Loading...
Loading...

20. ledná vítejte, uvědi plus, co nás dne za ujelo.
Jak se daří v česku odgelovat na dane je tě.
Na maserekově univerzitě vyvěji hruk, která tě vezme doptačí říše na oceán
i do vesmíru a přitom odhali jejich talenty.
Jak zhôbné je, když se z běžných lických obtíží dělají hned psychiatrické případy,
bude mlovit o paradoksu psychiatri za ceživota.
A podíváme se také na to, jak se učívla štovká a jak dokáže poznat vlastní vejce.
Ať se vám dnešní pořato vědě do vřepozluchá přijerenat a kropáčkova.
Breněňští psychologové proměněli testy ve hruk, která už odhalela silné stránke více
než 15.000 na daných dětí.
Diagnostický systém Invenio vyvinuti na institutu prop psychologický výskumom masarekový univerzity
vypadá jako zabavná počíta čováhra, ale mýřím nogem dal.
Stoji na vědeckých datech, které ukážou kam až může dětský talent růst a je go podpořit.
Děti před svou mají tablety a na úších suchátka, za újatě pracují, je vidět, že hrabaví každou hvilku to těž sliším někoho se zasmat.
Teď se na učíš, čím se táci živí, každý ptaki pouze jedno jidlo až si to zapamatuješ klikný našik.
Děti v příštokonční test tak nastávával zesprsování výstupu v Centru Invenio, sřipraví v komplexní spravu pro rodiča.
Žíká školní psychološka ratka janečková sporkbeno.
Podle onže strakes institutu pro psychologický výskůme masarikový univerzity, může sprav apomocile per ospoznat silné stránky, dítěte a umožnit jeho rozvění za strany učitalu i odborníku.
Pak je tam druhá spravu, kterou ale po prvním korku taky si stahu je ten rodíč, tak je tam, pokud on by dal podřeboval třeba z tím dítětem se obrátit na školního psychologa nebo na nějakého dalšího odborníka.
Jak testování vypadalo mi popsali samotné děti, ti hráli hrů uleryk a výskump táku, zaměřenou na učení a pámět, pronikou to byla výzva.
Tam byly tři zemně a ty stám něla různi úkoli na udělání, některých byly lehký, některý těšky.
Gora Slavurou za se popisují, jak rá vypadala.
No, vlastně tam máme tři planety a prostě tam dvá roboti nás doprovázejí, jedrén vypadá jako takové normální robot a jedrny jako bez.
Oni vlastně se stovali s planety na planetu a tam jsme pomahalo nějakým lidem.
Hrá testovala různé typy myšlení, podotyká prokop.
Můk se jsme tam prostě různi hráli byly tam v dětské takové či odbori jeden na pomět druhý, na lotiku a třetí na fyziku.
Můk se jsme plníci úkoli a za to jsme pak dostávali bodých.
Ellen ve hře narazila na řadu zajímavých světů.
Jelat tam třeba egipská planeta, potom planeta z někma mimo zeluštěnáma a potom planeta z ptákama.
První hrů začali psychologové podle šárky portašové vyvět už před 10 laty.
Našup za měrem bylo vyvinout systém, který by uměl najtchytré děti a to nejenom prostření si měakeh od celkového ikvá, ale prostření svím destu, který by zaznamenali jinotlivé schopnosti děti.
Ery testují široké spektrum schopnosti, z nich se inteligence skláda, ríká psycholog, mychali a budek.
Patří tam lepšíklad, logické myšlení prostorové schopnosti efektivitou učení rekzonu mechanickou pamětí, pak tam patří, ale i třeba reakční čas nebo pracovní tempo je podobně.
Testy jsou vlavně pro dětí na prvním stupní, invenil, ale nabízy i varianty prostarší žáky, doplně je šárka portašová.
Vybíme další, další hryt, denám o to, vytváře další testy, abychom u každého tohoditě tešli ještě detální do toho proflů schopnosti.
Teže čím bydřehr, tím lepší ten pohlet, na to díkě, a na to jeho individuality.
Psychologové z Invení jáhtějí dal podporovat vyhledávání na danych děti.
Testují proto v kního vnách užkolných psychologů hry překladají do cizích jazyků a vyvějí možnost do domáci o testování.
Marie Gensel český rozvás.
