Jakou barvu má ve skutečnosti bílé světlo LED žárovek?

3.20. ledna a oslovo se hlasy naš pravidelný magazin,

o vědě vyskumech a inovacích, co nabízíme ten to krát.

Vysvědlíme jako barvůma, veskutečnosti byla světlou ledžárovek,

podle vět cůmá to těž každý týp trochu jinou.

V zimě příroda úplněne spí a pokud spíjí tak potřebuje spát nerušeně,

jaký ruší pravě přemíra světla.

Novou fázeh moti, která se vyskytujeme zypevným a teku tým skupenstvým,

oběvili větci za záparočeské university a to ve dvou rozměrnem kristalu.

A odborníci z ustavů fiziologije druhé lekážské fakulty,

universitikadlové hleda i leky, které by pomohli pacientům s epilepsí,

dívají se přesk sklíčko v lepce myším 3 modomozku.

Na jen o tom bude mluvit v následujících minutách,

přijemný pozlech přeje luci jevo Pálynská.

Tak zvané teple býle o světlení veskutečnosti obsahu je Pestraus Měz Barev,

podle větců každý týp svýtí trochu jinak.

Může to mít vliv na náš každudení život a ina biologické hodiny,

ale jen malo kdo si toho podle větců všímá.

Máme v tohle tuchvíli 3 druhý barev bichreklo,

studení neutralní a teplí.

Ukazujejmy elektrospecijalista v jednom zobhodů se svítí dli.

Teďka je rizekný teplá, tak to je takový toždou tý světlo,

který znáte ze svýho mladí.

Tak býla skutečně může mít mnoho odstínů.

A no a to je pravě rozdělné zítou studenou a to neutralní.

Co si tak lidě většinou vybírají?

Bylo bývacího pokoje,

teď to vyloženě hodně na těch osobnostních preferenci,

že klo bych většiná lidí v přednosnu je teplé světlo.

Tak zvaná barevná teplota ovšem vypovídá jenom odstínů býle,

dodává k tomu odbordníce na osvětlení s čevé útej lenka majerova.

Když stef interjero, kde je ten lesvětlní zroj světí,

tak zahvíli, vaše okovní má, že to je normalně útralní býla barová.

Když se jadí vám přímu do toho světla,

ale mohli, že mají v tomov hodě takto mají většinou před býlou stěnou býlou pochou.

A vatete je otázka, když se vůreme skutečně dívat na něké parévné předmět.

Když máme, špatné zpectrum světla,

a k nemá úplně kvalitní porání barév ten rozdíl je potom veliký.

Vřeba, když se kupujete oblečení na sebe.

Přídete do obhodu, vyberete si, kcete, aby to barévně ladilou

a výdete potnom velen na dení světla,

zesíte, že ty bar vě jsou hlasně úplně jiné.

To, co vidíme jako přibližně býlou barou je ve skutečnosti různě na měch nás,

mě jsme mnoha barév světla.

A ty pak určují, jak jsou pod světlem vidět barévné věci okolo nás.

To je se všem slikovských dětské stavevníce,

která má z pouštou různých barévních variant.

To jsme tohled. Tak, když s tím světlám svítím na ty barévné kostičky,

tady jedna modrát, tady je druhá modrát.

Vyparéví skorostejně.

Byli što potom vezme mene na dení světlou.

Tak tady už skutečně rozličím, která je tmalá, a která je ta svět lejší.

Vypadlo zářivku.

Sice také nažlutla.

Vyždáte velé sebe červenou a červenou růžovou.

Tak vyparéví skorostejně pod zářivkou, ale pod nením světlám bych je odlišil.

U zářivek při rozenost barvý kůže ta tam vlastně z mizí.

Může se stát, že světlá, která jsou na první pohled

nebo nabíle stěně, stějně za barvená.

Na světcují barévné věci dostorozdílně.

říká se tomu metamerizmů.

V spektrání slovění, toho světlá se troškůliší,

jiný meksmelnový dalek, a tomuže vyvolávat,

jednak vzulně trošku jiný věm.

Nebo třeba můžu mít iný vliv na naše jsou sředění,

můžu mít iný vliv třeba na přírodu.

