Kdo namaloval historický obraz, pomáhají dnes už odborníkům zjistit moderní technologie

Oběvý výsku myspolyčenských otázek a novinky ze světa mediciny a technologii

začíná věda plus, zlateme 13 ledná a dobrý poslech vám přije Daniel Vrbova

a co vám nesna býdneme?

Kdo namalval historický obraz, pomáhají už dnes, zistit moderni technologie

v čem je ale lidská práce za tím nenahraditelná.

Co může prozradit digitalní dvojče zem něko ule o tom, jak bude naše planeta

vypadat za 50 let.

A stane se, že binec, novou super potravinou?

Podívat se přezrameno stáremu maližskému mystrový, jak tvorí slavní obraz.

To dnes moho uskoro dokáza, trestaurátoři obrazu díky modernim technologím.

Cialní kamery a detektorým pomáhají opravovat poškození malby

i nepovedené zásahy zmínulosti.

Zároveň přitom zistím mnohodetajlu o tom, jak obraz se vznikal.

Maríš Erestaurátoř je ží lauter kránc ukazuje obraz oplakávání Christa,

nad je žichovým tělem se skláníjí Maria a Poštolian.

Malba pochází zdopi myc starapetra paulou Rubence, ale nebylo jasnék

do přesníjí před 4 staletími na maloval.

Rubence jeho rukat, to není učitě, to výmen.

Vy je to bude nejbližší jílná, což tam na jeho učedníci, který jsem pracovali.

Když můj slově jeho firma řeknímé?

A pak ten okrů, který se kociká, lidik, který pracovali nejme tomu veměstě

a vpoblujou třeba 50-ty let, to vořili legálne, nebylo to, že věho falzovaliho.

Ale jako by věho stilu.

Ale to byli lidik, který by mohli malovat jí jené, ale nebyli vzatí.

Odrobnosti odhali jen dgen.

Odborník se probírá obrazem vrstvu po vrstvě.

Odhaluje jednotlivé ta hyštětce, jak malíš to na nášel barvy.

O tamso urležnosti nejme tomu v podkrezbě.

O vespodních vrstvách, jak jsou stavění.

Ten myster většinou si mohlo dovolit víc 900.

Ne musel by tak přesnit, že v těch dílonckých opakováních,

potom se oběvuje třeba krezban, bo podmalba.

Ta je strovy vřesná, protože oni to kopírovali jako z něčeho,

a nebyli ten autor, ktej se mohlo dovolitom,

ublat v flákanec, cátanec, čokoliv.

Odděl podle umělské invence, oni si to předkreslili nějak.

Ostnovu si udělali.

Takže my té díloncký práce poznáváme podle toho právě,

že si na skanujeme tam větřeka vidíme.

Tu větší vzesnosti.

Kdy se ukáže, že obra se není dílem samotného mystra,

zdaleká to neznamená, že by to byl bez cení padělek.

U pozorně ještě pán váhaz, ustavu dějín umění akademije vět.

Tam nebyl cíle tvřit nějaké padělky, podvrhy, ale šlo od to

spokojit poptavku.

Potom dí elektrologický jeden maliž sebevíc žádani nemohol,

bydvích těl sebevíc tak nemohol sám zvánout.

Rendgen a další záření také ukážou, v jaké kondici je obraz.

Jestliho třeba v mínulosti někdo nevílepšoval.

Ukazuje jeří lauter kranc na snímcích ráfejlovy,

madoný s dítětem.

U trafilové papresky se odráží odlaku a odřemala.

Přejmě tam máme potom ten zátrast napravou.

Když se nacház děký vztadí laku i vrstvě přemal by,

aby jsme pak věděli, kde můžeme čistit na takhle drájem díla.

Je to nubnost.

I přesnou mapou těch zasehu poškození a těch věcí tými musíme dostadolůstvo.

Nej každý obraz se to těž dočkal cítlivého restaurování.

