Jaké faktory ovlivnily výstavbu a rozložení železničních tratí na českém území?

Vás zdraví Daniela Verbová, co vám 19. unora nabídneme,

jaké faktory ovlivněli výstavbu a rozložení železničných trati na českém územi.

Co si mohou uniwersitní studenti trenovat ve virtuálních pitevnách.

A díky čemu vidí hlubokomorské ryby i vzakalené vodě nebo zasoum rakom,

to vše nabídne Vieda Plus.

Praga má nového průvodce architekturou.

Větci z ustavu dějín umění akademije vět vytvržili vebovou databázy vícnež 500 pražských budov.

Odnajímních domů přezvili a mosty až posohy a parky.

Volně přístupná databáze za tím zahrnuje 3 městské části, prahu 3, 7 a 10.

Do jednes uměleckých památek, dousova zboru na vynohradech, zmese také byly podívat.

Ten kostel je, kde se nacházíme pravěte, je vás neprežku atypický několika věcmy,

jedna je ta živlasně dispozit to kostela není klasická pudalná, ale do šířky.

Husovým zborem mě provází faráž Daniel Mayer.

Máme tu nakloněnou podlahu, tak do složí boho složbů nebo případě má konzert,

tak vidí skoro všechny učasníky v lavicích.

Husovýspor na vynohradech na víc složil během pražského powstánní v roce 1945,

jako nahradní rozlasové studio.

V roce 1945 tady byl panem farářem Arnoštšímšík, a ten pan farářšímšík půsi ště jeden vlastně člověkste varnosti tady,

byli pešku napojí na udboj, a se rozlasem se domluvili, a byli ochotně vdát ty prostlery v době pražského powstání,

kdy rozlas byl poníčen, že můžu vyslát odstút.

Dnes už se tu místo rozlasové techniky ozíva je hlavně varhany aspěf,

historii i architekturů husová zboru si, ale může každý připomenout jinak.

Popisuje klára mezi horáko vás ustavu dějín umění akademěvět.

Když data bazy o té vžeme tak na hoče přímo předhočím máme mapu,

kde si můžeme najít vlastně to svoje bezplastřiní,

okolí to znamná pokudby konkrétně se zajímal,

o tady tu stavbů tak samozřejmůžedát husov zbor i vyhledat.

Na věbu zatím najdeme stavby za tríměstských částí prahytři 7 a 10.

Le to se tím podvedením teoretíčky dějín umění markety s vobodové za měří na prahudevět.

Maši ideou je každý rok spracovat a spuně jednoutom jeskou časil.

Zatím nám tu tak vychází, že vlastně pokročujeme třetím rokem a spracovávame prahudev se,

takže těchom těli na skočit na větlajíších roba prahudevět a podobně pokročovat dálo.

A tak sečí na věbu umělecké památky těčka udů těčka caz, těčka cezet,

otevřít mapu a podívat se, co zajímavého stojí právě kolem nás,

karolí naburdová český rozhlas.

Práštké umělecké památky nejsujem samostatní vebem,

ale také jsou částí celostátní platformy,

která propoje databáze moderni architektury napříč v celu republikou.

O co přesněde, si teď povým bez historičku architektury Lucí Waldhandsovou,

s fakuty architektury vysokého učiń technického vbrně,

ta stojí za celostátní platformou nazvanou architektunický manual.

Hezké odpoledné.

Hezký den.

Co je vlastně cílem tohoto manualu?

Architektunický manual propoju je pravějš,

eksistujíci databáze, o který jsme slešte zajmujena i vrkotáři.

Podleme to děky úplně první architektunické o manualu,

kterým byl ten prvněnský.

A to byl projekt domu uměnní a byl realizován k čímo před 15 lety,

a stal se opravdu velmi populárním nástrujím,

pre opropagatřejí moderni architektůny.

Podle jeho vzoru postupně vnikale projektiv dálší týtkou v dálších 10 českých měste.