Už to není vidět na první pohled, ale to tělo tomu živní mat.

Může se tak stát, že názdori teplé barvě

světlo obsahu je vyrazné modré složky,

které působí na biologické hodiny

a hodí se jen na svýcení přesdenu.

Jako kdyby byl výdle skřití cukr a kalori je

i když to nechudná příliš slatce.

Na druhů stranu se dá udělat i večerný světlo

šeterněk biologickým hodinám, které přesto neskresluje barvě.

Tohle světlu je velmi teplá býla.

Tehle světlu je k plámenc výčkým.

Taková na orandověla.

Tohle je stále, ještě teplá býla.

A když tím se světíme na ty barevné předměti,

tady třeba na té kostky, ale modrov odzelené rozeznám.

Tohle světle unikátní fesvé kvalitě barevné.

Nebantastaceké porání barev.

Co na to naše bioritmy?

Tam asi pre nějaká modrál v tom.

Já ní podáš spetromatrou?

Sice už tam má trošku tém modré,

ale na druhů stranu je tam toho modrého velmi malo

takže je velmi citlovék přírodě.

Podobné světlo by se podle lenky majorové

mohl používat i velinkovních lampách.

Potíš je podlení, ale v tom,

že se jen malo, kdo zajímá o všechny barvy osvětlení.

Tohle tkova technově neuvěřitelná vysvých možnostech.

Nevšechny využíváme chytře.

Pro ten účel, který moě chceme využívat.

Někry je nadužíváme, někry jenu prostě nevíme.

Větky nedodává, že šetrné a zároveň chytrém

mohu být tak zvané RGB-let,

který troj barevné světelné zdruje.

Martin Serbčesky rozavos.

Przemý rá světla, růší i zimní přírodu.

Větcy na to upozornují na příklad vdebatě

oveřejném osvětlení v praze.

V čem je problém, a na co bychom se měli dávat pozor,

to teď přiblíží odborněce na biologické ritmy

z přírodovy recké fakulty, univerzity karlové, zdenika bendova.

Vytejte vy vysilání. Dobrý den.

Dobrý den.

Pani bendova, když si představíme zimní noc

z pohledu přírody, tak které roztliny

nebo kterí živočichové,

jsou na příklad právě teď hodně cítlivý

nadmu a světlo.

No, našem ze mě pěsnem pasmů

v podstatě všichni živočichové

a všichni roztliny.

Já bych možná v prvníředě

mohla říct, že pro přírodu

je světlo vlastně takový kalendá,

který informuje oroční době

a vlastně pro větřenu živočichu

i roztlině zase dní zajménak,

kdy se stvíva, a kdy se rozedníva,

které přírodě a vlastně

to, jak je dlouha not, a jak skutečně

tmalá noc určuje to, jak jsou nastaveny

takhlané fotoperiodické a fenologické

pro cysli živočichu

i roztlenecké roznožování, zimníkodně

nasevcě, a podobně.

Takže uměle světlo vlastně zasahuje

do to, takže rozostřinit

obdo výsli taň a jsou mraku,

který je guléžitý pronostavení toho kalendáře

a v důsledku toto třeba městčití

tady do dřívdoré produkční faze

než mají třeba dost potravy

nebo než se v vysíte plota na jáře

takže negrozím umrozníky má

dět rozdleny stromy za své

upoulyčních lampu, opadávají později

a nebo na jáře za szebř za obraztou

a měřový tak náchylněšit poskuziním

radem nebo suche.

Tak to jsem se ptala na roztleně a živočichy,

ale z pohledu člověka

si můžeme představe

v městské osvětlení

nebo horská strídiska na svíce na na večerní

ližování, lec gré také zustáva

ještě i sváteční osvětlení na domech

je vzimně vzimním období

to světelné znečištění

jak si horší nebo nebezpečnější

než v iných obdobích.

No, anal, podstajte anal

z několika důvodů jednak je

potřeba zachovat ten přesný

kontrast, mrykáme kontrast

zidném anoříč to v té době s nítáň

a som v raku tak, aby

ta přídera dokázala zůspat

ještě v tom zimním klidu

a neprobou zela se předčasně

tož to světlo vlastně zainsti

že živočichové roztleny se

progodou dojara dríf na šětřeba

dostatečně tepo.

