Loading...
Loading...

3.20. ledna a oslovo se hlasy naš pravidelný magazin,
o vědě vyskumech a inovacích, co nabízíme ten to krát.
Vysvědlíme jako barvůma, veskutečnosti byla světlou ledžárovek,
podle vět cůmá to těž každý týp trochu jinou.
V zimě příroda úplněne spí a pokud spíjí tak potřebuje spát nerušeně,
jaký ruší pravě přemíra světla.
Novou fázeh moti, která se vyskytujeme zypevným a teku tým skupenstvým,
oběvili větci za záparočeské university a to ve dvou rozměrnem kristalu.
A odborníci z ustavů fiziologije druhé lekážské fakulty,
universitikadlové hleda i leky, které by pomohli pacientům s epilepsí,
dívají se přesk sklíčko v lepce myším 3 modomozku.
Na jen o tom bude mluvit v následujících minutách,
přijemný pozlech přeje luci jevo Pálynská.
Tak zvané teple býle o světlení veskutečnosti obsahu je Pestraus Měz Barev,
podle větců každý týp svýtí trochu jinak.
Může to mít vliv na náš každudení život a ina biologické hodiny,
ale jen malo kdo si toho podle větců všímá.
Máme v tohle tuchvíli 3 druhý barev bichreklo,
studení neutralní a teplí.
Ukazujejmy elektrospecijalista v jednom zobhodů se svítí dli.
Teďka je rizekný teplá, tak to je takový toždou tý světlo,
který znáte ze svýho mladí.
Tak býla skutečně může mít mnoho odstínů.
A no a to je pravě rozdělné zítou studenou a to neutralní.
Co si tak lidě většinou vybírají?
Bylo bývacího pokoje,
teď to vyloženě hodně na těch osobnostních preferenci,
že klo bych většiná lidí v přednosnu je teplé světlo.
Tak zvaná barevná teplota ovšem vypovídá jenom odstínů býle,
dodává k tomu odbordníce na osvětlení s čevé útej lenka majerova.
Když stef interjero, kde je ten lesvětlní zroj světí,
tak zahvíli, vaše okovní má, že to je normalně útralní býla barová.
Když se jadí vám přímu do toho světla,
ale mohli, že mají v tomov hodě takto mají většinou před býlou stěnou býlou pochou.
A vatete je otázka, když se vůreme skutečně dívat na něké parévné předmět.
Když máme, špatné zpectrum světla,
a k nemá úplně kvalitní porání barév ten rozdíl je potom veliký.
Vřeba, když se kupujete oblečení na sebe.
Přídete do obhodu, vyberete si, kcete, aby to barévně ladilou
a výdete potnom velen na dení světla,
zesíte, že ty bar vě jsou hlasně úplně jiné.
To, co vidíme jako přibližně býlou barou je ve skutečnosti různě na měch nás,
mě jsme mnoha barév světla.
A ty pak určují, jak jsou pod světlem vidět barévné věci okolo nás.
To je se všem slikovských dětské stavevníce,
která má z pouštou různých barévních variant.
To jsme tohled. Tak, když s tím světlám svítím na ty barévné kostičky,
tady jedna modrát, tady je druhá modrát.
Vyparéví skorostejně.
Byli što potom vezme mene na dení světlou.
Tak tady už skutečně rozličím, která je tmalá, a která je ta svět lejší.
Vypadlo zářivku.
Sice také nažlutla.
Vyždáte velé sebe červenou a červenou růžovou.
Tak vyparéví skorostejně pod zářivkou, ale pod nením světlám bych je odlišil.
U zářivek při rozenost barvý kůže ta tam vlastně z mizí.
Může se stát, že světlá, která jsou na první pohled
nebo nabíle stěně, stějně za barvená.
Na světcují barévné věci dostorozdílně.
říká se tomu metamerizmů.
V spektrání slovění, toho světlá se troškůliší,
jiný meksmelnový dalek, a tomuže vyvolávat,
jednak vzulně trošku jiný věm.
Nebo třeba můžu mít iný vliv na naše jsou sředění,
můžu mít iný vliv třeba na přírodu.
Už to není vidět na první pohled, ale to tělo tomu živní mat.
