Krvavé nebe nad Vysočinou. Meteorit, nebo nevysvětlitelný úkaz?

Nevysvětlený úkaz, který se stal nad Vysočinou a dal vzniknout legendám, stále budí zájem vědců i historiků. Na počátku třicetileté války došlo k pádu několika objektů nedaleko dvou vesniček. Byl to meteorit, nebo něco jiného?

Píše se 11. červen 1619. U obce Jimramov na Vysočině se na nebi objevilo cosi jako podivné mračno. A uvnitř mračna prý kolo s nápisem. Na místo se následně vydal i Šebestián Antonín Želechovský, což byl úředník z nedalekého Nového Města na Moravě, který vyzpovídal místní a obšírně zapsal jejich svědectví. 

„Tehdy venkované nebyli gramotní, takže pokud tam skutečně byly nějaké litery, tak je bohužel nikdo nepřečetl,“ říká v podcastu Skutečné české záhady novinář Jaroslav Mareš. Dnes už tak nedokážeme říct, jestli šlo skutečné o nějaký nápis, či to vesničanům jen písmena připomínalo. 

Každopádně to místní vystrašilo, jak dokládá další svědectví zaznamenané Želechovským: „Jiní pak kteří na horách byli, na ten obláček patřili, viděli odtud dejm vycházeti. Někteří i k utíkání se měli, bojíce se aby jich tu ruka rozhněvaného Pána Boha nepostihla.“

O jakou událost tehdy přesně šlo, se neví. Nicméně řada stop napovídá, že se mohlo jednat o meteorit, který se v atmosféře rozpadnul a jeho části dopadly na zemský povrch. Dobové záznamy totiž hovoří o celkem třech kusech čehosi, co místní označili za zvonovinu. Objekt se rozpadl nad Jimramovem a tři jeho úlomky padaly směrem na sousední obec Odranec

Jeden dopadl před Odrancem, druhý přímo na náves a třetí někde v lese za vesnicí.„V okamžiku, když to místní vykopali, tak se popálili. Ten druhý větší předmět byl přibližně v metrové hloubce, zem byla rozpálena, stejně jako ten předmět,“ popisuje Jaroslav Mareš. Podle dobových záznamů pak byly dva nalezené kusy odvezeny do vídeňského muzea.

Vzhledem k tomu, že se ten neznámý objekt rozpadl nad Jimramovem, pozorovali tam místní padající prach. Když jej prozkoumali, zjistili, že je hořlavý. I proto místní kronikář označil prach za ručniční neboli střelný.

Se třetím, dosud nenalezeným úlomkem neznámého objektu, může souviset legenda, která vypráví o příchodu jakési zázračné bytosti do nedalekého Žďáru nad Sázavou. Po roce 1619 se tam měl objevit anděl či boží bojovník, který údajně pomáhal místním mnichům v boji proti Švédům během třicetileté války. Jiná verze legendy zase hovoří o urostlém templáři.

Okolí žďárského kláštera, Odranec i Jimramov při pohledu na mapu pojí téměř dokonalá přímka. Je tak možné, že ten třetí dosud nenalezený úlomek mohl dopadnout mnohem dál, než v lese za Odrancem, jak tehdy popisovali místní.

Spojitost se Žďárem a tamním klášterem navíc není jediná. O sto let později v roce 1719 bylo rozhodnuto o výstavbě poutního kostela na nedalekém Zeleném vrchu. Jeho architektem byl Jan Blažej Santini Eichel a svatostánek má netypický půdorys, řadu mytologických i numerologických podtextů. Zároveň se o něm praví, že je zdrojem zázračné boží síly.

Ukrývá kostel zbytky meteoritu? A proč byly zničeny jediné důkazy, které by pomohly událost rozluštit? Poslechněte si třetí díl série.

Skutečné české záhady

• Podcastová série Josefa Klímy a Jaroslava Mareše o vyřešených i nevyřešených případech naší historie.
• Odebírejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a ve všech podcastových aplikacích.
• Reakce, vzkazy i náměty pro Tým Josefa Klímy a podcast Skutečné české záhady posílejte na adresu [email protected]