Ale zároveň to zimný období máš

jedno nebezpečí a to je

že, když jesný, tak to světlo

se velných silně odráží

o to od toho sněhu

rozsízuje se do okolí

bo světíví do okolí

a také níská oblačnost, která

zimně bývá funguje troško jako

jak to on lič poklyčka,

která to světlo odráží spátky

vzeme, a výsledkém toho je, že ta noc

zimný noc může byt paradoksně

sřeplější než leně.

Zásadě velmi zdáleně

od těch samotních lampu nebo

světleny, který to, které to

světlo produkují

a toho lec to je problém pro přívodu

protože většiná živočích

na světlo

a to co člověků

vlastně připadá

a pořád jako tmá

tak pro řadů

organizmuštmanení

a jsou to o tásky

1010

až 1010 nůksů změny

toho nočínno světla.

No a z toho, co stete

tě říkala, tak my mojné my

vyplíva, že je to asi problém

inachráněných územích,

že, kde se snažíme

bránit přírodů

a zachovatý prostě

pro příští generace.

Samozřejmě.

Nakráněných územích

i když tam

třeba žádné

zdroje světlone,

nejsom není tam

vřiné o světlení,

tak světlo změsta opcí

bývá vědětlone

na 10 000 km

dalek,

na 10 000 km

na to přeháněm.

Ale dašitky kilometrů

daleko opcěch

světlonej zdrojů.

Takže ta příroda

v těchráněli,

bo bylo v těch jako neží je

fotoletně,

vlastně se ží je

takovém trvalém

světlone,

takže můžeme,

co mohá tě splaci

k tomu, aby se narušili

ciplivé biologické procesy

děží hočího prostřenístvím,

jaké se ide zregulatce

biologických hoděn,

které vlastně říí,

reškera,

ten procesy,

které jsou zložit

tak zachování,

života,

ich organizí.

Panie bendová

da se vůbec najítkom

promesme

zjohránou přírody

a potřeba my

lidí, potřeba my

člověka,

ať už neobespečnost,

to úhul lidí ližovat

posumraku.

No, to úhaly lidí ližovat

posumraku je trošku

taková otázka, no.

To je dajou.

To je dajou.

To je dajou.

Ale reškutešnosti

je potřeba si viedomet,

že vlastně světlovno

cema pro člověka

jedinou legitimní funkce

a to je umožnit můvěně

a orientacitom prostoru.

A to je vlastně čistě

vraková funkce,

která nevyžaduje

široké bila

spektrum toho světla

a vlastně

stačí,

když

neopsahuje to to světlovlošky,

které vagitěm

těme seziologickým systému

a těme život u družímcím

procesům životíchů

a roztlení.

Čili jako odbolice

byste byla pro

jaký typ

o světlení

třeba větlení,

které

vlastně třeba větlení,

třeba větlení,

které

vlastně třeba větlení,

třeba větlení,

které k tomu

žlute

orangeové sveplu stačík

dobre orientaci

zrakové

a vlastně

mě nemalizuje

ten biologický

dopat na tuk přírodu,

takže podstatnou

podstatné

aby se vydel,

vydel mi, že

to světlo

nemělo svidět jen tam,

kdy to je skutečně

potřeba to znamená tam,

když jsou lidí

a pouzev do vůk,

když jsou lidí pouzev

je to potřeba

prostě v noc

nepovřívat díle svetlov,

protože to

spektralní teplás

větlo da orangeové svetlov

umožnujeme

bezpečné vydějně

lebo v těmejně na růšvě

to nočný prostřejní.

Tak tolik zdenika

bende vás přírodový

recké fakulty

university.

Karlovy, děkujeme moc

zározovra zaváš

čas náslišenou.

A zhodanou.

Stále poslucháte

v jedu plus.

Veslamonících planuj

vespoľupráci

slesíčeské republiky

proti povodnowa

opatrzení

na slamonickém potocé.

Ten se opakovanie

vila vás brzehů

a zaplavuje domy

v centru.

Po upravě koryta

potoka bude

ale ještě nutné zavest

další opatrzení.

