Cílem nového brněnského holubníku je humánně regulovat počet holubů ve městě

Zájímavá temata a rozhovory světci či inspiratyvní mylidmi z oboru, a čemu se budeme věnovat,

cílem nového bernětského holubníku je umálně regulovat poče do hlubu ve městě.

Bude to ale fungovat. Až 60% českých polí ochražuje eroze.

Ministra zemědělství má ale pocit, že jsme v plánu na rossách proti erozních opatření přestřilili.

Jak to bude řešit? Umělá inteligence českému rozhlasu pomohla,

to vytvôřit hlas spivákalá díkárnla. Jak složitá byla cesta od těžko

srozumitelné nahrávky k přerozenému projevů i o tom bude mluvit.

Začíná věda plus dnes slengouvá hlavou.

Bernoma nový městký holubník městoho postavilo na půjěva zební věznice v Bohunicích

a starace o něj budou o co uzení zařazení do pracovních aktivit přivíkonu trestu.

Kapacita holubníku je zgrobat 30 až 40 párů holubů.

Má pomocy regulovat holuby věměstě, výměnou vejec za atrapy.

Větci ale pochybují, že holubník početněských holubů skutečně sníží.

Nakázíme se v novém holubníku v berněnské vazemní vězněci

a pan martěn, kterě zároveň vězeně se holubník pravidelně stara.

Provedu ukulek to krimení.

Takže na krimení té věnite vodu, vyměnite vajčka.

Vyměnite vajčka.

Jak často seme chodíte na vody?

Jak to vypadá přímo v důjem berněnském holubníku,

popi jsme mi chájala krimšová, a zaklátelka inicijaty výměstské holubníky.

Vy to vlastně trevěná budka, které jsou instalová na budníky,

da se to přestavně kodřevěná policé,

kterých jsou misky, kterých misdí holuby.

Máme tady nějaké 44 budníků to znamenáko mi z proti holuby,

kde můžu hnízdit, a v každě budníků byli pár.

Jakým způsobem ty holuby zredukujete?

Tím, že se stáhnout do hlubníků najnomísto,

tak máme nad nimi kontrolu, a tím, že tam bote vlastně hnízdit,

takým měním vajčka za atrapy.

Prvním holubníku, který v berně funguje už od roku 2024,

vyměnili lojní přiblyžně 92.

Celkový počer holubů ve městě je,

ale podle jiřího Kamlera zlesnické adřevaské fakulti menlovy university mnohem vyšší.

Poče holubů v berně odhnedme kolém 25.000.

Početě mají obsasenou kapacitů, je ih početuj se zaposejich 30 let zásadě nemění,

a hlavně jli mítící faktor a svou hnízní bóžnosti.

Pokud vytvoříme další nové bóžnosti v hlubnících,

takto tu děvokou poplacní a hne holubní.

Tedy tory a v děvokých holubů jsou v berně stabilní,

doplnuje mi Roslav Homolka z ustavu biologi obratlovcu Akademievět.

Pokud část v táku úhyné nebo se přesuné jinámi,

ní holuby obsadí jejich místa.

Našich skušností na zákeh toho, co jsme za ty tři poslední roky zistili,

tak se domíváme, že na relukci početnosti holubů

městě bernětí to holubníky nebo zhumit žádný blyf.

Model městských holubníků je, ale funkční v něstech západní Evropy,

podotyká, mychá, a lacrimšová.

Záklaný myšlenka proč tohle vzniklo ten projekt,

takže se mělí bylo, jakým spusním se v přistupu je bětském holubů v městech,

a zároveň jsem pozrů našli západních jsou sedu nimec karakou,

zkazis děla, že se to dělá dělat lepe efektivní.

Podle mi Roslav Homolky, ale ten to koncept nel ze jednoduše přenest do Českých podmínek.

Měští holuby se tu to tíš mohu dokirmovat i mimo město, zejmená na polých.

Věci bryto upozorniují, že učinější může být jiná cesta.

O mezi do holubům možnosti hní zdění.

Tody se vedle budování holubníku vidáva i město berno.

Rika na městech primátorky pro životní prostředí,

kfereb chvátal se třeba.

Mimo mimo město do poli.

Věci bryto upozorniují, že učinější může být jiná cesta.

O mezi do holubům možnosti hní zdění.

Tody se vedle budování holubníku, vidáva i město berno.

Rika na městech primátorky pro životní prostředí,

kfereb chvátal skáde učes L.

