Loading...
Loading...

13 minut na Českem rozlase půso začíná věda plus, a jakým tematům se budeme v násalujcích minutá chvinovat.
Jak se peče vyživnej chlábo budoucnosti, nevpekárně ale v laboratori,
vědc cehadají cestůke zdravější mu a vyživnější mu pečivu, a víc usyšíte už zachvíli.
Je to 40 let, co se poprvé obevel počíta čový verus.
Menoval se brain, pocházal spaki stanu, a jako první dokázal napadat osobní počíta če platformy IBM aší řece prostření svím dyské.
Od té dobe vznikle tisíce dalších verů a škodlivých programů, dá se proti ním učním branit.
A město, kde hodí tady kamenem, tam nejspíš trafíte elektronový mikroskop,
nebo jeden budé ale spoň pobliž místa dopadu, co dělá bernosvětovou špickou mikroskopie
i o tom budé věda plus, a dnes se štipánko Martin Vou.
Věci z berněnského vysokého učiní technického skoumají, jak dostat dopečivá víc bilkovin,
bez stráty hutí a bez zbytečného zdražení, cílem je chleb, který zasití víc nešten běžný,
a přitom vě už já lokalní suroviny, které dnes často končí jako odpad.
Rýskům se týka jak klasického přeníčného pečivá, tak hledáně receptu na hutnou variantu pro lidi z allergi nálepek.
Vypadli na těsto, no je grava robotná mychání děsta.
Mincejlem je vytvůžit takové pečivo, aby bylo nutričně boháčí než chlebi z klasické bile mouky,
které se běžně dostávají konsumentum do sortimentu, iný mislowy obohacují je odbilkovinny.
Olgas to klaskova z chemické fakulty vysokého učení technického chystá,
těsto na další za svých experimentální chlebů, hledá idealní poměr suroviny,
aby pečivo bylo výživnější a hudnější.
Pečeme vlastně pečivo ve zdravějším kabátku, které nutričně boháčí a cenzorický sténí dobre.
Vypadujete pečici papíry a dávat aeropormy.
Měříme i kěsto, že které se větě i tady stěhled vouzorku, které máme přicebou,
má každý troškujnou konsistenci.
Takže to je další možnost, jak můžeme přít naklou, jakým spusovat takové zvěstom.
Takže vlastně, co te aby to pečivo jednak bylo výživnější, hudnější a zároveň,
abyho mohli i stíli, který má nějaků lepku intoleranci.
Z měho vyskumu vzejde vysokoprtejnové bezlepkové pečivo,
protože bezlepkové pečivo, které běžně dostupré na trhuje,
vyčinou založenaj pouzenáš krobech a aditywech.
Gdyž se tam ale přídají na bilkoviná,
třeba hrahova, nebo slunečnicova, ten konsument dostane chle,
který je nutričně obdubný, nebo ještě lepší neštěn klasický
a přítom to, kde tolerovat to jeho alargí.
Gdyž se chleba uvečený přichází na řadu měření,
speciální přístroj hodnotí hudť, strukturu i to, co v něm skutečně je.
Na příklat ten to přístroj se menujon to výchromatograf.
Gdyž se vyzmů vzorek, jak těsta, tak gotového chleba,
rozpustímho a dámho dvevhodném rozpoštěle do toho lepší stroje,
tak my ukáže krásní gra v toho, které a minoky seliny,
a v jakémnoštví se my v tom chlegu na hází.
Větci z ustavu chemé, aby o technologích ký vylepšit
i klasické přeníčné pečivo.
Na příklat přidáním bilkovin z přeníčných otrub.
říká poveldívyš s chemické fakulty ve UD.
Ten proteín je zdrujem viznamných a minoky selín,
které třeba tělo si nedukáže samo osoběl osně vyrobit,
nové je pravě, že v těch otrubách jsou poměrně zajímavé a minoky seliny.
Otruby jsou část přiníčného zerná, které zustane potet,
co se pro se je můka a často seberu jako odpadový produkt.
To ale chemici zve u tehty je změnit,
jelikoš obsahuý proteín a vlákněno.
My zlepšíme pravět nutriční vlastnost,
tte potraviny, čery přispíváme v podstatě ke zdraví toho člověka
a zároveň, že minimalizujeme znik odpadů
a tím kráníme životní prostředí,
protože úplně nejhorší také jakoj material,
da at na sklátku, je to vlastně zdroj protejnu,
který máme fůzovkách tady zakomínem.
