Čeští vědci vyvinuli nové fluorescenční značky, které umožní sledovat působení léků přímo v živé buňce

4.15. ledna a právě začíná vědaplos, co vám vní dnes na býdneme.

Čiští větci vyvinuli nové florec cénční značky, které umožný sledovat pusobení lajku, přímo v žive býnce.

Jak douležité jsou přivývojí poratěná do rových látek?

Co přináší sištění, že Zemské já droje podobné cibuli, pomůže vysvětlit izměny magnetického poleplanety.

A větci z mezinárodního projektu skoumají, jaký vliv mají naribí populace v Evropských řekách kormorání.

Tě to týž dokážou z polknout i pulmetrov úribu a jejich počny rostou.

Dobrý poslech přejhere na takropáčkova.

Do pravět lejky přímoke konkrétní rakovýné býnce není vůbec jednoduché.

Jako kdybychom chcieli na vleknout, týt dojehlej v pověstné kupce sena.

Odborníci proto při kontrolách a testování používají světící znáčké, které ukazují, kde sele čivo pohybuje, ale zároveň velmi často rozzáří i jiná místa.

Čeští věci teď vyvinuli levnější a přesnější flourescénční znáčké, které se rozvětíte prvete hdy, kdež dosednou na tu spravnou buňku.

Je jejich univrazání metodou publikoval prestižní chemicky časopis Jackson.

Ano dalo by se říct, že vlastně se snažíme o to navlec tu nic do toho očka te jehli, abychom vlastně viděli skutečně tý detaili na tebunečné úrovníco se s tím lečivem děje.

Podle milá navrá belaz ustavu organické chemy a biochemé akademě větí, ale problém v tom, že ta pomysel na nět nebo li lečivo, se cestou kte konkrétní jehle může zadarnout a nebo navlec na jinou buňku.

To je právě ta výhoda, nevýhoda lečiv, jak se to vezme, že oni se dostanou většinou vytam, kde ne mají.

A vědět, kam se to lečivo dostane je velice důležité, protože z toho, kdy se dostane něká mínám, tak poznikají vědléší učínky a to je něco, co samozřejmě nechceme.

Stejně tak dosod používane flore senční značky často krat oznáčí i místo gdeláek není a nebo naopak neprosvíti buňkým gdeje.

Ty barvičky jsou relativně velké molekuli.

Satěsi můžete představit, že přirovnáme molekulu lečivak autů tak, kdybyste k němů chcěli dat celéto barvivou, tak vlastně ktáha za sebou další auto.

A my za to auto dáme jenom malý vozík, takže v tom je vlastně ten trick.

Čeště odbornět se vyvenuli baravnou značku, která když se předákléčivu na dvakrát, tedy ve dvou krozích, tak rozsvítí pouze to, co chceme vidět.

Jak my teď v laboratorřej ústavu organické chemy a biochemy, ukazuje veronyka šlachtová.

Napípetu, naši z hasnutou značku velmi barevna, výnová nebo tmavě červená.

Takže to teď vidíme tady v té malé skumovce.

A no, když umístím v tu značku pod uvelám pů.

Tak my těč to veronyka šlachtová udělá.

Plastně neuvídíme žádnou florescenci.

Vydíme jenom, že má tu tmavě červeno barvu, ale tak tu vidíme i na tom světle.

A no, nic se nestalo.

Tak. A teď je potřeba udělat něco, aby sa rozsvítělat a to značka.

Takže přecházíme na druhou stranu laboratorze a tam seberate co.

Rostok to je malá mulekla, reagent, který způsob jo rozsvícení te naši značky.

Cože vlastně ta druha čast?

Kterou připebníme na taléčíva.

A díky tomu tu pre svítě to tak tohnecku jsme potou ultrafejou lampou.

Takže to tam zase vsunité zamicháte.

To slerovat v čase, protože ono to rozsvícení chví vytrva.

Už vidíme malý nárus po okrajích florestce.

Taková v řekových zalinkává barva pod tím uvé světle.

A když se potom plně rozsvítí, tak teď už vidíme, že ta florestce do celá znaťelně přibýva.

Tak půdete to spíše do modra, protože tam máme umarínovou barvičku.

A no, a teď už opravdu pod tím uvé světlem vidíme krásně zářící morskou modrou barvu.

Což je vlastně ta samelátka, které tam lá překvíme a blatmava.

A no, vidíme to díky te reakci mezi naši florestsensní značkov.

A to ureaktivní skupinou.