Třílem pravy architekůny zkého manualu, který tětká vytváře lásakulta architektůny,

ktorý tady v rkotáři 24. říjíš.

Je propojení, těchlastové tých manualů, takové bylo můženéme zeníme,

vyhledávat na příklad porla autoránevou autorky testavby.

A proč se to jimeno je manual, tady jaký se návod?

Protože pravy to interaktyvní databáze, která má být,

k tomu, jak máte poznávat město.

Původím, přílem vlastně berynětského architektům manualu bylo vytvořit architektůny zkého

a audio-průvodře.

Provařit lidí přímov ulycích města, která stěkstáva galerý architektůny,

protože díky toho můžete vlastno poznávat architektůrůna místě samém,

poznávat její současný stáv její okorí.

Nikle k tomu také tady ta interaktyvní databáze,

které pravě můžete vyhledávat polerůznič, který a těto

pologe je stávby a těto autor, nebo hrok, díků stávby, nebo podlenia tých křestaveb

a dalších kryterí a pravy, tady ta interaktyvnost je ten manual, k tomu poznání města

a jeho architektůry.

Architektonický manual chce také usnadnit zapojení měnčích opcí a zahrnou do databáze

i regiony a jednotlivé oblasti můžou se do ní zapojit i nějak sami lidé

obyvatelé těch opcí konkrétnými typy.

A no je tu naším cílam by tworit vlastně univercejání databáze

e-vropského nebo světového formátu, ty ambitře nejsou úplně malé,

ale prvotním cílam bylo pravě zapojení těch měnčích měst.

Ona každý s něktoho manualu se můžeme nějaký způsobem se načině

na roční většinou je financovan z projektu Ministerstva Kultury

nebo e-vropských fondů na rodních plánu obnovy.

A tu živu to těž odborní při, důležitá je pravě ta práce

historiku architektuři odborí fotografu.

Vítáme, očitě zapojení všechny obfí, které budou myto architektu

manual za jem. Kolejde mi pravě důraz na to, že dobra architektuři

v malých opcíních. Koppluříme jejich smík, ale zároveň to není úplně

databáze typu věké pedy, a každý je na tle več se moho předávat

své hysla. Namde on nějakou odbornost a kvaletu ta databáze

a tíž obrazovou takovčakou.

Podlečeho potom rozhodnete, jesli to databáze patří nebuné ten typ,

který dostanete?

My na bazovém vlastní spoupráci změstněme historiké architektuři,

nebo architektuři, který jsou věno ní níšt nějakou dobou popularizatři

změstního architektuři od jedi své prnastosou kličový partner

že pravěstých regíno, protože odinoula preznájí,

jak to městně architektuřu takto prostředí tak vlastně

je to publikum, které od databáze tu vožíme nejen architektuři

které melovné turystické publikum, čekněme, nebo turystě

za zahraníčí, ale pravě to lidé, které všichměstech říjí,

klo nási důvržité pravě popularizovat,

to měst to lidém, který se pamdéně pověbují,

a který tu architektuři děně mí.

Které všichměme na bazujem v spoupráce,

a oni potom vlastně kurá tořký vybírají oběkty,

který budou jsou částíte databáze.

Ale ze také ří, že vlastně tím vytváříte,

archiv pro budoucí generace v případě,

kdyby ty budový a nevím zbeli strženy

je nebo zaníklý nějakým iným sůsobem.

Rozhodně, to už se právě děje,

už je to bohu řel se to zstalo,

je několika příkladů stave přebo vrňanském architektu necké manovalu,

že dnes tě ostat býž neštojí,

byly demoluvalně nebo nějakým vyrazně vzpůsobem přestavěny

na příkladů architektůry socialistické jejš přijet jistále

a ještě trošku problematické.

Je to právě ambětří toho manovalu,

být archivem online, archivem, který má vsobě

jak historické premeny,

wychalzíme z různých archivů

měž v nich stavevních úřadů nebo musí.

