Co doporučují odborníci pro bezpečnou jízdu na sněhu, kde může být bzdná dráha až desetkárt delší

Plus ve 4.8 letná se ponese v zímní mašm razyvém duchu.

Co doporučují odborníci pro bezpečnou jizdu na sněhu,

kde může být brzdná dráha až 10 krát dělší,

jako uroly hrají spravné pneumatiky.

Jaké změ nevregulaci pestyci důu čekají státy 720.

a pročou problematické.

A synice si spojujeme především sletem a horkém,

nalipně ale zbarvily let do zelená.

Co to vypovídá o stavu nádrže i klimatu?

Od mikrofonu přeje dobrý poslech rena tekropáčkova.

S účasné mrazive počasí komplikuje život i motorystům.

Zvláště těme kteří své auto parkují venku

a nejprveho musí očistit od sněhu a nám razy.

U snadníci tomužou třeba tím, že zaparkují čelně

bliž k domu nebo nějaké zítce.

Dobrým pomocníkem je ifoli je na předním skle

a nebo kvalitní rozmrazováče.

Odborníci na opak várují před použitím horké vody

protože tamuže sklopoškodit.

Děláto praktecky každý ředěč který ráno přídek za mrdzlem

o případně zasněženému auto.

Na startujeme tohra, apak ož krabáva auto.

Mí je to rubrám orientom.

Tym odhodi pro mrozí také na já tým minus 10 minus 15.

Tím nebo iméně, potřebuje chyličku, než se promáže

než se ten oly dostané do posledních záků.

Žíka odborník na motory Pavloš Čerbaz

akaretované skuševny tývsyt

a protože tím urychlojeme odmořování

a čištění okennu před jizdou

nejde opoškozování okolní oprostředí za které hrozi pokuta.

Můžitím se nám pak tybuje itopený faute

takže začenám do itrošku pomáhat

v rancitou volmetání a učištivání auto.

Tak velezáme z auta,

když se třeba vnoci mínu,

zde se co všechno na něm může zmrznout.

První vyskontroloval,

jsi nemáby přím rzles těrače,

pokovatě na níprastvali důl,

tak som vžemě potřebuje mevráby

i chvíli to zakhrátí to očelní oskala

aby se nám podle byly.

Podme k zadním můstěrače,

vidíme, že oproduceli zamrzli a zasněžený.

Vezuml urumání ruku,

skusím si jeste je pohyblivý,

pokovat nebude,

zbudešně tehra,

aby hned úterhlu můstu stěračí gumičku

a pokomžíku lidná startujú motor,

pokomžitě,

k zapiná výřívání,

k zadního okná případně Čalního sklám

a výřívání zrcátek,

které my vyrazně pomůže opstím

podmráženíma,

stov bruhledností.

Ale můžeme využit inověc,

kterou tady máme v kofru

a to je...

Čekat by jsme to tady někde měli

a rozmrazovač okéne.

Tady vám pomůže opostatě na všechno,

takže vzáležují dom na jeho provelení

a na kolik bude učiný.

Tak to skusím,

a my tady máme rozmrazovač,

který píšel,

že do minus 80° chtupniu,

takže střiká.

Nastřikáme,

kolím vždy dělky,

kolím stěračí říštej.

Dady byla pokudzenám razán,

nebyla to velká vrstová,

daž je to votává,

půměrně rychle.

Pokomžit, kudy vychomu tam

měli centímetrovov

a rozhodně to pak neurychlovat

vychrstnutím vářící vody na zamrezle sklo.

Tam je takový rozdíov těch teplotách,

že to pnutí v tom oknie

ten material,

i když je více vrství,

nevidrží

a oběví se tam praskryna,

takže to bych nedělal.

Určitěná.

Durazně varuje i gorsy rota

zůstředního automotoklubu.

Ideálně podleněj používat

to rozmrazovač okenn na minus 70° chtupniu celzeja.

Tam máme velkou istotu

že nám to tak zvaně slezehnat.

Hodnotá u těch běžných

je někde okolo těch 40° chtupniu minus.

To je na centímetroví 2 centímetrovíš

kralubné oknie málo.