To to je skutečně pilotní projekt, a zároveň se snažíme zabezpečit půdy,

tak, aby skutečně ty velké populace na těch starých půdá,

podí redukování, a nebylo možné, aby tam zaleta,

vali to je zřimě jednost nej efektivnějších opatření.

Pravětu to variantu už větci

zmendlovi university otestovali v praksi.

Neň to nějak stožité na půděmendlovi university,

hluby obsaděli bude dvou starých budov,

zanákali v rádu tisíců, se podážlo ty otvori utpatahlubůšteně hnízdi.

Hrba jsme si žili pokplaci hlubu berně o 60 kusu.

Město bennopláno je sprovoznní další hlubníku,

ty ale podle větců populace hlubu ve městě nesní ží.

Margensel Český rozlas.

A ve vědě plus na tema na vážeme měští hluby

patřík nejviditelněším obyvatelům našich měst.

Je ih život v bezprostřední blízkosti lidí,

ale vyvolává řadu otázek od jejchování,

až pomožná zdravotní ryzeka.

Proť hlubům tak vyhovuje život vemněstě.

A je možné početaně a nějakým spůsovém regulovat.

Tak to všechno probereme s ornitologém

z České spločnosti ornitologické luka,

šeme vyktorou heský den.

Heský den je vám.

Tak proťce hlubům v Českých městech tak dobré darí.

Tak ono sejím jako revatím niedobředáří.

I když teda ta ukazuje,

že jsem daří čím dátí méně,

ale daří sejím tak prostě,

protože jsou to z dívočili dománcí hluby.

Takže oni jsou specyfický vázání na urbání prostředí

a wevolné krajně se vyskituji pouze,

když do nízaveta i zapotravou.

Gde a čím se u nasměští hluby nejčastějí živí

a jsou závislí naledech,

nebo se potravou obstarávají z celasame.

Tak jsou samozřejmě závislí naledech,

a tuž primárně nebo se kundárně.

Primárně tím přikrmováním přímové městech,

ale její hlavní zdré potraví ležíf extravělánech

v oteřené krajně,

v polní krajně, na polních kulturách.

Trzeba sprachyvíme,

že zruba 85% prášských hlubů

právídelně každý den zaleta

do poli v okolí právě zapotravou

a pouze 15,

když vlastně jako byt dominantních

hlubů domáciích sustávají v práze

a získavají potravní zdrvé přímo na územým města.

Jaké nemocí nebo paraze ty mohu

měští hluby přenášet na člověká

a jak realné je to ryzyko?

Tak to ryzyko není příliš vysoké,

to ryzyko se samozřejmě zvyšuje

jako sejnifikantně z tím,

jak člověk přicházi třižický z těmi hluby

do kontaktu,

ale patří mezi ta o nemocnění

převážně teda bakterianí

a pak nějaké hlubové infekce

a sítím nejzávažníším

jsou při takozi nebo pínajím

iným sojnou ornitouzi,

které mohou vlastně vyustit

a štira vzapal,

plejt sa nebo z dokonce zanět

moskových blán,

pak je to třeba hystoplasmoza

hlubové o nemocnění

nebo kryptokokoza,

což je také další hlubová infekce

nebo pseudotuberkuloza

což jsou většinou

vlastně o nemocnění

postihující

dihací tract,

a nejčastěj se teda přenáší

vdechém kontaktem

z trusem

zbytky monefikovaných těl,

čili je tam prostě

dvůžití ten kontakt

z tím prostředím,

ve kterém hluby žíli.

Mohou hluby

ogrožovat jiné živočichy ve městě.

Samořejmě mohou

protože ten ferální,

jak myřikáme

teraz dívočili

hlub domáci

je vlastně přírodzeným konkurentem

těch synantropních v woněřící ptaků

jako jsou třeba

roli, sej kavky,

pláštovky,

rechkové a další.

Protože je poměrně dominánvní

a tam, kde třeba obsadí ten

půlní prostor,

tak dokáře ty synantropní

v woněřící ptaky

vytkláčit,

čili vlastně je přímym

přímym hnízním konkurentem

těch v woněřících důl taků.

A jako ze učině

áhu máně snižit

populací v našich městech

a jsou cestou třeba

právě ty holubníky,

o kterých smemluvili.

Já jsem vůčitě měským

hlobnikům dostísképtický

a syřikám

a vlastně moje dlouhleta

prakce to potvrozvěře

nej učenější prevencí

zamezení hnízdění.

