl.

Dělat tři děle.

Neska už vlastně máte čipy je to je do kladech,

kdy skutečně každý ten čip musí byt jednom jiedním můj jednomu člověků,

takže čím je zaíště na ta unikatnostho čipůl.

Ten čipprostě může byt udělat, takže ta hártvěrova často znamená ten elektronického vod

může byt z polečnej poromloho čipuva.

A ty čipy tam jsou stejný, a my musou v tverově říkáme co má dělat, co má počítat.

A očrý to je vyčenou dělali na nějakých unikátních koodech, a tím párem se identifikují jako je děnečnej prostě čip obvod.

Odbordníci z cerku vytvahřili algoritmos porou analogovým čip, což v dnešní době, když člověk sliší analogový tak srykátuje něco strášně zastaráleho,

tak si budeme říkě rozdělmezi analogovým a digitalním čipem.

Analogový čip spracuva analogové signaly.

Je to protože na svět funguje analogové.

Jeho, že z tomužem představit, takže když máme nějaké senzorik tomu, že by ježný teplom nějr,

no a díky tomužem neskaláme tak sofistikování čipy.

Jeho také daleko vyhodnější to spracáva digitalně.

Takže neskáte analogové signal, nějakým spůsov na stupu, se silíme převedemeho na digitalní.

A je to vlastně daleko jednoduší.

Takže vlastně trendem jsou hybrední čipy?

Ano, většinou každý digitalní čip má aspoň manov analogovou část.

Jeho prostě ten svět nejfunguje na jedničkách anulách, jeho prostě máme svět analogový,

a myho nejtřív na ty jedničké anuli obrazně řečinou musíme převest.

Odhadově se, že ročně se v robí nějaké biliony čipů, jaká je životnostěch čipů.

No a k životnosti v obrovská daloby se říte, že čip bude fungovat když 10 kilet, ale lidí to tak nechtej.

Jeho, jak máte starým mobilní telefon?

Jeho se třeroké roh.

Uzavira odbordník na mikroelectroniku jeří jakovenko z čeve. U té evaké zrova český rozlás.

Posluháte vědu plus. Půlhodinu o výskumech, vynálezech a objevech, které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu plus tečka rozlás cezet, aplikaci můj rozlás a v dalších podkástových aplikacích.

Může byt mapa uměleckým dílem nebo nastrojem moci, každopádně by měla byt průvodcem a to jak dnes tak v minulých stoletích.

V česku existuje mapová zbirka, která obsahuje kartografické dokumenty, vznikle odkonce 16. do počátku 1,20. století.

Velká část zbirky je digitalizovaná a veřejně přistupná.

Vysilání a vestudiu plus suteč sedečně vítámítku močičkovou historičku, věnující se dějí nám kartografie a kura torku zmíněna je mapové zbirky z historického ustavu a kademi je vět.

Dobrý den.

Dobrý den, děkuje za to zváň.

Pani močičková a si by to byla otázka na hodně dlouhou a širokou odpovět, ale co se princípialně změnilo od doby řekněme toho 16. století, kedy nežku v mapách, jak velký posun vůbec to je.

Ten posuně obrovský těch změn, které, o kterých by jsme mohli hovorit, je spousta učitě zásadní změná je v přesnosti map, které se vyrazně samodrým je zlepšilá, změná je vezdobnosti map.

My jsme zvěkli obdivovat takové ty krásné, barokní, mapy, spárerky, což jsou ty krásná by obrazin těrytě nikolem těch map a neskanám devíce přesnost.

Když mapy jsou také stále vlastně krásnými, krásnými artefakty v svého druhu, ale vní máme už je tošku jinak, vní máme spíš užit kově za tím, co drífto byly opravdu ještě o dostvíce umělec kádyla, než sudnes.

Co především vás, třeba zajímá na mapách z obrubí, kterému se vyskumně věnuje teď 18. až 20. stoletní.

Ně se tam líbitat dynamika, toho, co se postupně začíná do těch map dostávat, to se v nich oběvuje. Už to nej jsou pouře, hranice, řeky a zobrazení toho územi, ale začínájí se do těch map dostávat učité z poločenské procesy.

A je vy souvisí to z rozvojem dalších souvisí tých vědních disciplín, z rozvojem statistyky, zespolečenskými, zespolečenskými udály a procesy, které vlastně probíhali v 19.20. století.

