Loading...
Loading...

4.15. ledna a právě začíná vědaplos, co vám vní dnes na býdneme.
Čiští větci vyvinuli nové florec cénční značky, které umožný sledovat pusobení lajku, přímo v žive býnce.
Jak douležité jsou přivývojí poratěná do rových látek?
Co přináší sištění, že Zemské já droje podobné cibuli, pomůže vysvětlit izměny magnetického poleplanety.
A větci z mezinárodního projektu skoumají, jaký vliv mají naribí populace v Evropských řekách kormorání.
Tě to týž dokážou z polknout i pulmetrov úribu a jejich počny rostou.
Dobrý poslech přejhere na takropáčkova.
Do pravět lejky přímoke konkrétní rakovýné býnce není vůbec jednoduché.
Jako kdybychom chcieli na vleknout, týt dojehlej v pověstné kupce sena.
Odborníci proto při kontrolách a testování používají světící znáčké, které ukazují, kde sele čivo pohybuje, ale zároveň velmi často rozzáří i jiná místa.
Čeští věci teď vyvinuli levnější a přesnější flourescénční znáčké, které se rozvětíte prvete hdy, kdež dosednou na tu spravnou buňku.
Je jejich univrazání metodou publikoval prestižní chemicky časopis Jackson.
Ano dalo by se říct, že vlastně se snažíme o to navlec tu nic do toho očka te jehli, abychom vlastně viděli skutečně tý detaili na tebunečné úrovníco se s tím lečivem děje.
Podle milá navrá belaz ustavu organické chemy a biochemé akademě větí, ale problém v tom, že ta pomysel na nět nebo li lečivo, se cestou kte konkrétní jehle může zadarnout a nebo navlec na jinou buňku.
To je právě ta výhoda, nevýhoda lečiv, jak se to vezme, že oni se dostanou většinou vytam, kde ne mají.
A vědět, kam se to lečivo dostane je velice důležité, protože z toho, kdy se dostane něká mínám, tak poznikají vědléší učínky a to je něco, co samozřejmě nechceme.
Stejně tak dosod používane flore senční značky často krat oznáčí i místo gdeláek není a nebo naopak neprosvíti buňkým gdeje.
Ty barvičky jsou relativně velké molekuli.
Satěsi můžete představit, že přirovnáme molekulu lečivak autů tak, kdybyste k němů chcěli dat celéto barvivou, tak vlastně ktáha za sebou další auto.
A my za to auto dáme jenom malý vozík, takže v tom je vlastně ten trick.
Čeště odbornět se vyvenuli baravnou značku, která když se předákléčivu na dvakrát, tedy ve dvou krozích, tak rozsvítí pouze to, co chceme vidět.
Jak my teď v laboratorřej ústavu organické chemy a biochemy, ukazuje veronyka šlachtová.
Napípetu, naši z hasnutou značku velmi barevna, výnová nebo tmavě červená.
Takže to teď vidíme tady v té malé skumovce.
A no, když umístím v tu značku pod uvelám pů.
Tak my těč to veronyka šlachtová udělá.
Plastně neuvídíme žádnou florescenci.
Vydíme jenom, že má tu tmavě červeno barvu, ale tak tu vidíme i na tom světle.
A no, nic se nestalo.
Tak. A teď je potřeba udělat něco, aby sa rozsvítělat a to značka.
Takže přecházíme na druhou stranu laboratorze a tam seberate co.
Rostok to je malá mulekla, reagent, který způsob jo rozsvícení te naši značky.
Cože vlastně ta druha čast?
Kterou připebníme na taléčíva.
A díky tomu tu pre svítě to tak tohnecku jsme potou ultrafejou lampou.
Takže to tam zase vsunité zamicháte.
To slerovat v čase, protože ono to rozsvícení chví vytrva.
Už vidíme malý nárus po okrajích florestce.
Taková v řekových zalinkává barva pod tím uvé světle.
A když se potom plně rozsvítí, tak teď už vidíme, že ta florestce do celá znaťelně přibýva.
Tak půdete to spíše do modra, protože tam máme umarínovou barvičku.
A no, a teď už opravdu pod tím uvé světlem vidíme krásně zářící morskou modrou barvu.
Což je vlastně ta samelátka, které tam lá překvíme a blatmava.
A no, vidíme to díky te reakci mezi naši florestsensní značkov.
A to ureaktivní skupinou.