Testy vesplou práci z koleg je z uha, bo také bura peště ukázali,

že ty to světící značkě na bazy triani z jasou,

univerzálně ve užitelné napříč obory.

To kážeme tím na značitné entile,

což samozřejmě má uplatnění medicíně tak taky různé bunečné organely,

což za se pomůže biologickým kolegum,

a taky cukry na bunečné povrchu,

ty za sehraj roli vespovstě různých patologí,

včetně treba on kolegických o nemocnění.

A díky poměrně jednoduché připravujete,

če pola měl navrábala uvažují o komerční výrobětě, jak to značek.

Dí si vyzmete nějakých biologí,

tak o ním si ty látky nedokážovou připravit volaboratoři syntetický.

Takže pro ně je to absolutně zásadně můsto dalokoupit.

Tak snace nám to poveden.

Nové barevne znáčky promolekulibě měli být levnější

a dostupnější než ty jsou časné evaké zrová český rozlás.

Predevším úrakoviny je důležité,

aby ležba byla zacílená přímo na nemocné buňky

a zbytěčně nepoškoděla ty zdravé.

Jindě je v tile máme kolem 60 bělionu buňek

a tak odborníci stále gledají ty nejlepší možnosti

a krakovinovělajčit.

Po telefonu teď zdravím naši přetní onkološku Petrav

od teda svažovou přednostku Ustavu Radiéční onkologie

pre vnílajkarske fakulti a fakultní nemocně cebulovka.

Vítajte dobrý den.

Dobrý den, děkulu zapozvání.

Vysvětleme si nejprevej...

Co to vlastně je rakovina a buňka, jak se pozná, jak se chová?

Na dorova a buňka je buňka, která prošla genetickými

a dalšími například epigénetickými změnamy

a tím stratěla normální kontrolu na svým růstem,

jelenným a taky tak zvanou programovanou smrtí.

Takže jsem může nekontrolovaně množit,

má porušenou regulacit bunečného cyklu

a je schopná se vyhnout tak zvané a poptoze,

což je programovaná smař z buňky, která má nastoupit

v doby, kdy je buňka poškozená tak, aby se vlastně dal,

nedělila a neměněl a strukturu teda zbravé etkání.

Vás měněný metabolizmůz, a to co je nejne bezpečnější

nazovné nádoru, mě můžnost in vás do krevních nebolem fatických cev

a vznik zdálený šloží se k tedy říkáme netastnázy.

Jaké varianty ležby rakoviny jsou časnosti vůbec existují

protože o té rakoviny už se dávno nemův jako o něčem fatálním

nebo tam můžnost na bo náděj na vělečení

u různých druhu poměrně vysoká.

Dá se říck, který tenty pležby nejvíce zabíra mě nejlepší?

Takhle o sej úplně se to říčené.

Ale k těm klasickým, ale čefným lokalným.

Mě to dám, jako ještě rožbická ležba a radio-terapy o zlažování.

Vy užíváme pořád všinuště bíže ležbů systemovou

ať už je to chemo-terapy, která jené cílená

a pořád vy užíváná.

Tak hormonalně ležbou cílenou biologickou ležbou i můno terapy

a pak se těžšíme na nové dosud experimentální možnosti,

které slybují za se další výhody pro naše pacienty,

jako já jsou například protiná dolové vakcíny, nebo genová terapy

nebo karty, terapy, které zatím námes kližských studí

ale zatím nenem můžeme ty užívat, a v té praktycské kližské ležbě.

My jsme přatvíli v reportáři, slyšili také oflu restsenčních značkách,

které jsou důložité například při vývojí protiná do rových leku.

Existuje na každý ty prakoviny jiný lek kolekých vlastně.

No tak, zatím bohužel na existuje žádní univerzání lek,

který by zlikojdoval jaký kolev z týpto zoubného na doru

a na opakta ležba postupuje z něrem k cílenosti.

Můžitáme tomu pár zonalizovaná ležba. Znamená to,

že porle jednotlivých marků, značek biologický charakteristik toho na doru

můžeme by užít specyfickou ležbou u různých typů nebo pod typu zoubniž na doru.

A tím vlastně usvějeme to terapy každému pacientové individuálně na míru.

Proč uněkterých lidí s se stejným typem rakoviny, některé leky zabírají a některé ne.

A které takový kompleks mít problém, proto se námou také nedáří tak jednodužšé věřešit,

a je to způsobená tím, že ty solidní nádory to jsou nádory,

které v seryskytují hlavně o starších do spěgíš.