Na těch se však

město zlesičeské republiky

zatím nedohodlo.

Príbleskové

povodní v srpnu

24 část

města zavali lobahno.

Tak hla její

popisovali obivatá

města v den

kdy voda opadla.

Různej skřínkách

dolebo hnobahno.

Takže jsou siši

chnovy čistit.

Zahrada je hrozná.

Tady všude stálo

bachno, coš je dost výmká

i nakhtady větčenu

tečen pisek.

Nam to zalo auto.

Dívali jsme s okne

auto tam podřád bilo

na jednou přišla velká voda

auto bylo

vod 20 metrůníře.

Proky povodního

opatrzení,

ale musím město

řešit smajit alem potoka.

Kterými jsou

lesičeské republiky.

říká nezávislí

starosta slavoněc

hinek blážek.

Je to složité,

ale se jako vlastník potoka.

Té to době připravojí projekt

na upravo

brzehu potoka.

Podle mluvčí lesu

evijou klové je projekt

vestádiu příprav dokumentace.

Posledí stávající

kapacitukoritatoku

a její případné na výšení.

Stanoví i postuprekonstrukce

kamených oběrných zdí

narušených kožany

do živajících lip v okolí.

Investorem stavde budou

lesičeské republiky,

ale důležité jsou

pro nás i pravidelné

konsultace se zástupcím

jste a památko vébeče.

To potvřůj i stárosta

hinek blážek.

My jako město

jsme byli předzváněk

nějakým uvodním jednáním

ohledně připravy

toho projektu tak jsme

toho připomínali,

reklárovali jsme

i to, že bychom radě

byli třeba

z polu projektantem

mohlo by to byť nějaký

společní projekt.

Prípadně bychom

je poskytli pozemky,

který navazují na ty brzehy

a je finančněstím pomohli

jsme trochu podklakem

i zesměry u té veřejnosti.

Což samozřejmě chápu.

Jednání, ale za kým podla

starosti nevedla k žádné můví sletku.

Vypadalo to,

že se dopracujeme

společně k nějakému

řešení,

ale teď co nám přešlo

poslední,

zadání,

toho samodného projektu

tak jsme tam ty

proti povodního opatření

opět ne našli.

My jsme to připomínkovali

z tím, že tam

prostě nevidíme

a potřebujeme.

A jaká proky povodního opatření

se tam třeba konkrétně radí,

viděli?

My jako město,

návrhujeme opatření

typu, na příklat,

nějaké náplavkové,

zítky,

odsunuté,

ještě od těch samotních bržehů

případně zásak

do toho korita,

samotního,

asi něco takového,

no, protože,

jenom samotné spevnění bržehů

nevidíme jako úplně

u dostačující.

Podle mluvčí lesu

evijouklové je projekt

za kým na úplném začátku.

A konkrétní podobaré vitalizace

potoká, není jasná,

práce na ní by měli začít

až v roce 2028.

Zeslávoněc

eva mustrová marvanova

a Český rozhlas.

Posluháte

vědu plus.

Půl hodinu

o výsku mech,

vynálezech

a oběvech,

které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu

plus tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozhlas

a v dalších podkástových aplikacích.

Novou fazy hmoty

mezi pevným

a tekutým skupenstvím

vedvou rozměrnem Kristalu.

Pozorovali jako

první na světě

mezi národní tým větcu

z výskumného ústavu

NTC

západočeské

univerzity v plzní.

Na studi se podíleli

také autoržizvěreckých pracoviešť

v Rakou skuně mecku

Belgii Polsku

a Naslovensku.

Kličovou členkou

výreckého týmu

byla vyraskákalová

NTC.

Praci publiková

prestižní časopis

science.

Prozápadočeskou

univerzity v plzní

ide o první zminku

v tomto prestižním

periodiku.

A ve vysílání

teď vítám

fyzika my

roslava Holečka

zástupce

ředětele výskumného

Centra NTC.

Dobrý den.

Dobrý den.

Pane Holečku

můžete přiblížit

co vůbec výrecký tým

pozorovali jak ta faze

mezi pevným

a tekutým skupenstvím

vypadá

zníto to týš jako

hromný oběf.