Testy vesplou práci z koleg je z uha, bo také bura peště ukázali,
že ty to světící značkě na bazy triani z jasou,
univerzálně ve užitelné napříč obory.
To kážeme tím na značitné entile,
což samozřejmě má uplatnění medicíně tak taky různé bunečné organely,
což za se pomůže biologickým kolegum,
a taky cukry na bunečné povrchu,
ty za sehraj roli vespovstě různých patologí,
včetně treba on kolegických o nemocnění.
A díky poměrně jednoduché připravujete,
če pola měl navrábala uvažují o komerční výrobětě, jak to značek.
Dí si vyzmete nějakých biologí,
tak o ním si ty látky nedokážovou připravit volaboratoři syntetický.
Takže pro ně je to absolutně zásadně můsto dalokoupit.
Tak snace nám to poveden.
Nové barevne znáčky promolekulibě měli být levnější
a dostupnější než ty jsou časné evaké zrová český rozlás.
Predevším úrakoviny je důležité,
aby ležba byla zacílená přímo na nemocné buňky
a zbytěčně nepoškoděla ty zdravé.
Jindě je v tile máme kolem 60 bělionu buňek
a tak odborníci stále gledají ty nejlepší možnosti
a krakovinovělajčit.
Po telefonu teď zdravím naši přetní onkološku Petrav
od teda svažovou přednostku Ustavu Radiéční onkologie
pre vnílajkarske fakulti a fakultní nemocně cebulovka.
Vítajte dobrý den.
Dobrý den, děkulu zapozvání.
Vysvětleme si nejprevej...
Co to vlastně je rakovina a buňka, jak se pozná, jak se chová?
Na dorova a buňka je buňka, která prošla genetickými
a dalšími například epigénetickými změnamy
a tím stratěla normální kontrolu na svým růstem,
jelenným a taky tak zvanou programovanou smrtí.
Takže jsem může nekontrolovaně množit,
má porušenou regulacit bunečného cyklu
a je schopná se vyhnout tak zvané a poptoze,
což je programovaná smař z buňky, která má nastoupit
v doby, kdy je buňka poškozená tak, aby se vlastně dal,
nedělila a neměněl a strukturu teda zbravé etkání.
Vás měněný metabolizmůz, a to co je nejne bezpečnější
nazovné nádoru, mě můžnost in vás do krevních nebolem fatických cev
a vznik zdálený šloží se k tedy říkáme netastnázy.
Jaké varianty ležby rakoviny jsou časnosti vůbec existují
protože o té rakoviny už se dávno nemův jako o něčem fatálním
nebo tam můžnost na bo náděj na vělečení
u různých druhu poměrně vysoká.
Dá se říck, který tenty pležby nejvíce zabíra mě nejlepší?
Takhle o sej úplně se to říčené.
Ale k těm klasickým, ale čefným lokalným.
Mě to dám, jako ještě rožbická ležba a radio-terapy o zlažování.
Vy užíváme pořád všinuště bíže ležbů systemovou
ať už je to chemo-terapy, která jené cílená
a pořád vy užíváná.
Tak hormonalně ležbou cílenou biologickou ležbou i můno terapy
a pak se těžšíme na nové dosud experimentální možnosti,
které slybují za se další výhody pro naše pacienty,
jako já jsou například protiná dolové vakcíny, nebo genová terapy
nebo karty, terapy, které zatím námes kližských studí
ale zatím nenem můžeme ty užívat, a v té praktycské kližské ležbě.
My jsme přatvíli v reportáři, slyšili také oflu restsenčních značkách,
které jsou důložité například při vývojí protiná do rových leku.
Existuje na každý ty prakoviny jiný lek kolekých vlastně.
No tak, zatím bohužel na existuje žádní univerzání lek,
který by zlikojdoval jaký kolev z týpto zoubného na doru
a na opakta ležba postupuje z něrem k cílenosti.
Můžitáme tomu pár zonalizovaná ležba. Znamená to,
že porle jednotlivých marků, značek biologický charakteristik toho na doru
můžeme by užít specyfickou ležbou u různých typů nebo pod typu zoubniž na doru.
A tím vlastně usvějeme to terapy každému pacientové individuálně na míru.
Proč uněkterých lidí s se stejným typem rakoviny, některé leky zabírají a některé ne.
A které takový kompleks mít problém, proto se námou také nedáří tak jednodužšé věřešit,
a je to způsobená tím, že ty solidní nádory to jsou nádory,
které v seryskytují hlavně o starších do spěgíš.