Sou nádory, které se skládají se různých typů bunek, takže ta heterogenitá toho nádoro,

nám neomouží je jednodužšé vlykvydovat celou tu nádorovou populaci.

Ta resistence neodpoví dalost na lečbu, je někdy některým nádorovým strukturám vlastní úž pod začátku

to musíkáme prymární resistence, mají takovou hipavu,

že se dovedou hned bránit, té terapy, ale daleko častější je,

že pravě podvlivem a té lež, by kterou musíme něnit, aby chom ten nádor stále držy na uzdě,

z něká druhotná sekundární resistence a ten nádor přestává byt tomu leku cykliví.

Pacto samozřejmě záleží ina rozdílné metabolizmu samotní kleku,

na mikroproprostřední nádoru, na immunitním stavopacienta na epigenetyských změnách,

čerytání problém jako komplexní a mnohověců operacuje na tom, abychom její překonále.

Hodně se teď kľade důraz na prevenci a v časné odhalení rakovéného bujením,

takže plátí v takvárovníce, že čím méně vlastně práce prolejky tak tím vyší ještěnce na výlajčení.

Ano plátí, protože čím ménší je nádorová nálo,

što tím je jednoduší sestím vůvním nádoré bokprat,

a má větřinou iníší ryzyko metastás, má lepe odpovídá na terapy,

a také je daleko almeně toksický, takže určitě je vžasné,

že máme stále větřínložství onkolovických léků,

které zloňském roce ještřišlo na terš 16, co alkovějíš jakoven 300.

Ale přeci je norma pro každého člověkajé lepší,

když je nebůž si i někdy v životě použít,

a to bych taky všem poslucháčům trálo.

Takže jednoznáčné doporučení nezane dbávat prevenci na závěre rozhovoru

naši přední onkološkou Petrůti Sažovou, přednostkou ustavu radiječní onkologi

je první lajkarske fakulti a fakultní nemocnice bulovka.

Děkuji vám na slišenou.

Takže děkuji.

Poslucháte vědo plus.

Půlhodinu o výsku mech, vynálezech, a objevéch, které mění lidem život.

Najdeteji také na vebu plus tečka rozlastce zet,

v aplikaci můj rozlast, a v dalších podkástových aplikacích.

Nejene plášť planety zemně, ale je jí jádro má mnohovrstev.

Na nítou tedy jednolítá kouhle zžele za aniklu, ale připomí nás píšet si bůli.

Zistěla to nová studije německých věců, která vyšla v prosenci v orborném

magazínu nejčřekomunikationc.

Moglo by to tak objasný dhnete několik hipotez ojádru zemně,

které větce za tím si stotou na Roslovskli.

Povíme si o nich s geofyzikém jánem, šimkání nemus, ustavůdy na myky tekutěn

v akademi vět. Dobrý den.

Dobrý jen prájem.

Co se dosud si stotou vědělo o zemském jádru?

Tak dosi, ale jsme jadrezem, jak vydělí, že pozostava z vůch častí.

Vůmkajšek, které je tě kuta, je to rozstavené železonikou kremík.

Nědně čo akutavení na v žele zželez jadnách.

A v nutra na čast, které je pevná.

Je to akukéby taká jednou jada kovová gulla,

která pozostava znikou a železá.

To jsme vydělí na zaklady sej zmycský svěrenia sej zmycský bom,

čiže sej zmový, a je jí na čast i ojádrezeme.

A však ukazuje, že to to dělení vůmkajši jadrok, které tě kuta,

který je pevné, měně je až také idealné ako sa na přípodat dá.

V čéme proč.

Ukazuje, že v nutrné jadro, které by sa na prípohat,

já bylo taká jednou jada železo, nikelová gulla,

pozostate ani za tropické to znamená, že má svoju v nutrnu štrukturu.

Ukazuje sa to z oširénia sej zmycských bom, které ukazuje,

že v roznich smeroch sa širia různě, čiže to jadrmania jako štrukturu.

Prvé poznatky ukazuje, že čim zme vlíšě k tentu nutorného jadra,

tým je to větcej kovou a gulla.

Čim čim zvětme k po vrchu to znamená na tom rozrani vůmkajši nutorné jadro,

ta stalba tý pomína skvěrně čo ako hobu, hobu starovu,

sa udřeba ta bude v škole.

Je to bohá sa to tak zana dendritická vrstva,

čiže je to taká zmes tevné vátky, háte kuchiní, čiže kapali mi.