Může se tak stát, že názdori teplé barvě
světlo obsahu je vyrazné modré složky,
které působí na biologické hodiny
a hodí se jen na svýcení přesdenu.
Jako kdyby byl výdle skřití cukr a kalori je
i když to nechudná příliš slatce.
Na druhů stranu se dá udělat i večerný světlo
šeterněk biologickým hodinám, které přesto neskresluje barvě.
Tohle světlu je velmi teplá býla.
Tehle světlu je k plámenc výčkým.
Taková na orandověla.
Tohle je stále, ještě teplá býla.
A když tím se světíme na ty barevné předměti,
tady třeba na té kostky, ale modrov odzelené rozeznám.
Tohle světle unikátní fesvé kvalitě barevné.
Nebantastaceké porání barev.
Co na to naše bioritmy?
Tam asi pre nějaká modrál v tom.
Já ní podáš spetromatrou?
Sice už tam má trošku tém modré,
ale na druhů stranu je tam toho modrého velmi malo
takže je velmi citlovék přírodě.
Podobné světlo by se podle lenky majorové
mohl používat i velinkovních lampách.
Potíš je podlení, ale v tom,
že se jen malo, kdo zajímá o všechny barvy osvětlení.
Tohle tkova technově neuvěřitelná vysvých možnostech.
Nevšechny využíváme chytře.
Pro ten účel, který moě chceme využívat.
Někry je nadužíváme, někry jenu prostě nevíme.
Větky nedodává, že šetrné a zároveň chytrém
mohu být tak zvané RGB-let,
který troj barevné světelné zdruje.
Martin Serbčesky rozavos.
Przemý rá světla, růší i zimní přírodu.
Větcy na to upozornují na příklad vdebatě
oveřejném osvětlení v praze.
V čem je problém, a na co bychom se měli dávat pozor,
to teď přiblíží odborněce na biologické ritmy
z přírodovy recké fakulty, univerzity karlové, zdenika bendova.
Vytejte vy vysilání. Dobrý den.
Dobrý den.
Pani bendova, když si představíme zimní noc
z pohledu přírody, tak které roztliny
nebo kterí živočichové,
jsou na příklad právě teď hodně cítlivý
nadmu a světlo.
No, našem ze mě pěsnem pasmů
v podstatě všichni živočichové
a všichni roztliny.
Já bych možná v prvníředě
mohla říct, že pro přírodu
je světlo vlastně takový kalendá,
který informuje oroční době
a vlastně pro větřenu živočichu
i roztlině zase dní zajménak,
kdy se stvíva, a kdy se rozedníva,
které přírodě a vlastně
to, jak je dlouha not, a jak skutečně
tmalá noc určuje to, jak jsou nastaveny
takhlané fotoperiodické a fenologické
pro cysli živočichu
i roztlenecké roznožování, zimníkodně
nasevcě, a podobně.
Takže uměle světlo vlastně zasahuje
do to, takže rozostřinit
obdo výsli taň a jsou mraku,
který je guléžitý pronostavení toho kalendáře
a v důsledku toto třeba městčití
tady do dřívdoré produkční faze
než mají třeba dost potravy
nebo než se v vysíte plota na jáře
takže negrozím umrozníky má
dět rozdleny stromy za své
upoulyčních lampu, opadávají později
a nebo na jáře za szebř za obraztou
a měřový tak náchylněšit poskuziním
radem nebo suche.
Tak to jsem se ptala na roztleně a živočichy,
ale z pohledu člověka
si můžeme představe
v městské osvětlení
nebo horská strídiska na svíce na na večerní
ližování, lec gré také zustáva
ještě i sváteční osvětlení na domech
je vzimně vzimním období
to světelné znečištění
jak si horší nebo nebezpečnější
než v iných obdobích.
No, anal, podstajte anal
z několika důvodů jednak je
potřeba zachovat ten přesný
kontrast, mrykáme kontrast
zidném anoříč to v té době s nítáň
a som v raku tak, aby
ta přídera dokázala zůspat
ještě v tom zimním klidu
a neprobou zela se předčasně
tož to světlo vlastně zainsti
že živočichové roztleny se
progodou dojara dríf na šětřeba
dostatečně tepo.