Obo restaurování poměrně mladí, do té doby se opravouvali

ty obrazi v malý sítílné.

Vladov invenci traf nezka zaklývatřeba tebe origina.

A tím, že máme velké rozlišení v tom renělůneska,

máme možnosti, jak zobrazovat různé energie a spektra.

Tak dokážeme ty lety věcí poměrně dobré odhlede v finovatno.

Rentgen používají znalci obrazu užvícné štolet.

Technologie se ale postupně vyví a hlavně spřesnuje.

To mu určení do autorství.

Dí se ty vrství prolínoj mezi sebu, jak to nedokářit moc často rozlišit.

Takže si mnáším rozlišením dokážeme separovat vlastně ty vrství.

Oddělite od sebe.

Tak dokážeme přesně definovat osponit dílo a tím ukázat,

že patřík tomu autorovy taky.

Przez věchém technologický pokroky stále,

hodně složité zjištěvat původ obrazu.

Skušenosti odborníku jsou za tím nenahraditelné.

Zdůraz mějí rílauter kránc.

Nesplady příchází střivastou AI,

a přídůvod, že k neudadím mám předůží píti,

že to je 24 proc. pravadílo,

ale mě navíme, že ten člověk fotěl,

tůfotku, kterou já tam postlálu do toho Android

i Apple dobarvují tisnímky u různě jako je velepšují.

Když svěfotíte, těm hledu má systema,

je jedno obraz tak mám hledu dvě různí fotkě,

z různím rozlišením.

Když svěfotím original, tak myto řekno, že to je kopěř?

Já jsem to testovat na mnoha věce,

a věce a věm se prostě bez tých samadarizace

v tohle nebudil jako platné,

a mě dům si mě mít vstupní podník jstejné,

aby jsme mohli pak komparovat.

Mězji historickými obrazitak do dnes zůstáva,

ředa těch, kde není úplně jasné,

jeste je maloval mistr, nebo jeho řák.

Z atelí je růj řího lauter kránci Martin Serb,

Český rozhlas.

Rengenování a o zářevání uměleckých děl sice

v poslední době vírazně pokročilo.

Przez to je často potřeba kousek obrazu odebrat

s kumad hlaboratorřej.

Co je z ní potom o možné zistit?

Teď probereme zvedoucí chemické laboratorze

národní galerí radkouševců. Dobrý den?

Dobrý den.

Tak na jaké otázky dokáže odpovědět

chemická analiza obrazu?

No, chemická analiza obrazu se provádi

bulti neinváříví na tě smikámá nebo krávě

odběrena od obraném zorkou

a může odpovědět jak na krávě

kvadelní vrstev na stratigraficský systém

do vého vytvadného umělce

a samozřejmě na používané material

i vytvarné materiá, který jsou v jednotliví čvrstvách.

A z tím jsou vysí samozřejmě

i častěčné zodpovězení,

jesli se jedná o original a fallozum,

jesli ty barvy, které tam jsou použity

mohli v terbě už existovat

a podobně nebo to chemická analiza

nezodpový.

Ano, přesně to analiza může zodpovědět

protože vytvarné materiáli

jesl tovědské úřití i její přesně

dokumentovanou, katovánou

a my na vzákladě toho, jaké jsou

v díle vlastně materiály

tak můžeme určit autorskou

paletu a jejich použití pravě v čase.

Takže se krásně dají rozlišit

vlastně originali máte malba

v otřalozach.

A kdy je ten,

a vlastně dílo mohlozniknou.

Maté.

Maté.

Ano.

Takže identifikat se právě

přede všim pigmentu,

barevní v pigmentu v naukě.

Maté.

Máte ze své skušenosti

nějaký zajímaví příklat,

kdy je chemická analiza

pomohla oběsnět nějakou za

hadu nebo nějakou

nerozluštitelnou otázku.

Ne, nevěsím nerozluštitelnou otázku.