To znamená

pravidelní ukryt

půlních prostor

balkonů

i v neobívaných bytech

prostě z tím,

jak se postupně

ta zastavba městě

rekonstruje opravuje

tak ubývá hlobní zvík

při vežitostí

a to v neská

populace třeba tary v praze

se trvalek lesa.

Daošin třeba významným

prevkém,

který eliminuje

tahrní z děště hlobu

jsou půlní vestavby,

které se tyč ve mi

často na těch bytových

domék realizují

a to je prostě daoší

z důvodu obitku

teda nic děž

bohu želte na jednom

těch hlobu,

ale i jiných synan

a možná ještě na závěry

je velký problém,

když lidé vyměstech

hloby krmi.

No tak problém

to samozřejmě je,

protože tým

vlastně ty hloby vážohu

na to místo,

kde k tomu kremení

dochází,

takže ty hloby velmi

rychle si na vyknou

na to místo zaletovat

a samozřejmě

se snaží i veoblí

skosti hnízdy

a je velny obtížné

prostě hloby,

jak nohle je jednou

na učíte

nebo si zafixují

to místo, kde je zdroj potravy

je o tam tyk dostat.

Takže kremení hlobu

je skutečně v měském

prostřední problém.

O hlobych

vyměstech a také

ozdravotních ryzycích

spojených zehní

s děním hlobu

vyměstech jsme mluvili

s lukášem vyktorou

z České spločnosti

ornitologické,

moc vám děkujeme

na slišenou.

Na slišenou

jeský den.

A v dálších podkástových

aplikacích.

A ve vědě plus

se bude měnovat

dálšímu tematu

v Českuje asi 60%

orné půdy chráněno

před erozí.

To je výrazně

nad průměrem

věciny evropských států.

Ministra změdělství

martěnše bestiánza

SPD proto chcę

s nížit rosach

ochrany jen na

50%.

Zbytek polípy

se měl monitorovat

a pokud se někde

eroza zhorší

zářadí se

u zemí

do vysího stupně ochrany.

Ministra o tom můvil

také v minulém týdnu

v poředu 20 minuteradí

o žornálu.

A my se tematu eroza

půdy teď bude měnovat

ekspertkou na zemíloztví

a už bytou procházkovou

ze světového fondu

na ochranu přírodit Česko.

Hezky den.

Dobrý den.

Jeku mô za pozvání.

Jak je na tom Česko

zhleděska polí lánu

a eroza?

Česko je

v každém případě

na tom

zesrování se zbyklem

Evropy poměl měš

pátně právě.

Pro to jsme

v tom srovnání

vycházme

relativně

nedobře,

sosatí Četé

plohy, která

kterou je potřeba

chranit.

A

Mato v pocati

jednoduché důvody

Česko je jednak

relativně

okopčovitá ze mě

a za druhé

v důsledku historického

vývoje.

Máme pomělně

mnoho velkých

polí,

které

sou erozí

ogrožené

vícneš

malá pole.

Na drohu

stanu

jsme nadporuměrem

věčiny Evropských

států, jak

tohle vnímáte.

Tak je

už jsem řekla

v podstatě to vyprývác

z

toho, jaké

sou u nás podmiňky

a

podle toho také,

co víte,

v systém mělbít

mělbít nastaven

ta ploha,

která mělbít

ochraněná

před erozí

pomocí nějakých

dalík opatřeně

bo výprvůc

nabitké opatření

nepochází

i tak z nějakého

odhadu

nebo

z nějaké

z nějakého

bylyšleného

důvodu,

ale je opravdu

založenána

odborných

výpočtech

a odborné

studiu půdy,

které je na více

zájštěvánom

rezortně organizacím

ministerstva

týmědělství, takže

mědělství,

to všechny podkody

samozřejmě má

diskozycí.

Panie procházkova

a můžete nám přiblížit

proč je ochrana půdy

proti erozit tak důlažitá?

Je, somozřejmě důlažitá

z mnoha, důvodu,

zajíme nás

teda býde ochranu

samotné půdy,

samozřejmě,

ale je ide také ochranu

ostatního majtku

protože pokud

teda docházik

je ochrožen,

má je tak nenopcí,

ale i například

infrastruktura

zárovej docházik,

teda ochutování

samotné půdy,

to znamenách

ochrožování

vlastníku půdy,

ale docházik také,

tzn.