Sténě si budeme se tpomáha to už krapkou.

I u nemrznoucích měsí do ostřekovaců

bychom něli vybírat

tě zvyššíme hodnotávim razů

protože realné podmínky

jsou podstatně je nejneš laboratorní.

Podle polubního počíta

če jedejme tomu minus 15° chtupniu

nemrznoucích měs je do minus 25° chtupniu

a stejně na tomu oknie mrzné.

A tam se s čítá mohoho faktorů

třeba i ten fakt, že z toho ostřekovac je

letí ta kapka na to okno

a to jako bychla dí ten samotny koncentrat

a už dopadá něco,

co není fupeně dobre kondicy.

Takže opravdu radějí sáhnout

pod nemrznoucích měs je okolotěch 40

a u rozmarazovaciu

okolot 60, 70, 5 minus.

Na sných, ale tmůžeme použít

také měs studené vody z odstémlyhem

a nebo solí, evaké zrová, český rozlás.

Česko už pár dnu svý rájím razy,

které by zítrám nělo

podle metorologů doplnit i sněžení.

Izdav takových podmínkách vyžaduje

nejen předvídavého ředíčem

ale také dobré zimní pneumatiky,

kterého podroží v každé situaci.

Co všechno rozhoduje o jejich přelnavosti kvozovce.

O tom si teď více řekneme s jenem faktorem

hlavním instruktorem jednohozakreditovaných centere

bezpečné jizdy. Dobrý den.

Dobrý den.

Chvíli jsme slišeli, co udělat,

když přijde mi ráno k nám razlemu

a zasniženemu autou,

když ho teda na startujeme,

tak jaké by měli být naše prvníky hlometri.

Chová se vym razle autoniák odlišně.

Učitě, když byli měs bude stát auto celou na svénku,

kde bude mít v teplíga rážit,

tak ta promantika bude samozřejmě stula.

Je potřeba počíta, že těch prvních par kilometrů

ta promantika nebude fungulat, tak jak by jsem se přesvala

a přech par kilometr, jak se to kolotočí,

tak promantika se samozřejmě ochře,

ale vlastně ta silíkách,

vlastně umožný, aby ta promantika změkala

a bude mi daleko lepsi aderze.

Bryzná dráha se na snihu,

aledu přirozeně pro dlužuje

okoliko proti suché vozovce.

Kde kdykám klientů,

když to převadil v suchom okro dva krát,

sucho tu vydělují v dní sních 5 krát,

sucho tu vydělují vždyní už promozlísní,

kde se dějí protínky do 8 krát,

sucho veluzuslet 10 krát,

a svůte veluzte plívat 5-0,

odtávající let,

až patrát krát, zvomně černývat.

Takže obecně platí je zdit

vzemě opatrně její pomalý?

100% rychloz té Alpha Omega.

To se můžu dovolit na mestovce na suchu,

tak na sněhu na to zapomenta.

Vzledem k zákone povinosti by

všechna auta na silněcích nělámí

tete tě zemí pneumatiky,

nějakou roli hraje jejich stáří.

Obrovskou, čem stáří proumatik

a tě moží z ní vásnosti.

Polskový cek 20%,

na proumatiky vyrážite zvně dotká,

bě otečko,

který proumatikat o má jako

jikní celou ročník,

a řícky se ve měslím číslo.

Jeden a zdevat tenac,

jak byla berobená,

která jen a zdevat tenac,

který prvním číslo,

že týdem důvět číslá rok.

No a jaka je stáří doporučujete?

Já je zdecké, říká,

v průměr používám na uzemíča

skeré publiky zemí,

zemáké,

kště země sítě v roce

maksímalně vše kště zeroké

a nezdím se předvato,

aby jsem se ropek.

A když s nímě někdo je zdi i předzletou?

Na proumatika spadna.

Takže asleta její,

že vopnost se skracuje.

Učitě. Užitě.

Vržil jsem idvolet i zemáky

na víc viku,

a byl to upejra osný.

V těhle,

hodněm razyvých dnech se můžeme

setkat,

i z tím, že solanka

na některých místach

silnice upeně nefunguje.