Ale příkladu máme mnoho,

protože labora kosmárodní galeria

se podílela na průsku mych odhlování

falc našim českém prostřední

na všetník namík to výkaudá.

A samodřeně jsme iměli výštavu

falc na falc na 2021-2022,

kdy jsme prezentovali

vlastně naše výstupy

na soboru děl z národní galeria.

A takový zajímavost je

třeba děla jakoba šikany traktora

do kážeme,

velice přesně vlastně datovat

co to se jedná o originální malbu

nebo právě malbu postiší

ať už nákeho na sedovní kážáka

a nebo právě folřefykatora.

Jeho obrály se folřefykovali

hned vlastně pojho smetě

za twartřátíchete,

pak vlastně máme takovskupy

no obrazů,

kterou jsme schopný zařadě

do padeřátíché dvartřátího

století a posledí fal

zase umělo pak vyskytují,

bo jsou vytroře na vletech

se dům dvartřátí dvartřátí

století a to smetníky vlastně

syroké základně

průškumuje,

a hodě, ale muhly vlastně takhle

se mín předefinovat.

Upaní katalog falcifikatu,

a když přikročíte tedykte

invazivní metodě to znamená,

že odeberete

z toho obrazu nějaký vzorek,

tak z jaké části

vlastně toho díla vybíráte.

Odebíra to z dorkému

že jenom renomovaný vlastně

restaurator,

protože svorce pohybovene

na tom poměří stejte

o originalní malo,

bo nebo falzom

a v obu případě se tak tomu přistupu

je stejně.

Zorečky mají velikostakového

si přestavké makového

a na vodebíraj se vyčinou

vlastně po rúše

nebo nakraj je obrázu.

A velikže záleší na tom

vlastně podle toho,

kterýho autorosledůrime.

Takže tam pro býhaneci

v pomědněší ruká diskůze,

kdyde a jak je zoreček odeberené

a by sme si mohli z odpowiedě

zdajde o originalní malo,

bo nebo falzom.

Velikosta tady makového zrenka

to je výsledek až

v posledných letech,

protože ty vzorky se postupně změnčovali

díky technologickému

pokroku nebo vždycky

stáčil vlastně jenom

takové hle,

skoroztopové množství obrazu.

Je záleší hodně na zróčnosti

restauratora také na vlastně

umělecké níbyl.

Záleží, že zobrazu

soute zorečky obecně menší

a z vlasty tě jsou trošku větší.

Také záleží na to

na tom nejakou metoduchce

na vlastně analytickou

po užinnapům dorku.

Sou obecně se ráží,

že se snažíme,

mene je to realizovat

ty zorky,

tím malým gatik,

který nám podaj informace

o tronkovém stratigraphyském

s tému,

a vlastně na nich

můžeme potom použit

různé metody analytické

pro identifikaci v každé té vlasty

no ty výšmateria.

Pokud však seme

postoupět zoreč

třeba na kym natáčním

analytickém metoda

nebo na příkat identifikovat

barvyvané bo pojla

tak na to potřeba na už daleko větší zorech

nejlme tomu

jeden, krychloují, mene je metody

nebo až dalá mele metry

a ten to metody

to jsou obyka destruktivní,

ale můžeme teraz ještěch na příklad

dotatři,

dotatři držyvá

nebo

nebo

na příklad pojlaštěk

barachních horstách

hromatografický moment podama.

A

častečně,

stete už naznáčila

ale přesto

gdej jsou

vlastně tyto vzorky

to o rebirání vzorku

stále nezastupitelné

protože přece

analizy se dělít

i pomocí rengenu,

ten rengen to níkde nedokáže

100% je na hradit.

Rengen je zobrazovacíme to

tak, že mě se pohybem

úplně věnem vlastně polý.

Rengenem můžete zobrazy tak jako

to říkali kolegová před jednou reportáři

když to chemickou

analizou pak přesně identifiklete

o jaký materiály

vlastně idé,

jaký materiály

tam autor výtvarník

vlastně použil vlastně

ilé.