čištěvání, vo dních toku,

k zanášení,

přehrat,

a tak dálé,

čili obecně je to,

proto nejřádnutí,

je,

a my by jsme se měli,

co najvíce

znažit

abych

němu pokud možno

ne docházlo,

nebo je so nejmeně.

Předit se na moletorink eroze

a podle toho zářazovat

výší stupení ochreny,

jak o tom právě mluvil

ministerše bez těán.

S moletorink

eroze obecně je velký

problém, protože ten

moletorink eroze

do urobě je nedospateční

a ministerstodem justí

toto vermi dobré vý.

Navíc nám nebylo

schopné představit

jakýkoliv návrch

jak tu to učinosti

na mě zvíšit

po celu,

tu do butso,

co my

tento fakt,

rozporujeme.

A

podle našich informací,

které máme k dispozitřitak

a ní nejsou vlastně

tu to výlekápacity

a by se ta stala situacen

jak mě něl.

A do mývám,

což je podprost

k celí ten system

ureza založené na moletorinku eroze

zakádáme

tu naši ochranupůdna

o vlastně nefunkním základů.

A vyželuje to přepokáranda

osi administrativu.

Tak jako

obecně samozřejmě

administrativá je

složitá, jak prostát,

tak proto neměděl

a všichni by jsme se učitě měli

znažitáby

i bylo co nejméně

a by se byrokracie,

co nejméně

o mezovlále to oporad

neznamená, že máme

k půle tomu rezygnowat

na ochranupůdy

tak, aby

sputečně

k erozejov ducházol

co nejméně.

A jest nížení ochraně

na 50% zemdzielské a půdy

vůbec realizovatelní cílo?

No za mě je to

vlastně úplně nesmyslní cíli,

aby se bylo chraně

jednom 5% půdy.

V tůle tu chvíli,

máme vlastně

gruba ten to pod

vštěch 50%

chraně,

jo jako

silně erozně

ogrožená půda,

ale

mě máme velké problémy

i na té měrně

ogrožené půdy

a

v pousta

v právě

erozních úplnalství

vníká právě

na téhle půdy,

kde se pěstuje

hodně kukurice

a dalších

ploděn,

které

měj jsou

protu erozí

tříli životné.

A

kde ještě

vidíte

další

problémy

v těch

proti erozních právidlech,

jak se to může

v krajně projevit,

pokud se nebudeme

erozí bránit,

pokud tý skrátka

nebudeme

spravně řešit.

Tak

pokud

ministerstvůdy

v tedy,

které teďko náznačuje

to znamená

bude oslabovat

nejen

nebudou oslabený

enumty parametrik,

po kterých už

teďko smémluřili,

ale budou také

ještě další

kroky

k oslabení ochrany

učitě hrodí

další škody

na majetku, kterém

můžu zpečně

doslohovat

měli ardových částek

a jak už jsem říkala

hodí

škody

v kvalitě

poozinních

podzenních vot

tak dalé

tam zeně

a otázka

erozepůdy

je pomět jak

kompleksní

a je potřeba

sletné

jedna

teda samozná opatření

na orné pivě

ale také

na změny

nebo zlepšení

ve struktůře krajiny

myste o to snažímy

snažímy se ze mědělce

i podporovat

míme, že to pravně na ní

jednoduché

a myslíme si

že istát

i na příkendné

vládní organizace

jako smém, by jsme měli

za mědělcům pomáhat

pomod

nastavit jednoznačná

pravidla,

která umožnují

erozy

umezovat

ale samozřejmě

také je potřeba

i dosadit nějaký

samozřejmě mechanizmůz,

který prostě

tej zemědělce, který

na to netbají

které jsem tresta

tím

zlepšuje

naši

naštav

v české republice.

A jak mohuk

ochraně půdy přispět

samotní zemědělce,

jak je motivovat?

Zemědělci

samozřejměk

to je to ochraně přispívají

každý

tak, jak

možnostě

některý zemědělce

se mřejmě

kterou pečví velice dobré

ale není to tak úvšech

a určitě

je to, jak už jsem

rikala

častečně teda

otázka

toho, jak se

hospodáří na samotních pochách

ale častečně také

otázka

pojezdli třeba na příklad

ale člověk

rozům

dobré rozdělí

své podní bloky

na víc

podním

a podobně

my se vlastně

snažímy

tento

výboj nějaký zsem

podpořitské

se našem projektu

a gryspraččer live

kde se snažímy

zemědělcům pomoc

co dodávat

její krajné

pakky a struktury

tak, aby pomáhalit

projtě erozy

a zároveň tedy

zlepšovaly

odornost podniků

vůči nadcházejitím

do padům klimatických změn.

