Loading...
Loading...

Zájímavá temata a rozhovory světci či inspiratyvní mylidmi z oboru, a čemu se budeme věnovat,
cílem nového bernětského holubníku je umálně regulovat poče do hlubu ve městě.
Bude to ale fungovat. Až 60% českých polí ochražuje eroze.
Ministra zemědělství má ale pocit, že jsme v plánu na rossách proti erozních opatření přestřilili.
Jak to bude řešit? Umělá inteligence českému rozhlasu pomohla,
to vytvôřit hlas spivákalá díkárnla. Jak složitá byla cesta od těžko
srozumitelné nahrávky k přerozenému projevů i o tom bude mluvit.
Začíná věda plus dnes slengouvá hlavou.
Bernoma nový městký holubník městoho postavilo na půjěva zební věznice v Bohunicích
a starace o něj budou o co uzení zařazení do pracovních aktivit přivíkonu trestu.
Kapacita holubníku je zgrobat 30 až 40 párů holubů.
Má pomocy regulovat holuby věměstě, výměnou vejec za atrapy.
Větci ale pochybují, že holubník početněských holubů skutečně sníží.
Nakázíme se v novém holubníku v berněnské vazemní vězněci
a pan martěn, kterě zároveň vězeně se holubník pravidelně stara.
Provedu ukulek to krimení.
Takže na krimení té věnite vodu, vyměnite vajčka.
Vyměnite vajčka.
Jak často seme chodíte na vody?
Jak to vypadá přímo v důjem berněnském holubníku,
popi jsme mi chájala krimšová, a zaklátelka inicijaty výměstské holubníky.
Vy to vlastně trevěná budka, které jsou instalová na budníky,
da se to přestavně kodřevěná policé,
kterých jsou misky, kterých misdí holuby.
Máme tady nějaké 44 budníků to znamenáko mi z proti holuby,
kde můžu hnízdit, a v každě budníků byli pár.
Jakým způsobem ty holuby zredukujete?
Tím, že se stáhnout do hlubníků najnomísto,
tak máme nad nimi kontrolu, a tím, že tam bote vlastně hnízdit,
takým měním vajčka za atrapy.
Prvním holubníku, který v berně funguje už od roku 2024,
vyměnili lojní přiblyžně 92.
Celkový počer holubů ve městě je,
ale podle jiřího Kamlera zlesnické adřevaské fakulti menlovy university mnohem vyšší.
Poče holubů v berně odhnedme kolém 25.000.
Početě mají obsasenou kapacitů, je ih početuj se zaposejich 30 let zásadě nemění,
a hlavně jli mítící faktor a svou hnízní bóžnosti.
Pokud vytvoříme další nové bóžnosti v hlubnících,
takto tu děvokou poplacní a hne holubní.
Tedy tory a v děvokých holubů jsou v berně stabilní,
doplnuje mi Roslav Homolka z ustavu biologi obratlovcu Akademievět.
Pokud část v táku úhyné nebo se přesuné jinámi,
ní holuby obsadí jejich místa.
Našich skušností na zákeh toho, co jsme za ty tři poslední roky zistili,
tak se domíváme, že na relukci početnosti holubů
městě bernětí to holubníky nebo zhumit žádný blyf.
Model městských holubníků je, ale funkční v něstech západní Evropy,
podotyká, mychá, a lacrimšová.
Záklaný myšlenka proč tohle vzniklo ten projekt,
takže se mělí bylo, jakým spusním se v přistupu je bětském holubů v městech,
a zároveň jsem pozrů našli západních jsou sedu nimec karakou,
zkazis děla, že se to dělá dělat lepe efektivní.
Podle mi Roslav Homolky, ale ten to koncept nel ze jednoduše přenest do Českých podmínek.
Měští holuby se tu to tíš mohu dokirmovat i mimo město, zejmená na polých.
Věci bryto upozorniují, že učinější může být jiná cesta.
O mezi do holubům možnosti hní zdění.
Tody se vedle budování holubníku vidáva i město berno.
Rika na městech primátorky pro životní prostředí,
kfereb chvátal se třeba.
Mimo mimo město do poli.
Věci bryto upozorniují, že učinější může být jiná cesta.
O mezi do holubům možnosti hní zdění.
Tody se vedle budování holubníku, vidáva i město berno.
Rika na městech primátorky pro životní prostředí,
kfereb chvátal skáde učes L.