Tak,

najprvez si musíme

řídi, jak probíha

taní materialů

a příkladíš máme

kůz legu

příde vysokáte

plota,

ten léci začné rozpadat

a všechny pymolekůli

se změní bevodu

a začmou

vásně

hautycky

měnit

změr orientat

si to si to

struktulasy

celarospadné.

Můžeme si to

poksat příkladem,

kdy přestadme si,

že jsme

učasníky

tanečního kursu

a teď

poddoholedem vásně

instruktorám

se třičit tanec

tak jak

odřeba

čačak,

kteď se udržují přesné

tyřady

a rozestupy

a všechny stují na těch svých místach

a tánčí tak, že udržujíme

zyse být zralenovský

a zpořád

dřítu strukturů.

A teď skončí udba

a všechny se rozejdu

a teď takový ten

okamžitý rozpad

destruktury.

O všem

takhěk sa tycka

vypadá pak

ale tak, jako

když přestadné

si znovu ty tanečníky

že

tánčí tu čačiu

a na jednou

prostě instruktor

dá poval

že už nemusí

dřeba

dřeba

a oni

se ne rozpadnou

ne

ne rozejdu

všechny strán

ale bude upořád

tánčí taková

nebude udrživat

tých zdálelosti

bude u se

různě pohybovat

po tom parketu

by tožit se taková

zvlášní struktura

která bude dánach

ale ještě to nebude

ten úplmi chom

a to je přesnota

egzotycka

a fáze

která je

předpovězena

myslím

v roce

1770

že se

tějena

utratenkých materiálach

to znamená materiálach

které jsou podstatě

podobleně a ke plachě

no jako přestadné si ty

mleku jak jsou na

sebe nabázany

a vytváří

něco jako listapíru

ten jůkávrstvíčka

je ištluška

na dvě molekulové

vrství

na příklad grafen

takový příklad

Pan holečku

když mluvíte o utratenké

vrstvě tak

když se dočítám

že se to pozorovali

ve dvou rozmiadném

krystalu tak to je

vlastně jako atomární úroveň

tak to je

vrstva

jak si to je jedná vrstva

atomů

a no

podstatě tak to

bůžeme

tam vrství

je to

materialu

a to skutečně

naškále

atomární

vrství

no a

do jaké miritory záleží

na materialu

který skoumá

teh

dá se to pozorovat

na více rozných

materialech

nebo zatím se to pozorovali

jedná vrstvíčské

vázet tak to

byla pozorováná

na materialech

a zpudstatně

s lapšímí vásbami

to ten oběf

je o tom, že to byla

poprve pozorovánu

na silné vásbě

tak zvanek ovalentní vásbě

na materialu

který

se nazývá

jodit

stříbrný

a to, co bylo

genialně na tom oběvu

že ten jodit

stříbrný

udrželi vlastně

te tenke vrstvětím

že je

že ho umístili jako

jako sendyvič

mezi

dvě vrství

grafenu

cože

domena

paní

věryská kalové

která

samozřejmě kým toberice

přispěla

k tomu

eksperimentálním

za sredním umíslat.

Ještě pro představu

jak dlouho taková

hekzatycka

vásetrva

tak ta

váset

ten zorg

se uríva

až dojde udouřit

teploty tady to bylo myslím

tisíc to

stupňu

a svíli

trva

je to chvělka

dalží

nas

druh od orzebu

do temíry než se

potom jako

rozpadné

a stané sysmín

teku tínak.

Tedy podobně jako,

by jsme se přestavili

za se ten panet

z tagoníci tančí

sami

jsou stefázi takové

ještě

částišně uspořádane

pak skončí údbá

ty se to rozpadné.

Když se svoj tak

to bylo pozrováno,

vysím děl

teploty tisíc

200 stupňu

už se ta fáze

upně rozpadla.

Črě to nějaký zlomek

je to zlomek

je to zlomek je to krátky

z krátky čátky.

Když to trvá

proto je taky

to ptížné

tyhle větřej

experimentálně

uvěřovat.

Tady byli my mořádně

učiné techniky

použití

když se

podstatě

si omovalo

reálnym časetem

proces,

ale aby bylo možnost

kutečně pozrovat

jednotlivé a to my

tročné ním možné žlo.