Ale zároveň to zimný období máš
jedno nebezpečí a to je
že, když jesný, tak to světlo
se velných silně odráží
o to od toho sněhu
rozsízuje se do okolí
bo světíví do okolí
a také níská oblačnost, která
zimně bývá funguje troško jako
jak to on lič poklyčka,
která to světlo odráží spátky
vzeme, a výsledkém toho je, že ta noc
zimný noc může byt paradoksně
sřeplější než leně.
Zásadě velmi zdáleně
od těch samotních lampu nebo
světleny, který to, které to
světlo produkují
a toho lec to je problém pro přívodu
protože většiná živočích
na světlo
a to co člověků
vlastně připadá
a pořád jako tmá
tak pro řadů
organizmuštmanení
a jsou to o tásky
1010
až 1010 nůksů změny
toho nočínno světla.
No a z toho, co stete
tě říkala, tak my mojné my
vyplíva, že je to asi problém
inachráněných územích,
že, kde se snažíme
bránit přírodů
a zachovatý prostě
pro příští generace.
Samozřejmě.
Nakráněných územích
i když tam
třeba žádné
zdroje světlone,
nejsom není tam
vřiné o světlení,
tak světlo změsta opcí
bývá vědětlone
na 10 000 km
dalek,
na 10 000 km
na to přeháněm.
Ale dašitky kilometrů
daleko opcěch
světlonej zdrojů.
Takže ta příroda
v těchráněli,
bo bylo v těch jako neží je
fotoletně,
vlastně se ží je
takovém trvalém
světlone,
takže můžeme,
co mohá tě splaci
k tomu, aby se narušili
ciplivé biologické procesy
děží hočího prostřenístvím,
jaké se ide zregulatce
biologických hoděn,
které vlastně říí,
reškera,
ten procesy,
které jsou zložit
tak zachování,
života,
ich organizí.
Panie bendová
da se vůbec najítkom
promesme
zjohránou přírody
a potřeba my
lidí, potřeba my
člověka,
ať už neobespečnost,
to úhul lidí ližovat
posumraku.
No, to úhaly lidí ližovat
posumraku je trošku
taková otázka, no.
To je dajou.
To je dajou.
To je dajou.
Ale reškutešnosti
je potřeba si viedomet,
že vlastně světlovno
cema pro člověka
jedinou legitimní funkce
a to je umožnit můvěně
a orientacitom prostoru.
A to je vlastně čistě
vraková funkce,
která nevyžaduje
široké bila
spektrum toho světla
a vlastně
stačí,
když
neopsahuje to to světlovlošky,
které vagitěm
těme seziologickým systému
a těme život u družímcím
procesům životíchů
a roztlení.
Čili jako odbolice
byste byla pro
jaký typ
o světlení
třeba větlení,
které
vlastně třeba větlení,
třeba větlení,
které
vlastně třeba větlení,
třeba větlení,
které k tomu
žlute
orangeové sveplu stačík
dobre orientaci
zrakové
a vlastně
mě nemalizuje
ten biologický
dopat na tuk přírodu,
takže podstatnou
podstatné
aby se vydel,
vydel mi, že
to světlo
nemělo svidět jen tam,
kdy to je skutečně
potřeba to znamená tam,
když jsou lidí
a pouzev do vůk,
když jsou lidí pouzev
je to potřeba
prostě v noc
nepovřívat díle svetlov,
protože to
spektralní teplás
větlo da orangeové svetlov
umožnujeme
bezpečné vydějně
lebo v těmejně na růšvě
to nočný prostřejní.
Tak tolik zdenika
bende vás přírodový
recké fakulty
university.
Karlovy, děkujeme moc
zározovra zaváš
čas náslišenou.
A zhodanou.
Stále poslucháte
v jedu plus.
Veslamonících planuj
vespoľupráci
slesíčeské republiky
proti povodnowa
opatrzení
na slamonickém potocé.
Ten se opakovanie
vila vás brzehů
a zaplavuje domy
v centru.
Po upravě koryta
potoka bude
ale ještě nutné zavest
další opatrzení.
Na těch se však
město zlesičeské republiky
zatím nedohodlo.