To to je skutečně pilotní projekt, a zároveň se snažíme zabezpečit půdy,
tak, aby skutečně ty velké populace na těch starých půdá,
podí redukování, a nebylo možné, aby tam zaleta,
vali to je zřimě jednost nej efektivnějších opatření.
Pravětu to variantu už větci
zmendlovi university otestovali v praksi.
Neň to nějak stožité na půděmendlovi university,
hluby obsaděli bude dvou starých budov,
zanákali v rádu tisíců, se podážlo ty otvori utpatahlubůšteně hnízdi.
Hrba jsme si žili pokplaci hlubu berně o 60 kusu.
Město bennopláno je sprovoznní další hlubníku,
ty ale podle větců populace hlubu ve městě nesní ží.
Margensel Český rozlas.
A ve vědě plus na tema na vážeme měští hluby
patřík nejviditelněším obyvatelům našich měst.
Je ih život v bezprostřední blízkosti lidí,
ale vyvolává řadu otázek od jejchování,
až pomožná zdravotní ryzeka.
Proť hlubům tak vyhovuje život vemněstě.
A je možné početaně a nějakým spůsovém regulovat.
Tak to všechno probereme s ornitologém
z České spločnosti ornitologické luka,
šeme vyktorou heský den.
Heský den je vám.
Tak proťce hlubům v Českých městech tak dobré darí.
Tak ono sejím jako revatím niedobředáří.
I když teda ta ukazuje,
že jsem daří čím dátí méně,
ale daří sejím tak prostě,
protože jsou to z dívočili dománcí hluby.
Takže oni jsou specyfický vázání na urbání prostředí
a wevolné krajně se vyskituji pouze,
když do nízaveta i zapotravou.
Gde a čím se u nasměští hluby nejčastějí živí
a jsou závislí naledech,
nebo se potravou obstarávají z celasame.
Tak jsou samozřejmě závislí naledech,
a tuž primárně nebo se kundárně.
Primárně tím přikrmováním přímové městech,
ale její hlavní zdré potraví ležíf extravělánech
v oteřené krajně,
v polní krajně, na polních kulturách.
Trzeba sprachyvíme,
že zruba 85% prášských hlubů
právídelně každý den zaleta
do poli v okolí právě zapotravou
a pouze 15,
když vlastně jako byt dominantních
hlubů domáciích sustávají v práze
a získavají potravní zdrvé přímo na územým města.
Jaké nemocí nebo paraze ty mohu
měští hluby přenášet na člověká
a jak realné je to ryzyko?
Tak to ryzyko není příliš vysoké,
to ryzyko se samozřejmě zvyšuje
jako sejnifikantně z tím,
jak člověk přicházi třižický z těmi hluby
do kontaktu,
ale patří mezi ta o nemocnění
převážně teda bakterianí
a pak nějaké hlubové infekce
a sítím nejzávažníším
jsou při takozi nebo pínajím
iným sojnou ornitouzi,
které mohou vlastně vyustit
a štira vzapal,
plejt sa nebo z dokonce zanět
moskových blán,
pak je to třeba hystoplasmoza
hlubové o nemocnění
nebo kryptokokoza,
což je také další hlubová infekce
nebo pseudotuberkuloza
což jsou většinou
vlastně o nemocnění
postihující
dihací tract,
a nejčastěj se teda přenáší
vdechém kontaktem
z trusem
zbytky monefikovaných těl,
čili je tam prostě
dvůžití ten kontakt
z tím prostředím,
ve kterém hluby žíli.
Mohou hluby
ogrožovat jiné živočichy ve městě.
Samořejmě mohou
protože ten ferální,
jak myřikáme
teraz dívočili
hlub domáci
je vlastně přírodzeným konkurentem
těch synantropních v woněřící ptaků
jako jsou třeba
roli, sej kavky,
pláštovky,
rechkové a další.
Protože je poměrně dominánvní
a tam, kde třeba obsadí ten
půlní prostor,
tak dokáře ty synantropní
v woněřící ptaky
vytkláčit,
čili vlastně je přímym
přímym hnízním konkurentem
těch v woněřících důl taků.
A jako ze učině
áhu máně snižit
populací v našich městech
a jsou cestou třeba
právě ty holubníky,
o kterých smemluvili.
Já jsem vůčitě měským
hlobnikům dostísképtický
a syřikám
a vlastně moje dlouhleta
prakce to potvrozvěře
nej učenější prevencí
zamezení hnízdění.