Můžeme ho vyrobit tady u nás české republice.
Cílem je z přístupním bilkoviny i lidem,
který mají nísky přijem, na příklad masa si rů nebovajec
a tu škulich hutěvým preferenciím nebo ceně.
Na příklad úseniorů je v Evropě reportová,
a nože jedi poměrně malo těch bilkovým.
A mi, když budeme schopní, levně a hutně
dostat stady ty rostliné protejny dopečíva.
Tak, můžeme zlepšit zravotní situacitěch,
kteří vlivem ne dostatku protejnu,
můžel mít zhoršená rizika,
některých například civilizatšních chorobů.
Výsku mě zatím ve pházi experimentů
podle olgystokláskové je ale zásadní,
aby nezustal zavřený v laboratorři
a aby se jednou dostal inapulti pekáren,
jako cenové dostupné pečivo,
které skutečně zlepší výživulidí.
Margensel český rozlas.
Jako smete rysly šele věci zbrněnského
vysokého učinitechnického hledaíceste
jak zběžných potravin udělat
výživnější součástkách důreněho idančku.
A nejdejen ochlepále i o využitijí nových zdrujů
bilkovén a surovén k rečastom ho konšit,
jako nevyužitý odpad.
Jaký tomás mysl,
a jak zvíšit nutreční hodnoty různých typů
potravin o tom si není pofíme s jáomírem
pořískou z ustavu chemé potravin
a biotechnologí chemické fakute
kromě pečivat,
u jakých dauších potravin
nesvědíte nejvěčí prostor
pro zlepšení jejich nutreční hodnoty.
No začátek jsem si mě důležit
po říci otázku pročivostně hodné
vylepšivat běžné potraveny bilkovénami
protože samodřině ta běžná vyvářená
strava by běžné nutravenu člověků
měla plní dostatřivat
dladehá o platí,
že doporučený dým přijem bilkovény
je zrubanulac a osum
grámu bilkové na jeden kilogram
tohle s neváhy,
ale boužel při souk jasné mychlem životním
stilu častoliní toto kovoto na planě
nádí,
kdy tomu, že se lukznorodá stráva
po tom často nárazově tedy strávou
se vysoký obsadé obsáden sachary dům.
Pro to je tedy hodné zařední do ideolníčku
ty hyprotejní potravinny jako je právě
pečivou od těstoviným lečná
fermentované výrobky
a zajímena o tým lečná fermentované výrobky
o ten její voj jsme se snážili
v našie vlísku a řekoby, že se nám
tý rává ty vně podářevo.
Věstě změněval te sacharyde,
ale když vydeme míství se sachary dům,
a se k tomu měli přisposobet
i naš životní stil a možná by to škou aktivnější.
Učitě samozřejmě,
to všestním jsou vysí
každý člověk je individuální
si samozřejmě sledová
to tým svůj zrautní stav
a v ložní reakci organizmu
na to, jaké potraviný přidním
ale obecně se dál říc, že
takovou tak, která je vlastně daná
vzéha, aby něla univerzálně vlastně platit
pro většinu lidi.
Já jsem je jsem si skoušel
dopelní vlastně
stavbílkovýn podle tohle kryteria
a musím díče vlastně
čitom běžný, to nebylo pobec jednou ché
to znamená, že ten prostor
proti hyprotej in potravinny
tady určitě je.
A jsou rostelné protény se,
kterými pracuje tez gaděská výřevé
tohlo hodnotnou náhalou tě živocišných.
Na to se tás, a nůženě
spomstá lidi jsou stulití to zaní na
sočasné době rozsté popularitá
rostelníčio, biokovén.
Když se vznamy živocišně
a biokové nejity jsou obecně
považovaný, zanutričně
tohlo hodnotné.
To znamená, že obsoují,
všechny ezenciání, a měnoky sileně
v optymání poměrů
mají vysokoustravy tohlo.
A v tej cysou, že můžem polví
do tásku, prožbí jsme se vlastně
něli zabívat rozstelními zdrují.
Probojem tkví v tom,
že s narustejcí popularití
vystává problém nějakých
environmentální dopadů připrodukci
živocišných protejnů
a také je popularití stále
více irgytary a nůaveganů.
Pro tomás miso hledat
nové vhodné rozplíné náhrady.