Príbleskové
povodní v srpnu
24 část
města zavali lobahno.
Tak hla její
popisovali obivatá
města v den
kdy voda opadla.
Různej skřínkách
dolebo hnobahno.
Takže jsou siši
chnovy čistit.
Zahrada je hrozná.
Tady všude stálo
bachno, coš je dost výmká
i nakhtady větčenu
tečen pisek.
Nam to zalo auto.
Dívali jsme s okne
auto tam podřád bilo
na jednou přišla velká voda
auto bylo
vod 20 metrůníře.
Proky povodního
opatrzení,
ale musím město
řešit smajit alem potoka.
Kterými jsou
lesičeské republiky.
říká nezávislí
starosta slavoněc
hinek blážek.
Je to složité,
ale se jako vlastník potoka.
Té to době připravojí projekt
na upravo
brzehu potoka.
Podle mluvčí lesu
evijou klové je projekt
vestádiu příprav dokumentace.
Posledí stávající
kapacitukoritatoku
a její případné na výšení.
Stanoví i postuprekonstrukce
kamených oběrných zdí
narušených kožany
do živajících lip v okolí.
Investorem stavde budou
lesičeské republiky,
ale důležité jsou
pro nás i pravidelné
konsultace se zástupcím
jste a památko vébeče.
To potvřůj i stárosta
hinek blážek.
My jako město
jsme byli předzváněk
nějakým uvodním jednáním
ohledně připravy
toho projektu tak jsme
toho připomínali,
reklárovali jsme
i to, že bychom radě
byli třeba
z polu projektantem
mohlo by to byť nějaký
společní projekt.
Prípadně bychom
je poskytli pozemky,
který navazují na ty brzehy
a je finančněstím pomohli
jsme trochu podklakem
i zesměry u té veřejnosti.
Což samozřejmě chápu.
Jednání, ale za kým podla
starosti nevedla k žádné můví sletku.
Vypadalo to,
že se dopracujeme
společně k nějakému
řešení,
ale teď co nám přešlo
poslední,
zadání,
toho samodného projektu
tak jsme tam ty
proti povodního opatření
opět ne našli.
My jsme to připomínkovali
z tím, že tam
prostě nevidíme
a potřebujeme.
A jaká proky povodního opatření
se tam třeba konkrétně radí,
viděli?
My jako město,
návrhujeme opatření
typu, na příklat,
nějaké náplavkové,
zítky,
odsunuté,
ještě od těch samotních bržehů
případně zásak
do toho korita,
samotního,
asi něco takového,
no, protože,
jenom samotné spevnění bržehů
nevidíme jako úplně
u dostačující.
Podle mluvčí lesu
evijouklové je projekt
za kým na úplném začátku.
A konkrétní podobaré vitalizace
potoká, není jasná,
práce na ní by měli začít
až v roce 2028.
Zeslávoněc
eva mustrová marvanova
a Český rozhlas.
Posluháte
vědu plus.
Půl hodinu
o výsku mech,
vynálezech
a oběvech,
které mění lidem život.
Najdetejí také na vebu
plus tečka rozlastce zet
v aplikaci můj rozhlas
a v dalších podkástových aplikacích.
Novou fazy hmoty
mezi pevným
a tekutým skupenstvím
vedvou rozměrnem Kristalu.
Pozorovali jako
první na světě
mezi národní tým větcu
z výskumného ústavu
NTC
západočeské
univerzity v plzní.
Na studi se podíleli
také autoržizvěreckých pracoviešť
v Rakou skuně mecku
Belgii Polsku
a Naslovensku.
Kličovou členkou
výreckého týmu
byla vyraskákalová
NTC.
Praci publiková
prestižní časopis
science.
Prozápadočeskou
univerzity v plzní
ide o první zminku
v tomto prestižním
periodiku.
A ve vysílání
teď vítám
fyzika my
roslava Holečka
zástupce
ředětele výskumného
Centra NTC.
Dobrý den.
Dobrý den.
Pane Holečku
můžete přiblížit
co vůbec výrecký tým
pozorovali jak ta faze
mezi pevným
a tekutým skupenstvím
vypadá
zníto to týš jako
hromný oběf.