To znamená
pravidelní ukryt
půlních prostor
balkonů
i v neobívaných bytech
prostě z tím,
jak se postupně
ta zastavba městě
rekonstruje opravuje
tak ubývá hlobní zvík
při vežitostí
a to v neská
populace třeba tary v praze
se trvalek lesa.
Daošin třeba významným
prevkém,
který eliminuje
tahrní z děště hlobu
jsou půlní vestavby,
které se tyč ve mi
často na těch bytových
domék realizují
a to je prostě daoší
z důvodu obitku
teda nic děž
bohu želte na jednom
těch hlobu,
ale i jiných synan
a možná ještě na závěry
je velký problém,
když lidé vyměstech
hloby krmi.
No tak problém
to samozřejmě je,
protože tým
vlastně ty hloby vážohu
na to místo,
kde k tomu kremení
dochází,
takže ty hloby velmi
rychle si na vyknou
na to místo zaletovat
a samozřejmě
se snaží i veoblí
skosti hnízdy
a je velny obtížné
prostě hloby,
jak nohle je jednou
na učíte
nebo si zafixují
to místo, kde je zdroj potravy
je o tam tyk dostat.
Takže kremení hlobu
je skutečně v měském
prostřední problém.
O hlobych
vyměstech a také
ozdravotních ryzycích
spojených zehní
s děním hlobu
vyměstech jsme mluvili
s lukášem vyktorou
z České spločnosti
ornitologické,
moc vám děkujeme
na slišenou.
Na slišenou
jeský den.
A v dálších podkástových
aplikacích.
A ve vědě plus
se bude měnovat
dálšímu tematu
v Českuje asi 60%
orné půdy chráněno
před erozí.
To je výrazně
nad průměrem
věciny evropských států.
Ministra změdělství
martěnše bestiánza
SPD proto chcę
s nížit rosach
ochrany jen na
50%.
Zbytek polípy
se měl monitorovat
a pokud se někde
eroza zhorší
zářadí se
u zemí
do vysího stupně ochrany.
Ministra o tom můvil
také v minulém týdnu
v poředu 20 minuteradí
o žornálu.
A my se tematu eroza
půdy teď bude měnovat
ekspertkou na zemíloztví
a už bytou procházkovou
ze světového fondu
na ochranu přírodit Česko.
Hezky den.
Dobrý den.
Jeku mô za pozvání.
Jak je na tom Česko
zhleděska polí lánu
a eroza?
Česko je
v každém případě
na tom
zesrování se zbyklem
Evropy poměl měš
pátně právě.
Pro to jsme
v tom srovnání
vycházme
relativně
nedobře,
sosatí Četé
plohy, která
kterou je potřeba
chranit.
A
Mato v pocati
jednoduché důvody
Česko je jednak
relativně
okopčovitá ze mě
a za druhé
v důsledku historického
vývoje.
Máme pomělně
mnoho velkých
polí,
které
sou erozí
ogrožené
vícneš
malá pole.
Na drohu
stanu
jsme nadporuměrem
věčiny Evropských
států, jak
tohle vnímáte.
Tak je
už jsem řekla
v podstatě to vyprývác
z
toho, jaké
sou u nás podmiňky
a
podle toho také,
co víte,
v systém mělbít
mělbít nastaven
ta ploha,
která mělbít
ochraněná
před erozí
pomocí nějakých
dalík opatřeně
bo výprvůc
nabitké opatření
nepochází
i tak z nějakého
odhadu
nebo
z nějaké
z nějakého
bylyšleného
důvodu,
ale je opravdu
založenána
odborných
výpočtech
a odborné
studiu půdy,
které je na více
zájštěvánom
rezortně organizacím
ministerstva
týmědělství, takže
mědělství,
to všechny podkody
samozřejmě má
diskozycí.
Panie procházkova
a můžete nám přiblížit
proč je ochrana půdy
proti erozit tak důlažitá?
Je, somozřejmě důlažitá
z mnoha, důvodu,
zajíme nás
teda býde ochranu
samotné půdy,
samozřejmě,
ale je ide také ochranu
ostatního majtku
protože pokud
teda docházik
je ochrožen,
má je tak nenopcí,
ale i například
infrastruktura
zárovej docházik,
teda ochutování
samotné půdy,
to znamenách
ochrožování
vlastníku půdy,
ale docházik také,
tzn.