A ono kvalitní
dobře výzolovaný protej
zdobrého zdruje.
Můžem dvolice
podobní a měnoky silenový
prosel jako práve tý živocišné
jako tý živocišné zdruje.
Stí rozdílem, že často
rozplíné býlkovenýs
o býlní zdrujů
mají malo
lizinů jedného vlastně secovní
s sociální kámenoky silen
a zluštímní zase mají malo
sírní kámenoky silen.
Pro to přispravní
kombinaci surovín
a dostatečném dávkování
můžu obít
tý rozplíné býlkovený
na prostopovodnotné
podobně jako
býlkovený živocišného půvoru.
Takže opet v ta vyvažená starva
o které se neustále mluví.
Každopáně, jakýs myslomávy
užívání otrub
a dávších vrleších surovín,
které jsou dnes
často povožované za malohodnotné.
A no,
nejakou potravinásti
chci se snažíme,
hleda právě tý nové zdruje
býlkové in
iždouši dobů
právceme právě
z otrubami,
které ostě je subvrleším
produktem matímouky
a
dost často se pouze skrmují
nebo môho skončině dne na skláce,
my jsme přešek zejstili,
že obselví celou žádou
výživní kváte,
které můžeme extrahovat
a právě i nínostně
s těch se jenosti
zajímový kvátek
jsou právě
býlkoviny
a proto vlastně
tyto levné otruby,
které můžeme
třeba komerční
jednoduklom dvou korun
za kilogram.
Sme potom skopný proces
kterému se říká
a přikláce je
to vlastně trošičku nicoporbné
ako recikláce,
ale povyšujeme
na jeho vlastně tu
holevnou sorovinu
na něco lepšího právě
třeba na tu dietární
bilkovinou.
Takže tyto levné zdroje
se můžeme
i velkou budoučnost.
Ne, co jsem se právěš
těch těla zeptat,
co nejvíc nezbrazdí
rozšíření těch
to podobních výrobku
je se to právě cina,
nebo na opak technologie
přípalníchování z potřebytalu.
Já bych řekože
z technologického
lediska
je užné z
věřešená,
můžeme ty bilkovinou
izolovat,
mimo opravity i sůmčín
vlastnosti,
zaprasovat je do potraven
tak, aby byli
stabilně jsem zorycky přijatelné.
Ale po tom
samozřejmě tady utánské
trecveny,
protože samozřejmě cina
je družitým faktorem
a dá se očekávat,
že v rane fázy
používánkých
tov technogi,
a těch to nových surovým
se dá očekávat
třeba drovní národ
se v ceně těch to
očekto potraven.
A třech je kolikrát
dostřitlivý na malá
cenové rozdílej.
Takže tam bych
rakože jeden
ze základních problému
a po tom
dálší významnou roli
hra je také
dleměl názoruchování
z potřebytou,
lidé jsou obecně
dost konvervatní
v tom, co je dí
očekávají nějakou znamou
hud,
třejmě na uměakých
základních potraven.
A po tom si když ko
zvykají na něco nového,
takže samozřejmě
a se bych doporučovat
v tom, na tom,
vždyk mi na takovu
otevřenou hlavu
a s nahu vyskoušit
tak je skoušit něco nového.
Říká na úna
na závěad, děkuji pekně
jen měr poříská
z ustavu cheme
potravin a
biotechnologí chemicke
fakutehe ve UTA
já vomodská děkuji za rozovr
a hezkiden.
Já taky děkuji, na skle.
Posluháte
Vědo plus
Půl hodinu
o výsku mech
vynálezech
a objevech
které mění lidem život.
Najdetejí také na vebu
plus tečka rozlastce zet
v aplikaci můj rozlast
a v dalších podkástových
aplikacích.
Třiná hodinu
4,4 minut
posluháte
Český rozlast plus
a vědo plus.
Przez 4,4
se poprvé obevel počíta
čový verus.
Menová se brain.
Pocházal
spáky stánu
a jako první dokázal
napadat osobní počíta
čeplatformy IBM
a šířice
prostřenistým disket.
Od té dobev znikle
těsíce dalších vyrů
a škodlivých programů.
Tematetjí proberem podrobní
s výskumnikem
národního super počítačového centra
by sokej školibáňské technické
univercete ostrava
panem evanem salingo.
Dobrý den.
Dobrý den.
Co ten první počíta čový verus
uživatolům přesně spusobval?
