Jak se peče výživný chléb budoucnosti?

13 minut na Českem rozlase půso začíná věda plus, a jakým tematům se budeme v násalujcích minutá chvinovat.

Jak se peče vyživnej chlábo budoucnosti, nevpekárně ale v laboratori,

vědc cehadají cestůke zdravější mu a vyživnější mu pečivu, a víc usyšíte už zachvíli.

Je to 40 let, co se poprvé obevel počíta čový verus.

Menoval se brain, pocházal spaki stanu, a jako první dokázal napadat osobní počíta če platformy IBM aší řece prostření svím dyské.

Od té dobe vznikle tisíce dalších verů a škodlivých programů, dá se proti ním učním branit.

A město, kde hodí tady kamenem, tam nejspíš trafíte elektronový mikroskop,

nebo jeden budé ale spoň pobliž místa dopadu, co dělá bernosvětovou špickou mikroskopie

i o tom budé věda plus, a dnes se štipánko Martin Vou.

Věci z berněnského vysokého učiní technického skoumají, jak dostat dopečivá víc bilkovin,

bez stráty hutí a bez zbytečného zdražení, cílem je chleb, který zasití víc nešten běžný,

a přitom vě už já lokalní suroviny, které dnes často končí jako odpad.

Rýskům se týka jak klasického přeníčného pečivá, tak hledáně receptu na hutnou variantu pro lidi z allergi nálepek.

Vypadli na těsto, no je grava robotná mychání děsta.

Mincejlem je vytvůžit takové pečivo, aby bylo nutričně boháčí než chlebi z klasické bile mouky,

které se běžně dostávají konsumentum do sortimentu, iný mislowy obohacují je odbilkovinny.

Olgas to klaskova z chemické fakulty vysokého učení technického chystá,

těsto na další za svých experimentální chlebů, hledá idealní poměr suroviny,

aby pečivo bylo výživnější a hudnější.

Pečeme vlastně pečivo ve zdravějším kabátku, které nutričně boháčí a cenzorický sténí dobre.

Vypadujete pečici papíry a dávat aeropormy.

Měříme i kěsto, že které se větě i tady stěhled vouzorku, které máme přicebou,

má každý troškujnou konsistenci.

Takže to je další možnost, jak můžeme přít naklou, jakým spusovat takové zvěstom.

Takže vlastně, co te aby to pečivo jednak bylo výživnější, hudnější a zároveň,

abyho mohli i stíli, který má nějaků lepku intoleranci.

Z měho vyskumu vzejde vysokoprtejnové bezlepkové pečivo,

protože bezlepkové pečivo, které běžně dostupré na trhuje,

vyčinou založenaj pouzenáš krobech a aditywech.

Gdyž se tam ale přídají na bilkoviná,

třeba hrahova, nebo slunečnicova, ten konsument dostane chle,

který je nutričně obdubný, nebo ještě lepší neštěn klasický

a přítom to, kde tolerovat to jeho alargí.

Gdyž se chleba uvečený přichází na řadu měření,

speciální přístroj hodnotí hudť, strukturu i to, co v něm skutečně je.

Na příklat ten to přístroj se menujon to výchromatograf.

Gdyž se vyzmů vzorek, jak těsta, tak gotového chleba,

rozpustímho a dámho dvevhodném rozpoštěle do toho lepší stroje,

tak my ukáže krásní gra v toho, které a minoky seliny,

a v jakémnoštví se my v tom chlegu na hází.

Větci z ustavu chemé, aby o technologích ký vylepšit

i klasické přeníčné pečivo.

Na příklat přidáním bilkovin z přeníčných otrub.

říká poveldívyš s chemické fakulty ve UD.

Ten proteín je zdrujem viznamných a minoky selín,

které třeba tělo si nedukáže samo osoběl osně vyrobit,

nové je pravě, že v těch otrubách jsou poměrně zajímavé a minoky seliny.

Otruby jsou část přiníčného zerná, které zustane potet,

co se pro se je můka a často seberu jako odpadový produkt.

To ale chemici zve u tehty je změnit,

jelikoš obsahuý proteín a vlákněno.

My zlepšíme pravět nutriční vlastnost,

tte potraviny, čery přispíváme v podstatě ke zdraví toho člověka

a zároveň, že minimalizujeme znik odpadů

a tím kráníme životní prostředí,

protože úplně nejhorší také jakoj material,

da at na sklátku, je to vlastně zdroj protejnu,

který máme fůzovkách tady zakomínem.