čištěvání, vo dních toku,
k zanášení,
přehrat,
a tak dálé,
čili obecně je to,
proto nejřádnutí,
je,
a my by jsme se měli,
co najvíce
znažit
abych
němu pokud možno
ne docházlo,
nebo je so nejmeně.
Předit se na moletorink eroze
a podle toho zářazovat
výší stupení ochreny,
jak o tom právě mluvil
ministerše bez těán.
S moletorink
eroze obecně je velký
problém, protože ten
moletorink eroze
do urobě je nedospateční
a ministerstodem justí
toto vermi dobré vý.
Navíc nám nebylo
schopné představit
jakýkoliv návrch
jak tu to učinosti
na mě zvíšit
po celu,
tu do butso,
co my
tento fakt,
rozporujeme.
A
podle našich informací,
které máme k dispozitřitak
a ní nejsou vlastně
tu to výlekápacity
a by se ta stala situacen
jak mě něl.
A do mývám,
což je podprost
k celí ten system
ureza založené na moletorinku eroze
zakádáme
tu naši ochranupůdna
o vlastně nefunkním základů.
A vyželuje to přepokáranda
osi administrativu.
Tak jako
obecně samozřejmě
administrativá je
složitá, jak prostát,
tak proto neměděl
a všichni by jsme se učitě měli
znažitáby
i bylo co nejméně
a by se byrokracie,
co nejméně
o mezovlále to oporad
neznamená, že máme
k půle tomu rezygnowat
na ochranupůdy
tak, aby
sputečně
k erozejov ducházol
co nejméně.
A jest nížení ochraně
na 50% zemdzielské a půdy
vůbec realizovatelní cílo?
No za mě je to
vlastně úplně nesmyslní cíli,
aby se bylo chraně
jednom 5% půdy.
V tůle tu chvíli,
máme vlastně
gruba ten to pod
vštěch 50%
chraně,
jo jako
silně erozně
ogrožená půda,
ale
mě máme velké problémy
i na té měrně
ogrožené půdy
a
v pousta
v právě
erozních úplnalství
vníká právě
na téhle půdy,
kde se pěstuje
hodně kukurice
a dalších
ploděn,
které
měj jsou
protu erozí
tříli životné.
A
kde ještě
vidíte
další
problémy
v těch
proti erozních právidlech,
jak se to může
v krajně projevit,
pokud se nebudeme
erozí bránit,
pokud tý skrátka
nebudeme
spravně řešit.
Tak
pokud
ministerstvůdy
v tedy,
které teďko náznačuje
to znamená
bude oslabovat
nejen
nebudou oslabený
enumty parametrik,
po kterých už
teďko smémluřili,
ale budou také
ještě další
kroky
k oslabení ochrany
učitě hrodí
další škody
na majetku, kterém
můžu zpečně
doslohovat
měli ardových částek
a jak už jsem říkala
hodí
škody
v kvalitě
poozinních
podzenních vot
tak dalé
tam zeně
a otázka
erozepůdy
je pomět jak
kompleksní
a je potřeba
sletné
jedna
teda samozná opatření
na orné pivě
ale také
na změny
nebo zlepšení
ve struktůře krajiny
myste o to snažímy
snažímy se ze mědělce
i podporovat
míme, že to pravně na ní
jednoduché
a myslíme si
že istát
i na příkendné
vládní organizace
jako smém, by jsme měli
za mědělcům pomáhat
pomod
nastavit jednoznačná
pravidla,
která umožnují
erozy
umezovat
ale samozřejmě
také je potřeba
i dosadit nějaký
samozřejmě mechanizmůz,
který prostě
tej zemědělce, který
na to netbají
které jsem tresta
tím
zlepšuje
naši
naštav
v české republice.
A jak mohuk
ochraně půdy přispět
samotní zemědělce,
jak je motivovat?
Zemědělci
samozřejměk
to je to ochraně přispívají
každý
tak, jak
možnostě
některý zemědělce
se mřejmě
kterou pečví velice dobré
ale není to tak úvšech
a určitě
je to, jak už jsem
rikala
častečně teda
otázka
toho, jak se
hospodáří na samotních pochách
ale častečně také
otázka
pojezdli třeba na příklad
ale člověk
rozům
dobré rozdělí
své podní bloky
na víc
podním
a podobně
my se vlastně
snažímy
tento
výboj nějaký zsem
podpořitské
se našem projektu
a gryspraččer live
kde se snažímy
zemědělcům pomoc
co dodávat
její krajné
pakky a struktury
tak, aby pomáhalit
projtě erozy
a zároveň tedy
zlepšovaly
odornost podniků
vůči nadcházejitím
do padům klimatických změn.