Tak je vlastně jsou častná fotodukoventat své vytváří

už jako buduci archivní materiál,

fotograficie, které v některé třeba probám

před 15 lety jsou vlastně mají naška charakter,

které se dokumentujíš.

Jakby se řekla, že je právě digitalizace

nebo třeba in nějaké zapojení virtuální reality,

mění spůsob, jakým pracujeme

z architektonickými dětstvím.

Myslím, že jsou stále více otvída

a veřejnost je to je naším cílem

vlastně popularizovatu architek,

kterou menetůlšíme úplně odborná heslás

o poznánkovém operatem,

mě pořád tříli mene běžného člověka,

pro kterého je prostě zajímaví nějaký obět

k kolem, kterého prochází.

A právě tady té interaktyvní

a ho digitalizované databáze umožňují

velmi je chodit inoformatce dohodat,

ty inoformatřesů tvořené odborníky,

takže jsou spravné.

Na rveně větváříme mobilního průvod,

který vás přímo na ty zajímavé stave

upozorní kolem, který se pohěvujete.

Takže to myslím, že právě přínosť

a digitalizace, k tomu v přístipovat

architek, kterou fané větší věřtříme populace.

Jaké další planímáte

s architektonickým manualem, kámo chcete posunovť?

V roce 24 v několivně takový

pelotní projekt pro obecné dvědice.

Loníkou ještě vyště takové mapové brůžurky

a vňčkem roťou jsme se věnovali

také architek, kterou řekornová rámci

podpory řeknímatůryského ruchu

v tom povodní zafaržená městě.

Zároveňčnost vydale třeba.

Tématět kůz torsků věnovanou

bohu jsou fukusovych, který měostu

vělčí od narozemněň.

Cepohy boho pocole

podcolem česko slovensku.

Ale tuž mě ambitří je vytvořit architektonický

manual boskověc.

A vlastně postupně návazujeme

další spouprátřes.

Ostatně městě jako super dubyce,

úský na tohledří, úhačvěce

a další obce vlastních všechách

ale iná slovensku

a na ukrajně mámeš

která sebenoje albovské architektuře

a spoupracujeme na další database

i které by měli zniknou kěprou

zaválko postišná města na ukrajní.

Tak tožíká historička,

architektuře,

architektuře,

luci je Waldhancová

s fakulty, architektuře,

vysokého účení technického

v breněmloveli jsme o architektuře

manualu tedy online database

moderni, architektuře,

děkuju za to a na slišenou.

Děkuju je vám doprostu, rad chodem.

Poslucháte, vědu plus.

Půl hodinu o výsku mech,

vynálezech

a objevéch,

které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu

plus tečka rozlastce zet,

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových aplikacích.

Hybatelen pokroku na železněci

byli v minulosti často velci průmyslníci.

V flouvyně 19. století,

tak to třeba pro úhelnouti žahřskou spločnost

vznikla trať skladná do králu

pnatvou,

která zapárdní oslabí 170 let provozu.

Privatní železněční spločnost

buště hradzká dráha

i postupně rozší řela

od prahy ažky státním hranicím

dvěčích a finančněny

úspěšnějších

do pravních firm na časkem území.

History kolejové do pravy,

ale její význam prosplečnost,

teď mapuje projekt 200 letí železněce.

Podíli se na něm národní technickém úzelu

v fakultastavěmi Čevé uté v praze

a fakulta humanitních studí univerzity kálovy.

A pravě na ní vedetým výskumníku

Jan Štemberk, který je hostém Věry Plus.

Dobrý den.

Dobrý den.

Lzeříc.

Počluhačují.

I vám.

Lzeříc, kdy se časke železněce

za ta 200 letí nejvíce proměnili.

No, víte, oni procháze

i váském proměnou si stematické,

ale když bychom se na to podívali

v nějakém tom kontekstu vlastně

tak, že myřící, že asi největší

proměnou docházili

od důhe povyni 20. století.

Já možná úplně tam nejpodstatníší

je možná poslední chasy 3-10 letí

vešto tak možná se dola.