A právě něco podobného, nebo větce jsou nevrazyty v mindstru,

který tohle tu studý publikovali vlastně,

provedli takový experiment,

že pracovali z tímé velkými otřesovými,

volnami, které jsou vyvolanejnej čosti ze mětřesením,

z tím, že který v Zemském já druh se nechovají stejně

a napadlo je skomati stli různé chymycke prof. Kvěadře,

nevytváří právě ty slupky jakoci bude,

kde vlastně ten experiment,

nebo za jakých pormíny go provedli.

Prvěliho glavratoriu já vysokých klaku,

a těpůl odděž kumali postatě vlastnosti pevního látok.

Já druhze me toči, že rástě je,

nejto konstantná goda.

Celé naše v nutro zeme,

počas celé jiskulě georogitké historii je chodně.

Čiže stráce, jak o keví těplotu,

a dosetku toho, a v jadre zeme,

a v nutrny jadro to pevné rástě.

Čiže si predstavit, a kokec s nabalu je smě ová gula,

rástě, rástě, rástě.

Čaš jelat, jako řulezon Mikael,

padajů na to rozráně,

v nutrny jadro, kdy tu hnů,

a tě jakše jako kremik,

po tu jsme rom hode,

k rozrániu jadro plášt.

Čiže si predstavit,

že jadro zeme jistále nabadziované novými vrstvami,

a čiže si niečečo dovat,

že to pripominat taků

štrukturu, kdy bude slupky.

Čiže tě to různé vrství,

jako tam tu hnů,

za se za to obáry nový vrstvom,

za se nový vrstvom,

vytvarajuju takutou štrukturu,

a táně je rovnoroda.

Co ta hle nová zištění osložení jadra

mohouříci vám,

který se zapíváte přímo magnetickým polem ze mě,

kterým je jadro zdrojem,

pokud je pravě o změny magnetického pole.

Samozrejeme tím, že jadro raz tím,

mění sa aj charakter přinnosti to

idou magnetický odinám,

alebo hovláme jako geodinamo,

je to vlastně proces dnikům magnetického pojazeme.

Tak magnetické pole,

který vytvara nev tom jadre zeme,

samozrejme ovplňovane tým to raz tom.

A postáte aj charakteristyky toho vnútorného jadra,

a procesyk na jeho rozraní

měn magnetického polem,

nemě tých znamych,

změn polaritik, které zme zážili v historii,

a které jsou pripadě zeme,

dám dalový zaprát z tohastické,

jsou velmi něprevydělné pro unální napřikat,

co jsou něčným ciklom.

Na závěrco ještě věha,

druhze mě čeká na vyskoumání.

Jak moc ještě pro nás není takhle ta oblast

dostatečně z námá pro skoumana?

Tak samo zrieme,

vyskou dělej pokracují na študojů procesu

a rozraní takisto dostávame stále nové

a nové pozdatky od nútorom jadra,

a vůkášom jadrozeme takisto študojeme procesy

v jadrezeme, které vědu mikromaliatického pojala

a mě tých o tás od větce nězodpovedáník

náprdá jako znos pomínal,

prečo oddochá, tak jsme nám polarit.

Míčo je ten štartovací mechanizmus,

a takisto

jadrozeme taká, by som povedal komplikovaníša,

a témá,

bo nemáme žádné pějame informácije.

Jediné pějame informácije,

nám půzky tu sejzmi tky volny.

Čiže sejzmi tky měránia,

sú velmi doležite pějame informácie.

Ostatné výdné informácije, máme,

ale nie pějame,

čiže musíme kliušitý voz na obrátě neuvahy.

Vysvětlu je geofizik,

já na šímkáně,

nesůstavu dina měký takutín,

se tikou moc krát na slišenou.

Děkuji takhle na slišenou.

Houby dobili planetu zemi,

mnohem dříf než zvířata,

a my mezi národní skupina věcu doložila,

že se tu poprvé,

objevili už před více neš miljardou let.

Fosilní hupsev,

evoluci zachovalo na prosté minimum,

má měké tkáně,

věci proto vyžili také znalosti přeskoků

genu z druhů na druh.

Gdyž se to děje,

oba druhý žili vestejnou dobu.

Zestuduje rovně špline,

že Houby na vázeli už přetnýméně

8 milionilet v stahy s roztlinami.

Pomohli jim osídy zemi.

Mikolok jen borovíčka

to vysvětlil následovně.