Eroze půjdí v České republice
a ekspertka na zemědělství
a užbyt a procházková
moc vám děkujeme
na slišenou.
Taký moc kády kvěná
ve vědě plus
se teď budeme věnovat
umělá inteligenci
český rozhlás
dokázal
v pořadu desky pasky
vzpumýnky
vrátit
hlas láděvý kárndlovy.
Pomohla móg tomu
umělá inteligence.
Lysdrav utním
problémům zhlasivka my
dnes kárndlonu výtěžko
a nezsorozumytalně.
Celi proces
traval několik měsícu
ale výsledkem je
hlas z nějcí přerozeně
a stejně
jak před tím než spěvák
o nemocněla.
Tady je ládě a kárndl
ja vás dravím
a dneska pro vás
opět budu mít nějaké
zajímavé příhody
a hlavně pěknou muziků
v pořadu desky pasky
vzpumýnky.
Zní to skoro
jako by spěvák
ládě a kárndl
nůvildnes.
Veskutečnost je
ale ten to hlas
upravený umělou inteligenci.
Původní nahrávka
spěváká
zní takhle.
Pady je ládě a kárndl
ja vás znavím
a to vám
že než...
Těště vyslou
S.I.P.
pro nůmátám veliký problém
přitvám
má to strášně moc nažít
to strášně toho zažeho
strášně toho udělal.
Mě přišho strášně
rítho, že sebo to
nemůže podělit
nes s poslucháčí.
Autorem pořadu desky pasky
vzpumýnky
ve kterém známe
České hudybní
osobnosti vypraví
osvém životě
je hudybní
dramaturg Českého rozhlasu
to máš káčner.
Jeden z měch snům tam práve
bylo mít lanyu kernu dla.
Protože prostě jeho si vážím
za to od věk ten svůj životrý
neměla zrovna jednou hej
dokázal krásně prožít
a rozdávat radost
jenom, že vždycky
jsme se podskalé
a on nám je promovélo
tak jsem si řikalné
a vždycky jsem s tobo stráš
je smutej, že to nejde.
V 10 dělné modinom
pořadu
to fakt nejde.
Nic mě, pak si oběl na pat
měla in klegence.
Díčo návěná mohla pomoc.
Díčo návěná mohla
zkusit ten hlas
trošku nárom nad výrom nad
do dělat.
Pomod jsme tam, kde mů
to nejde.
Kéž by to šlo.
A tak jsem osnového kolegyní
a něčko vo šalikovou
a dopadlo tol geneálně.
A na vo šaliková
še v dramaturgu
je prodigitání opsach Českého rozhlasu
a členka pracovní skupiny
o uměle inteligenci
tak vysvětluje,
jak služitá byla cesta
od těžko srozometelné
nagravky až k přirozeně
z nějcímu vyprávění.
To spěli jsme k závěru
že ten nejs naši proces
jakým to udělat je ten,
že to máš nagraje
sladěu kernelem skutečně
ty jeho výpovědě tak aby byli
100% autentycké
aby reflektovali
stil, jakým spěval k můví
aby reflektovali
slovník spěvalk
aby prostě skutečně
to byl on
v té autentycké podobě.
Potom jsme nechalit
i nagravky umělu inteligenci
přepsať do tekstu.
Ty teksti jsem znovu poslala
to má šově, oni opravil
aby jsme si mohli by ti
s tětím, že skutečně
to uměla inteligence
rozuměla,
panu kernelový
a opravdu přepsať
to co řekl.
To máš mi ty teksti poslala
spátky opravéne
a já se my potom převedla na základ
jedatase to z roku 2011
do hlasu, který mlad
jak kernel můvil
v roce 2011.
Hlas anavoshaliková
syntetyzovala
spravidla povětách.
Delší části už uměla
inteligence neuměla
spracovat věrohodně.
Povžívali jsme
system, který jsme
né 11 leps,
je to volný dostupní systém,
nicmeněmy v rozlase
pracujeme
zplacenou verzií.
Je potřeba si uvědomit
že se jedná
vlastně o tekstové poledok
kterého se vložíku z tekstu
a na základě
toho odsou hlaseného
vysyntetyzovaného vzorku
se ten tekst
vlastně přečte.
Tím hlasem konkrétním.