Zdapo užal na příklad

olovná to bylo bol malach

vytrůňalku

vzdapo užal kteř

se mal dělí

olejné

nebo klyhovou

temperu

všechny tyled

materiály

za účet pochřech chemickou

analizouník

vlastně zobrazovací

matechmykama.

Hostem dnešní vědy

plus byla radka vševcu

vedoucí chemické

laboratože

národní galerie

mluvili jsme

o skoumání

chemických analizách

určování

pravosti obrazu.

Děkujeme,

že se byla naším hostem.

Také děkujeme naš kanou.

Posluháte

v jedu plus

pulhodinu o výsku mech,

vynálezech

a objevech,

které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu

plus tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových

aplikacích.

Čeští větci chcej

splevelá vytvorit

super potravinu.

Odborníci

zmendlovi

universitiv breněskou

mají okřehek,

který vůdní rozlinu

znamu jako žabynec

a vesnovku.

Testuje jejich využití

vlické výživě.

Ty to nenápadné rozliny,

to tiž mají překvapivy

v vysoký obsah

bilkovin,

mineralů

i dalších důležití živin.

A je možné je pěstovat

šetreněk přírodě.

Jak daleko je výskum,

a jaké formně,

by se mohli dostat

realně do ideelníčku,

teď probereme

s Robertem pokludous

ustavu zelynářství

a květynářství

mendlovi universitiv breně.

Dobrý den.

Dobrý den.

S čeho vlastně ten vás vyskum

vychází,

jaké konkrétní poznatky ukazuje

na ten výživový potenciál

těch to rozlinu.

W obetné rovidně vyskum

na zahrýnvké fakultě

v legnětsví vychází

zledání nových potravínových zdrojů.

Régujeme na ty problémy

obecně z náme,

jako je klimatická zně

na omezení

rostuplosti v sztupu

pro zamělskový robot

nebo zohlednějeme také

rozvěrostuplnost

pravých potravín

a doplníků

v vánašu migelníčku.

Takže,

na stětoch ledání

je paralelně

rychází ze rzady faktorů

si jlem najít takvé zdroje

potravínové,

které mají

relatyvně

dostupné možnosti

pěskování

a zároveň přinošně

k jen výbe nechytěko

super potravíná

nebo funkcí potravíná.

A jak dlouho víte

o tom výživovém potenciálu

pravě o křechku

a vesnovky obecné.

No i to úplně dlouho

z lediska

resmovky.

Ta je opravdu

spíšer

k nimenovým go.

Co se týka

o křechku

ten je důžíván

už poměrně

dlouho dobu

a je

vlastně

umikátní

se několika

hledisek.

Jedna

věd.

Jakého.

Jedna věd

je velká

rychlosrůstu

okřehek

patřímy

je rozstrínů,

která

výho masy,

už během jednohodné

cožši resrovnání

se mnoha

k tradišní

gestovanými

ploděnami

enormi rychlosrůstu.

Takže ta prvůstili

ta je jedna

z takových predisposíc.

Dvohá věc je

pravěta

ten obsahkěch

cených vátek

na příklad bělkovin

které

typy,

no typy tak zveně

obsahuí

kolán

23% bělkovin

takže

ty mezi velmi

hodnupné zdroje

které toho ale

má celou vrodu

essencjalní

se pro nás důležitích

a měnoky se lijen

a sradulátek,

které mají

si toště mlačný učintí

to znamená nejjem

nezbitně

pro rozklení

ale můžeme

takže

u nich očekávat

i tenesit pro ličkovi živu.

A na co si přesně

bez vém výskumu

za mě živěte?