Čověk musím hodně představilosti

na to, aby dokázal,

da jako přemíšlet,

jak to asi tehedy mohlo funguvat,

bydná skavlastně výme,

že je to dývalice intenzivní vstách

mezi Houbow a roztlinovy.

Ať už teda vrovyně té symbiozy

a nebo vrovyně,

toho, že máme sa protrovní Houby,

které potřeba vlastně to odumřelou

roztlinou hmotu na to,

aby se zní vyživovali.

A te první Houby

pravně probně byte,

asi děli tak nějaký ten sap protrovní

spůsob životá.

Zna byle by nějakým spůsobem

vyživavaný dejme tomu

těmi mikroorganizmi,

se, kterýme zdělali to životní prostředí

a průbehu tady toho životního stadia

se vlastně měli možnost začít osahávat

z těmeře samé a

postupně se vyvinout a šteda

do té poměrně hodně kompleksníz

jsi byho za tedy

je to ještě vzájemně vyhodný vstách

vlastně zlůžnopří poměl

vzájemně vyhodný obchod možnávých

to, že klas po tožku znacáskou

voda minerali a živiny

potují roztlině vým měnů za cukry,

které za se dostáva Houba.

Tady ta práce je prostě unikátní

v tom, že na nispolu pracovali

věci z řady různých

zemí a ti právě jako

došlik těmatěm datum

a nějda to meště bavol

ten horizontalní přenozgenu

a nevím je si to

i to tady, které za ujalo

dagnýlačí čovského

nebo štěně soli neho.

Ně celkový asiv

takovýlaj v studích jako

vlastinuje to, že jsme

schopnístěch fosilii, který

vlastně jako

je to prostatě kámen,

nemáme tam žádnou

genetickou informácii, podstatě

často jednom optísk

jako skamenělít káně,

tak často jsou věci

schopní pomoci

analizy izotopu

a dalšího jako

mineralního složení zistit

jak ten organizmus

asi jako vžil,

jak so to vlastně vypovídáho

ekologii,

takov jsem na to koukal

s otevrénou působ,

jak něco takovýom vžet

fungovat.

To neuvěřitalně

pro mě třeba

za sevrácím petru kohotovy,

jako tam myšlanka

toho, že

když přeskocí

genus druhu na druh,

což jako

čo tak nepridě úplně normální,

tože se jako

dědí něco

z maminky a tátinka,

pak kodíte dostanel

jaké vlohe

od maminky od tátinka

asi tak každývý,

ale tože na jednu přeskocí nějaké

genus druhu na druh je

samozobě zábavné

a místoho dla toho vyčšteme,

že nějaký ten druhžil

da na jedu pě.

I je to pravdá, je to ne

vlastně to,

jak čo můlasně stovuží,

jako v úvozovkách

to datová nímolekular,

nímame to,

da mám pomocí nějakých

tomeřkáme můl tilo kusoví,

čeli mnoho genován

a káfe logenetyka,

taková můžeme

se přibližně podívat

jako by na ten moment

když se tyhla

ty přeskouky děli,

mechanizmustí přeskouku

podle mě jako věčinou

se to děje pomocně

a kých viru

se se neplatu,

ale já mych jako

zasebe mych jako

nýčasti už viděl

tam jako za tím nějaké viry,

které vásne tohle

to jako,

které tohle spůsobují

a virisu

samodřeměna

planetě

pravě porobní stejně

dlouho jako žive

organizmi,

protože viriživáný

jsoužel,

takže jako viry,

ale jako jsou asi,

jako na planetě

ještě

mohli, k tomu hlasloužit.

Celou laboratoš

martiny maškové

z ekologem Petrem Kohou

temem ekologem

Janem Borovickou

a studentem danélem Čičovským

si můžete na plusu

poslechnout

tu tosobotu

po 10 hodině.

A na závěrej

ještě,

ke kormoránu

meroztoucí

populace

kormorá na velkého

může podle věccu

ogrožovat

původní druhý rep

v Evropských rekách.

Mezinárodní projekt

protekt fish

není protozištuje

jak vyrazní

vlejfmejitit

rybožera výptáci

na rybí populace.

Větci, přitom na řekách

instalují provazov

a bórkové zábrany,

které mají intensitu

louvu kormoránu

kormoránu snižit.

Více si řekneme

z biologem

z biologického centra

akadem je vět

martinem Čechem.

Dobrý den.

Dobrý den.

Kolik kormoránu

neslastně

v Evropiežie

a v kterých oblastech

ten mějich počet

stoupanej rychlej.