Rád bychště
poopravl tošku istovická fakta
ono se takhle třeba
třeba, že to byl první verus
ale v postatě
první verusu obeveli už se
90-tych letech
na salových počítačích.
První z nich se menoval rebit
jako králik
a ten druhý se menoval
kripre.
A ten vlastně vytvářal svěko pěsk
a kál po těch strojích
a vytvářal z pravů
AMD kripre kečmy
i Fusion.
A na to konto byl vytvoren
pravě program,
ktej se menoval rejpre
a to byl první antivirus
na světě, který
složilk odhytávání
tady toho to vyrů.
Ten vírus tě se zmínila
takový nejviznotorický z nami.
Vytvřiliho týdva
pak je stánští ve beratří
v lahorej
a postatě jejich cylem
nebylo škodit
dělat nějakou nakazů
a na pratpočída
či což tedy
što by bylo i vermi
o týžné potřed počite
čublo malo
a internet postatě
neexistval všichno se šířilo
pomocili sket
ale bylo spích
poukázat na
řekně mene legální
kopirování
sof tverovní dokonce nechali
swój kontakt
v tom buce,
kdy se ten vírus zapisovat
takže dobrovolně nechlíno
sebe informací.
Takže žádné velké
škody do palitotry
nezpůsobl.
Platíši prevní počitáčové
very byli spíše ukázku
programátovských
dovedností
nebo experimentem
za tím co dnes
deo sofystikovane
a silné kiberkrymenální utoki.
Tak ty prevní very
byli spíš řekněme
skouškou programátorů
jesli takový
řekněme program
deskonstruvat
bychom se ponožili
ještě hloubě
takže stíme, že prevní kde
přišlo změšleně
seberéplikačních automatu
či můžete skřiká vírus
tak byl vlastně Alan Turing,
který vymyslal
Turingu stroj
a vymyslal jak
byt ten stroj můl skopirovat
sam sebe
na to kontovonnojman
na tneněho na vázála
a vymyslal teorie
seberéplikačních automatu
a to pak vedlo
k tomu živzněkli
to vedické studi
opuděčových výrek,
které se potom začili konstruvat
takže ti prevní kovských
které byli vytorřený
byli spíš
produkdické z výdavosti
a řekneme akademického
eksperimentování
než snáha o nějakou
škodu
a pachání nějaké testné činosti.
Jako není čivější
a medializované
druhé vyru byly
často oznočovány
na příklad
vírus z poetickým nazvem
a ilavíům
a nebo vo nekřej
v čem spočíva
a jejich destruktyvěta.
Spočívala
v tom, že využívala
výborni socialní
inženství na příklad
a ilavíů
to byl v postetě
výžovala bejzich
script, který se tváří
jleku dokument
byl připojen
e-mailu
a příšovám e-mail,
kdymi stříponě
přijloze dokumenty
smenoval milují tě,
no samozřejměk
kdyby nechtěl vědět
kdovo miluje, že o tak to každý
od tévřil potřed taková
správa za hry
u serce
tým otěřením ten vírus
zhávněl
s e-mailového boxu
uživatele další adesí
a posilal svěko pije dal
takže vlastně zalce
velkou mnikační provost
na sítí
a začeževal počíteče
i servery.
A za těch 40 lety
jak se tady tě počíte
čvé very v e-mailověste
říka, že ty začátky
byli spíš takové jako
skomání testování
zvěda vozd
a nesož to vypadá,
že bym jeli spíšinom
čestě škodit.
V podstatě to tak
je ty začátky byli pionilské
a byli o to
měslí to
je můžné uskuteční
no zříde včetně mě
to vyskoušili
ještí na to
mám a dokážuto
ale pak se stala
v podstatě
stasistou nástu
pro cybercrimele
tu odneska užtunení
ani o nějaké pionilském
hekova, ani nebo nějaké
partizanske válce
ale to vyrožně organizovaný
zdočím, by se točí milia
dí dolaru.
A dokázal stetu?
Ano.
Ale níkde se mohle
postílo, zostal
v mezologické zahradě
já jsem los pokojen,
že jsem to dokázal
pro princípě,
tím to pravně haslo.
A cednes obecně
hlavním círlem twórcu
těch půčit a čových
hrytelů a jejich šritelů
co vlastně
jako byný častí na parej
o co im de.