Můžeme ho vyrobit tady u nás české republice.

Cílem je z přístupním bilkoviny i lidem,

který mají nísky přijem, na příklad masa si rů nebovajec

a tu škulich hutěvým preferenciím nebo ceně.

Na příklad úseniorů je v Evropě reportová,

a nože jedi poměrně malo těch bilkovým.

A mi, když budeme schopní, levně a hutně

dostat stady ty rostliné protejny dopečíva.

Tak, můžeme zlepšit zravotní situacitěch,

kteří vlivem ne dostatku protejnu,

můžel mít zhoršená rizika,

některých například civilizatšních chorobů.

Výsku mě zatím ve pházi experimentů

podle olgystokláskové je ale zásadní,

aby nezustal zavřený v laboratorři

a aby se jednou dostal inapulti pekáren,

jako cenové dostupné pečivo,

které skutečně zlepší výživulidí.

Margensel český rozlas.

Jako smete rysly šele věci zbrněnského

vysokého učinitechnického hledaíceste

jak zběžných potravin udělat

výživnější součástkách důreněho idančku.

A nejdejen ochlepále i o využitijí nových zdrujů

bilkovén a surovén k rečastom ho konšit,

jako nevyužitý odpad.

Jaký tomás mysl,

a jak zvíšit nutreční hodnoty různých typů

potravin o tom si není pofíme s jáomírem

pořískou z ustavu chemé potravin

a biotechnologí chemické fakute

kromě pečivat,

u jakých dauších potravin

nesvědíte nejvěčí prostor

pro zlepšení jejich nutreční hodnoty.

No začátek jsem si mě důležit

po říci otázku pročivostně hodné

vylepšivat běžné potraveny bilkovénami

protože samodřině ta běžná vyvářená

strava by běžné nutravenu člověků

měla plní dostatřivat

dladehá o platí,

že doporučený dým přijem bilkovény

je zrubanulac a osum

grámu bilkové na jeden kilogram

tohle s neváhy,

ale boužel při souk jasné mychlem životním

stilu častoliní toto kovoto na planě

nádí,

kdy tomu, že se lukznorodá stráva

po tom často nárazově tedy strávou

se vysoký obsadé obsáden sachary dům.

Pro to je tedy hodné zařední do ideolníčku

ty hyprotejní potravinny jako je právě

pečivou od těstoviným lečná

fermentované výrobky

a zajímena o tým lečná fermentované výrobky

o ten její voj jsme se snážili

v našie vlísku a řekoby, že se nám

tý rává ty vně podářevo.

Věstě změněval te sacharyde,

ale když vydeme míství se sachary dům,

a se k tomu měli přisposobet

i naš životní stil a možná by to škou aktivnější.

Učitě samozřejmě,

to všestním jsou vysí

každý člověk je individuální

si samozřejmě sledová

to tým svůj zrautní stav

a v ložní reakci organizmu

na to, jaké potraviný přidním

ale obecně se dál říc, že

takovou tak, která je vlastně daná

vzéha, aby něla univerzálně vlastně platit

pro většinu lidi.

Já jsem je jsem si skoušel

dopelní vlastně

stavbílkovýn podle tohle kryteria

a musím díče vlastně

čitom běžný, to nebylo pobec jednou ché

to znamená, že ten prostor

proti hyprotej in potravinny

tady určitě je.

A jsou rostelné protény se,

kterými pracuje tez gaděská výřevé

tohlo hodnotnou náhalou tě živocišných.

Na to se tás, a nůženě

spomstá lidi jsou stulití to zaní na

sočasné době rozsté popularitá

rostelníčio, biokovén.

Když se vznamy živocišně

a biokové nejity jsou obecně

považovaný, zanutričně

tohlo hodnotné.

To znamená, že obsoují,

všechny ezenciání, a měnoky sileně

v optymání poměrů

mají vysokoustravy tohlo.

A v tej cysou, že můžem polví

do tásku, prožbí jsme se vlastně

něli zabívat rozstelními zdrují.

Probojem tkví v tom,

že s narustejcí popularití

vystává problém nějakých

environmentální dopadů připrodukci

živocišných protejnů

a také je popularití stále

více irgytary a nůaveganů.

Pro tomás miso hledat

nové vhodné rozplíné náhrady.