Co si ká

výskumu

tak na ustavu

zeli násti

věnásti

skumáme

typy těch to rozklín

tak věhledáme

ty hodné zdroje

které

zbíráme

na příč

světovými

detabázymi

předeším přejedná

o ten oček

a dlastně ten si

ližkumu

nás je

na

běstování

jak

který

rových

tak předeši

na interiorových

podminkách

jako tom

prvotním kroků

neufázy

následně po tom

pokrykřeme

z obloci

mi

látkové osložiní

to znamená

snažíme

se řískit

jak ty

do tredej děno typy

so bohaté

a na ty silové

slošky

kdyby

u okrechusem

užiněvali

ideo

bělkoviny

u besnovky

ide v především

o antioxidant

sůlchlo na fana.

Tak jak o tom lovíte

tak já si to

bořád představují

v různých upravách

na tali, že

jakým spůsobem

jaké podově

by se

platně tpotravě náství

nebo přímod

tady na násšich tali, žeji.

To se kýká vyžtí

o okrechů

tpotravě náství

tak de facto

jednostakových

prvotlánových

možností je

vlastně nahradit

zidroj

bělkově

mi což je

maso

respektive

nahradit celá

ale předoprny

a synivitím

i spotřebo a závy

slošky liztlanat

mástné

hvírobě

a tomu

za se

jednoprací

s něžování

rikové stopy

a jednak

roztě

o okrech

samosobě

nemá žádnou vyraznou chod

takže

pro

jelkovřady

u pokrmu

se radím žít

jak se

mrtěm čarstvém

susěné

mediofilizovaném

raženém

stavu

to znamená moře bydě jako předadek

do vrůžných typů

produktů

aniž býlně

jako

senzorický ovlivní

ale zároveň

prostě přinese

ty

umo

tamI

zmínit

takový aspekt

s ložiky sí

ojít

lahmý palčy

to znom單a

se předadit asi

jednorché buduhy

a tý prokořiní sítří sahde

ten jsou v forhantu cenou látku a na slénějí potom vyjúživat,

jako přívého do speciálních potravní ropeníku,

nebo i do potravěn na přímo.

Zvěná včeká rozeně byčí cestá, protože okřehek je

iš registroánověřské unijí jako potravěn a desnovké nikolí.

To jsme se pravěna závrechtila,

zeptat už vás poprosímynom okratku,

odpovědjí o jak zdale nebrůcnosti se tři bavíme.

Věstil, že u okřeheků se bavíme o hryvntu paroků,

uvesnovký možná bude třeba pět,

předumlet myš se dostane do takové závstavu jako okřehek.

Tak až, jednu bude tajíst okřehek nebo ovesnovků,

obecnou tak si zpomente na rozhovor sorbertem poklódou

zůstavu zeli náštů, jak věti náštví mendlovy,

univerzity v brně, který zazněl, vyvědě plus.

Děkuju.

Děkuju tak já na slénou.

Autohotci cykliste i hrmadná do prava.

Ve velkých něstech je stále složitější naji dvhodné řešení pro všechny.

Dopravní inžení žiteť mají skvěli nástroj pro hledaní optimalní varianty.

Digitální dvojče.

To je počítačový model, který online vyhodnoci je dopravní situaci na konkrétní místě.

Jako první odborníci s fakulty dopravní čeve UT,

vytvořili toto dvojče pro Evropskou ulyci v praze 6,

kde se ani 10 let po otevření tu nelublanka

si dopravní situace nelepší.

Naopak.

Tady tohle to je kritická část, dopravě v hlavně města práje.

Má to pak dopat na životní prostředí.

Z armanem dostálem skateter dopravního inženěrství fakulty dopravní čeve UT.

Tedy stojíme na vítě znamná městí v odejvici,

kde vlastně za čtyř strán je zdí auta vedvou průzích

do toho tramvaje, autobusy a samozřejmě také chodci.

Tady je kombinace všechny možných dopravních modů.

Lásně odpěší dopravy až poletetskou dopravou

a to z toho dělá neuvěřitelný unikat

v rámci České republiky nejenom práhy.

Ale my jsme zatěm na začátku Evropské ulecená vítě znamná městí.