Takže to, co mě nejvít zajímá na těch mapách je, jak ty mapy proč byly ty mapy produkovány, a jak byly využívány případně, jak byly zneužívány.

A to bych na vás na vázala, jste můžete dát nejaký příklad, protože jakýs poločenský proces třeba v takovém 18. století byly zaznamenán a proč vůbec.

Já bych spíš se posunval do tohdevat, ten já z tého třeba z tím, zrodem vlastně takového toho národního hnutí, vlastně začínají vznikat národnostní mapy.

Národnostní mapy, kdy jednotivujete národy mesi sebo vlastně se snaží definovat to územi, toho národa.

A potom to údeme za sekonce kvence v počátku 20. století pokonci první světové války, kdy vlastně se propaguje to právo na sebe učiní národu.

A podle toho, jak se ty terytory a těch jednotlivých národů vlastně vymezují se potom rozraně čuje znovu po první světové válce.

Takže byly velice vlivné a měli to věřejné minění, velmi se ovlivně valo to tím api, které vlastně tě lidé používali nívalen se na ně a nějakým spůsobem se to vlastně propogo dostávalo do toho do té kolektykní pamětě, do toho kolektymního vědomí.

Co dnes vlastně víte ve jako odborníce o tom, kdo tvořil ty historické mapy, o kterých se tak bavíme?

Je to různé, vlastně ty tvůrci map pili opravdu, školení za mě měřeči, školení kartografové alevnodí právě za se v tom novějším období, kdy už byl levnější papíry,

které byl levnější postě celátá produkce, mám tady proces tý tvorbě map byl vyrazně levnější, já moulo se dovolit více lidí.

Takže pak už tam přichází iruzní vlastně neprofesionální tvůrci, který vytvář její mapy treba na regionalní úrovní zároveň do toho vlastně mluví i jiné vědní deceplíny, které ty mapy používají jako další medium,

že nevytváří už jenom tekst, ale právě mapu, kterou dokřeslou nějakým způsobem to což těji, to což těji třeba zdělit svím čtenárum, svím dostávají se mapy se dostávají do novín, do medii, takže opravdu začíná to být další možnost,

jakým způsobem zděvět nějakou učitou informací velké můmložství lidí, takže už to nejsov jenom škologníkatografové.

Rozvím, ale teď nevím jsi se toho táskovů vracím spěta, nebo do budoucná, ale v úvodu jsem zmíněla, že by možná mohla bych mapá inástrojem moci,

pokud vznikali nějaké mapy v historii na obědnávku.

Takže opravdu v mapa je v zásadě zajmé na primárně dosťastrojem moci, samodrímně to inástrojem, a no orientovat se na nějakém územi, ale ty první mapy které vznikali.

Dí to byly opravdu nákladné počiny, učené pro ty opravdu jenom tu elitu vrstu, tak v dětské byly nebo zvětší části byly nástrojem moci.

Vy představujete i plan interaktyvního obrazu strzadověké prahět, co je cílem toho to projektu?

Cílem projektu je spřistupnit velice unikátní rekonstrukšní plan Václava Vladivou et omká skoncedevat na chtého století,

kdy on vlastně ta prahama velkou výhodu oproti ostatním městům, že opravdu on jako histori, který postate celý život za světěl tomu věnoval se studiu dějín prahy.

Vytvoril rekonstrukšní plan, je velice detelně rekonstrukšní plany strzadověké prahy.

My jsme vzájtů nejpodrobnější verstů, která pochází spočátku 15-tého století, a vlastně převedli jsme je do online prostředí, a můžeme kní přidávat ještě další informace, které tomu neměl když pozitět, a my už máme propojovat na různé znalostní databáze, na veby, na archeologickými daty.

Že cílem je umožnit lidem, široké veřejnosti, aby se můhli seznáme z prostorem strzadověkého velkoměsta, podívat se jaká belatalogika, ta struktura toho osídleň, a vlastně zistit způstu dalších zajímavých věcí.

A už jenom stručně vás poprosím, co do vašeho oboru přináší digitalizacek, jak velkou změnu možnáne, tak velikou my to vidíme jako uživatelé map mobilních telefonů.

