Ledovce, unikátní mikroorganismy i ledový vítr a mrazy hluboko pod nulou

Věda plus z datem v 16. holedna, a co jsme pro vás připravyli ten to krád?

Ledovce unikátní mikroorganizmy i ledový výtr amrazi hluboko podnulou.

To všichno čeká české větce na ižním ledovém kontinentu, jak se připravují na cestu do antarktidi.

Větce skatadry optiky přído do věrecké fakulty, univerzity paladského folomouci,

vyvinuli miniaturní optický senzor, z pomocí uměla inteligence do káže přesně měřit polarizaci světla,

jaký je to přínoz.

Sněhové vločky faszcinovali větce už v 17. století a faszcinují dodnes,

jaké moho mít tvary a pročné existují dvě úplně stejné.

A představíme vám inový materiál, který by mohl výrazně zjednodušit a zlevnit vyrobup pedoksi důvodíku.

Príjemný poslech přeje Lucevo Pálenska.

Čeští větce dnes znovu vyražeji do antarktidi.

Na Českou věreckou Staněci Johan Agregora Mendela na ostrově James Roses,

se vidávají už podvacáte.

Pridlouhodovém výskumu budou skoumad změny místního ekosistejmu,

stafledovcu, permafrost a i zdejší dostliny a mikroorganizmy.

Máme tady ikonickou Červenou Bundu Českého, antartického dvýsku meho programu,

jeho něte plase.

Prámeřeně, to je možno me tu cel,

kde se na to pozriejíte, tak ten materiál jestrašnou těnučky,

a toto subbundí, kdo resoprímaní neprefukave

a zaklad neprávidlo antarktidi je vrstvý dvrstvý dvrstvý.

Stanislava Bezdíček králova z masarikový a Mendlovi University

se připravoje na svou druhou eksperici do antarktidi.

Společně z dalšími 17 půlárníky i čeká dlouha,

cestaleta dlem dočile.

Potena ostrov krále je rího a pak plavba na ostrov James Roses,

kde se nachází polární Stanice Joha na Gregor a Mendla.

Ta dobena Stanicí je obmedzená tým,

že někedy naprelo meku nore a březná na zlasně musia výstvých nům úť

pretuže vlastně začně antarktická zímá.

Z jakými teplotnými podminkami se tam musíte potíkat.

Pokěl jsou pekné dní, tak tě pilota na antarktidě počas dnia

se pohybuje okolnulý, plůzmi nož peď stupňo,

a potom máme dní, kdy sa vtereně pracovat ne smějit

i pracovňo značujeme jako tak zvaný sajgon

i zační fakt jako humelý, děto velká vychrica

a do toto teplota klesa pod chtovo kryminustrící a tím ivyac.

Pomeď tady přednámaj stulpe, nivěci, které si brete sebou,

které jsou nějaké pipety.

A no, to jsou ekstra dohé pasterové pipety,

kdy pracujeme napríklad z tak zvanými kriokonitmi,

kdy jsem to prožel za anglištiny,

hovoryme, že jsou toho ruce města naladoci,

kedy vto je děra, kterou vyhlbí somko.

Těpom tam sa uvolní voda v děkutom skupenstvě,

takže dostupná a to je okamžitě kolonizované mikrobmy.

Takže jsou to takové mikrobové olas.

O najtom stalo tajsta zímě,

jediný rozděl proti zbitkoanterk tedy je ta těkuté voda.

Biologové učasnici se vypravyskou mají široké spektrům organizmu.

Dopilně vidoucí českého antartického vyskumného programu

z masarikový univerzity Daniel Nivlt.

Archý přes bakterě vyry po zelené rasy,

a všechno tohle to se snaží medlou hrubě.

Skoumát přeřeš velkém nožství těch mikroorganizmů

v antarktidě endemicských, nikde indesene vyskituji,

a některé z nich mohu mít potenciál

týtřeba v nějakých praktických aplikacích.

Stanislava bezdíček králo vás,

koumá jak bakterě na antarktidě vytvářej

tak zvané bioaktivní pep tedy.

Malékovský bilkovin, kterém pomáhají přežít ekstremní podmínky.

Výskomby tak jednou mohl odhalit třeba cestuk

novým způsobum ležby.

My chceme zistíť, akým způsobem

s aktivně tem pep týdmení v tých dáných podmínkách.

Podmínky možeme mladně když tu,

a vlastně je nefungujú na konkrétná látky.

Velatých tolát to ga je viznám zbí o medických medických hladyská,

takže nazovřití budu zavímeť antimikrobialné látky.

Antikán se rogujé nolátky.