A v čem spočíva ta proměná

je to tedy technologická proměná

nebo ještě i další věci

na vásané na železněční do pravo.

Tak je to úřitě ve velké měřeta

technologická proměná

a to už té třávte důhe povyně

20. století na stůvlastně elektryzace

která veldy znamně vlastně

proměná tohá železnice.

Ale v té jsou časné době

to vlastně na stůpinách

důznější stůvěrních technologí

v kontekstu zízyní do pravy

a na stůpůcí nová vozidlá

využívající zitě moderní

způsobý pohodnu a tak dále.

Ale a stívala i ta tváste

je železnice, on to je vlastně člověk

i líž přicházi na to na drajši

na to zastávku a na stůku

je do toho vlaku

jak se vlastně tak železnice

já tým způsem to měnila.

Protože ste, s fakultých umenitních

stůví tak se vás chciptat

i na ten kulturní nebo sociální kontekst

pohybů po železněci.

Jak se v takové problématice

a na co se zaměřujete?

Tak samozřejmě, kdy tak dějnám

železnice se rá přizukatné

i důzničný z průsobem.

Aký ten tradičník cítstou vlastně

dlouhou dobu, představoval u hledu na jednotlivé

železníčím, tak tí je i stavbů

fungová, ním možná na železníčím

posidlá, která byla používá.

Ale tošku se vytrávac

a taková tak kulturní býmenře

protože se podstatě ta železnice

ne představujenom do pravům

prostřede, ale i dojste měrý vlastně

v listou kulturní inspiraci.

Takže v kontekstu kulturní dějín

je vlastně možné na hledu na železnice

ako jakýsich kulturní senomen, který inspiruje

riterá ty dramaty, kýhudební skadatel

rási všichni si, okamžitě vybávíme

Antonina Dvořánáka, nebo pokumila

Hrabala, nítno říci, že svajc

otevřených dráhy

s ovomou cedo prahy

v polovyně devate náctel

stvajtí se obrazně řečenou

lokomotiva obvědovana

pretmech stavovské hodí vadla.

Takže našinc jimě vlastně to vlastně

to téma také nějakým spůsem

ochopejta svedovat kávětu

železnice jako ten kulturní senomen, který

obvlivňoval nejenom který

tu do pravům, ale i si tímete

ostatní odvětivíteho rického života.

No myslím, že do literatury

se to pro mítá do dnes,

ale jaké čeba společenské

změny železnice urichlila

nebo proměnila.

Takže železnice samozině

do istemníry

sporskila obrovské změny

ve společnostky,

protože býgla vlastně

do istemníry rychlou

cenově dostupnou

da se zíci

pohodlnou

do pravů pro každého

což na což vlastně reagovali

tzati pozovéci

i které umoži nevycestovat

vůzním vlastnám

společnostky.

Takže tegelen cterovíně samozině

to zvěšením mobilitě

je zcelazrýme

a tu hlenstu snahu

podporovali

i ty jednotlivé železnice

počnostky pozdí státní

dahi poskytování

nejluznější výhod

pro dojštějíc

do zaměsnání pro

teba turyste

a tak dále, kteří

vlastně by můktyvování

ale podnikly

prahávě nějakou

se stud seba tím

vlakem

a ti už je to trá za vádiny

jakého si v se noménu

v děvětních vlaku

který byl

typický pro druhou polovinu

devátenáctého

první polovinu

20. století

a celou, že do vlastně

dídojste mi na učil

se stovat a vyvůřívat

stu železnice

v kontekstu třát rávení

golemého času,

který se pravě

v téhle to je dopierozvíí.

My spolomluvíme

i upříležitosti

toho projektu

200. století,

železnice

v rámci nejvzníká

virtuální mapová

aplikace

co v ní uvidíme

a jaké je vlastně fazy?