Sou nádory, které se skládají se různých typů bunek, takže ta heterogenitá toho nádoro,
nám neomouží je jednodužšé vlykvydovat celou tu nádorovou populaci.
Ta resistence neodpoví dalost na lečbu, je někdy některým nádorovým strukturám vlastní úž pod začátku
to musíkáme prymární resistence, mají takovou hipavu,
že se dovedou hned bránit, té terapy, ale daleko častější je,
že pravě podvlivem a té lež, by kterou musíme něnit, aby chom ten nádor stále držy na uzdě,
z něká druhotná sekundární resistence a ten nádor přestává byt tomu leku cykliví.
Pacto samozřejmě záleží ina rozdílné metabolizmu samotní kleku,
na mikroproprostřední nádoru, na immunitním stavopacienta na epigenetyských změnách,
čerytání problém jako komplexní a mnohověců operacuje na tom, abychom její překonále.
Hodně se teď kľade důraz na prevenci a v časné odhalení rakovéného bujením,
takže plátí v takvárovníce, že čím méně vlastně práce prolejky tak tím vyší ještěnce na výlajčení.
Ano plátí, protože čím ménší je nádorová nálo,
što tím je jednoduší sestím vůvním nádoré bokprat,
a má větřinou iníší ryzyko metastás, má lepe odpovídá na terapy,
a také je daleko almeně toksický, takže určitě je vžasné,
že máme stále větřínložství onkolovických léků,
které zloňském roce ještřišlo na terš 16, co alkovějíš jakoven 300.
Ale přeci je norma pro každého člověkajé lepší,
když je nebůž si i někdy v životě použít,
a to bych taky všem poslucháčům trálo.
Takže jednoznáčné doporučení nezane dbávat prevenci na závěre rozhovoru
naši přední onkološkou Petrůti Sažovou, přednostkou ustavu radiječní onkologi
je první lajkarske fakulti a fakultní nemocnice bulovka.
Děkuji vám na slišenou.
Takže děkuji.
Poslucháte vědo plus.
Půlhodinu o výsku mech, vynálezech, a objevéch, které mění lidem život.
Najdeteji také na vebu plus tečka rozlastce zet,
v aplikaci můj rozlast, a v dalších podkástových aplikacích.
Nejene plášť planety zemně, ale je jí jádro má mnohovrstev.
Na nítou tedy jednolítá kouhle zžele za aniklu, ale připomí nás píšet si bůli.
Zistěla to nová studije německých věců, která vyšla v prosenci v orborném
magazínu nejčřekomunikationc.
Moglo by to tak objasný dhnete několik hipotez ojádru zemně,
které větce za tím si stotou na Roslovskli.
Povíme si o nich s geofyzikém jánem, šimkání nemus, ustavůdy na myky tekutěn
v akademi vět. Dobrý den.
Dobrý jen prájem.
Co se dosud si stotou vědělo o zemském jádru?
Tak dosi, ale jsme jadrezem, jak vydělí, že pozostava z vůch častí.
Vůmkajšek, které je tě kuta, je to rozstavené železonikou kremík.
Nědně čo akutavení na v žele zželez jadnách.
A v nutra na čast, které je pevná.
Je to akukéby taká jednou jada kovová gulla,
která pozostava znikou a železá.
To jsme vydělí na zaklady sej zmycský svěrenia sej zmycský bom,
čiže sej zmový, a je jí na čast i ojádrezeme.
A však ukazuje, že to to dělení vůmkajši jadrok, které tě kuta,
který je pevné, měně je až také idealné ako sa na přípodat dá.
V čéme proč.
Ukazuje, že v nutrné jadro, které by sa na prípohat,
já bylo taká jednou jada železo, nikelová gulla,
pozostate ani za tropické to znamená, že má svoju v nutrnu štrukturu.
Ukazuje sa to z oširénia sej zmycských bom, které ukazuje,
že v roznich smeroch sa širia různě, čiže to jadrmania jako štrukturu.
Prvé poznatky ukazuje, že čim zme vlíšě k tentu nutorného jadra,
tým je to větcej kovou a gulla.
Čim čim zvětme k po vrchu to znamená na tom rozrani vůmkajši nutorné jadro,
ta stalba tý pomína skvěrně čo ako hobu, hobu starovu,
sa udřeba ta bude v škole.
Je to bohá sa to tak zana dendritická vrstva,
čiže je to taká zmes tevné vátky, háte kuchiní, čiže kapali mi.