A ono kvalitní

dobře výzolovaný protej

zdobrého zdruje.

Můžem dvolice

podobní a měnoky silenový

prosel jako práve tý živocišné

jako tý živocišné zdruje.

Stí rozdílem, že často

rozplíné býlkovenýs

o býlní zdrujů

mají malo

lizinů jedného vlastně secovní

s sociální kámenoky silen

a zluštímní zase mají malo

sírní kámenoky silen.

Pro to přispravní

kombinaci surovín

a dostatečném dávkování

můžu obít

tý rozplíné býlkovený

na prostopovodnotné

podobně jako

býlkovený živocišného půvoru.

Takže opet v ta vyvažená starva

o které se neustále mluví.

Každopáně, jakýs myslomávy

užívání otrub

a dávších vrleších surovín,

které jsou dnes

často povožované za malohodnotné.

A no,

nejakou potravinásti

chci se snažíme,

hleda právě tý nové zdruje

býlkové in

iždouši dobů

právceme právě

z otrubami,

které ostě je subvrleším

produktem matímouky

a

dost často se pouze skrmují

nebo môho skončině dne na skláce,

my jsme přešek zejstili,

že obselví celou žádou

výživní kváte,

které můžeme extrahovat

a právě i nínostně

s těch se jenosti

zajímový kvátek

jsou právě

býlkoviny

a proto vlastně

tyto levné otruby,

které můžeme

třeba komerční

jednoduklom dvou korun

za kilogram.

Sme potom skopný proces

kterému se říká

a přikláce je

to vlastně trošičku nicoporbné

ako recikláce,

ale povyšujeme

na jeho vlastně tu

holevnou sorovinu

na něco lepšího právě

třeba na tu dietární

bilkovinou.

Takže tyto levné zdroje

se můžeme

i velkou budoučnost.

Ne, co jsem se právěš

těch těla zeptat,

co nejvíc nezbrazdí

rozšíření těch

to podobních výrobku

je se to právě cina,

nebo na opak technologie

přípalníchování z potřebytalu.

Já bych řekože

z technologického

lediska

je užné z

věřešená,

můžeme ty bilkovinou

izolovat,

mimo opravity i sůmčín

vlastnosti,

zaprasovat je do potraven

tak, aby byli

stabilně jsem zorycky přijatelné.

Ale po tom

samozřejmě tady utánské

trecveny,

protože samozřejmě cina

je družitým faktorem

a dá se očekávat,

že v rane fázy

používánkých

tov technogi,

a těch to nových surovým

se dá očekávat

třeba drovní národ

se v ceně těch to

očekto potraven.

A třech je kolikrát

dostřitlivý na malá

cenové rozdílej.

Takže tam bych

rakože jeden

ze základních problému

a po tom

dálší významnou roli

hra je také

dleměl názoruchování

z potřebytou,

lidé jsou obecně

dost konvervatní

v tom, co je dí

očekávají nějakou znamou

hud,

třejmě na uměakých

základních potraven.

A po tom si když ko

zvykají na něco nového,

takže samozřejmě

a se bych doporučovat

v tom, na tom,

vždyk mi na takovu

otevřenou hlavu

a s nahu vyskoušit

tak je skoušit něco nového.

Říká na úna

na závěad, děkuji pekně

jen měr poříská

z ustavu cheme

potravin a

biotechnologí chemicke

fakutehe ve UTA

já vomodská děkuji za rozovr

a hezkiden.

Já taky děkuji, na skle.

Posluháte

Vědo plus

Půl hodinu

o výsku mech

vynálezech

a objevech

které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu

plus tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových

aplikacích.

Třiná hodinu

4,4 minut

posluháte

Český rozlast plus

a vědo plus.

Przez 4,4

se poprvé obevel počíta

čový verus.

Menová se brain.

Pocházal

spáky stánu

a jako první dokázal

napadat osobní počíta

čeplatformy IBM

a šířice

prostřenistým disket.

Od té dobev znikle

těsíce dalších vyrů

a škodlivých programů.

Tematetjí proberem podrobní

s výskumnikem

národního super počítačového centra

by sokej školibáňské technické

univercete ostrava

panem evanem salingo.

Dobrý den.

Dobrý den.

Co ten první počíta čový verus

uživatolům přesně spusobval?