Tak záseně

mapová

aplikace poda virtuální

třilé mi

umožný vlastně

to výštku a kempo

zrušené, železnice

traty, my jsme do istojní jesy

tuklenc to ideu

vytkle, jako já kísy

doklad, asněm

možnosti propojeni

modernních technologii,

do jídozměrného trojí věřinou

skenován

záběru, zdronů

a tak dále

a podský ve kartografické

pravce kartografu

stavitelnů

železnit

střelomu devateráctel

20. století

a také do buvíste

fotografii

i se vlastně

vytvořit věrtuální podobu

projíštky, potrátí

kdy vlastně každý

se vude moisturizájemce

projět v vozovka

potrátí, po které se už

neprojede, a kterou

vlastně v téhledce

podobě

listéniny, neuvídí

a vychěnam, že jakoš je

ta prvotní vérce

a skete aplikace

v součastili, představe

na výstavě

co stvožilo železnice

co stvožilo železnice

která

ptětrobě

próbíha

vlastně asiáž do leta

próbíha

národný technickém ze u

takže tam samozřejmě

zájemcem, že vidíte

jakou si pracovní vérze

a ta ostraverze

by mělaby

spozyci vlastně

kstím roce

ještěk tom plálně

naké si doprovodné

teksty, které budou

leksím přispívat

nějakou prozímím

v dřinámu dráhy

pro legion, a také

je jimu

vlastněho skurávskému

funguáň

možná, že

měšte se neuvědlo

vlastně coš je důleží

teftůle tu chvíly

že se jedná

o trať

skředučeskou

vlastím trojíš

k jpánov, který doudní

kralovice, zváště

jak si ta obvás

doudní kralový

s která dnes lejší

nad něbudní nádřešujho

a vlastně

stala se

okresný místem, které

zaniklo

který doudní kralovice

okresný místem, které zaniklo.

A no přesně děku

za upozornění

nebo upřesnění

kudy přesně se to

lidé virtuálně

budou moc projit.

To byl

ten štemberk

svakluty humanitních

studí univerzity karlovy,

který vede

tým výskumníc

u výskumníku na projektu

200 leti

že lez něce děku

že ste byl naším hostem.

Já tak její děkuji

zapozalání

a třejí

vkidě na svyšenou.

A vy stále poslucháte

v jedu plus.

Pracy

v biologické laboratořit

si studenti

vysoké školí

musou pracvyčovat

kdekolí.

Díky virtuálním labor

ratořím

a dokonce i díky

kdekolí pitevním stolům

původně nůzove

řešení zdobykovydové

uzávěry teď

pokračuje jako normální

součást výuky.

Na příklad

namenlovy

univerzitě v breně.

Vícuš si k tomu

řekneme

spetrem slámou

z agronomycké fokuty

to je to univerzity

dobrý den.

Dobrý den

a mi poslucháčům.

Jak si může představit

virtuální pitevní stul

co se na něm nadalku

ze učit nebo dělat.

Tak větuální pitevní stul

není úplně na tráti na dálku.

Větuální pitevní stul

si můžeme představit

vlastně jako takovou

velkou a dotikovou obrazovku.

Gdy si můžeme na volnavolit

s poustu zniša z výřát

je dajeme si na příklad kravu.

A tu si můžeme

slítnou tkůře.

Můžeme se podívat

na jůzné organová

soustavit.

Můžeme si to celo zvýřete

různě opáčet

rozříznout podívat

se do různých organů.

Májše vlastně získáme

sklel představu

o topografy,

to zvýřeci jí o těla.

To znamená,

vzláme to můžná z nějakých

můzejí,

kde třeba takhle skládáme

různé eksponáty,

nebo je odhalujeme.

Je to vlastně

studenti se na tom učí,

ale tím, že se dívají neženě

jak interagují stouta buli.

A studenti přímo interagují.

To, že vlastně,

jak jsem říká je to

dotikový monitor.

Takže vlastně,

když si moho úsvěn,

prosty nebo také inespeciální

tuškami,

s něto cevo různě,

otáče,

to rozřezávat,

přidávat organové

sousta výbíra

to rozkládáci to cevo na

jednotlivé malé koušíčky.