A právě něco podobného, nebo větce jsou nevrazyty v mindstru,
který tohle tu studý publikovali vlastně,
provedli takový experiment,
že pracovali z tímé velkými otřesovými,
volnami, které jsou vyvolanejnej čosti ze mětřesením,
z tím, že který v Zemském já druh se nechovají stejně
a napadlo je skomati stli různé chymycke prof. Kvěadře,
nevytváří právě ty slupky jakoci bude,
kde vlastně ten experiment,
nebo za jakých pormíny go provedli.
Prvěliho glavratoriu já vysokých klaku,
a těpůl odděž kumali postatě vlastnosti pevního látok.
Já druhze me toči, že rástě je,
nejto konstantná goda.
Celé naše v nutro zeme,
počas celé jiskulě georogitké historii je chodně.
Čiže stráce, jak o keví těplotu,
a dosetku toho, a v jadre zeme,
a v nutrny jadro to pevné rástě.
Čiže si predstavit, a kokec s nabalu je smě ová gula,
rástě, rástě, rástě.
Čaš jelat, jako řulezon Mikael,
padajů na to rozráně,
v nutrny jadro, kdy tu hnů,
a tě jakše jako kremik,
po tu jsme rom hode,
k rozrániu jadro plášt.
Čiže si predstavit,
že jadro zeme jistále nabadziované novými vrstvami,
a čiže si niečečo dovat,
že to pripominat taků
štrukturu, kdy bude slupky.
Čiže tě to různé vrství,
jako tam tu hnů,
za se za to obáry nový vrstvom,
za se nový vrstvom,
vytvarajuju takutou štrukturu,
a táně je rovnoroda.
Co ta hle nová zištění osložení jadra
mohouříci vám,
který se zapíváte přímo magnetickým polem ze mě,
kterým je jadro zdrojem,
pokud je pravě o změny magnetického pole.
Samozrejeme tím, že jadro raz tím,
mění sa aj charakter přinnosti to
idou magnetický odinám,
alebo hovláme jako geodinamo,
je to vlastně proces dnikům magnetického pojazeme.
Tak magnetické pole,
který vytvara nev tom jadre zeme,
samozrejme ovplňovane tým to raz tom.
A postáte aj charakteristyky toho vnútorného jadra,
a procesyk na jeho rozraní
měn magnetického polem,
nemě tých znamych,
změn polaritik, které zme zážili v historii,
a které jsou pripadě zeme,
dám dalový zaprát z tohastické,
jsou velmi něprevydělné pro unální napřikat,
co jsou něčným ciklom.
Na závěrco ještě věha,
druhze mě čeká na vyskoumání.
Jak moc ještě pro nás není takhle ta oblast
dostatečně z námá pro skoumana?
Tak samo zrieme,
vyskou dělej pokracují na študojů procesu
a rozraní takisto dostávame stále nové
a nové pozdatky od nútorom jadra,
a vůkášom jadrozeme takisto študojeme procesy
v jadrezeme, které vědu mikromaliatického pojala
a mě tých o tás od větce nězodpovedáník
náprdá jako znos pomínal,
prečo oddochá, tak jsme nám polarit.
Míčo je ten štartovací mechanizmus,
a takisto
jadrozeme taká, by som povedal komplikovaníša,
a témá,
bo nemáme žádné pějame informácije.
Jediné pějame informácije,
nám půzky tu sejzmi tky volny.
Čiže sejzmi tky měránia,
sú velmi doležite pějame informácie.
Ostatné výdné informácije, máme,
ale nie pějame,
čiže musíme kliušitý voz na obrátě neuvahy.
Vysvětlu je geofizik,
já na šímkáně,
nesůstavu dina měký takutín,
se tikou moc krát na slišenou.
Děkuji takhle na slišenou.
Houby dobili planetu zemi,
mnohem dříf než zvířata,
a my mezi národní skupina věcu doložila,
že se tu poprvé,
objevili už před více neš miljardou let.
Fosilní hupsev,
evoluci zachovalo na prosté minimum,
má měké tkáně,
věci proto vyžili také znalosti přeskoků
genu z druhů na druh.
Gdyž se to děje,
oba druhý žili vestejnou dobu.
Zestuduje rovně špline,
že Houby na vázeli už přetnýméně
8 milionilet v stahy s roztlinami.
Pomohli jim osídy zemi.
Mikolok jen borovíčka
to vysvětlil následovně.