Tak,
najprvez si musíme
řídi, jak probíha
taní materialů
a příkladíš máme
kůz legu
příde vysokáte
plota,
ten léci začné rozpadat
a všechny pymolekůli
se změní bevodu
a začmou
vásně
hautycky
měnit
změr orientat
si to si to
struktulasy
celarospadné.
Můžeme si to
poksat příkladem,
kdy přestadme si,
že jsme
učasníky
tanečního kursu
a teď
poddoholedem vásně
instruktorám
se třičit tanec
tak jak
odřeba
čačak,
kteď se udržují přesné
tyřady
a rozestupy
a všechny stují na těch svých místach
a tánčí tak, že udržujíme
zyse být zralenovský
a zpořád
dřítu strukturů.
A teď skončí udba
a všechny se rozejdu
a teď takový ten
okamžitý rozpad
destruktury.
O všem
takhěk sa tycka
vypadá pak
ale tak, jako
když přestadné
si znovu ty tanečníky
že
tánčí tu čačiu
a na jednou
prostě instruktor
dá poval
že už nemusí
dřeba
dřeba
a oni
se ne rozpadnou
ne
ne rozejdu
všechny strán
ale bude upořád
tánčí taková
nebude udrživat
tých zdálelosti
bude u se
různě pohybovat
po tom parketu
by tožit se taková
zvlášní struktura
která bude dánach
ale ještě to nebude
ten úplmi chom
a to je přesnota
egzotycka
a fáze
která je
předpovězena
myslím
v roce
1770
že se
tějena
utratenkých materiálach
to znamená materiálach
které jsou podstatě
podobleně a ke plachě
no jako přestadné si ty
mleku jak jsou na
sebe nabázany
a vytváří
něco jako listapíru
ten jůkávrstvíčka
je ištluška
na dvě molekulové
vrství
na příklad grafen
takový příklad
Pan holečku
když mluvíte o utratenké
vrstvě tak
když se dočítám
že se to pozorovali
ve dvou rozmiadném
krystalu tak to je
vlastně jako atomární úroveň
tak to je
vrstva
jak si to je jedná vrstva
atomů
a no
podstatě tak to
bůžeme
tam vrství
je to
materialu
a to skutečně
naškále
atomární
vrství
no a
do jaké miritory záleží
na materialu
který skoumá
teh
dá se to pozorovat
na více rozných
materialech
nebo zatím se to pozorovali
jedná vrstvíčské
vázet tak to
byla pozorováná
na materialech
a zpudstatně
s lapšímí vásbami
to ten oběf
je o tom, že to byla
poprve pozorovánu
na silné vásbě
tak zvanek ovalentní vásbě
na materialu
který
se nazývá
jodit
stříbrný
a to, co bylo
genialně na tom oběvu
že ten jodit
stříbrný
udrželi vlastně
te tenke vrstvětím
že je
že ho umístili jako
jako sendyvič
mezi
dvě vrství
grafenu
cože
domena
paní
věryská kalové
která
samozřejmě kým toberice
přispěla
k tomu
eksperimentálním
za sredním umíslat.
Ještě pro představu
jak dlouho taková
hekzatycka
vásetrva
tak ta
váset
ten zorg
se uríva
až dojde udouřit
teploty tady to bylo myslím
tisíc to
stupňu
a svíli
trva
je to chvělka
dalží
nas
druh od orzebu
do temíry než se
potom jako
rozpadné
a stané sysmín
teku tínak.
Tedy podobně jako,
by jsme se přestavili
za se ten panet
z tagoníci tančí
sami
jsou stefázi takové
ještě
částišně uspořádane
pak skončí údbá
ty se to rozpadné.
Když se svoj tak
to bylo pozrováno,
vysím děl
teploty tisíc
200 stupňu
už se ta fáze
upně rozpadla.
Črě to nějaký zlomek
je to zlomek
je to zlomek je to krátky
z krátky čátky.
Když to trvá
proto je taky
to ptížné
tyhle větřej
experimentálně
uvěřovat.