Eroze půjdí v České republice

a ekspertka na zemědělství

a užbyt a procházková

moc vám děkujeme

na slišenou.

Taký moc kády kvěná

ve vědě plus

se teď budeme věnovat

umělá inteligenci

český rozhlás

dokázal

v pořadu desky pasky

vzpumýnky

vrátit

hlas láděvý kárndlovy.

Pomohla móg tomu

umělá inteligence.

Lysdrav utním

problémům zhlasivka my

dnes kárndlonu výtěžko

a nezsorozumytalně.

Celi proces

traval několik měsícu

ale výsledkem je

hlas z nějcí přerozeně

a stejně

jak před tím než spěvák

o nemocněla.

Tady je ládě a kárndl

ja vás dravím

a dneska pro vás

opět budu mít nějaké

zajímavé příhody

a hlavně pěknou muziků

v pořadu desky pasky

vzpumýnky.

Zní to skoro

jako by spěvák

ládě a kárndl

nůvildnes.

Veskutečnost je

ale ten to hlas

upravený umělou inteligenci.

Původní nahrávka

spěváká

zní takhle.

Pady je ládě a kárndl

ja vás znavím

a to vám

že než...

Těště vyslou

S.I.P.

pro nůmátám veliký problém

přitvám

má to strášně moc nažít

to strášně toho zažeho

strášně toho udělal.

Mě přišho strášně

rítho, že sebo to

nemůže podělit

nes s poslucháčí.

Autorem pořadu desky pasky

vzpumýnky

ve kterém známe

České hudybní

osobnosti vypraví

osvém životě

je hudybní

dramaturg Českého rozhlasu

to máš káčner.

Jeden z měch snům tam práve

bylo mít lanyu kernu dla.

Protože prostě jeho si vážím

za to od věk ten svůj životrý

neměla zrovna jednou hej

dokázal krásně prožít

a rozdávat radost

jenom, že vždycky

jsme se podskalé

a on nám je promovélo

tak jsem si řikalné

a vždycky jsem s tobo stráš

je smutej, že to nejde.

V 10 dělné modinom

pořadu

to fakt nejde.

Nic mě, pak si oběl na pat

měla in klegence.

Díčo návěná mohla pomoc.

Díčo návěná mohla

zkusit ten hlas

trošku nárom nad výrom nad

do dělat.

Pomod jsme tam, kde mů

to nejde.

Kéž by to šlo.

A tak jsem osnového kolegyní

a něčko vo šalikovou

a dopadlo tol geneálně.

A na vo šaliková

še v dramaturgu

je prodigitání opsach Českého rozhlasu

a členka pracovní skupiny

o uměle inteligenci

tak vysvětluje,

jak služitá byla cesta

od těžko srozometelné

nagravky až k přirozeně

z nějcímu vyprávění.

To spěli jsme k závěru

že ten nejs naši proces

jakým to udělat je ten,

že to máš nagraje

sladěu kernelem skutečně

ty jeho výpovědě tak aby byli

100% autentycké

aby reflektovali

stil, jakým spěval k můví

aby reflektovali

slovník spěvalk

aby prostě skutečně

to byl on

v té autentycké podobě.

Potom jsme nechalit

i nagravky umělu inteligenci

přepsať do tekstu.

Ty teksti jsem znovu poslala

to má šově, oni opravil

aby jsme si mohli by ti

s tětím, že skutečně

to uměla inteligence

rozuměla,

panu kernelový

a opravdu přepsať

to co řekl.

To máš mi ty teksti poslala

spátky opravéne

a já se my potom převedla na základ

jedatase to z roku 2011

do hlasu, který mlad

jak kernel můvil

v roce 2011.

Hlas anavoshaliková

syntetyzovala

spravidla povětách.

Delší části už uměla

inteligence neuměla

spracovat věrohodně.

Povžívali jsme

system, který jsme

né 11 leps,

je to volný dostupní systém,

nicmeněmy v rozlase

pracujeme

zplacenou verzií.

Je potřeba si uvědomit

že se jedná

vlastně o tekstové poledok

kterého se vložíku z tekstu

a na základě

toho odsou hlaseného

vysyntetyzovaného vzorku

se ten tekst

vlastně přečte.

Tím hlasem konkrétním.