Jaká tam hrozi kupřikl nebezpečí nebo nějaká ryzyka?

Máme.

Lada to či, aký se můste roguze.

No, ten to rogano.

Okolem tak tedy zůrý vlastně v tače chrybka,

takže je prísnepravidlo ní približovat se k živělatným zvěratem.

Prípadě vážnější ozranění a nebo nemocí,

by podle dany a lani.

Vlta musel násadovat strans pod vytulníkem do čele.

Čeští polárnici se ale stakou situaci za tím nesetkali.

Naštěstí musíme sítě za třešt 20 let se nestaloníc

viznámně zásadního.

Samořejmě může dojít knálkým potenciálním závažným zrným

i třeba příkráci v terénu nalidovcích,

ale níkdy nemůžete eliminovat to ryzykonach absolutní nulu.

Polárnici odadují návrat zůjubělejní 20. eksperice

přibližně v polovyně brzezna.

Madegensel Český rozlas.

Jakož jsme zmíněli České eksperice

na vyskumnou stanicy Johan Agregora Mendela

na ostrovědějím se ro se mají zasebou dvědekády historije.

Jaký mají ty to cesty viznám pro Českou vědu?

Co přinesli a proč se vyplatí vrace

se na ižnicí přvět a znovu?

Pravě o tom teď budeme mluvit

smanážedem Českého antarktického vyskumného programu

Pavlem Keplerem z přírodovědecké fakulty

masarykový univerzity v brně přejvám dobrý den.

Tak dobrý denu?

Tak panika Plerek, když se ohlednete

za těmi 20-lety Českých eksperice na Mendelovu Staněcí.

Co považujete za jejich největší přínos?

Nejvůbec na be výpítnou rědnou věc,

protože naši větci přispívají do celostře tové

studnice pozmání bílaj o kontynentu

a tím parém můglobalního systému,

planatyze mě, svojí troškou,

ale na svojom kontyem mají každoročně

v teď už dostabilně klem paré sa těmou

přes paré sa v vědeckých publikacích

impactojih,

a poportorio je skutešně velmi široké

protože na naši Staněcí se realizuje

přes paré sa dvědních listy princili

paré sa dvědních projektů

tak to tam probíha,

jsou to desítky nových popstalích

důchu mikroorganizmu úžasné paleontologické nálezi

a v nepostadní rádě pravě

studium v rybu klimatické zněny

protože přes tože z některý politik

si trřela tvrdí, že klimatická zne na není

tak v našem připadě

přes tože vidíme že planeta

tak ne přes paré našemu pacientu

měřit za kodní životní funkce

a ty v připadě planety země

a klimatické změny ten měří pravy

som tartidě.

Przez tože z téřek kole,

že je velmi české vypíchnout

jednu nebo dvě věci.

Tak se chci i tak zeptat.

Jaké nejzajímavěší oběvy nálezi

čipoznatky,

čeští věci z an tartidí za těch

posledních vace dled přinesli

kromně třeba toho sledování

klimatických zeměn.

Jen něco nějaký oběf,

který byste přeci jen mohl zmínit?

Pvéstvom právě z naším programem

už aprikační svera

a průmyslom připují na příkladnové

v parmaká,

farovová máci utické výrobky

nebo kosmetické výrobky

s té aprikované sfery.

Máme tak hranou z nám,

korigestrovnou testovanov

an tartidě na příklad

teda přiblížuje

možnosti testovaná

ni právě naším výrobcu

na příklad autorového výbávení

nebo jakýchkolidních technických

použitelnych materiálů

je toho úplno velká spůsta.

A to, co naznáčujete

teměř srovnatelné

zbaiprodukty vesmírneho vyskumu

řekně tem, co se na samotné vyskumné

stánice, masarikový university

za poslední leta změnilo

a jak vůbec vypadá

třeba vesrovnání

súplnými začátky

s prvním rokem.

No je pravdá,

že mě vnímáme antarktyru

jako přirozině první schotna

cestě v vesmíru,

a také ze všemě pracovíští

která aktuálně

stolu pracují na vesměsné vyskumu

a kémy stolu pracové

protože de facto všechni technologie

by měli být předstupelný

vesmíru otestovány

v tom nejekstrémějším prostředí,

které planetové mě nabíří

a tle pravě antarktyra.

No a co se tika vývoje

samotných techniká rí,

tak odsouprí jsme

od větrné alekty energie

a nohle posili vysme

oto víc solarní energi,

která se všechto porminkán

a hukazuje velmi výhodnou

protože v ryklosti

a obůbec povahavě trůvů

tady všechto porminkán

chyde ni se slušit o nás

z aktuálnimi technologimi.