Já je v němám jako obrovskou změnu, protože my díky tomu můžeme velice dobré zještěvat, jaké souhu třeba mapy v jených zbírkách na jených kontinentách, takže opravdu nám to umožně zároveň, mapy mezi se boho porovnávat, analizovat je to je velký, velký bonus, a my si si, že to zásadně průměněl o ten spůsob, jakým historiští geografové vlastně uvažují.

Hítka močičkova akuratorka mapové zbírky z historického ustavu, akademě vět byla hostem Věry Plus, díky vám zatovať se daří náslišenou.

Děchkoho moď za pozvání?

Poslucháte český rozvas Plus. Slybnáce stak učinější ležbě akutní mělo jední leukémě jedné z nejagresivnějších vore marakoviny, získala vyraznou podporu Evropské vyskumné rady.

Vyskumný tým leka, že amolekularního biologa Marka Marazes, centrat sejtek, masarikový university a fakultní nemocně cebrnou, obdržel prestižní grant, který umožní posunout výsledky základního laboratorního vyskumu, s něrem k vívo i lečiva s realným klinickým by užítím.

A ni ní už bychom něli být vespojení s Markem Marazem. Dobrý den vřejí.

Dobrý odpoľadná.

Pane Marazje, jaký problém v leč běle ukém je se konkrétě snažite tím svým vyskumem vyřešit.

My se v tomhle tom připadě snažíme dalé skoumat jeden konkrétní protejn, který jsme no je můga pědná, a jsme jíme se na ít chymycskou látku, jakoby potenciální lečivo, kterou, které by bylo schopné, který ten protejn blokovat.

A to proto, že jsme ukázali, že je velmi významný pro biologi, akutným jelodní leukémě.

Coš je větním jednost upaděný agresivnější nádodových o námocněníkde přes intenzivní leč bula si polovinatěch patrentů se nedožije ani jednohoroku?

No a když mluvite o tom protejnou, gap jedna, co je to je zač, co to je za protejná pročšil, ale se je tak důležitý pro nádodové buňky?

No my jsme měli možnost v tom předešlem jáří projektu 5-leten, velmi detajelně skoumat biologii tady toho protejnů.

Taký zvlášní protejn, který si můžeme představit jako takové, jaké si lešení a na to lešení si vedle sebe sedejí další protejný, které koordinují některé důležité funkce tě nádorových buňek.

My se v tom projektu snažíme na íc působ, jak to lešeně rozrušit, tak aby jsme to té nádorové buňce vyrazně skomplikovali a idealněj tady usmelytili.

Jak moc vám v tomtovašem snažení a ve vyskumu pomůže no věziskaný grant?

No ten do věziskaný grant je na 1,5 roku a je to pocadě taková sná ukázat, že ten naš přístup má určitý potentřial, my ten projekt zřešíme i vespoľu práci z medicinálními chemiky na předické fakultě massorykové university a snažíme se na nějaký spůsob, který toho lešení a to funkcijteho protejnůga pědná rozrušit.

A ten to přístup se jakým spůsobem liší od dnes běžně používaných postupů ležbí pro těl loukemi?

No a zemření těch postupů, které se využívají funkologí z poustu, ale takovým tím nejčastíším z pohledů silené ležbě inhybice molekůl zeskupiny k nás, a proto bych řekl, že eksistuje relativně jasně definovaná strategie z pohledu těch medicinálních chemiků, kterí ty lečíva vyví.

A tím, co ten náš protejn neníky náza, je to jak jsem řekl nějaké takové lešení, takže my vlastně máme před sebo výzvů se pokusit blokovat týp protejnů, který neběžně se cíli nějakými malými molekůlami nebo lečivy.

A ten to postup je tedy mluvím jako like, za naše posluchače také like, většinou, ten to postupujeně jak výrazně složitější než třeba u vývoje jiných leku.

A nevíme si se dáříc, že složitější ale všetně mežené eksisté tak úplně standardní cesta a tak velká skušnosť jako třeba u těch kinázových inhybitoru a také v případě dary toho protejnů, bych řekl, že jiné skupiny se mů nevěnují.

A tím, co třeba u těch kinázových inhybitoru, se to můvěno je spoustu tímu na světě tak, který bych řekl, že to je úplně minimum výzkumníku.

Ten grant, jak ste zmíněl jenom na omezenou dobu, co bude dal, jakým způsobem budete na tomto protejnou gabi jedná na tom lešení pracovat?