Je důležité,

že když ten hlas syntetyzujete

tak ovládate

generovat skutečný

hlas skutečného člověka

opročitom,

kdybychom dělit

se ba nějaké umělecké

jilo snažile bychom se

o já nevímabý ten hlas

byl ten mější

dramatyčnějšně

co takové,

o to jsme nechtěli,

když jsme byl velmi věrní.

A z tím se svámi

pro dnešek loučím

a těším se na příště

bude fajn

a bude na sebe

vzajemně hodní.

A tak, když hlasifky

slábnou

příběhys pěvá

můžou díky

uměle inteligenci

zniť dal.

Karolí naburdová

český rozhlas.

Stále poslucháte vědu

plus na českém rozhlasa

plus a my se uměle

inteligenci bude

me věnovat enadále.

Oživit hlas

známe,

hudební osobnosti

se českému rozhlasu

nepovedlo puprvé.

Už před tře mylety

díky uměle inteligenci

vrátil spěte

do eteru hlas

Karla Gotá

ve visílání

tak zaznělá celá

jeho autobiografie

na zvaná

má cesta zaštěstím

jako by i četl sám spěvák.

Když se mi roce

1915 onem ocněl

zatremnulomi

že svojí kníou

spomínek

nesťivnů

dokonšit.

Každou volnou

hvilku se mrozmaněte

v spomíňky

pilně

a všemožně

zaznamenálo.

Očasem jel pocit

jako by to bylo včera.

My jsme

sa v té době snažili

z technologii,

které před těmi

3.000 roky byly kdy

spozicí vytvořit

cíl a hodně na to

balikologové zčeskou

rohlasu na prosto věrnou

kopi,

plasu karla gotá.

Český rozhlás

na projektu got

návždy spolu pracoval

světci ze západočeské

university.

Vedoucím týmu syntézi

řeči výskumného

centra enty stámní fakulty

aplikovaný chvět

i jejindřich matoušek.

Cestak

finální podoběhlásu

byla podlení dlouha

a složitá.

Pro představů

takhle zněla

jednás prvních verzi

kterou umělá inteligence

vygenerovala.

Nejprvě tak bylo potřeba

získat velkém nožství autentických

nagrávek.

10. hodin hlasu karla gotá.

To se nám povedlo práve

vesplu práci,

český rozhlásu

protože pan karla got

próbou pětilet možna i více

moderovál

pořád na česká

tohle vlasem.

Takže my jsme díky

tomu získali velkém nožství nagráve.

Olem 200 hodin

na řečit to še hodně.

Tohle se dá udat na prosto ako

výborně bych řekl.

Problem bylo z tom,

že nevšechno dá to se dali by užít.

To znamená, že v té době

když jsme potřeba

hodně dá takže tam bylo hodně

takové té práce,

když jsem museli

čistě dá to poslovukat

a notovat.

Nakonec větcím zbylo

asi 20 hodin vyčištěných dát

které mohli prosintezu vyhužít.

No a když jsme tak bylo

to se děli přepsany

v tom rossor 20 hodin.

Tak znamená,

jí použili v té době

ještě pořád,

že k něme začínající modeli

neuronových sítím

myslím začínající

oblasti sntéze řeči.

A tyto neuronové sítě se

to řeknulajický na učili

úsov, jakým pankal

do tmůví,

na učili jsou právě

20 hodin.

Tož se můžeme představit,

že mohlo byť

nějakých 20 tisíc

v promlůk, jako byť 20 tisíc,

jako by vět

vyslovení kaven,

bo ten slo měli vyzpodici.

A panornové sítce na učila

je tak barbohlavsů

pana bota,

jak můví jednakého

i stil mluví,

jak intonuje,

jak pa uzuje,

to všechno z toho velkéom

mnóst pída.

Projekt něl podle vět

se jindři hamatouška

i etické mantinyly.

My jsme samozěmě byli

o mezení,

látám domnůva

i kolikat prom,

tu je skopen

přečístech,

čoho koliv,

s tím to hlasem,

tak to je samozěm nějakou problém.

Umělá inteligence

na četlá hlasem

popularního spěváka

a sich 16 tisíc slof.

Karolí naburdová

Český rozhlas.

Tolik ktem a to

umělá inteligence

a to už je zvědy plus všehezky

poslech dalších

poředů Českého rozhlasu

plus,

treba je na vebu plus tečka

rozhlas tečka cezet

přelenka vahalova.