Podpora na danych dětí zůstává podle psychologů v českém školství spíše okrajovým tematem.
Przez to stát různými nástrojí usilo je o to, aby se podpora na dání stále rozvíjela.
O tome, jak dnesi školy na dání rozpoznávají a jak s ním pracují v praksy a kde sisten podpory náraží na své limity,
s inývíc se řekneme z garantku podpory na dání z národního pedagogického institutu Zdenikou Choholouškovou.
Dobrý den.
Dobrý den.
Je to pravě školní prostředí, kde se nejčostějí projevý talent dítěte?
Ano, dá se to teď říc často, když se pak bavíme z uspěšnými na dáními a talentovanými lidmi tak na Amříkají.
To mě podpořela paní učitelka, a nebo to se podářilo ve škole, ale samodřejmě může to být rodina,
že to být vrstevnická skupy, na která upozorní, na to, že to dítě nebo ten žák wykazuje nějaké zvíšené skopnosti,
a může potom rozvědál svůj potencřeha.
Pravě, coby měl učitel, který gřízi ustane me v tom školní prostředí udělád,
když větří dě je rozpozná na dáné dítě, aby měho potencialné zapadu.
Hlavně s ním pracovat, podporovat pravě rozvojí toho jeho potencial, a zapojovat hodový úky.
Aby se tříkěl osoučástí toho tři dního kolektyvu, protože v Českáre publice vzděláváme řáky v heterogenní kolektyvech spestřích přídách.
Takže, aby neslišel celý dán ty ustane hláš, tebe a nechci, já vím, že ty to výš,
a samodřeně ten učitel, by měl nastavit jine učební aktivity pravě rozvějtří kreativitů, a ty selné stránky toho na dáného řáka.
Če ve pokudě na dany v matematice nepadezsát v týmých příkladů na víc, pokud by daléště, k tomu rychví, což není nezbytnou podminkou,
ale skutečně gradovane ulohy. My mohodem to vytlenou izmaziná rodního še třin, že čestí řáci si příliš nevěří v kreativitě,
a moc o tomání nejstejí můvit, ale to neznamená, že nejsou kreativní, a třeba po tom takového řáka propojit z nějaký mentorem,
třeba je v akademě vět úškrydně in a základní škole, protože máme na dane, že aký kteří přeba jsou části vědec týmů
a publikují v nějaké úské oblasti své výsku my, a určitě by mě onzultovat, pokud má takové pogezření,
ona dání o talentu se školním poradenckým pracovejštěm, takže pokud máj ve škole třeba školního kodenátora podporé na dání tak s ním určitě s třídním učitálem určitě i zrodíči,
a pak by mohlo probíha další nastavení, čili třeba do poručení, když je tření do pedagogickou psychologické poradny, a tak dále, a tak dále.
Tak z toho by se mohlo zdáte, že ten system podporé na dáných řáků je nastavení nějak s myslupelně, nebo vlastně pořád je to ale o tom prvotním míste ten učitel teda rozpoznáto na dání,
jistli to dítě talentované bude mít šestí, že na razína osvíce neho pedagoga.
A no prvám si říct, že system podporé na dáných mástát nastavení dobrze, ale samodřejmě je to je o tom, co říkáte musí na razyť na člověka, který je schopny, ať už je to učitále rodíč,
nebo někdo úplně jiní to na dání ten talent odhalyt. A určitě máme i v tom státním systemu, co zlepšovat,
přeba propojení mezi rezorty větší zapojení firm do podpory na dání, a také možná se povavit o tom je svět prostředky a okovane na podporu těch na dáných jsou dostatečné,
takže ta otázka by měla mohla z nít i tak, zda je prostát podpora na dánia, peč o nade na alespoň jednou spryoryt, a potom jak na dáné podporuje,
jak masivně je podporuje, ale to je možná je otázka nastavení celé naší společnosti, ale pokud teda se vrátím spět k tomu nastavení,
tak si troufnu říc, že to nastavení je v pořádku, a je propracované, je smyslupelé,
protože když začínu od legyslatyvy, a nebojte nebudu lidlouho, tak už veškolském zákoně je jasně definováno,
jak mají býte na dání v dělávání, tak tomu máme dehlášku 20 sedům, a pozor z roku 2016,
pozdělávání, že akú se speciální nezdělávacíme potřebomy, a že akú na dání.