Rád bychště

poopravl tošku istovická fakta

ono se takhle třeba

třeba, že to byl první verus

ale v postatě

první verusu obeveli už se

90-tych letech

na salových počítačích.

První z nich se menoval rebit

jako králik

a ten druhý se menoval

kripre.

A ten vlastně vytvářal svěko pěsk

a kál po těch strojích

a vytvářal z pravů

AMD kripre kečmy

i Fusion.

A na to konto byl vytvoren

pravě program,

ktej se menoval rejpre

a to byl první antivirus

na světě, který

složilk odhytávání

tady toho to vyrů.

Ten vírus tě se zmínila

takový nejviznotorický z nami.

Vytvřiliho týdva

pak je stánští ve beratří

v lahorej

a postatě jejich cylem

nebylo škodit

dělat nějakou nakazů

a na pratpočída

či což tedy

što by bylo i vermi

o týžné potřed počite

čublo malo

a internet postatě

neexistval všichno se šířilo

pomocili sket

ale bylo spích

poukázat na

řekně mene legální

kopirování

sof tverovní dokonce nechali

swój kontakt

v tom buce,

kdy se ten vírus zapisovat

takže dobrovolně nechlíno

sebe informací.

Takže žádné velké

škody do palitotry

nezpůsobl.

Platíši prevní počitáčové

very byli spíše ukázku

programátovských

dovedností

nebo experimentem

za tím co dnes

deo sofystikovane

a silné kiberkrymenální utoki.

Tak ty prevní very

byli spíš řekněme

skouškou programátorů

jesli takový

řekněme program

deskonstruvat

bychom se ponožili

ještě hloubě

takže stíme, že prevní kde

přišlo změšleně

seberéplikačních automatu

či můžete skřiká vírus

tak byl vlastně Alan Turing,

který vymyslal

Turingu stroj

a vymyslal jak

byt ten stroj můl skopirovat

sam sebe

na to kontovonnojman

na tneněho na vázála

a vymyslal teorie

seberéplikačních automatu

a to pak vedlo

k tomu živzněkli

to vedické studi

opuděčových výrek,

které se potom začili konstruvat

takže ti prevní kovských

které byli vytorřený

byli spíš

produkdické z výdavosti

a řekneme akademického

eksperimentování

než snáha o nějakou

škodu

a pachání nějaké testné činosti.

Jako není čivější

a medializované

druhé vyru byly

často oznočovány

na příklad

vírus z poetickým nazvem

a ilavíům

a nebo vo nekřej

v čem spočíva

a jejich destruktyvěta.

Spočívala

v tom, že využívala

výborni socialní

inženství na příklad

a ilavíů

to byl v postetě

výžovala bejzich

script, který se tváří

jleku dokument

byl připojen

e-mailu

a příšovám e-mail,

kdymi stříponě

přijloze dokumenty

smenoval milují tě,

no samozřejměk

kdyby nechtěl vědět

kdovo miluje, že o tak to každý

od tévřil potřed taková

správa za hry

u serce

tým otěřením ten vírus

zhávněl

s e-mailového boxu

uživatele další adesí

a posilal svěko pije dal

takže vlastně zalce

velkou mnikační provost

na sítí

a začeževal počíteče

i servery.

A za těch 40 lety

jak se tady tě počíte

čvé very v e-mailověste

říka, že ty začátky

byli spíš takové jako

skomání testování

zvěda vozd

a nesož to vypadá,

že bym jeli spíšinom

čestě škodit.

V podstatě to tak

je ty začátky byli pionilské

a byli o to

měslí to

je můžné uskuteční

no zříde včetně mě

to vyskoušili

ještí na to

mám a dokážuto

ale pak se stala

v podstatě

stasistou nástu

pro cybercrimele

tu odneska užtunení

ani o nějaké pionilském

hekova, ani nebo nějaké

partizanske válce

ale to vyrožně organizovaný

zdočím, by se točí milia

dí dolaru.

A dokázal stetu?

Ano.

Ale níkde se mohle

postílo, zostal

v mezologické zahradě

já jsem los pokojen,

že jsem to dokázal

pro princípě,

tím to pravně haslo.

A cednes obecně

hlavním círlem twórcu

těch půčit a čových

hrytelů a jejich šritelů

co vlastně

jako byný častí na parej

o co im de.