Je důležité,
že když ten hlas syntetyzujete
tak ovládate
generovat skutečný
hlas skutečného člověka
opročitom,
kdybychom dělit
se ba nějaké umělecké
jilo snažile bychom se
o já nevímabý ten hlas
byl ten mější
dramatyčnějšně
co takové,
o to jsme nechtěli,
když jsme byl velmi věrní.
A z tím se svámi
pro dnešek loučím
a těším se na příště
bude fajn
a bude na sebe
vzajemně hodní.
A tak, když hlasifky
slábnou
příběhys pěvá
můžou díky
uměle inteligenci
zniť dal.
Karolí naburdová
český rozhlas.
Stále poslucháte vědu
plus na českém rozhlasa
plus a my se uměle
inteligenci bude
me věnovat enadále.
Oživit hlas
známe,
hudební osobnosti
se českému rozhlasu
nepovedlo puprvé.
Už před tře mylety
díky uměle inteligenci
vrátil spěte
do eteru hlas
Karla Gotá
ve visílání
tak zaznělá celá
jeho autobiografie
na zvaná
má cesta zaštěstím
jako by i četl sám spěvák.
Když se mi roce
1915 onem ocněl
zatremnulomi
že svojí kníou
spomínek
nesťivnů
dokonšit.
Každou volnou
hvilku se mrozmaněte
v spomíňky
pilně
a všemožně
zaznamenálo.
Očasem jel pocit
jako by to bylo včera.
My jsme
sa v té době snažili
z technologii,
které před těmi
3.000 roky byly kdy
spozicí vytvořit
cíl a hodně na to
balikologové zčeskou
rohlasu na prosto věrnou
kopi,
plasu karla gotá.
Český rozhlás
na projektu got
návždy spolu pracoval
světci ze západočeské
university.
Vedoucím týmu syntézi
řeči výskumného
centra enty stámní fakulty
aplikovaný chvět
i jejindřich matoušek.
Cestak
finální podoběhlásu
byla podlení dlouha
a složitá.
Pro představů
takhle zněla
jednás prvních verzi
kterou umělá inteligence
vygenerovala.
Nejprvě tak bylo potřeba
získat velkém nožství autentických
nagrávek.
10. hodin hlasu karla gotá.
To se nám povedlo práve
vesplu práci,
český rozhlásu
protože pan karla got
próbou pětilet možna i více
moderovál
pořád na česká
tohle vlasem.
Takže my jsme díky
tomu získali velkém nožství nagráve.
Olem 200 hodin
na řečit to še hodně.
Tohle se dá udat na prosto ako
výborně bych řekl.
Problem bylo z tom,
že nevšechno dá to se dali by užít.
To znamená, že v té době
když jsme potřeba
hodně dá takže tam bylo hodně
takové té práce,
když jsem museli
čistě dá to poslovukat
a notovat.
Nakonec větcím zbylo
asi 20 hodin vyčištěných dát
které mohli prosintezu vyhužít.
No a když jsme tak bylo
to se děli přepsany
v tom rossor 20 hodin.
Tak znamená,
jí použili v té době
ještě pořád,
že k něme začínající modeli
neuronových sítím
myslím začínající
oblasti sntéze řeči.
A tyto neuronové sítě se
to řeknulajický na učili
úsov, jakým pankal
do tmůví,
na učili jsou právě
20 hodin.
Tož se můžeme představit,
že mohlo byť
nějakých 20 tisíc
v promlůk, jako byť 20 tisíc,
jako by vět
vyslovení kaven,
bo ten slo měli vyzpodici.
A panornové sítce na učila
je tak barbohlavsů
pana bota,
jak můví jednakého
i stil mluví,
jak intonuje,
jak pa uzuje,
to všechno z toho velkéom
mnóst pída.
Projekt něl podle vět
se jindři hamatouška
i etické mantinyly.
My jsme samozěmě byli
o mezení,
látám domnůva
i kolikat prom,
tu je skopen
přečístech,
čoho koliv,
s tím to hlasem,
tak to je samozěm nějakou problém.
Umělá inteligence
na četlá hlasem
popularního spěváka
a sich 16 tisíc slof.
Karolí naburdová
Český rozhlas.
Tolik ktem a to
umělá inteligence
a to už je zvědy plus všehezky
poslech dalších
poředů Českého rozhlasu
plus,
treba je na vebu plus tečka
rozhlas tečka cezet
přelenka vahalova.