A tady můžeme vyděte, že ta situace je opravdu komplikovaná

protože auta, která jsou napkorovém objezdů

vlastně musí dávat přednost tramvají, která projíždí.

Respektive ta dopravní značká říká něco iného,

že tramvaj má počkat až budé na korovém objezdů volno

ale to by a si nikdy nevěla.

No, to je pravda, že byděk nevěla,

ale z důvůr bez pečnosti samozřejmé ni možné

udělat na jednou zniče oni zvěst z toho z tředního ostrůvku

vlastně na okružní křížovatce.

Takže vlastně uředulet je to založené na benevolenci řídíčů

že ty tramvajé a autobusy pustí.

Tak zrovna vidíme, že autodává přednost.

Autobusově planoule mohlo projet.

Ono to pak funguje jako takové dávkovální tady opravy.

Jakoby se spustila světenlá signalizace

protože zdíči, kteří čekali, aby mohli na jednou okružní křížovatku

za tím to křížícím se místém, tak na jednou to možnost mají.

Autotary opravdu je zdí jedno za druhým,

ale přesně to samé můžeme vidět i v té plevaši kancala,

že a to na našeme prvním digitalními dvojčetě ulyce.

Můžeme se to ukanazáte a to tady na klikám

to realné digitalní dvojče poměrně kompleksní algoritmos

Pistupem jsou pak čísla, které tady pak vidíte visualizovány v mapě.

Irmán dostáles fakulté dopravní.

Vyhoda toho digitalního dvojčete, že můto je neustále na pojenu

na data, která pobychají v aktuálním čase.

Pržitěm, že Evropská je podle mě dosláva svýtká

z českáho institutu Informatiky, Kibernatyky a Robotiky

v podstatě Hytrov ulycí.

Zbíráme datavou intensitách dopravy. Můžeme vyušit kamerovi,

snímky, grafikoný, vešli dí dopravit.

Teská frase zbírá dataváme operatora AISITI, který má datavou platformu

města prahy, hodě se pracuje tře, z datamovod můbrných operatorů

a vytájš, jak datě ho dě.

Co vidíme v digitalní dvojčetě?

Tak, který vidíme, že třeba na vězdu sevropské ulyce.

Tam, kresme stály.

Tam, kresme stály, před 10 minutami, tak tam vlastně poměrně pijí

k vyhem teda 1 minuty tam pro hlosům vozidel.

Susšli vlastně znamená, že každěch a nevym 6 cedům

zašentám vědé jedno auto.

Česně tak.

Vyž to porovnáme, se zbyt kentoho výčezného na městí.

Tak vidíme, že ta situácia hodně podobná.

Čeli vlastně i na tom okrůhu celém tak v těch pících

a všedevět vozidel za minutu na vězdu.

Je vidět, že vlastně podobná situáce byla opár minut

pozdějí, když si proklikáme tam místa podel celého okrůhu.

Tak jsou tam ty píky vlastně vidět próběžně.

Tím, že vůčite momenty vlastně ta doprava

na růstán, vůčite hrlší okamžiky poklesáva.

Prímo zrealnými daty se tak v digitalními dvojčetě

dají simulovat různé do pravně situáce.

Zhiskávat nějaký informacevotom,

co se může stát, když zavechlo jednu část úlice

nebo když tady na stané nehoda

a zároly mám taky když zpozit si historický datat.

Můžu podívat, jak podobnou situáci

smechli šeli v minurostě

a poučit se z toho, bych to byl lepe připravené

tější.

Digitalní dvojče v ropské ulyce pomůže odbornikom

připraved varianty, které by v bůrůcnu

měli automatický zlepšit průjeznost,

na příklad při odpolední špyčce,

evaké zrova český rozlast.

A ještě jedno digitalní dvojče

vám nabídneme ve vysilání vědy plus.

Ten to koncept to těž používají

orborníci v různých oborech, čím dal častějí.

S využitím online, dat, a algorytmu

uměle inteligence dokáže digitalní dvojče

na simulovat situace, které se v reálu

vyskoušet ani nedají.