Tý motivace

mohlo by druzné

ale ve skředřerají zhernou

do dvou cí kategorii

prechní je osobní

pomstá

druhý,

jen nějaký zharzení

zaměst na anskdejste

v podřebe

pomstit podníku

ale pak je to hlavně

tedy z drojí peně

sprotože

kdy se to šikovně

použije,

tak pak můžit

příli velkým penězům

na příklad pomoci

rancům velu tím,

než je bych proboháchtil

někoho návádi

z teto činosti,

ale jen by se tlujú,

že tam reční stránka

používání tady tohoto

korudneska

je věloženě

organizovaný zločín.

Jak schopné a učené

jsou dnes

ty antiverové systém

je dokážout

dočet krok svý vémšku levého

sovtveru.

Tím se ostávám,

je to nekonečná bytva

doberze zlem,

kde chvilku,

každý chvilku táhapilku,

de otože

mine můžeme predikovat

jaké další nové typi maloveru

zniknou i dáse to vodhádnout,

oto se snažíme i vnoši laborat,

tože na to, kontyto máme i nějaké

publikace.

V postetě,

de otože

jsou časné

antiverové

prostředky být jsou velmi

sofistikované, tak se

zaměříví na několik

v řekněme

uglupohledů

pří anglizem malvorů

za prvé ten antiverové prostředek

se může podívat

na tak zvanou signaturu,

to znamená

jednice akodén

a toho viru jeho ko odkuskou

ruku z binářní struktury.

Pokoť se tam tábyná

ni struktura vyskytuje,

tak můžeme říct

a tady je ten virus,

a může se to podrobit

lubší analize.

Jenom, že

tohle

už nezkane stáčí,

protože tí, co tvorili viritak,

přišli na to,

že virus může

sam utovat,

může se samšifrovat,

to je ráši kategorię viru,

kte je vám můžu povýklárat,

zniklí tak zvané polimorfní viri,

které mědží mní své kopie,

takže tí,

na tůrní ochrany už sa hávají

a so inom,

jako by do plníkovým prostředkem,

takže s účasné době

se moderni antiverové prostředky

zaměří iná behevirální analizu,

to znamená odchytnou

ten malver,

v hráně nem prostředě o spustí

a strují, co vlastně děla,

které systémoje prostředky volá,

a na záklá je toho analizují,

jesně to malver,

nebo ne,

do jaké cidi malveru patří,

jaká je hočinost,

a podobně,

ale tady je kámenu,

v tom, že tohle

v rálem, čo se nestějnete.

V rálem, čo se nestějnete,

jenom týsignaturý

a další příznakové řekněme událozci.

Teže tady by vyjáře jsou trošku

o parkluku do předůpřed.

Těme, co se s našich rání,

tohá pus pravně.

V postatě, a no, protože,

když máte jako byte třeknu,

veľmi obecně,

by to chopla obyčený člově,

když máte válku nějaký konflikt,

tak vy někdy nevíte,

jaké brále prostředky máte udělat

proti bude u cím zmráním.

To v řekně ze stít,

a štubulou cím zbrají na vás

proti vník vytáhné.

A možná oponě poslední otázka,

jaké základní doporučení,

byste dal posluchačům,

aby se vyhnole útokům počitečových vedů.

Tady existoje žádnestoprocentní doporučení.

Za pohle si musíme uvidomí,

to je útok a co je nehodá,

protože útok,

když šní to cili na nás,

jako na nás počitečcílem,

tam něco ukrást,

tam něco poškodit,

to co bych...

Plneka si fiková leku útokě

je spíšto, že,

když se špatná staráme,

opučitež mámo,

špatně zovezpeční,

jeho hovám se hlupy na internetu,

tak pak se dřiný opozdyz malovém podkáme,

a to je stejně,

když přírodě na razy,

ten nablokavl se a děváte,

tam nambajstak si vás všim nežil.

To je to velmi hrůbe přírovnání,

co bych to počí uživat,

to lům je askretické chování.

To znamená,

ne musím otvírat

všichni přílohy na které na razy.

Ne musím se pohybovat po internetu

všude kamně

obrazně řečeno no a zavede.

Jo.

Spostali díbrz dát po internetu,

otvíralu dne stránky,

cháva se volně přesmilová

a družnými odkazí

a to je pravěkáme u razu.

Tak děkujeme záradů na závěr,

dofáme, že si ih naši posuchačí budou žijit,

ja učitě,

dodává výzkomník z národního superpočitá

čového centrá

vysoké školibáňské technické

u nevercete ostrva Pan Iván Celinka.