To naším cílem je nebyt chodně demonstrovat, že ten našt přístup má nějaký potenciál, my současné můkám řeků výme, jaký protejny chceme inhybovat, máme jakou si první generaci těch inhybitoru.

Ale potřebujeme tu generaci těch inhybitoru, vylepšit takovým způsobem, aby jsme mohli oslovit třeba nějaké privátní investoria.

Prouvodom ochotní do ufejime tera financíva de další vývoj. Te mohle kuli, protože to je vžitké něco, co trvá poměrně dlouho dobu.

Rozumím. No a říkáte poměrně dlouho dobu, a jak daleko ještě na víc má potom ten váž výzkum, k tomu, aby z nějhy potetický mohl v budoucnu vzniknout realní leg propagianty?

Nody se podiváte historický, jak se vyví ležbá taktypický to trvá 15-20 let než se dostanech pacientům.

Já bych řekl, že jsme v tom našem projektu někde v těch prvních letech, kde jsme tedy identifikovatí ten cíl, máme jakou si první generaci těch molekům, které ten proti inhybují, ale daleká nej dokonalova.

Prostě nás čeká ještě velmi dlouha cesta, samozřejmě statístický v těch dítskě, když tě velká šance, že pře to někde nepodáří.

No ale já vám pře jabé se to podáří lova hodně úspěchu, tolik molekularní biolog, ale káž Marek Mraz z Centra Catek, masarikový universitě a fakultní nemocně cebrno a mluvěli jsme o slybné cestě kůčnější ležbě a kutní mejelojí dní leukemě.

Díky v nějte sehjské če.

S umělou inteligenci pracují čeští učitelé a učitelky více než v iných evropských zemích.

Ukazuje to průzkom organizace pro hospodářskou z polu práci a rozvoj OECD.

Podle odborní kůna AI tu zemští pedagogové vyžívají velmi různorodě a nerovnom něrně.

Čím více i přitom znají, čím lépe, mohodětem vysvětlit vyhodi a ryzyka těchto technologí.

Pojďte najít, jak když chcete svou vlastní definicí toho, co znamená velká dátá.

Osmátří da základních kkoliv práze hostavících se právý učí o velkých datech.

Co to je, skuste se zetat měle inteligenci radí učitel Marek Ardler.

Tak v tom proctu by bylo důžité, že bych řekl vysvětlat je to velká dátá.

Čákový osmečí.

Pržeště jsou věděvoká.

Mělou inteligenci u nás podle průzkumů po užívá víc.

Polovina vyučujících na druhém stupní základních škol a na více latích gymnáziích.

Nevšichní, ale využívají přímo přivějí učování se řáky.

Vyučujícím, který si úplně nerozumístechnikou pomůže s nížit láčku, aby drželí korok se svými řáky.

Tvrdí vysoko školský peregok a speciálista na inovace ve zdělávání Bohumil Kartouz.

Vy můžete na základě pokusová o milů.

Na učit pomědně rychlá je to co nemíte v ovádání technologí na vytváření.

Prezentatí dina, da to vův analizu a další a další.

Když bude mít učitels AI i špatné skušenosti, může je pak předat dětem, z tím, že stroj není neomilní.

To se ostatně ukázalo i ve vy učovací hodině Marka Adlera.

Vstambo takové, že to se sýv řekli teho mychápov.

Jak můžem pomův tývona, bo ktec takový byt lidl, že níde nebo je kompováně o světlenou co.

Podle ekspertu bude uměla inteligence, čím dal víc, nutit učitele, aby se sami průběžně vzdělávali.

Zvlastní skušenosti mluví pohumil kartou.

Zakázat AI ve školách není řešení varujel bordníci.

To by to těž znamenalo, nechat řáky na pospas rizikům, o kterých je na ovak potřeba mluvit

a zapojit do nich i rodíče.

Zdůraz mě ředitel základní amateršké školi v lutgeřovicích Carol Moritz.

Expert je učekávejí, že se brezí i u nás začnouší řit na příklad AI-aplikace

které se tváří jako intimní společník.

A chci její proto o nich informovat v čas, martín s ryb český rozavas.

A znešního magazinu Věda Plus z datem 720. Holedna, už je to vše, za pozornost děkuje

a přijemní poslech dalších poradů přeja Lucěvo Palenska.