A zase je pravdouže na tu druhou stránu spektra se ta pozornost orientovala v minou ich letech více,
a je samodřejmě prostředky, které se tam dávali byly daleko vysí.
Neslite pravě pardon v ramci inkluze pravě,
třeba na ty znevyhodněné děti, které, kterým dojime tomu se poskytují asistentí ve školách.
Něco takového ne zaslužili by si pravě i tě je na dání.
Za mě určitě zastlužili, a on je na to samodřejmě na rok, ne mají.
Toho asistentá moho dostat pouze v případě, že se jedná o tak zvanou dwoují výjej mečnost čili,
že je tam na dání a ještě nějaký vzdělávací hendyket,
a pak tedy ten asistent je přídělovaní kte druhé straně toho spektra.
Ale vlastně si v tom trošičku odporujeme, protože asistent není asistenti,
čáka pokud nehovořím o osobním asistentové, ale asistent pedagog.
Takže skutečně ten asistent by měl pracovat i stěme na dánímy,
jsou tak ty asistentí i vzdělávání, ale z praksy se to přílež nedě.
O podpoře na dany i dětí jsme mluvili se zdenikou cholúškou vůznárodního pedagogického instytu
děkou moc krát za vás čas na slišenou.
Děkou moc krát na schadenou.
Sluháte v jedu plus.
Půlhodinu o výsku mech, vynálezech a objevech, které mění lidem život.
Najdetejí také na vebu plus tečka rozlastce zet,
v aplikaci můj rozlast, a v dalších podkástových aplikací.
Smutek nebo strach nejsovnutně nemoc.
Odborníci z psychiatrické kleněké fakultní nemocnice plaseň upozoronují
na paradok z takzvané psychiatrizace běžných lidzkých optíží.
Studí o ní představili minulíti denená simpoziu psychiatrické společnosti.
V psychiatrických ambulancích podle jejich zištění přibývá lidí,
spotížeme, které neleze jednoznáčně oznáčit za nemoc,
a které by mohli být řešený jinak než na sazením psychofarmak.
Kde leží granice mezi přirozenou lidzkou reakcí a důševní poruchou?
To teď proberme s jenem weverou přednostou psychiatrické kleněké fakultní nemocnice
v plaseň její tejté dobrý den.
Můžete prosím po psať tu metodu a rossách studí, kterou sterealizovali?
Porčitě, ale přej všim dovolte, aby sejte, že my které v plase děkáme,
jaké spousud twardých vedevkých studí, jako je genetika na sili, nišledky naši ležby.
Změny mikrobiomu po nasození, a teď pres je ta studí, které stevně teď pozvali.
Teď spíš taková, taková hrava, sonda, ukazujecí na jeden z nejzvahážnější problému
současné psychiatr, které ta studě se menuje,
v tom edvenče, kterou dajágnou zisu zbá publikována.
Popisuje se do prozružného hování, stávádi, jakno za to, o čem,
byšte říkali.
A co my jsme udělali, je se jsme vzali přetí kapitolk, ništý tom svojé,
od Markatvejna, kterou znáte, a předložili jsme 50 psychiatrům,
a v tom byl ten trék, a niž by jsme prozradili, o co se jedná,
výtažek se ti kapitoli, tak niště, kde je popzána situace,
kdy tom je nespravedlivě skatskola, antečíčnou poli,
uteče zdomovat, které se tam přemíšli, jak by to bylo pěkné,
kdyby zemřela, jak by se poněmšem stískalo,
a jak byli tovali, že na nějde byli hodnější, a pak se vrát si domů.
A tady my jsme se stávějně těch od híly do drománové předlohy,
a nechalysmeho přivez na psychiatry, protože to jsou situace,
který, za který překáždý psychiatr, který jsou vždy na akutní se,
da akutně a můl on předkává po věrně právě dalek.
A tak...
Že někdo přemíšli, že by ukončil sam dobrou ně svoj život, kvůli něčemu?
No, je to tak, by jsme tady tu posájtme,
mě nechalé přesně tak, jakým markneme in popesouval.
Tom jsou reúřeky a přemíšli, jak by to by to bo pekné,
jak by umřela všetni, skalo a on by se otočil kezdí,
a bez odbustení by zemřel.