Proč to také

a na co si v takových případech

mají, že děči dát pozor?

Tak to vlko zemou.

No, no,

jak už víc jak minus 10,

a trváto dilo taktá,

taktá, taktá,

souprosti nepracuje,

tak jak by měla,

tomu změti auta,

jak to pomě je zději,

tak tak, tak, tak,

soulačně pracovat.

Ale v těch vlokých můžeme

zjechuštone v nefunguero,

opatry je tzpostě předvlídat.

Ale jadí tké říkami

lepši byt připravený,

než překvapený.

A no,

a zleděska teda

jizdy je vyhodnější štěr,

k jako posipový materiál?

No,

asi, asi,

funkití govorských oblastách

nebo tam greje,

a nevět nějaká nádraž,

tak tam se nesolížo,

tam se tam se používá

to dočná mechanický posip,

ale se pokřídat

z tím proteruci,

jau to zimáky,

vzorek nabalek,

to jsou potom prasklivok na

tě o vosekani prahé,

jo,

je to takový, no,

takový,

takový.

Častější mě ve mase

v zimních měsících

taký bývá směk

na uježděném směhu

nebo le důho,

můžeme dostat určitě

snadnějí,

děčená auta,

motor a tedy

i pohodn ve předů

jak se v takovém připadě

zachovat,

a si se doporučuje

pořád

se obracetné

ředící paků.

Takhle,

máme motor

ve předů, povom před dní nápravy,

říká z tamokonce

pokřené do táčiví,

tak máme motor

ulepředů

uprostřetného vzadů,

pohodn,

za dní nápravy

říká se

pojí to je předtáčiví

a po tom máme

tak najště skoká

a je to douzráni.

Ale se,

můžu se řík mám předůkoukou

bude řdické na dotačiví.

Za učitých okolnostím

můžu byte třetáčiví.

To stejí místov za dota

koukou, můžu za učitých

okolností byte na dotačiví.

To sami,

sešte skokou,

neutralitá

v Pavrasledu,

ale může se ta autohanout

přespredek,

nebo se můženout Pavrasledové.

Na všech nejště řekol

alebo může byjte

tě souledky předtáčivosti.

Doporočoval byste

třeba i ředíčům,

kteří mězdí

v lehě i vzimně

aby si absolvovali

takový víci, k nebo ten trening,

kýzdy na sněhu

směk v těla těch porminkách.

Učitě, 100%.

Vase naše akreditovaný centrum

povlastně poulíváme celovočně

sím moci,

který užděného z těmů

soula kůj speciální nákery.

Tak když s těkáme budu,

díký tomu celovočně máme

může se dokuznouskoloutou

se sněham.

Kteď už máme minusový tapor

tenže s nejvídomníci

halledu,

a když komprájíš

těstních, takže byme

třírodní podminky.

Takže já řícké říkám klentům

přejtě kdykoliv

trening dělá mystra,

a co co si nemůžu skoušit

na sojnice,

si můžu vyskoušit

za zavréní instruksa

bezpečný zovně

na polegonu.

Doporučuje,

hlavní instruktor

jednoho zakreditovaných centrer

bezpečné jizdy Jan Faktor

o děkovám za rozovr.

Na slišenou.

Já děku útaký na slišenou.

Posluháte,

vědu plus.

Půl hodinu o výsku mech,

vynálezech

a objevéch,

které mění lidem život.

Najdeteji také na vebu

plus tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových

aplikacích.

Vysvět let biologický

mechanizmůsa způsobující

zněny v koncentracích

lipidů přirakovyném bujení

i je cijelem výskumu vět

cůzfakultych hemecko technologické

univerzity pardobice.

Tistoji i zakrevním testem

na dějegnostiku

karcinomu slinivky břišní.

O navazujícím základním výskumu

podpořenem prestežním evropským grantem,

mluvila Andreas Kalická

s vedou cím tímu

mychalem hločapkem.

My v současné době jsme

ve spolu práci

z masavikovým angolovickým ustavem

a svakultní nemocnicí

v omovci dokončili zběr

plazmi pacientů

pro 9 typu rakoviny nepou ze slinivku

a také nádrových tkání

a hdmenapadených tkání

a top teďka chystáme k analize.