Tady byli my mořádně
učiné techniky
použití
když se
podstatě
si omovalo
reálnym časetem
proces,
ale aby bylo možnost
kutečně pozrovat
jednotlivé a to my
tročné ním možné žlo.
Tak byla
užita i metory
uměla inteligence,
které zřáditě
experimentu
skutečně charakterizovali
potom
enpolybě a tomární procesu,
které tam
zavěrem pane
holečku
pro sýmozdrušněši odpovět
pod teheríci
k čemu k jakým
inovacím,
k jakým aplikacím
tento oběv
o tevíráce ste.
K jak je můžití?
Tak obecně,
obecně použití
těch
ne-
utratenkých materiálů
je strášně důležit
pro
bývojnové generace
elektroniky.
Nebo utra účně
se zory.
Nebo technologie
pro udržitalné
energetické zdroje.
Rěště jednu zajímavost
při
hojení rán
na stáva
se pokláda si je na stáva
tapit taky tato fázeč
kdy jsem
níní vlastně
učite biologické
struktury
k nejakém fázovém přechodu
a je tady
uváža, že je tady idu
že i ten to ekspery medie
důležití
pro pochupení
měchto je vům
postaděm meditří.
Znikujeme moc.
Tolik fyzik
my do slav holeček
zástup se ředěte levisku
mlejou centra
NTC.
Jakujeme ajace darří
na slišenou.
Na slišenou.
Větci
s ustavu fyziologije
druhé lekarské
fakulty univerzity
Karloviskou
mají na myších modelechhování
epileptických buněk
v Mosku.
Chci její pochopit
mechanizmi nejzávažnějších epilepsí,
na které běžná
proti zahvatová lečba
nezabírá.
Díky to může mají myši
speciálně upravenou lepku
sejím eksperti
moho dívat v realnem
čase přímo domosku.
Tady je kranialní okno
a z tím můžeme
skoumat
a vlastně děr
floresenční mikroskopí
rovnou domosku.
V živémiši.
Popisují vyrец Karl Olson
společně stojíme
v laboratorří optofiziologije
neuronalních okrů,
kde právě děla jeden z eksperimentů.
Každej tíden
já opakovaně s nímám
to stejný polet.
Měřím nějaký změny
jessej ty bunky se nafukují
nebo změnšují
nebo jesli z myzej.
To myška jenom popišu
je úpevně nav takovém držáku.
Má teda
pro ty vyskubné učili
odstraněnou část lepky
a vě se právě díky,
tomu můžete dívat
přímodu její homosku.
O němají místo lepky
implantované kryhové sklíčko.
Dopilně je vedou cí laboratorře
on drějno vák.
Což nám umožně stáli
optický přístu
v domosku na příč
týdny,
by se můžeme vrace
tkédnotlivým
týmšné uronalům.
Věci domosku myši
vložili gence
specifickou mutací.
Stejnou mají pacienti
s applepsí.
Vteč všesku mají pod speciální mikroskopem.
Díky němu se podívají
do hlubky jednoho milimetrů.
Teď se koukáme z hrubáná
milimetr čtvereční
mosku,
c hlubky,
třistá
mikrometrů podpovrchém,
pěto zmišky,
která je bělá,
která se dí pod mikroskopem.
A vidíme velkou skupinu
neuronou,
které jsou normální,
které jsou zdravé
a vidíme mezi nímá
promíhanou skupinu neuronou,
které jsou patologické,
které se v této studi
s nežíme selektyvně výmítit.
Cílem vyskumuje na ídvhodnou
kombinacy učiných látek,
které by dokázali
farmako-resistentní applepsí lečit
při experimentech je věci
miším podávají pomocí
speciální kanely,
ukazuje mi Carl Olson.
To dlé takové špuntík,
když to odšrobuju,
tak mám róvnou
takovou malou,
kovou trubičku domosku
a skrstom úžu
iněkovat,
jakýkoliv látky chceme
róvnou domosku
a vlastně zobraziť,
co dělájí.
Když pacientu
nezabirej antépeleptika
je lečba složitá
možným řešenímy
odstraníc moskutkání
z působujcí appleptické záchvaty.
A o tematou
bude měmlouvete
v dalších minutách.
Podle přednosti
ustavu přemysla
irušky nereaguje
na proti záchvatovou leč
bude třetí na pacientu.