Tak byla

užita i metory

uměla inteligence,

které zřáditě

experimentu

skutečně charakterizovali

potom

enpolybě a tomární procesu,

které tam

zavěrem pane

holečku

pro sýmozdrušněši odpovět

pod teheríci

k čemu k jakým

inovacím,

k jakým aplikacím

tento oběv

o tevíráce ste.

K jak je můžití?

Tak obecně,

obecně použití

těch

ne-

utratenkých materiálů

je strášně důležit

pro

bývojnové generace

elektroniky.

Nebo utra účně

se zory.

Nebo technologie

pro udržitalné

energetické zdroje.

Rěště jednu zajímavost

při

hojení rán

na stáva

se pokláda si je na stáva

tapit taky tato fázeč

kdy jsem

níní vlastně

učite biologické

struktury

k nejakém fázovém přechodu

a je tady

uváža, že je tady idu

že i ten to ekspery medie

důležití

pro pochupení

měchto je vům

postaděm meditří.

Znikujeme moc.

Tolik fyzik

my do slav holeček

zástup se ředěte levisku

mlejou centra

NTC.

Jakujeme ajace darří

na slišenou.

Na slišenou.

Větci

s ustavu fyziologije

druhé lekarské

fakulty univerzity

Karloviskou

mají na myších modelechhování

epileptických buněk

v Mosku.

Chci její pochopit

mechanizmi nejzávažnějších epilepsí,

na které běžná

proti zahvatová lečba

nezabírá.

Díky to může mají myši

speciálně upravenou lepku

sejím eksperti

moho dívat v realnem

čase přímo domosku.

Tady je kranialní okno

a z tím můžeme

skoumat

a vlastně děr

floresenční mikroskopí

rovnou domosku.

V živémiši.

Popisují vyrец Karl Olson

společně stojíme

v laboratorří optofiziologije

neuronalních okrů,

kde právě děla jeden z eksperimentů.

Každej tíden

já opakovaně s nímám

to stejný polet.

Měřím nějaký změny

jessej ty bunky se nafukují

nebo změnšují

nebo jesli z myzej.

To myška jenom popišu

je úpevně nav takovém držáku.

Má teda

pro ty vyskubné učili

odstraněnou část lepky

a vě se právě díky,

tomu můžete dívat

přímodu její homosku.

O němají místo lepky

implantované kryhové sklíčko.

Dopilně je vedou cí laboratorře

on drějno vák.

Což nám umožně stáli

optický přístu

v domosku na příč

týdny,

by se můžeme vrace

tkédnotlivým

týmšné uronalům.

Věci domosku myši

vložili gence

specifickou mutací.

Stejnou mají pacienti

s applepsí.

Vteč všesku mají pod speciální mikroskopem.

Díky němu se podívají

do hlubky jednoho milimetrů.

Teď se koukáme z hrubáná

milimetr čtvereční

mosku,

c hlubky,

třistá

mikrometrů podpovrchém,

pěto zmišky,

která je bělá,

která se dí pod mikroskopem.

A vidíme velkou skupinu

neuronou,

které jsou normální,

které jsou zdravé

a vidíme mezi nímá

promíhanou skupinu neuronou,

které jsou patologické,

které se v této studi

s nežíme selektyvně výmítit.

Cílem vyskumuje na ídvhodnou

kombinacy učiných látek,

které by dokázali

farmako-resistentní applepsí lečit

při experimentech je věci

miším podávají pomocí

speciální kanely,

ukazuje mi Carl Olson.

To dlé takové špuntík,

když to odšrobuju,

tak mám róvnou

takovou malou,

kovou trubičku domosku

a skrstom úžu

iněkovat,

jakýkoliv látky chceme

róvnou domosku

a vlastně zobraziť,

co dělájí.

Když pacientu

nezabirej antépeleptika

je lečba složitá

možným řešenímy

odstraníc moskutkání

z působujcí appleptické záchvaty.

A o tematou

bude měmlouvete

v dalších minutách.

Podle přednosti

ustavu přemysla

irušky nereaguje

na proti záchvatovou leč

bude třetí na pacientu.