No ale zase na druhé straně

slunce tam polu roku

a polu roku není.

Tak, naše výhoda je,

že naše stajnce pouze letní

i vlastně pracujeme

v okrejvé čelstě antarktyry,

kde se klimatická

když kákné na projebu je nejvíce

a naše mi pravy tam pobívají

podobu kravdkeho ížního leta.

To je pravě se verní zímal

a proto nás,

jak si ubytek

s to inčinost vytu během

uríme netrádi.

Pověste, paneka plere

proměnili se za ty dvědeká

dyně jak cíle antarktyckého výskumu

protože přecien

musíte reagovat na to,

co je postupně

postupem času oběvovánu.

To nepochivě ano.

Zmé zbený

všechno věreckých

konzorci a uskupení

od scientificomití

ona tady, kdy selč

in synk antarktyk plarin

a dalších projektů

mezi národních

na kterých se právě směrnulání

vědi komtinuláně upravuje.

Takže ano

to samozřejmě

a no, ale

stále klimatická změna

a její proje

výnamístních ekosystemy

je to nejdůleždějšin.

Jak jsem zmíně

životní funkce

a třejmě

podřeba monitorovat

a stále

prób běžně

účestnilo

věstnivat,

to co se vlastně odehrála

a co můžeme

čeká dobrouc na.

Čili,

jesli vám

spravně rozumím,

možná jednes antarktyda

také spíše

místem dlouhodobého

monitoringu

než místem

oběvu nějakých

nových větří.

Upíde převatné novinky

se dají

čas občasu nějaké nález

ale skutečím

na tepevru

že jejde spíše

omravénší práci.

Krimatologi

je běch na dlouhoda

ať

za tím co si noptyka

předpojrán

počasí v ráudnu

my potřebujeme

několik

lepe 10-klet

měření

na to, aby chomo

byli schopní říci

co se to vlastně děje

poče, že ten systém

je velmi provádany

a velmi dělomycky

víky vět a tak rále

ale

mám velkou radoz

že právě

20-ta

vypráva išná

staníci

Johan Agregoramenta

je

můžeme

přispývat

do toho to poznání.

Dodává

Manažer Českého

a nantarktyckého

vyskumného programu

Pavel Kapler

z přído do věrecké

fakultém masarikový univerzity.

Děkujeme

za informacé a za rozhovor

náslišenou.

Děkujeme

na tvara nou.

Posluháte

Vědo Plus

Půlhodinu

o vyskumech, vynálezech

a oběvech

které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu

plus tečka rozlás cezet

v aplikaci můj rozlás

a v dalších

kdy přído do věrecké

fakulty univerzity

palackeho

v olemouci

vyvinuli

miniaturní optický senzor.

S pomocí uměl

inteligence dokáže

přesně měřit polarizaci

světla

a to i připráci

si jednotlivými části cejmi

z fotony.

Díky tomu

umožnuje zízkad

detajelní informace

o světle.

Tam, kde je malo místa

a nebo světla

a běžné přístroje

selhávají.

Na příklad

v mikroskopii

biomedicíně

nebo přivízkumunových materiálů.

My už bychom něli

být vespojení

si jedným zvinálescu

tohoto

senzorů

miru slavem ješkem

přeje hezky den.

Dobý den, mohz děkuji

zapozvání.

Pané ješku

možná na úvod

pro lajky

jako jsem je

a co je vůbec polarizace

světla

a proč je důležité

i měřit.

Polarizace

je

možná mě nesnámi

ale

ale velmi

důležití a

základní parametre

světla sténě jako

třeba jeho barvá

nebo

nebo jas.

Co nám vlastně říká říká

a nám

jakým způsobem světlo

kmytá.

Můžeme co tošku představit

podobně jako třeba

u

venění na

provařené bolaně

když

kmytáme z jeho

konkcem.

Tak

vždycky

ty velenky se budouší

rydopředu polaně

ale podle toho

jestli kmytáme

dolevané

tak ty velenky

budou ležet

vo horizontalnírovině

vodorovně

a nebo kdyby

chomtrá opisovali

tím koncemlo na krušky

tak vlastně

budeme pozrovat

ty velenky

v podobě spieráli

a přesně nebo

podobně tohle platí

i pro světlo

říkáme

tomu polarizace

a jerom

ty velenky

jsou mnohem kračí.

No, děkujeme

a když tady půjdeme

konkrétně

k vašemu

sensoru optickému

sensoru tak

v čem se liší

od dosud

používaných metod

zace, jaké jsou jeho

hlavní výhodi?

