Loading...
Loading...

Článek Hany Slívové. Do hry bere snad úplně všechny druhy umění, skrze něž mluví o útlaku či historické paměti. Dokáže být vážný, ale po vzoru Franze Kafky a Jiřího Trnky také vtipný, absurdní a hravý. V Praze poprvé vystavuje William Kentridge.
Původně chtěl být filmovým hercem. „Na škole jsem ale zjistil, že jsem v tom fakt špatný. Bylo to pro mě obrovské zklamání. Psal jsem také scénáře, jenže i ty byly špatné, nikdo je nechtěl točit. Začal jsem tedy malovat obrazy, klasicky olejem na plátno. Ale ani v tom jsem nebyl dobrý. Strašně se mi pak ulevilo, když jsem se vrátil ke kresbě uhlem,“ rekapituluje William Kentridge v podkroví pražské Kunsthalle.
Celý článek čtěte zde.
No transcript available for this episode.