Jak velký pokrok udělala

v poslední době vědá

pokud o applepsí?

Já musím říš, že za posledních 10 let

ve výskům applepsi

a v pochopení applepsi

vidíme velkou revolci.

Bylo zíštěno,

že některé ty típy odchlej

co v spůsobeny

mutaceme,

které se oběvují

během bývoje

mosku.

Během embrionální o vývoje.

Ale

tu samotl applepsi

nedělá tolik tá

odchylka ve vývojí moskutám

alformace,

ale dělá to

tam mutace,

které přítomna

malé popláci neuronů.

Tato malá popláci neuronů,

ovlivňuje

ty okolní zdravé neuroní

a je schopné

ty zdravé neuroní přemím

v epileptické.

Co byter je mohlo

pacientům

stakovou mutací pomocy,

jaká se uřešení dobroucná?

Bude to tu mutací opravit.

Co štady taky na tom pracujeme

pomocí nějakých genových techny?

Nebo

ty buňky umravnit

pomocí genové terapie

a nebo jsou

eště elegantnější metory

a to je

zbavit se těch

4-5-10% buňek,

které opsají tu mutací,

a které v tom mosku

nedíla jiněcneš paseku,

a práj pomocí těch moderných

bio-medicínských technologí

do sáhnu toho,

že ty buňky zmosku

ostraňíme

a tým pádem

býdo šlovký velečený epilepsy.

Ta představe opravu taková,

že tomu pacientovy

by se podal ten leg

ty buňky by

se ostraňelisté moskové etkáně

bylo by to napská

jednou dvakrát cykrá podání,

toho legu,

který usoučasnosti je registrován,

ale je gistrován

napříkám na lečbů

leukemi,

a mělo by to vesk

vymizeníte epilepsy.

Pokud by se vám

podažilo potvrdit,

že některé leky utčené kláčby

jiných nemocí

jsou skutečně schopné epilepsy

velečit,

znamenálo by to,

že by se lečba epilepsy

začila ubírat

úplně jiným směrem.

Przezně tak.

Dlouho dobu

50-60 let

výskům epilepsy

směřeval na to,

jaks nížit

tu dráždý vozbuněk,

a studovalesit

klasické mechanizmě

komunikace,

mezi bunkami,

přesinapse,

nebo nějaké juntové kanály.

Ten to procec

těm nepomáha,

tam jom potlačuje

ty projevy,

a proto tam máme

tu přetím těch farmaco resistentních.

A utěhonstěch vybraných

pacientů,

mebychom právě,

použili ty leky,

které během

posledník 10-20 let

byly objeveny,

u kterých se ukázav,

že hráví to kličou

ulogu na vzniku epelepsě.

A korát musíme prokázat to,

že to je učin,

a že to je efektivn,

a že tom pacientovy to neuškodí.

Náleke nereagující epelepsě

se oběvují také udětí,

kdyby se výskum

povedlo dové zdokonce,

mohlo by to u nich nahradit operace Moskou.

Mělo by to nahradit operaci,

to znamrá

místo toho,

aby dítě je bylo vyšetřováno,

u některých dětí,

na příka před to operaci

zavest elektroni do Moskou,

aby se přesně ohrančil

a oblast odkutí záchváte vychází.

Takže je to udětí už operace

a komplikovaný proces.

Tak jsou tam ty děti,

u kterých ta operace

nemůže byt indikována,

nebo ta úspěšnost není tak wysoká.

Tak naším silnsku dvečně je,

ty to postupy nahradit tak,

že by to dítě místo operace

by přišlo,

dostalo by jedno razovou infuzy,

ty bunky,

které tam dějí tu paseku

ty mutované neurony by,

z Moskou zmizeli,

a dítě by mělo byt vlečenu.

Dodává přednostavu fiziologi

je druhéle karské fakulty,

uneverzity karlovy,

přemyslí rushka,

andráská Český rozhás.

A výzkomepilepsie

uzavřel dnešní vydání vědy plus

za pozornost,

te děkuje a přijemný poslech

přeje Lucebo Balenska.

Lucebo Balenska.

Lucebo Balenska.