Tý motivace
mohlo by druzné
ale ve skředřerají zhernou
do dvou cí kategorii
prechní je osobní
pomstá
druhý,
jen nějaký zharzení
zaměst na anskdejste
v podřebe
pomstit podníku
ale pak je to hlavně
tedy z drojí peně
sprotože
kdy se to šikovně
použije,
tak pak můžit
příli velkým penězům
na příklad pomoci
rancům velu tím,
než je bych proboháchtil
někoho návádi
z teto činosti,
ale jen by se tlujú,
že tam reční stránka
používání tady tohoto
korudneska
je věloženě
organizovaný zločín.
Jak schopné a učené
jsou dnes
ty antiverové systém
je dokážout
dočet krok svý vémšku levého
sovtveru.
Tím se ostávám,
je to nekonečná bytva
doberze zlem,
kde chvilku,
každý chvilku táhapilku,
de otože
mine můžeme predikovat
jaké další nové typi maloveru
zniknou i dáse to vodhádnout,
oto se snažíme i vnoši laborat,
tože na to, kontyto máme i nějaké
publikace.
V postetě,
de otože
jsou časné
antiverové
prostředky být jsou velmi
sofistikované, tak se
zaměříví na několik
v řekněme
uglupohledů
pří anglizem malvorů
za prvé ten antiverové prostředek
se může podívat
na tak zvanou signaturu,
to znamená
jednice akodén
a toho viru jeho ko odkuskou
ruku z binářní struktury.
Pokoť se tam tábyná
ni struktura vyskytuje,
tak můžeme říct
a tady je ten virus,
a může se to podrobit
lubší analize.
Jenom, že
tohle
už nezkane stáčí,
protože tí, co tvorili viritak,
přišli na to,
že virus může
sam utovat,
může se samšifrovat,
to je ráši kategorię viru,
kte je vám můžu povýklárat,
zniklí tak zvané polimorfní viri,
které mědží mní své kopie,
takže tí,
na tůrní ochrany už sa hávají
a so inom,
jako by do plníkovým prostředkem,
takže s účasné době
se moderni antiverové prostředky
zaměří iná behevirální analizu,
to znamená odchytnou
ten malver,
v hráně nem prostředě o spustí
a strují, co vlastně děla,
které systémoje prostředky volá,
a na záklá je toho analizují,
jesně to malver,
nebo ne,
do jaké cidi malveru patří,
jaká je hočinost,
a podobně,
ale tady je kámenu,
v tom, že tohle
v rálem, čo se nestějnete.
V rálem, čo se nestějnete,
jenom týsignaturý
a další příznakové řekněme událozci.
Teže tady by vyjáře jsou trošku
o parkluku do předůpřed.
Těme, co se s našich rání,
tohá pus pravně.
V postatě, a no, protože,
když máte jako byte třeknu,
veľmi obecně,
by to chopla obyčený člově,
když máte válku nějaký konflikt,
tak vy někdy nevíte,
jaké brále prostředky máte udělat
proti bude u cím zmráním.
To v řekně ze stít,
a štubulou cím zbrají na vás
proti vník vytáhné.
A možná oponě poslední otázka,
jaké základní doporučení,
byste dal posluchačům,
aby se vyhnole útokům počitečových vedů.
Tady existoje žádnestoprocentní doporučení.
Za pohle si musíme uvidomí,
to je útok a co je nehodá,
protože útok,
když šní to cili na nás,
jako na nás počitečcílem,
tam něco ukrást,
tam něco poškodit,
to co bych...
Plneka si fiková leku útokě
je spíšto, že,
když se špatná staráme,
opučitež mámo,
špatně zovezpeční,
jeho hovám se hlupy na internetu,
tak pak se dřiný opozdyz malovém podkáme,
a to je stejně,
když přírodě na razy,
ten nablokavl se a děváte,
tam nambajstak si vás všim nežil.
To je to velmi hrůbe přírovnání,
co bych to počí uživat,
to lům je askretické chování.
To znamená,
ne musím otvírat
všichni přílohy na které na razy.
Ne musím se pohybovat po internetu
všude kamně
obrazně řečeno no a zavede.
Jo.
Spostali díbrz dát po internetu,
otvíralu dne stránky,
cháva se volně přesmilová
a družnými odkazí
a to je pravěkáme u razu.
Tak děkujeme záradů na závěr,
dofáme, že si ih naši posuchačí budou žijit,
ja učitě,
dodává výzkomník z národního superpočitá
čového centrá
vysoké školibáňské technické
u nevercete ostrva Pan Iván Celinka.