Pozděkuji za rozovor.

Neň zač rádo se stalo.

Trná co děn 52 minut

vbrně se otevíra

okno do neviditelného mikrosvětak

který lecské okos, samo nezahytí.

Nejmoderně šíčesky elektronový mikroskop

pro něká do prostředí nejmenšíš částíc

a odhalu je nen povrch materiálu

ale je jejich skrytovní třní struktru.

Nepostadnatelný vědecký nastroj přispívák

vývojí nových materiálů i leku

a ukazuje,

jak moderní technologie

odhalují temstvých moty

v nejmenších něřítkách.

Ktej, jak by se naukářali,

je třekomorí tak ni musíme na pustit v duchem

by jsme mody otevřít.

Takže se výtském musíme na pustit v duchem

pak se da otevřít, vloží se tam v zorek.

Zapřeře se to, opět se to výpusti,

vytvoře se tam bákům,

a po tome je možná ten zorek pozorovat.

Ten mikroskop má tukomorů podvaku

můžete elektroný, tbí nák tam nemoholili tádvolně,

somno, že by se se rážili se mohli kelo má v duchu.

Pavel stejská zespolečnosti a dvaskov

my ukazuje nový český mikroskop

iho fungování popisuje ředitel výskumu

a vývo je termofišar scientific

to máž vystavil.

Pincipem toho detektoru je to živt

každém, bodě získáváme

kompletní informací ostruk,

tuže toho dalího místa v tom zorku.

Podívat se na v zorek pod mikroskopem

jako na sanieci 4 de bril,

větcum i konstrukterum

to umožný nálednod do vnitř materiálu

a pochopit, jak se jeho jednotlivé a to mychováji.

My se vrávě snažímy elektronikroskopy

posovat dalekým, že im dáváme lepší oči,

tím, že můžou vydět

výči detaili rychlej

a naše detektorin jsou založí na to,

že jsme skopní detekvat každé

jednotlivé elektronkterí na nidopadné.

Takže níní prostřednictvím,

pincetit se tam je mě vložil

o téno zorek.

Nemůžeme na to šeho rukou,

protože klasémáme mast na rukou,

tak teda by to konta měnovala.

Gdyž stavili v práze metro,

to co tam vyhloubili,

tak tak leď to vypadá tošku v tom mikročskou.

To je daleko čískších.

Takže vidíte to tam ten zorek,

kličnou na třednou pozíci,

si se se na zorek nakvání,

to teda prasovní pozíce.

Nevidíme poboze povrchtov zorku,

ale vlastně tím mikroskopem se můžeme

dívedo v nítřní strůk,

ktorí tom materialu.

Sme skopní vydět jak vypadá

kristalografická mříš,

je tam je jak deformovaná nebo,

je tam nejaké napětívní,

čipadně jak ty zernasou velké,

jaký maj tvár.

Vydíme peš na sami,

povrch a tomu,

mezyně jak sú tam na sklále.

Ne, ne.

Ten mikroskop sam osobě v té praksy

je učený v kskoumání čeho.

Požil je skrátka,

lidí pokud potřeba vidět

něco z velkým zvětšením

a na hlidnou do fundamentalních

struktur jakékolivlátky.

Se vás jsi každý výbaví obrazy,

koronaviru, jak vypadálo,

tak ten právě běl,

zobrazane je elektroly mikroskopet.

Díky to můl,

jíme jak vypadají,

trzeba výrít.

Nepostradatelnost mikroskopě

pro vědu doplnuje předsetkyně

Československé mikroskopické společnosti

kamila hrubanová

z ustavu přístrové techniky

a kademi je vět.

Ten to elektron vy mikroskop

patří mezi velmi tvalitní

z vysokim rozlišení

a učitě bude používani ve vědě

a důž v čím vývoji nových

materiálům medicíně,

ve výskumu,

mikroorganizmů,

které můžou osobowatně

a ke závožného nemocniení

nebo třeba i vývojí leku.

A zároveň umožně výskumníkům

pracovac ekstremně malými částěcemi,

které můbít na inostránu užitečné

ale na druhou předstouvat i ryzyko.