Kdyby jsme rozuměli,

které ty by o chemické dráhy

jsou změněné,

po tom se dání,

akým způsobem na něpůsobit

změnit je vrátit

do toho původního stavu

neboly vyvžít nějaké

plečí voproto

danou změnou dváhu.

Co všechno vás zajímá,

co všechno z těchto zorku analizujete?

Vás nažíme se to všichno integrava

do multiomycského přístupu

a tím se pokusit vysetlit

čím ty změny

jsou jako spůsobena.

Takže je možné,

že by bude učnušla zišťovat rezika

rakoviny z osmemelitru krvé

jak se právě v glenické studi

testo je v případě rakoviny slinivky?

Mi víme, že ty změny

v těch koncentracích lipidů

to schémá je podobné

a po všechny typy

rakoviny, co jsme do posud sledovali.

Výme, že z jedním testem

potenciálně možnost učit

ryzné typy kácinomů

v titlainformace už máme

i jsme publikovali

i natomáme i šekopatenti.

Je samozhné potom otázka

jesli dokážeme

odsabete jednotivé typy kácinom

rozlišit to už

je to mnohem optižnější

ale zdase,

že schématěch změn

je podobné

po všechny typy kácinomů

a to my mohodem je pímov názvu

toho našeho erce grantu

že se snažíme oběsně

ten mechanizmů

stevě společný

po všechny typy

kácinomů

pojaké typy kácinomů

které ste vybrali

my jsme tam vybívali typy kácinomů

které mají vysokou mortalitů

morkiditů

který mají neexistuící screening

jsou tam rakoviny

jate ledvin

spousta další

vzali jsme postatě

z jednotušeně 9. nejzávažněši

V jaké je tedy vískům fázy

jak ste s ním daleko?

Ten prajek už běží přes dva roky

takže zběrtech zorku

iše dokončen

ktyv zorky už práve

máme, kdy spozit si u nás

prezáků

a nyní chystáme

že zahájíme

tedy jich alikou otování

ekstrakce a následně měchení

takže od teďka do roka

do ufám, že by jsme tych zorky

s nátvětšinou těch metot

nělimíc měchení

protože mě je bude měché trojů

z nimi metodami

nejenom u nás

ale iná iných instituciích

a pak to všechnodávat

jako dohromady

ktejko obrovském naštý práce

času

i peněz

takže se fakt snažíme

aby jsme

plantohexperentů

proje když je co přes do roky

a celý proje která

5 let

tak jak neme do 2-3 let

by jsme bylerádi

kdyby týkliče ve veci

s toho byli publikovaný

ale to neznamenáš

to bude skončeno

ale rádi bychom a spoň

potradíli nebo vyvrátili

tu kýčovou hipotezu

která se týká

celé mecin tází 2

to je jeden enzím

který

kdyby došlokeho

disvegolací

tak by to vysetlilo

tak dvětřet

těnitěch pozarony

z měnco máme

už v hnedu indíci

že si myslím, že tady potéza

ekon není úplně špatně

před pokládami, že nějaká

se uvyslosta musí být

ale potřejmě to ještě

prokázat na úrovní protomické

to z námená měhní toho enzímů

případně na úrovní

RNA

na úrovní

lipidů tam to vypadá

opravdu velice

jako jednoznáčně

máme to už ukázá

no v několika našich publikacích

potřejmě to ještě

ověřit na tom další

mlevlu protomickém

a transcriptomickém

to ještě dokoľčeno není.

Dodává mychal holčapek

s fakultych chymecku technologické

university-pardubice

andrás kadecka

Český rozhlás

posluchá testále

v jedu plus.

Na wzdory tomu, že Evropska

unije se snaží

postupně zakáza

t velkou část

pestyci důpo užívaných

vzemědělstvím

jsou v přírodě

přítomné výcnež si myslíme.

Nedavný výskum

na příklad poukázal

že v obilovinách

v naproste věčně

Evropských zemí přítomné

kiselná TFA,

která patří mezi

tak zvané věčné chemicali.