Čověk musím hodně představilosti
na to, aby dokázal,
da jako přemíšlet,
jak to asi tehedy mohlo funguvat,
bydná skavlastně výme,
že je to dývalice intenzivní vstách
mezi Houbow a roztlinovy.
Ať už teda vrovyně té symbiozy
a nebo vrovyně,
toho, že máme sa protrovní Houby,
které potřeba vlastně to odumřelou
roztlinou hmotu na to,
aby se zní vyživovali.
A te první Houby
pravně probně byte,
asi děli tak nějaký ten sap protrovní
spůsob životá.
Zna byle by nějakým spůsobem
vyživavaný dejme tomu
těmi mikroorganizmi,
se, kterýme zdělali to životní prostředí
a průbehu tady toho životního stadia
se vlastně měli možnost začít osahávat
z těmeře samé a
postupně se vyvinout a šteda
do té poměrně hodně kompleksníz
jsi byho za tedy
je to ještě vzájemně vyhodný vstách
vlastně zlůžnopří poměl
vzájemně vyhodný obchod možnávých
to, že klas po tožku znacáskou
voda minerali a živiny
potují roztlině vým měnů za cukry,
které za se dostáva Houba.
Tady ta práce je prostě unikátní
v tom, že na nispolu pracovali
věci z řady různých
zemí a ti právě jako
došlik těmatěm datum
a nějda to meště bavol
ten horizontalní přenozgenu
a nevím je si to
i to tady, které za ujalo
dagnýlačí čovského
nebo štěně soli neho.
Ně celkový asiv
takovýlaj v studích jako
vlastinuje to, že jsme
schopnístěch fosilii, který
vlastně jako
je to prostatě kámen,
nemáme tam žádnou
genetickou informácii, podstatě
často jednom optísk
jako skamenělít káně,
tak často jsou věci
schopní pomoci
analizy izotopu
a dalšího jako
mineralního složení zistit
jak ten organizmus
asi jako vžil,
jak so to vlastně vypovídáho
ekologii,
takov jsem na to koukal
s otevrénou působ,
jak něco takovýom vžet
fungovat.
To neuvěřitalně
pro mě třeba
za sevrácím petru kohotovy,
jako tam myšlanka
toho, že
když přeskocí
genus druhu na druh,
což jako
čo tak nepridě úplně normální,
tože se jako
dědí něco
z maminky a tátinka,
pak kodíte dostanel
jaké vlohe
od maminky od tátinka
asi tak každývý,
ale tože na jednu přeskocí nějaké
genus druhu na druh je
samozobě zábavné
a místoho dla toho vyčšteme,
že nějaký ten druhžil
da na jedu pě.
I je to pravdá, je to ne
vlastně to,
jak čo můlasně stovuží,
jako v úvozovkách
to datová nímolekular,
nímame to,
da mám pomocí nějakých
tomeřkáme můl tilo kusoví,
čeli mnoho genován
a káfe logenetyka,
taková můžeme
se přibližně podívat
jako by na ten moment
když se tyhla
ty přeskouky děli,
mechanizmustí přeskouku
podle mě jako věčinou
se to děje pomocně
a kých viru
se se neplatu,
ale já mych jako
zasebe mych jako
nýčasti už viděl
tam jako za tím nějaké viry,
které vásne tohle
to jako,
které tohle spůsobují
a virisu
samodřeměna
planetě
pravě porobní stejně
dlouho jako žive
organizmi,
protože viriživáný
jsoužel,
takže jako viry,
ale jako jsou asi,
jako na planetě
ještě
mohli, k tomu hlasloužit.
Celou laboratoš
martiny maškové
z ekologem Petrem Kohou
temem ekologem
Janem Borovickou
a studentem danélem Čičovským
si můžete na plusu
poslechnout
tu tosobotu
po 10 hodině.
A na závěrej
ještě,
ke kormoránu
meroztoucí
populace
kormorá na velkého
může podle věccu
ogrožovat
původní druhý rep
v Evropských rekách.
Mezinárodní projekt
protekt fish
není protozištuje
jak vyrazní
vlejfmejitit
rybožera výptáci
na rybí populace.
Větci, přitom na řekách
instalují provazov
a bórkové zábrany,
které mají intensitu
louvu kormoránu
kormoránu snižit.
Více si řekneme
z biologem
z biologického centra
akadem je vět
martinem Čechem.
Dobrý den.
Dobrý den.
Kolik kormoránu
neslastně
v Evropiežie
a v kterých oblastech
ten mějich počet
stoupanej rychlej.