Tytom materiali jsou v rozměrům

třeba jednotky nanometrů

a ten to mikroskop už dokáže rozezná

přesně jejich strukturu velikost

a inapřikat,

třeba zhodnotit

gavrýv technanocástíc na na život

na velitu životního prostředí a podobní.

Neustále zdokonalování

elektronových mikroskopů tak dava vět

sum možnost lepe porozumět světůvěho

nejmenších měřících

a vyvět technologie bez kterých se

moderný spléčnost dnesušné obejde.

Zbrna, Marie Gensel, Český rozvás.

Brno je město,

kde se mikroskopě stala bezidkou vedy.

Regióno spouje výskumné instituce i firmy

a vytváří komunitu,

která podporuje vět

chce i žáký strědní škol.

Cílem jenom posovat

hranice mikroskopě

ale zároveň otevřít každému

výskumníkové a studentové.

O berněnské mikroskopí

se povídal náš redaktor.

Marie Gensel,

sratku Martinkovou z benněnské

mikroskopické platformy.

Brno a mikroskopí.

Co tady to hlesovní spojní znamená?

Brno je historickým

a přirozeným centrém

a mikroskopě

vlastně celo světově.

Ty první kroky se tady udály

uštěsně podrůhe světové válce

a od té dobý se tady

postupně vyvěla

komunitá, která v dnešní době

zahrnuje firmy.

Také university

akademické instituce,

a která je velmi partnerský

podporová na regionalním institucemi.

Jaká je vlastně budou cnost

berněnské mikroskopě

kamtov s účasnosti s měřůj,

a jaké součeba nějaké novinky

vědecké mikroskopické.

V berně v Tuhanstu

hvěli pracujeme na tom,

aby chom byli

číslem jedná pro každého studenta,

který chce mít zajmavou

vědeckou karieru

v mikroskopy

a nebo v vědách,

které jsou k mikroskopy

i přibuzné.

Pracujeme na tom,

aby zbrná

do světa

odcházeli

ty nejlepší přístruje na světě,

aby se neustále zlepšovali.

Aby chom všichni dohromady posouvali

hranice mikroskopě

i vědy jako takové.

Kdy jsme u toho posouvali

teho hranice mikroskopě

i nějakých směrek,

kůdy mám bychom chci lidíc

a vidět něco,

co jsme eště do posud

neviděli právě díky mikroskopům.

Pro zhodně směr mikroskopy

je je obivovat ještě věci,

které jsou skryte,

to znamená

i to hlubokorosup

a to márných rozlišení

mít čím dal přesnější mikroskopit.

Další pro útě něco,

čemu by jsme mohli říkat

demokratizace mikroskopy.

To znamená

otvírání mikroskopy,

je jakému kolif větci,

ale vlastně už nejenom větci

i studentovy,

a to třeba už na sředních školách.

Co třeba využití uměla inteligence?

Ei, aj, by nám mohla dobůrůc

na umožnýt,

spracovávat mohem větší balíky dat.

A z těch spoustudat,

které už nezkámáme,

zyskávat další informace,

které jsme

nemohli kuli o mezeným kapacitám

lidským do té doby větřízkat.

Takže se vlastně snáží

to dostat v bryněnském regionu

mikroskopy do každélo bratorze.

Z ceva rozhodně,

já si občas dělám legrací,

že brno je na tom tak,

že ať se kdykolif v bryně

zavřete očí seberete kámen,

rostočíte se se zavřeníme očíma

a hodíte kámenem.

Tak trúfám si tverdit,

že na nejvíž do 50 metrů

od toho místakám kámen dopadné

se naleza elektronový mikroskop,

piný mikroskop

a nebo nějaké zařízení,

které připravoje vzorky.

Jak se dnes bryněnská mikroskopy

je propojuje se školstvím?

Máme mikroskopy už v některých strředních škola,

kdy je v rámci krušku

a výuky aktyvně využívají

a jako komunitak ceme v tom hlanstom

směrují to rozhodně dál.

Zapojovat čím dál víc už strředoš kola

aky umožňovat vysokoškolským studentům

aby získávali praktické skušenosti

aby bryno prostudenty bylo značkou toho,

že tady nezískávají jenom tytul

ale získávají znalost skušenost

a vášení provědu a mikroskopy.

říká radka martínkova

z bernorii džen mikroskopy

a to už byla poslední

sprava, svědecké polo dynky,

pědi plus.

Prěmní posledí dálších poředů

české hrozlásu plus přeještě

Pankamartan.