To nejsov, to není úplně vásně formulovaný sebevražední plan.
To stéka zlozd, kterou pocitělá na zajímalo,
jak by se k tomu psychiatřy staděly,
a daléšme to 50 psychiatrům těsně po atestaci,
čili 5-let prakse a právě složila testační skoušku,
jsou tady na začátku se o profesního rozletu, už mají dostaléch znalství.
To, co rás překvapilo, bylo, že ten je všichni revarysat,
by můdali psychiatryskou, by jak nozu, byli je křetěny,
by můokámžitě dalé lehéky a pějti na byho okámžitě ospěkali jsou.
Jaký vyste udělali z toho závěr?
Co to vypovída o současném nastavení psychiatrické peče?
Měkdy se právě oběvuje,
to, že by z vlastně dokázeli udělat blázna z pobalu ze všeho,
to jako lanytké řečenou.
Takže byt nejdělali blá.
Lidí, ale chci tím říte problény běžného života,
to je smutek, vtrach, vstek, stut, obávy, oslovitně jakého romantického partnera,
se těmi změnamy v psychiatry za až,
že psychiatry příliš o té vír a svoje, diagnozy,
to je jedna věc dokážeme patolo,
vyzelat normálníchování,
zabé přijeliš mnoho lidí se na psychiatry
se problémy, které jsou těžké,
ale nikolé vzdravotní obrace,
jí a my tím, chceme ukázat,
že tomu plátku vycháváříme troškostříc.
Jakoby možná se to převrací zase na druhou stranu
protože dlouhou dobů,
vlastně byly psychiatři,
nebo to žemání gropsychické potí,
že řečeba i bere antidipresivání a kelejky stigmatizováno,
tak teď i jako,
kdyby se z tím zase li do věřečinou rostr hlopitel.
Máte trošičku pravdu,
ale odata pravda jednom částičná,
a psychiatry za ty vůrčitě potřebuje deshtigmatizacím,
učech nejí vážněších přichyčkých poruch,
jakým jsou třeba schizofréné, nebo hlubokáde,
které se ten problé, na který my jsme se snažili ukázat,
že je vopáčný,
že různé sociální probléme,
jako je nekřijeký v kolektyvu,
ne dostatek sociálních funkci,
neumění se profsadět v kolektyvu,
nebo zvývká tozornot,
na jednou řeši psychofarmach,
a to je něco na to jsme chcet snažili ukázat.
Jak moho zdravotnice a terapéuti
na ítpravě rovnováhu,
mezi poskytováním potřebné peče,
řeším problému,
který se ten na děrné psychiatrizaci
podávání leku na všechny.
Na všechno.
Na prosto zůmem,
mladí lidé a rozhodně potřebou peče
a pomocále.
My musíme do toho systému,
v tahroutnou hémit nelekásů
psychologů,
skauských vedoucích,
kterým ladím lidem budou vynod
pozornost,
který tu pirámy do peče,
ta právě musí stát
na těhledek nelekásí psycholozí
zájmových kroušcích
ležsložitějších příparech
pak máte pro jen nastoupit psychoterapie
a tepře po jejím selhání
má nastoupit lekás
a v současnosti
je to obráceně
současnosti,
často lekás nastupuje už na tom
prvním místě,
čili obráty,
pomyslně tu pirámy do peče
na svůj zakladu.
říká Jan Wevere,
přednosta psychiatřké kliniky
fakultní nemocníce v plezně.
Děkou moc za rozhodo.
Vlaštovky dokážou odstranět
cezí vejce zhnízda
přestože podle větcu
nemají představu o tom,
jak by je jejich vlastní vejce
měla vypadat.
Nový výskum ukazuje,
že jejich reakce
na cezí vejce
se mění svěkem
i skušenosti.
O tom, jak větci
hování vlaštovech
skoumali
a co všechno ptáci
dokážou rozpoznat
si není,
řekneme
z biologem,
s ustavu biologi
obratlovců
a kedy mě vět mychalem
šlocem,
výtan vás ve vysílání.
Dobry vět někdy zapozlání.
Proč je pro vloštovky
vůbec důležité
rozpoznádi,
jak má jejich vejce vypadat.