Pozděkuji za rozovor.
Neň zač rádo se stalo.
Trná co děn 52 minut
vbrně se otevíra
okno do neviditelného mikrosvětak
který lecské okos, samo nezahytí.
Nejmoderně šíčesky elektronový mikroskop
pro něká do prostředí nejmenšíš částíc
a odhalu je nen povrch materiálu
ale je jejich skrytovní třní struktru.
Nepostadnatelný vědecký nastroj přispívák
vývojí nových materiálů i leku
a ukazuje,
jak moderní technologie
odhalují temstvých moty
v nejmenších něřítkách.
Ktej, jak by se naukářali,
je třekomorí tak ni musíme na pustit v duchem
by jsme mody otevřít.
Takže se výtském musíme na pustit v duchem
pak se da otevřít, vloží se tam v zorek.
Zapřeře se to, opět se to výpusti,
vytvoře se tam bákům,
a po tome je možná ten zorek pozorovat.
Ten mikroskop má tukomorů podvaku
můžete elektroný, tbí nák tam nemoholili tádvolně,
somno, že by se se rážili se mohli kelo má v duchu.
Pavel stejská zespolečnosti a dvaskov
my ukazuje nový český mikroskop
iho fungování popisuje ředitel výskumu
a vývo je termofišar scientific
to máž vystavil.
Pincipem toho detektoru je to živt
každém, bodě získáváme
kompletní informací ostruk,
tuže toho dalího místa v tom zorku.
Podívat se na v zorek pod mikroskopem
jako na sanieci 4 de bril,
větcum i konstrukterum
to umožný nálednod do vnitř materiálu
a pochopit, jak se jeho jednotlivé a to mychováji.
My se vrávě snažímy elektronikroskopy
posovat dalekým, že im dáváme lepší oči,
tím, že můžou vydět
výči detaili rychlej
a naše detektorin jsou založí na to,
že jsme skopní detekvat každé
jednotlivé elektronkterí na nidopadné.
Takže níní prostřednictvím,
pincetit se tam je mě vložil
o téno zorek.
Nemůžeme na to šeho rukou,
protože klasémáme mast na rukou,
tak teda by to konta měnovala.
Gdyž stavili v práze metro,
to co tam vyhloubili,
tak tak leď to vypadá tošku v tom mikročskou.
To je daleko čískších.
Takže vidíte to tam ten zorek,
kličnou na třednou pozíci,
si se se na zorek nakvání,
to teda prasovní pozíce.
Nevidíme poboze povrchtov zorku,
ale vlastně tím mikroskopem se můžeme
dívedo v nítřní strůk,
ktorí tom materialu.
Sme skopní vydět jak vypadá
kristalografická mříš,
je tam je jak deformovaná nebo,
je tam nejaké napětívní,
čipadně jak ty zernasou velké,
jaký maj tvár.
Vydíme peš na sami,
povrch a tomu,
mezyně jak sú tam na sklále.
Ne, ne.
Ten mikroskop sam osobě v té praksy
je učený v kskoumání čeho.
Požil je skrátka,
lidí pokud potřeba vidět
něco z velkým zvětšením
a na hlidnou do fundamentalních
struktur jakékolivlátky.
Se vás jsi každý výbaví obrazy,
koronaviru, jak vypadálo,
tak ten právě běl,
zobrazane je elektroly mikroskopet.
Díky to můl,
jíme jak vypadají,
trzeba výrít.
Nepostradatelnost mikroskopě
pro vědu doplnuje předsetkyně
Československé mikroskopické společnosti
kamila hrubanová
z ustavu přístrové techniky
a kademi je vět.
Ten to elektron vy mikroskop
patří mezi velmi tvalitní
z vysokim rozlišení
a učitě bude používani ve vědě
a důž v čím vývoji nových
materiálům medicíně,
ve výskumu,
mikroorganizmů,
které můžou osobowatně
a ke závožného nemocniení
nebo třeba i vývojí leku.
A zároveň umožně výskumníkům
pracovac ekstremně malými částěcemi,
které můbít na inostránu užitečné
ale na druhou předstouvat i ryzyko.
Tytom materiali jsou v rozměrům
třeba jednotky nanometrů
a ten to mikroskop už dokáže rozezná
přesně jejich strukturu velikost
a inapřikat,
třeba zhodnotit
gavrýv technanocástíc na na život
na velitu životního prostředí a podobní.