A jako pozorní je světový font

na ochranu přírody,

Evropska komise připravila

změny v regulaci pestyci dů.

Takže se s nimi

bude zacházet méně odpovědně

a jejich dopad na životní

prostředí bude věčí.

Ve vysilání je teď s námi

česká zastupké něsvětového fondu

na ochranu přírody VVF

se z námím logém pandy

ekspertka na zamědělství

procházková.

Dobrý den.

Dobrý den moc děkuu zapozvání.

Jaké změny v regulaci pestycidů

konkrétně tedy unijní státe

čekají,

můžeme mluvit o mě a kéde regulaci

nebo rozvolnění?

Určitě můžeme mluvit o rozvolnění

v podstatě pod hlavíčkou

konkurence schopnosti

se ubíráme k tomu

nebo ten návrk se ubírák

tomu, aby bylo

s nás,

se možné aplikovat

nové

i ty stávající pestycidů

a aby se vlastně zjednodušilo

jak je ich přímání,

nových připravku

tak je je ich vlastně se trvávání

na trhu protože jedním stěch

hlavních návrhu je,

že pokud nebudená ká

viznam na situace

tak není potřeba

řádat o uvěčiny

těra pestycidů

o nové povolení

na další dobů.

O té potřebě

je deregulace

nebo věčí konkurence

s chopnostě,

o kterou možná

Evropa přichází právě

kůli regulacím se

mluví stále

hlasitěji,

proco, ale tyhle ty změny

podesvětového fondu

na okranu přírodi problematické.

Problematické jsou

zajmé na z dvou dvodu,

řekním,

když to takhle s obecnímé

jeden dvodem

je především té dalické zdraví

protože řada

těch pestycidů

jak už nestvíme

má velmi negativní

dopady na zdraví lidí

a navíc

ze velmi,

velmi pravdiprovně

očekávat, že zjistíme,

že mnoho těchto

vlivu

na zdraví ještě

dávno neznáme

a budou se té prve oběvovat.

Drůhim tým velkým problémem

je samozřejmě

dopadná životní prostřetí jako takové

protože

pestycidím mají

viznamní vliv

na celou řadu organizmu

i rácele ekosystemy

a jsou

v každém případě

jedním zlavních dvodu

ubytku biodyverzity

v Evropské úny

i na světě.

Príklad

sprí pravkem

randap

v minolościu

se třeba povolení

užívání pestycidů

na neomezonou dobu

řešilo v souvislosti

s týmhle pří pravkem

nakonec komi se ustoupila

a jeho po užívání

pro dlužila

jen do roku 2333.

Tak,

jak je má

tehle ten přístop

konkrétní

dopady na životní prostřetí

jak stejí zmíněla

i na zdraví občanů.

Randap neboly

kdy fosat je

nezkav velmi

často užívání pestycid.

Je diskůze o němsovů

velmi žave

a neská

mnoho lidí

říká, že

v podstatě

stávajcí moderní

ze mějelství

není možné

není schopné

si bez ní poradit.

Něcmeně

v každém případě

je řada studí

které znovu

a znovu potvřůjí,

že je to ladka

která je pro životní prostře

je pro zdraví

člověka velmi

nebezpečná

a v dlouhod

a čkoliv

v se tak nejeví

v nějakých

malých mnoštrích

tak v dlouhodbe

akumulací

může spůsobovat

různé problémy

od tvorbě rakoviny

přesdalší

problémy

zdravotní

my musíme vdycky

už všech těch tolátek

počítac z tím,

že

jedna věci

jak

působí

bezprostředně

to znamenáně které

pestycidí mohou

spůsobit

akutní otravu

ale

následně také

je vdycky potřeba

se uvýromit,

že všechny tolátky

se vprostředně

nějakým způsobem

akumulují

nebo se tam akumulují

je ich metabolity

a ty mají potom další

nějaké

negaty vní

často efekty.

Zároveň

je

už o tomhle místě

bychal poznamená, že

strášně důležité

se uvýromit,

že všechny tolátky

sou

testovány

zaledizká ryzyk

v podstatě

na i nějakých modellových

organizme,

které sou

standardní,

ale

je to je veľmi

úpina,

a vyčleněné

z těch

vazep, které potom nastávají

v životním prostřední

nebo ve skutečném životě.