Našt sensori

unikátní tím,

že zvláda

několik

důležitých

úkolů

nebo má několik

důležitých

vlastnosti jsou časně.

Jednak

dokáže měřit

polarizace

ve velmi malé

oblasti

vlastně

v oblasti,

která odpovídá

tak

ktrát 10-tyně

šíškylického vlastu.

Druga

je velmi citlivy.

Dokáže

pracovat

se

světlem, které

je mnohem

slapsí neš

nešča běžná žárov

kaneš běžná

letka

v domácnosti

poměrem

třeba

miliát

krát nebo

billion krát slapsí

takže velmi níské

úrovně světla

a do 3-tyce

velmi rychlejí.

To znamená, že

dokáže měřit

třeba

tisíc krát, několika

tisíc krát za sekundu

a tým pádem

dostáváme

rychle

nebo

informace o velmi rychlih

změnách

za cesvětla.

No a vysvětlete

prosím v čem konkrétně

tomu senzoru

pomáha uměla inteligence.

To je tam

poměli kríčovím

prvkém

v podstatě fungu jako

jako software.

Tak jak

ten senzormáně

ký hardware

tak jak počítač

tak jeho software

i hoprogramové

v bavení

v tom lepřípadě

uměla inteligence

konkrétně

uměla neuronová siť

služí jako překladač,

která

který

z těch surových

dat měřených

přeloží

dolycké podobilycky

čitelné podoby

informace

o tom právý

jak vypadá

to ty velenky světla

a v jakém směruleží

a

tým pádem

nám řekné přesnísta

v poladyce.

A v jaké fázi

vývoje se ten to váš senzor

vůbec teď na hází

stebe stadiu

laboratorního

prototybů nebo

už

je ta to technologie

výužitelná

a výužívaná

v prakce.

Jedná se o

základní výskom v této fázi

to znamená

opravdu

déo

laboratorní prototyb.

Nizméně

třeba v

té výledské publikaci,

která

je na to na vázana

už jsme prezentovali

konkrétní výužití

třeba

v materiálovém výskumu.

Cestak

aplikacíme

vesložitíších oblastech

in

vývo

v v v v v

v v v v v v

nizmu na příklad

v Medicině

by samorzeně vyrzedovala

ů

Jaká je podle vás teď nevětšině jaká technická nebo fyzikální bariera,

kterou budatemu se tu tohoto ty půměření překonat?

Už jsem změnoval,

když si představím tu ultimátní aplikaci v trzeba v medicíně,

v promikroendoskopi, tak tam opravdu je z poustavěcí

od řekneme stability toho systému od to, jak řešit kalibrace,

řekneme přesnénastavění v těch složitých podmýnkách,

kteř z poustou kolních vlivů.

No a nepozledních řadě, že samozřejmě třeba výbir materiálu musíste řešit běl kompatibilit,

nemůžeme v uvozovkách v ložitolické organizmu něce,

co není otestovane,

takže záví si na aplikaci.

Dodává, mi rozslavě řek skaté dři optiky přídovědecké fakulty,

univézy ty palackeho, folomoucí,

děkujeme moc za rozovoráť se vám daří náslišenou.

Můzvám děkuu, nás chánovu.

I když se v posledních nech oteplilo,

na horách je stále sněhu dostatek.

A co je to sních, to jsou vlastně lidové krystalky se skupené do sněhových vloček.

Naid dvě identické je podle větcu nemožné, próč,

a jaké mohu mít tvary,

teď to uslišíte v náslerujíci reportáži.

S ních dám krásně křupé pornohama,

když se na něj podíváme zblízká,

tak je to vlastně z poustu sněhových vloček pohromadě.

Soto vločky, které mají kolom 2 mm.

Ještě na začát puti dne byla pod sněhem i práha.

S ních ale začal odtávat, abyl mokrý říká milada křížová

s Českého hydrometeorologického ústavu.

No i s udite poty před sejnom už blíšk nula,

takže už je ideální spíš na toření těchkolí a s něho láko.

Což před tím nešlo, před tím byl práho výsních.

S něhové vločky vznikají v nejniší vrstvě atmosféry

tedy ve výšce do 15 km.

Tam se vyskituji mikroskopické pevné částice.

Trzeba prachu, které se stanou jadrém vločky.

Na ty pevné částice se postupně obalují vodním páru

kondenzuj na nich vodný pára,

vštěch tepotách podnulou voda,

k tomu aerosolu přím rzá a začné kristalizovat.

Znikné budoucí zárodek vločky ledový krystalek

šestě uhelnikového tvaru.

Na nejse nabalují další molekulý vody

a vločké dal rosté do různých podob.