Neustále zdokonalování
elektronových mikroskopů tak dava vět
sum možnost lepe porozumět světůvěho
nejmenších měřících
a vyvět technologie bez kterých se
moderný spléčnost dnesušné obejde.
Zbrna, Marie Gensel, Český rozvás.
Brno je město,
kde se mikroskopě stala bezidkou vedy.
Regióno spouje výskumné instituce i firmy
a vytváří komunitu,
která podporuje vět
chce i žáký strědní škol.
Cílem jenom posovat
hranice mikroskopě
ale zároveň otevřít každému
výskumníkové a studentové.
O berněnské mikroskopí
se povídal náš redaktor.
Marie Gensel,
sratku Martinkovou z benněnské
mikroskopické platformy.
Brno a mikroskopí.
Co tady to hlesovní spojní znamená?
Brno je historickým
a přirozeným centrém
a mikroskopě
vlastně celo světově.
Ty první kroky se tady udály
uštěsně podrůhe světové válce
a od té dobý se tady
postupně vyvěla
komunitá, která v dnešní době
zahrnuje firmy.
Také university
akademické instituce,
a která je velmi partnerský
podporová na regionalním institucemi.
Jaká je vlastně budou cnost
berněnské mikroskopě
kamtov s účasnosti s měřůj,
a jaké součeba nějaké novinky
vědecké mikroskopické.
V berně v Tuhanstu
hvěli pracujeme na tom,
aby chom byli
číslem jedná pro každého studenta,
který chce mít zajmavou
vědeckou karieru
v mikroskopy
a nebo v vědách,
které jsou k mikroskopy
i přibuzné.
Pracujeme na tom,
aby zbrná
do světa
odcházeli
ty nejlepší přístruje na světě,
aby se neustále zlepšovali.
Aby chom všichni dohromady posouvali
hranice mikroskopě
i vědy jako takové.
Kdy jsme u toho posouvali
teho hranice mikroskopě
i nějakých směrek,
kůdy mám bychom chci lidíc
a vidět něco,
co jsme eště do posud
neviděli právě díky mikroskopům.
Pro zhodně směr mikroskopy
je je obivovat ještě věci,
které jsou skryte,
to znamená
i to hlubokorosup
a to márných rozlišení
mít čím dal přesnější mikroskopit.
Další pro útě něco,
čemu by jsme mohli říkat
demokratizace mikroskopy.
To znamená
otvírání mikroskopy,
je jakému kolif větci,
ale vlastně už nejenom větci
i studentovy,
a to třeba už na sředních školách.
Co třeba využití uměla inteligence?
Ei, aj, by nám mohla dobůrůc
na umožnýt,
spracovávat mohem větší balíky dat.
A z těch spoustudat,
které už nezkámáme,
zyskávat další informace,
které jsme
nemohli kuli o mezeným kapacitám
lidským do té doby větřízkat.
Takže se vlastně snáží
to dostat v bryněnském regionu
mikroskopy do každélo bratorze.
Z ceva rozhodně,
já si občas dělám legrací,
že brno je na tom tak,
že ať se kdykolif v bryně
zavřete očí seberete kámen,
rostočíte se se zavřeníme očíma
a hodíte kámenem.
Tak trúfám si tverdit,
že na nejvíž do 50 metrů
od toho místakám kámen dopadné
se naleza elektronový mikroskop,
piný mikroskop
a nebo nějaké zařízení,
které připravoje vzorky.
Jak se dnes bryněnská mikroskopy
je propojuje se školstvím?
Máme mikroskopy už v některých strředních škola,
kdy je v rámci krušku
a výuky aktyvně využívají
a jako komunitak ceme v tom hlanstom
směrují to rozhodně dál.
Zapojovat čím dál víc už strředoš kola
aky umožňovat vysokoškolským studentům
aby získávali praktické skušenosti
aby bryno prostudenty bylo značkou toho,
že tady nezískávají jenom tytul
ale získávají znalost skušenost
a vášení provědu a mikroskopy.
říká radka martínkova
z bernorii džen mikroskopy
a to už byla poslední
sprava, svědecké polo dynky,
pědi plus.
Prěmní posledí dálších poředů
české hrozlásu plus přeještě
Pankamartan.
Věda Plus