Čili my

pokud prostě

netestujeme

tyto připravky

i následně

v procesu jejich užívání

tak vlastně velice často

přicházíme o celou řadů

velice zásledních

or informací,

které můžou být zaledizká

zdraví a životní

prostřední

velmi důležité.

A když bychom

mít nělivit na pamětěle

pravý i tu konkurence

vyschopnost Evropských

Zenědělců

s tím, že třeba té

ekologické náhrášky

v jaké tvrdí výrobci

pesticidů

jsou často

méně učiné.

Tak jak tohle

to vybalancovat

můžou tyšetrnější

postupia

biologické latky

na ochránu

rostlin pesticidit

dostatečně zastopit

na bojde om míru jejich

použití.

Určitě,

když to vezmu

odkonce ide

om míru jejich použití

a co se těže

tak konkudnice

skopností.

Těžké a možná

použití příměr.

Je to jako

kdyby jsme si říkali,

že budeme všichni

užívat nějaké

drogi, které nám budou

pomáhat,

k tomu, aby chombyli

velice

efektivní

a výkoní

ve své práci.

Ale které nám

zároveň budou

postupně škodit

a budou nás

pomalu travit.

A to stame je

podstatě se

takový lepřímě

na toto situacen.

Mí samodřejmě

s lediska

produkce potravy

jen z lediska

z hlediska

osvětření

proti některým

škudcům

soupesticry velmi

efektivní

přípravky.

Ale

v náše

i do toho našeho systému

věci, které tam určitě nechceme

a já jsem přesvětšiná

o tom,

že

i když jsou

teda praktické řekněme

tak bychom si je tam

v nášet neměli

protože nám škodí.

Žika,

česká zastupkyně

světového fondu

přírodi VF

ekspertka na zemědělství

alžběta procházková.

Děkuju moť,

čo ste přišla do studia

na skledanou.

Na skledanou.

No a ještě jednotém

a se nám vejde do dnešní vědy plus.

Jeho českou

vodní nádršlipno

pokryle zelení let.

Spusobyloho velkém

nožtví nahromaděných sinic.

Jev,

který je vzemním období

výjimečný

překvapil

i odborníky.

Podle věccu

souvisí zluhu

a odbytkem živin

ve vodě

a o teplováním klimatu.

Vícces iní,

řekneme zhydrobiólogém

z biologického centra

a které mi je vět

petrem z nachorém.

Vítajte, dobrý dán.

Dobrý dán.

Jak zelení let nálypně

vůbec vznikl?

No,

vůbec vznikl.

No,

vůbec vznikl,

je to,

alasně,

souhrá

více faktorů

rejmená

ale,

kdyby što měl já,

jednodušit,

tak bych ředěš sinice,

v konce,

hleta

a začátkem podzimu,

tak tam vydržili,

vlastně,

schodovokolnosti

až do zynního období

a vlastně zamářili tam.

Mhm.

Takže to

před celom dyní

něco

na obvěklého,

nebo,

jak moc

se jedná o unikát.

No,

já se obávám,

že to je v dalmi unikátní situace

v mnohadu vodu.

Zejméla,

musím osvědomědře,

že v zynim období se

většená

šistá týchvod

takhle videlně nesleduje,

to znamená,

že i kdyby se to jako vyskytovalo

tento je v čas tý,

takbo něm nevímé,

ale já samozřejmě

jsem na měl dostavěch časovéch

prohledal

od jedeskou literaturu,

která se tím to zabíva,

ale na šel jsem

hezkou přehledovou

studi zorku 23,

a která

teda

vlastně se zabíva

v vyskytem syní

z suboptymáních

tepovtních podminkách

a také podledem,

a celo světově

ty autorzy

našli

a se 39,

37 záznám můsto,

použet 9 záznámů

na celém světě

do roku 23,

se týkalo vyskytů

synícevých odmích

květů

podledem.