Jak velký pokrok udělala
v poslední době vědá
pokud o applepsí?
Já musím říš, že za posledních 10 let
ve výskům applepsi
a v pochopení applepsi
vidíme velkou revolci.
Bylo zíštěno,
že některé ty típy odchlej
co v spůsobeny
mutaceme,
které se oběvují
během bývoje
mosku.
Během embrionální o vývoje.
Ale
tu samotl applepsi
nedělá tolik tá
odchylka ve vývojí moskutám
alformace,
ale dělá to
tam mutace,
které přítomna
malé popláci neuronů.
Tato malá popláci neuronů,
ovlivňuje
ty okolní zdravé neuroní
a je schopné
ty zdravé neuroní přemím
v epileptické.
Co byter je mohlo
pacientům
stakovou mutací pomocy,
jaká se uřešení dobroucná?
Bude to tu mutací opravit.
Co štady taky na tom pracujeme
pomocí nějakých genových techny?
Nebo
ty buňky umravnit
pomocí genové terapie
a nebo jsou
eště elegantnější metory
a to je
zbavit se těch
4-5-10% buňek,
které opsají tu mutací,
a které v tom mosku
nedíla jiněcneš paseku,
a práj pomocí těch moderných
bio-medicínských technologí
do sáhnu toho,
že ty buňky zmosku
ostraňíme
a tým pádem
býdo šlovký velečený epilepsy.
Ta představe opravu taková,
že tomu pacientovy
by se podal ten leg
ty buňky by
se ostraňelisté moskové etkáně
bylo by to napská
jednou dvakrát cykrá podání,
toho legu,
který usoučasnosti je registrován,
ale je gistrován
napříkám na lečbů
leukemi,
a mělo by to vesk
vymizeníte epilepsy.
Pokud by se vám
podažilo potvrdit,
že některé leky utčené kláčby
jiných nemocí
jsou skutečně schopné epilepsy
velečit,
znamenálo by to,
že by se lečba epilepsy
začila ubírat
úplně jiným směrem.
Przezně tak.
Dlouho dobu
50-60 let
výskům epilepsy
směřeval na to,
jaks nížit
tu dráždý vozbuněk,
a studovalesit
klasické mechanizmě
komunikace,
mezi bunkami,
přesinapse,
nebo nějaké juntové kanály.
Ten to procec
těm nepomáha,
tam jom potlačuje
ty projevy,
a proto tam máme
tu přetím těch farmaco resistentních.
A utěhonstěch vybraných
pacientů,
mebychom právě,
použili ty leky,
které během
posledník 10-20 let
byly objeveny,
u kterých se ukázav,
že hráví to kličou
ulogu na vzniku epelepsě.
A korát musíme prokázat to,
že to je učin,
a že to je efektivn,
a že tom pacientovy to neuškodí.
Náleke nereagující epelepsě
se oběvují také udětí,
kdyby se výskum
povedlo dové zdokonce,
mohlo by to u nich nahradit operace Moskou.
Mělo by to nahradit operaci,
to znamrá
místo toho,
aby dítě je bylo vyšetřováno,
u některých dětí,
na příka před to operaci
zavest elektroni do Moskou,
aby se přesně ohrančil
a oblast odkutí záchváte vychází.
Takže je to udětí už operace
a komplikovaný proces.
Tak jsou tam ty děti,
u kterých ta operace
nemůže byt indikována,
nebo ta úspěšnost není tak wysoká.
Tak naším silnsku dvečně je,
ty to postupy nahradit tak,
že by to dítě místo operace
by přišlo,
dostalo by jedno razovou infuzy,
ty bunky,
které tam dějí tu paseku
ty mutované neurony by,
z Moskou zmizeli,
a dítě by mělo byt vlečenu.
Dodává přednostavu fiziologi
je druhéle karské fakulty,
uneverzity karlovy,
přemyslí rushka,
andráská Český rozhás.
A výzkomepilepsie
uzavřel dnešní vydání vědy plus
za pozornost,
te děkuje a přijemný poslech
přeje Lucebo Balenska.
Lucebo Balenska.
Lucebo Balenska.