A nejlame data
a po měně stará
z roku 2016-1912,
kdybylo poslední počítání
kormoránu celé Evropie,
a odtúčujíme,
že těch kormoránů je u nas
nebo respekté
z Evropie
koled 2 milionů,
pokud počítáme
rozpělej taky
i odrostlá má data
a další sčítání
bude leto
s tomto rocent
v lednůfůnou
růbude další sčítání.
No a k nám se
ty kormorání dostávají
zajíme na spovodského
regionu,
kde
tý populace
soupovně velmi početná
v některých těch oblastách
jakoje trává švetsko
nebo pobalské státy
ty místní populace
kormáru neustále
výrazný spůsob
rozstou.
Kdyby dokáže
jeden kormorán
spořádat za dena,
takbo ulovit?
Tak porůměrně
to něco mejeně
než půl kilogramů
ale můžeme
si to le se spočitat
že ten vtáks spořádá
deně asi
20% vahy svého tělá
ty nejvěčí ptáci
když vahy tři a půl štyřit kila
tak mohou nalovit
řekneme skorokilo
ryb deně
a nevidí bají se ani rybám,
které jsou
řekneme přes půl metru velké.
Mají skutečně
takový vliv
nepopodílejí se
na tom úbytku
konkrétních druhů ryb
v Evropských Českých Žekách.
To je zjevné
tém poréce
jimé násikové zvací
aby přiněs opravdu
tvrdá data
z řady států
Evropy
nejedom tedy z některý
který cová v dánsku
je úplně jednoznáčné
že kdy kormonání se podílej na
úplně zdecimování řek
od lipanů
od vstrůhu morských,
od celososu
a podobně
mi takové pokusí budem dělady
u nás
na země a lipanové
proče lipan
to je rybak
která je tým kormonánem
nejvísoho hrožená
a lipan
ve se pošetnosti
klesávřekách
na příc celu Evropou.
Jakým způsobem
se v projektu
snážíte jejich hlofryp
takhmi děláme pouze pokusí
není to tak, že by jsme celety
společen stáryp
schraněli podí kormonánům
to není možné
protože
tý zábranych
tady instalujem se pomělně
finančná ročné
a taky trenáročné na čas
takže
to svojrom pokusný
úseky toku, který jsou takto
osetřený
a my tam budem slerovat
jestli na těch osetřených úsecí
desok ty prvazofo
fáborko je zábrany
jestli tam ten kormonán
teda týrbynelový
a jako lke škody případně
působý na těch osetřích
které jsou otevřené
a jaká místa se
ty se vybrali pro to osledování
kormonánů?
Tedy se oslovali
česky rybásky s vás
aby nám vytipoval přesně
ty řeky,
kde ty kormonání
působí škody
kde je csoba
ta populace to lýpana podhodního
ještě ospoňáke
míře zastoupená
a na těch to osetřích
a na těch to řeká
který sledujeme
vlastně během těch našich eksperimentu
tém pridášní kláky
broj jsme si podohodě
ze záporočesky
budzením s vazem
česko rybásko
s vazu řeky
v strzelu
a svatavu.
No,
vysterika,
že leto zase
bude další
s čitání kormonánů
co by následovalo
pokud by se projevěli
jejich zjevní nárust
a z tím tedy
ten jejich negativní vliv
na úbytek
konkrétních druhu ryb.
Teře da státu Evropity
kormonálně akým spůsem klumi,
a když tedy odstrzelnost, kterých taků
nebo
třeba reduci
vajec na hníc díštích,
cože úpaně nejefektivnější,
ale je potřeba vypracovat nějaký
panevropský
vlastně
v plan,
já která stou obrovskou
populací kormonána
zacházet
v jámci celé Evropy,
že občevyčinou
tem ptáke předtahuící
vlomiguré na obrovské zánosti
a často to,
co se narodí
v některých oblastech
potom působí škory úpaně nějakde jinde.
Čili je potřeba k je úpristupat
jako k Evropskému druhu
nikolerom druhu na narodní úrovní.
Toly k biolo
k zbiologického centrá akeremě vět
martěnčech,
který byl na závěre
dneční vědy plus
naším hostém,
děkou moc krav
na slišenou.
Já možný kuj za pozváň na sredenou.
A to je tedy vše
z dnečního vědyckého pořadu,
který můžete
slišet každý všetní dne
na Staněcí Český rozlás plus
za pozornost děkuje
a od mikrofonu saloučí
Renata Kropáčkova.