Takže z toho,

já usmřili, že se jedná

výmeční

je,

který je unikátí

a postěnili jsme štěstí,

že jsme

ho takhle maní nárazil

a byli spasopníno

do podrovna poprát

a čáteš nejvisetlik.

O jaký druh syníce se jedná?

Je to běžná syníce,

která má latincký názulé

se v doroných hímě a negelejáná.

To se vyskytuje

na celé zadě našich můstoch

vlipně se vyskytuje pravydelně

zajmé na v druhé části

leta a na podzím,

ale není vínko,

že v nohém menčím

se tam vyskytuje

také

v převimu.

Já iště se vela tím,

to může moce to unikátí,

já jsem na posledy

se tkalo vyskytém

k syníce pod ledem

prvního první roku 2000,

to na přečestal 20. lepit pravě nalitně.

Inak to syníce,

ještě zajímala tím,

že může mít různé barvy

a ten budní vět který li tváří může být

zelení může být takých nědí,

ale viděli jsme i také zluctí.

Takže to je jako takových

amelelonmezí synícany

a teda v připaděli tmá

to z barvení do zelené.

I před tím 400 letím

griste se s tím se tkalo po prvé.

A no a tobo v mohem menčí míře

tak to bylo jako bno hnohno sáliši,

ale a no bylo to bylo

fottypický zelené z barvení.

Jaké dopady může mít takhle

nezvíklý vyskyt syníc

pak nakvalitů vody v nádraži

nebo jak dlouho,

vydrží ty syníce

a zase do další sezony?

Co se týče jejich vlivu

na kvalitů vody,

tak je to úplně stejné jako vletným obdubí.

Je ten vlavní rozdíl je,

že vymým obdubí se tam

spravidlání do jako nekoupé,

takže přecejrám ty zdravotní komplikatřek,

které se uspoveni za krátí tam nehalozí.

Co se týče to,

jak dlouho tam ty syníce může

tak to záleží předvětším na povětodnostních podmínkách.

My jsme tady ten to je to znamenali

nalipně po prvé 20 až 1-20 a toho prosince

a na silrestrát

jsme to znamenali silné smířiní

a napadlo 15 až 20 cm sněhu

a ten všelí let se pokryl

byl zakryt sněhovo poklivkou

a to znamená, že syníce nemají

dostatek světla pro fotosynthesů,

takže pokud tyto podmínky předvají,

tak syníce postupnivrůch sřednout od umírat

a částišně se byl rozpadat

a části taky klesné na dno.

Ale můžu tam předvávat pomělně dlouho doby

a potom samozřejmě je tam připravené inokulum

mná nějaké jako základní můžství

po tom pro jadní se zónu,

když se se dostávají do vodní oslukce.

Gdy jsme ale teď o smého let na 2026

o vlivní tyhle syníceně

a kvalitů ledu?

Máj na to vliv?

Mě jsme zlem,

to může tam je tyčko na tedy vastosněhu,

tak si myslím, že kvalitů ledu neovlivní

ale při tom zamrzání,

kdy ta teplota, když ten let dočiri

a bylo docházolok velké můstřídání,

velké můvíky vůteplod mezi dnem anoci,

tak přezden, když teplote vystoupali

na vysokonat podmeřů,

tak tam docházolok

nerovnoměl nemu o řívání zřejmě

a ty tmavé sleky chuchlo se synit

samozřejmě se o řívali víc

a v takovýho nístech ten let lednil iný charakter

ale takhle mi nadal tenší

ale po tom, po tom to obvý, po tom následoval

obvý jsou vyslíša jako mrazů,

kdy teplote ja nie předde nevystoupali nad podmeřů

to znamená, že ten plužčka ledu se po tom,

by robnála, a ty už mná entvůstří než bylo před kým.

Takže koupat by stejne doporučovala

ale brusli cem důže.

Na zeleném lubu.

O zeleném ledu na vodní nádraži lipnou

smémlo velzi drobiologeme

Petreme z nachorem z biologickiego centra

a kedy mi je vět.

Děkuju za rozavor na slišenou.

Na slišenou.

A tím konší dnešní věda plus

od mikrofonu se loučí

a dobrý poslech dalších plusových pořadů

přejerenat a kropáčkova.