Tak pro vloštovky
a možná, že je pro další
druhý ptaku,
je to důležité
z toho důvodu,
že některé druhý ptaku
se na příklad brání
ani z nímů
parazityzm to znamená
znaží se rozpoznat
ve své mnízdě
vvaíčko,
takže když stavláštovka
vrácí na to svoje
nic do třeba o zlovu,
o myzu,
tak aby poznala to své vlastně
nic do také dobre,
tak by moho písta ve,
když jsem k tomu rozpoznání,
aby se podívaná na to svoje
vlastněho ička,
a znala,
že to jsou vlastně
ta jiný vlastní vejce.
Jakým způsobem
wystetu latošchopnost
u vlastné k testovali?
A my se užalé poměně
jednoruchy experiment,
že v době
několik dní předtíli
než ta vlastní vlastní vlastní vejce
do nic dá.
Jak ty vlastovky
vystílají vejce
jemným pěřívím,
a my jsme tady věděli
že to hnedo je aktyvní.
A v tudu dobu jsme
do toho nic dávlo žile búč.
Vejce, které vypadá
stejně jako to vlastní
vlastní vlastní,
co je vejce byla
to experimentání vejce byla
mělá modelova,
a jeden ten typ vypadá
vlastní, jako vlastní
vejce, a ten druhý typ
lec vypadá útonínak
to byli modráva ička.
A my jsme sa snažil,
že jistit
vlastovky budou výce
ormítat neboly
ostraňo vlasto
hneda pravy ta modráva ice.
Což běná aktym
způsoblem na značovalo
že vlastovky vědí
jak by mohli vypadá
ty vlastní vědce.
No a liší se trichování
mladých vlastově,
které hnizdí poprvé
o těch skušenějších.
A my jsme, že stili,
že ani ty mladé
poprvé hnizdí si samice.
A ani ty samice,
které už někdy
v tom sami životě
hnizděli to znamená,
že už se setka
istměl vlastní vývejce
a ta vlastovka má
vzpůběl život a stejná
lejce nejne.
Tak my se stili,
že ani ty skušené samice
nejso,
ako neodminkali
tam odrávíte
častí,
co jsme cezno očekávali.
Zrastřeho,
s nevyplíva,
že pravdě porovně vlastovky
ani ty skušené,
nevědí,
jak vypadá jejich vlastní výce.
Co tady přesně rozhoduje
o tom,
jestli vlastovka cezí vejce
z nízda odstraní
nebo siho,
prostě nevšim ne.
Tak a rohodně to nejdala,
to jak to vejce vypadá,
to je na vět.
A i tak jsme tady,
ale pozorovali ulastově
z nízda odmítali
a odstraně veléte data
vejce experimentání.
A ta odpověď
prosto dělají
je pravdě porobněvalmi
jednouchá
vlastovky vědí,
že ještě do to,
protože ten experiment probíhal
před tím než vlastovky
zašli k vlastovla
vlastní výce.
Tak ty vlastovky
pravdě porovně vědí,
že ještě ne zašli k vlastov
vlastní výce,
a v tom připaděl
vlastně se snaží
to hnízdo udrživat
prázdné,
čiste,
a připravené na to
na to kladení,
a z toho důvodu
odstraní výpravy
i tak experimentání výce.
Můžete už jenom
stročně říci
jistli ten výskom
pomůže lepe,
pochopitit
přeba chování jených druhu ptáků.
Nás to poměně překvat
bylo, že vlastní vlastovky
nezmejí, zleč vlastních vajet.
Ale se samozěměn
neproufáme si tvrdit,
že by jsem takovým to
způsobem chovali
nebo, že by tu letu
schopnost neněli
žádné druhy ptaku.
Na přícadby bylo
zajímavé se podívat
jesli pravě
druhý, které jsou
hosti teli kukačky obecné,
která často kvále pravy
k ním zeslá vlastní výce.
Tak jestli aspoň ty lety druhý
jsou nějakým způsobem
připravené na to kukačku
a mají tu znalost
toho, jak vypadai jejich vlastní výce,
která by je vlastní pomola
se parazy tězm kukačky obecné dránit.
Toly k mychal šulcis
ustavu biologi
obradlovcu akademy je vět
i vám děkuju,
že se předal kvědě plus
náslišenou.
Děkuju, nás tenou.