A nebo by byly tak teda he, že by se to ani nevyplatilo.

Na vrhu jí se tak na příklad.

Nové modely aut, hybridní elektrárny

nebo sehledají nejlepší opatrzení ke zlepšení

do pravní situace nebo životního prostředí.

A pravě na to cíli i projekt Evropské Unije,

který pracuje nad digitalním dvojčetí zemně.

Podíli se na něm i přemysloštých

sprírod vedecké fakulty univerzity kalový.

Já se neprvé na těšeně zeptám,

jesli ten digitalnímodel bude taky kulaty,

aby to bláze mě koule.

A no, měl by byt kulaty,

aby nejen, že kdyby byl přestej

z toho geodetického hlediska,

ale pude umožňovat na čítání velký spustidát,

analízy a potom vlastě predikce.

Když byste měl běžnému člověku

vysvětlet, k čemu je digitalní dvojče zemně.

Tako a brána do informací,

kde člověk kromě toho, že tam nalezné

obrazové materiali, datové zdre o té zemně koule tak tam

vlastě budou k dispozyci i různé nastroje,

prospracování dat a predikci.

To znavená, že lidstvo si bude moc vyskoušet

digitalní dvojčetí zemně takový proces,

který třeba předpokláda,

že může nastad za účitých okolností,

ale samozřejmě v realnem

životě nemůžeme si nechad rozlejitisíce

literu na vtýna přikadřece,

ale můžeme si to vlastě na modelová

vyskoušet v tomto prostředí.

A kromětře jakých aváry tak by jsme měli tu stávat

i odpovědět, co bude za nějakých

třeba 50 let s klimatem.

Že zákade mě mít,

to bude zmapovanou celou zemně kouli, jak vyparáteč.

To už je nebo,

v jakém je stádejů teď ten digitalní model zemně.

Jednotivé části se tvoří,

a jak jsou v součastosti informace roztríštěné

jsou v různých drůjí tak se távají do hromady.

Jaká jsou ta hlavní data?

Sou to datách družicovat,

jsou to datast statistická nebo změření v terenu,

takže musí byt hlavně prostorovat.

A využití tady těch to dat a informací se odráři

i odzájemu, že se to neustále vyví?

Hlavním tematem, který se tam přidává,

jsou klimatické změny,

klimatů teď se pracuje na tom,

aby se kládely algoritmy části hydrologické,

takže modelať se povodní,

a potom jsoulas jity jednotivé části spojují,

když se řekne,

co když se změní klima za takvých a takvých parametrů,

a to je jeden zvlavných přínosů

toho digitalní odvůjčit,

že se ty jednotivé nástroje spojído hromady

a můžou modelovat interaktyvně

i řekněme je,

které jsou kompleksnějšího razu.

A můžete uveznánký konkrétný přigab

trvastou Českého prostředí?

Vím, že se vkláda do digitalní odvůjčit,

zemně taková temata jako jsou lesní ekosistémi,

třeba jak ovlivně klima stav a vývoj lesu.

Digitální model ze měko ule destiny

je projekt Evropské Uném,

a vypokudujem takste členem

ekspertní zrba 20 člené skupiny.

Vlastně Evropské komisy radí,

jakým způsobem by se ten digital to digitalní

tvůjče zemně mělo jak konstruovat,

tak jak by mělo fungovat,

a jakým způsobem by,

potom se mělo vlastně i veřejnosti vysvětlovat,

k čemu je užitečné,

takže to jsou hlavní ukoli.

Uzavěrá přemesolštých z univerzety Karlovém

ebaké zrovánčeský rozlás.

A tím dozněl poslední přispěvěk

v jedy plus zdatema 13. ledna,

jako vždy najdete celé vysílání

ina našich stránkách plus tečka rozlastečka cezet,

nebo v podkástových aplikacích,

třeba v aplikací můj rozlás.