A nejlame data

a po měně stará

z roku 2016-1912,

kdybylo poslední počítání

kormoránu celé Evropie,

a odtúčujíme,

že těch kormoránů je u nas

nebo respekté

z Evropie

koled 2 milionů,

pokud počítáme

rozpělej taky

i odrostlá má data

a další sčítání

bude leto

s tomto rocent

v lednůfůnou

růbude další sčítání.

No a k nám se

ty kormorání dostávají

zajíme na spovodského

regionu,

kde

tý populace

soupovně velmi početná

v některých těch oblastách

jakoje trává švetsko

nebo pobalské státy

ty místní populace

kormáru neustále

výrazný spůsob

rozstou.

Kdyby dokáže

jeden kormorán

spořádat za dena,

takbo ulovit?

Tak porůměrně

to něco mejeně

než půl kilogramů

ale můžeme

si to le se spočitat

že ten vtáks spořádá

deně asi

20% vahy svého tělá

ty nejvěčí ptáci

když vahy tři a půl štyřit kila

tak mohou nalovit

řekneme skorokilo

ryb deně

a nevidí bají se ani rybám,

které jsou

řekneme přes půl metru velké.

Mají skutečně

takový vliv

nepopodílejí se

na tom úbytku

konkrétních druhů ryb

v Evropských Českých Žekách.

To je zjevné

tém poréce

jimé násikové zvací

aby přiněs opravdu

tvrdá data

z řady států

Evropy

nejedom tedy z některý

který cová v dánsku

je úplně jednoznáčné

že kdy kormonání se podílej na

úplně zdecimování řek

od lipanů

od vstrůhu morských,

od celososu

a podobně

mi takové pokusí budem dělady

u nás

na země a lipanové

proče lipan

to je rybak

která je tým kormonánem

nejvísoho hrožená

a lipan

ve se pošetnosti

klesávřekách

na příc celu Evropou.

Jakým způsobem

se v projektu

snážíte jejich hlofryp

takhmi děláme pouze pokusí

není to tak, že by jsme celety

společen stáryp

schraněli podí kormonánům

to není možné

protože

tý zábranych

tady instalujem se pomělně

finančná ročné

a taky trenáročné na čas

takže

to svojrom pokusný

úseky toku, který jsou takto

osetřený

a my tam budem slerovat

jestli na těch osetřených úsecí

desok ty prvazofo

fáborko je zábrany

jestli tam ten kormonán

teda týrbynelový

a jako lke škody případně

působý na těch osetřích

které jsou otevřené

a jaká místa se

ty se vybrali pro to osledování

kormonánů?

Tedy se oslovali

česky rybásky s vás

aby nám vytipoval přesně

ty řeky,

kde ty kormonání

působí škody

kde je csoba

ta populace to lýpana podhodního

ještě ospoňáke

míře zastoupená

a na těch to osetřích

a na těch to řeká

který sledujeme

vlastně během těch našich eksperimentu

tém pridášní kláky

broj jsme si podohodě

ze záporočesky

budzením s vazem

česko rybásko

s vazu řeky

v strzelu

a svatavu.

No,

vysterika,

že leto zase

bude další

s čitání kormonánů

co by následovalo

pokud by se projevěli

jejich zjevní nárust

a z tím tedy

ten jejich negativní vliv

na úbytek

konkrétních druhu ryb.

Teře da státu Evropity

kormonálně akým spůsem klumi,

a když tedy odstrzelnost, kterých taků

nebo

třeba reduci

vajec na hníc díštích,

cože úpaně nejefektivnější,

ale je potřeba vypracovat nějaký

panevropský

vlastně

v plan,

já která stou obrovskou

populací kormonána

zacházet

v jámci celé Evropy,

že občevyčinou

tem ptáke předtahuící

vlomiguré na obrovské zánosti

a často to,

co se narodí

v některých oblastech

potom působí škory úpaně nějakde jinde.

Čili je potřeba k je úpristupat

jako k Evropskému druhu

nikolerom druhu na narodní úrovní.

Toly k biolo

k zbiologického centrá akeremě vět

martěnčech,

který byl na závěre

dneční vědy plus

naším hostém,

děkou moc krav

na slišenou.

Já možný kuj za pozváň na sredenou.

A to je tedy vše

z dnečního vědyckého pořadu,

který můžete

slišet každý všetní dne

na Staněcí Český rozlás plus

za pozornost děkuje

a od mikrofonu saloučí

Renata Kropáčkova.