No a na závěr
větci před časem rozluštili
řeč prasat.
Mohli si tak poslechnou
těk se zvířatům žije
ve vy přínek na příč Evropou.
Przelomový výskům
zdokumentovala danský filma
šmyky mystráty.
Při promítání jeho s nímku
na praskem festivalu
vědeckých filmů
s nímomluvil i náš reporter.
Prasata jsou opravdu inteligentní zvířata.
Možnáme zené inteligentní šímy
společně z papoušké a delfiny.
Větci do posud rozluštěli
devaténáctví razůne
bo emocí, které prasatavia drůjí.
Přiřat má tak složitý jazyk.
Komplext language.
Co, napríklad prasata říkají?
Jako člověk víte, že můžete bíc pokojení
k lidní, to jsou také emocé.
Przedstavte si, že přes 90% prasad
že ve v vy přínek.
Proto si myslím, že to je dobrý nápad
zistit, jak se veskutečnosti cítí.
Staráme se o ně dobřene šesníme
na emocé zvířat se ptáme
oddobdárvina,
ale to, že znamen konkrétní
emocé prasat to je ve vědě do cvanovinka.
Jakrato větci příšli, a jak lás vůbec
napadlo o tom na točit film?
Zbírali zvuky prasat 10 let vícnéš.
40 prasad z různých zemí včetně česka.
I čeští větci se podíla
na té prcelomové práci.
Když v roce 2022 vyšla inspirovalo měto.
Jako jsem si, co kdybychom,
to vyskoušili veskutečnosti
profesorka, kterou jsem oslové,
to můbyla od začátku otevřená.
Vědá je podlení přece určená
proskuteční svět.
Kde všude ste tedy nakonec byli?
Rozděleli jsme to na konvenční chovy,
což je v podstatě 98% pak biové příny
a nakonec volné výbyhy.
Na váčil jsem zvuky prasat
každou hodinou 15 minut,
a to celé sedum dní.
Měl jsem technikuvévé přínek
v několika zemí.
Důležité je, že jsem větcum
nezněl zdělit, kde přesně jsem byl
dostal jenom chrohtání prasat.
Byl to zaslepení experiment.
Můžeme přeložit jenom na základ
našich znalostí, co říkají prasat,
která denějíme.
Prvás to byl první film
z vědeckého prostředí,
jak se vám spolu pracovalo.
Chcel jsem, aby to bylo vědecky přesné
a nejenom novinářina.
Nechcel jsem na nicím slavit.
Bylo to pro měnové spolu pracovat
světcej, který opravdu nechtej
na nicím šetřit.
Nic ulychlit.
Světce jsem o tom vedle mnoho diskuzí.
Vůbec nebylo jasné, jak na tátčení dopadne.
Protože ta přelomová vědecká
na tabáze zvukův znikala v laboratorích.
Jenže já jsem to potřeboval
zasadě do skutečného světave příl.
Káždá vědecká práce má na začátku
jsou hrn takových halovních poznatku,
co byste z důraz nělvy.
Městím, že bych neměl pro zrazovat
všechnoch, ale že knuže mě to překvapilo.
Očekával bych, že konvenčních hovy
jsou úplně špatně, a že volních hofě dobrý.
A tak aniž bych pro zraděl příli,
že byl jsem skutečně překvapen.
Przekvapená byla i hlavní profesorka.
Můli by ty poznatky skutečně zlepšit hový prasat.
V what's gonna happen now?
Teď sadě to, že se na to podívali lidé
z odpovědní zazemnědělství fivoropské uny.
Pokud vím tak minimálně v dansku,
se chystají určité zněny.
Můžito, ale trvat 10 letí,
protože mluvíme o zásadní potravinářské výrobě.
Prévrát nás mě nejsice čekat nemůžeme,
ale zároveň je v planu vytvořit aplikaci pro zemědělce.
Aby se mohli každý den poslechnout
jak se jejich prasatům dáří,
a tady může začít ta velká změna.
říká mi kými stráty,
danský dokumentarysta
a autor filmu, který se včestějí menuje
chrochtají prasatablahem, martín Serb,
český rozhlas.
Žečí prasat jsme uzavřeli dnešní dí levědy plus,
od mikrofonu saloučí je za pozornost děkuje renatakropáčkova.
Věda Plus