Takže je to přímo

práce těch studentů

z tím,

z tím,

dirtuální,

týtem místo len vlastně zvýřete

na rozkládání

si to zvýřete na malé části.

A v čem je to pro ně

výhodné,

nebo jaké přínositou

pro něma

pro proti opravduvím laboratorním

cvěčením.

Tak laboratorní

cvěčení,

že v postatě

czech anatomických probíráme

organové

sousta v jednotlivé,

kde mají

ten pítelní materiál,

se tím,

je ti organi

čerstvé,

ale jedeme večenou

po organových soustavách,

takže si probíráme

to cevo zvýřete

postupně a na závěr semestru

a s nebyš si měli

dá dohromady

to,

jak má to celo vypadat.

A právě ten pítel místo

výrtuální,

ním to může pomoci,

že vlastně syntetizuje

na závěr,

dáva dohromady

vlastně ty informace,

které se dostitěli bychem to

o semestru

a říškaj, jak jsem říkal

přesnou takovu představu

o to pografejí

toho zvýřeciho ceva.

V čem naopak

výrtuální výukání

kde nemůže nahradět

tu skutečnou laboratorní.

No,

nemůžej nahradět

přímo,

v tom, že si s dvenky

můžou osahat

přesně

to

to fyzické,

to znamená

ty organiz,

jak jsem na ně sáhnout,

občiška,

a tak dále.

A po to bychom může govili

o výrtuálních laboratorích,

které jsou také

vlastně součásti,

toho co děláme,

co říkto za kovydu dělat na

pandemě.

Tak vlastně

výrtuální

laboratorích,

které také vyvžíváme,

které tožku nesoují

si teď vlastím pytevním

s tolem.

Tak,

vlastně na dalku

se tě studenti

kdekoliv

tak si můžou, kde mějí přistupi internetu,

tak si můžou vlastně podívat

do laboratorře přístroji

podívat se, jak pracuje,

jsou tam vzná videa,

školenička,

protokol, já podobně.

Takže přitravit o toho studenta,

který pak nás,

a něžeš předo té laboratorře,

já už je realně,

výlí coho vlastně

v té laboratorře čeká,

a je to spíš o tom,

že ta výrtuální

juka

stou v fyzickou

se skleva do plniny.

Od toho kovydové

můzavěry

plnou už nějaké 4 roky

zrba,

podle toho odčou to pečitame,

ale jak si studenti,

jak hodnotí vlastně

tůle tu práci

ve výrtuálním prostředí.

Já myslím,

že i hodnotí skvělé,

mě lůžíame

vlastně ty větřuální laboratorře

a tak títat přednětů

immunologie,

nebo molecularní fyzioogě,

a ti studenti si tam

do předůllastně mohou

projí trůzné laboratorní metody,

a vlastně i když

jsme už potom cel laboratorře,

a neporuzuměl vy přímojá tým tekstům

protokovůma podobně.

Tak vlastně si mohou

zít telefon, chytrý telefon,

na kterém si zajdou do té

výrtuální laboratorře

pustí vsi videotřevat

toho konkrédně al dnákete

konkrédní analizy,

a vlastně mohou

to krásně doplněvat

i v té fyzické výluce.

Vysetlu je Petra Slamas

Agronomické fakulty

Mendlovy Université,

děkuu, že stebo hostem Věriplůz.

Děkuvám také etikněn.

Badatele z Australie,

Švícarska, Norská,

spených států

amerických ularev,

hlubokomorských hryv,

ryb poprvé

popsali maločastí typu

buňek sítnice oká.

Prírodanej častěj

pracuje smodelem

týčinek a čípku,

měko učlověka.

Tyto buňky je kombinují

zlepšují vydění

zasoumraků

nebo vzaklene vodě.

Biološka

zuzanám usilová má

v oboru hlubokomorských

hryp mezi národní renome.

Martí namášková

sejí v našem pořadů

labora tož ptala

čím jsou tyto

světločivné buňky pozorůhodné.

Vlastně ono se to,

když si našlo u jedné hlubokomorské

ryby, kde se toho vyvodilo,

že teda původně to si cep

byl čipek, ale tvarově se to přispůso

bylo těm korším podmýgám

světelním, ale ono to není

úplně na vidění.

Uplíte mnotě jako

mají hlubokomorské ryby,

ale právě jako

když je určitou částné, kde právě

bylo to jsou mračné světlu.

A tady u tě hrypůkají to naši

takto bylo ularev,

ale národní hlubokomorský

ryby žijou v nělké vodě.

Takže tam,

vlastně se to vyžívá

zasé uproniáke

ty hraníční intenzity světla

a je to, vlastně,

docela zajímavé,

protože to rozdělení na

ty čingy a čipky

a si nebude tak striktní

a pinární, jak by jsme

nebo jak jsme si myslaví.

Takový to jsou nějaké

pu centymetrové larvy

s méně nešmylimetrovým a očíma.

Tak to už samozobě

z pozbůře se myslím naši zvěravost poznámky

studentky zůzani konvyčkové.

Ty larvy ží v úplnějném

prostřední nešti dospěl si většinou,

což v té studi teda byla

pravda udvou druhu

a mají teda jinou potravu

a jiné světalné podmínky

i proto se ty očí potom mění,

že v dospělosti

ty ryby mají úplnějní životní styl.

A když je to velké takto,

že v jednou kilometrů

ponváděnou.

Mnoha je tyhle ty ryby

se pravě stěhuí,

že ten prostor mezi

nejme tomu dvěmasty metry

a kilometrém.

To je oblast,

kde probíhají vůbec

k nejvěčí migrace

životších u na světě

lidí znají taky,

co ta hnou

do teplých krajů

nebo migrace kopitníku

někde v serangentejale

každý den

v moříjík se dějeně

co mnohem rozsálejšího,

kde podle toho, jak se pravě

měnění intensy ta světla,

když prostě stoupánat obzor

tak se měnění

měra jsou mraku

hluboko v moří.

No a tyhle ty tvorové se stěhuí

častečně za svojí potravou,

která taký migruje

ale častečně,

aký protáby útajkli

jiním, který se stěhu,

který je chci se žarat

a pochopitelně

v prostředí,

kde trošku vidě

ta všechno to si etlo přichází

zhorá je velmi velmi slabé.

Je potřeba mít velice dobré očí

a bych byl vidějím,

pokud možno nebylo se žrán

a k tomu je dobré ten nevrhat stí

a trevá si i lehce

drichem přísvítit,

ale to jsme se v trošku

teda jiném světě.

Ale přece,

těchčáncích se pracuje

s myšlenku,

že by se to mohlo někdy

ho dětřeba dobříli,

možná propota pěče

nebo provírobu senzoru do kamery

toho zazná musilva

poveře za realistickou myšlenku

nebo je na to brzy.

No,

ono si o tom do cáčastu mluví,

ještě se trážíká,

že by se to dalový užit

přihledání ležby

zeleného záklů,

napříklat a opakuje se,

neoběvuje se nám to opakovanie.

Ta myšlenka jako taková není

nesmyslná,

opravdu je realní,

se sto inspirovat.

Ale ten vyskum je zatím

úplně v začátku

a tohole to se je čistě

základní vyskum,

ten vlastně transleční

nebo aplikovní potenciálniny

ani jako na znáčení.

Je to spíš taková zmínka

na takovu to o tásku

k čemu je to dobré

a ono to tráčovejka

překvapíže vyskum hlubokomorských

ryb může teoretický vest

o tom do aplikaci tím to směrem.

Celý pořád laborator

smartěny máškvé uslížitě

v sobotu 50 hodině na plusu,

pak zustane v podkástech

a na nešem bybu

plus tečka rozlastečka cezet.

A toho to pozvánkou

také uzavíráme

dnešní vědu plus

zdatem 9.000.