Ten vodný let postupně kristalizuje, kristalizuje všestrečně soustavě

a můžitomý různé rozličné tvary.

Jaký budou mít vločky na konet stvár

závisí hlavně na teplotě a vochkosti?

Prisvět se stěk zemi na každou

působí specyfické podmínky

a tak neexistují dvě úplně stejné.

Ta vločké skládená z milionů molekul vody.

Tam vlastně máme nekonečním noho možnosti

jak ta vločká vlastně může vykristalizovat.

My se teď smiladou křížovou díváme

na počítačej na zvěčené vločky,

některé jsou jen vetvaru děstíček granolu nebo jahliček

a pak tu máme ty krásné šesticípe hvězdice.

Dendrity neboly šesticípe hvězdice

maj nejračit tepotiklom minus patnálství stopním cazia

a zahrovyn také potřebují poměrně velkou vlochkost.

Priteplotách kolem nůli pak vločky

mohou na růstat až do velikosti několika centymetrů.

Tý jednoklodé vločky se spojují tak zvanou aggregací

do takvých přátům řekáme teda vločky

ale oni už jsou taký zoluký vloček

a to potom můžou býtčeba i důvou centymetrové.

Ledové krystali už v 17. století

faszcinovali astronoma a matematika

Juhane se Keplera.

Hlad s razel vodní páry.

Vytvořil s ních a několik vloček spadlo na můj kabát.

Všechny byli šestí uhelné s ohmířenými paprasky.

Pi šek Kepler ve své stati o šestí uhelné s něhové vločce.

Napsali přysvém pobytu spraze

jako první ale vločku vy fotografoval až na konci 19. století

americký vědec byl zem Bentley.

říká milada křížova.

Všetím vlastně šlenom o nákresy,

ale v on už uměl, jak byti mikrofotografie udělat.

Vedvacátem století se pak někteří větci

začali na vločky přímo specialyzovat

jejich výsku my přispěli i k tomu,

jak vytvořit s ních uměli.

V něm ale krásnou šesticí po vločku nenajdemé,

jak vysvětlu je Michal Valášek,

svaku ty strojní, čevel té v praze.

Ty bočky, které zlatím uměme vyrobit

uměvajtechnický s ních mají polovitý tvár.

Vypadají, tedy spíše jako zdran kapísku,

které zajenou škovcova, český rozhlas.

Ani nedostatek přírodního sněhodnesnéní překáškou,

téměř všechnali řážská s tředěska

už dysponují sněhový meděly, která vyrobí sních uměli.

Jakale vypadali počátky umělého za sněžování,

jakomu se to povedlo jako prvnímu.

Vyredská reporterka, které zajenou škovcova

a se ptala vydoucího ustavu mechaniky, bio-mechaniky

a mechanroniky na fakultě strojní čeve

u té v praze Michaela Valáška.

Počátky jsou tak, jak to ve bědějě bývá,

bezdeření pokus, nebo náhoda,

ve 40. letech, Kanadjan, Ray Ringer

se zabývá probléme letechský motory

a to je problém nám razy.

Stážil se vyrobit uměl nám razů toho motoru.

Ono se můto ten experiment nepovedlo

a místo, aby byť robil na plánovanů

nám razů na tých díwech,

toho motoru tak vyrobil sních.

První uměli sních, který byla náhoda exteríkal,

ale jak to bylo z prvním sněhovým dělem?

Opěteště v Americe.

Měli tři Američaní obchod z lížema

a obchodím nešel, protože nebyl sních.

Tak jednou ten vain pierz přišel do práce

a že k těm svém kolegům,

že výjak by se robit uměl sních.

Takže vzalej starou zahradní hádice,

kompresor a rozprašováč

a vže znu dovatáce 50,

jsem můz primitivní zažízením

sužilní stěvět těch části

podažel opravu i robic sních

a potou důgnu 50,

čtěže si první sněhové dělou

na světě necholipotentovat.

V československu se pak první sněžné dělo

oběvilo v roce 1965

v té onici v krušních horách.

Proč právě tam.

V té vníci měl robíhat

závod národní o týmu,

že opří právý reprezentat

se československá a nebo sních.

Ten užerský klub pořádající

závory pro národní tým se rozhod

že dovéze, která nebo získá

povolení možnost devyze,

že o jak tu ten krát sužité byl

aby dové sprvní československé sněhové dělo

z rakouzká.

Jak tu dělou ten krát vypadalo

a jak se sních tehde vyráběl?

Ten krát o než stačujeno koupit

to vlastní dělo,

ale jen by o k tomu potřeba vyrobí dostí

sužité zařízení,

vládí se, že tam dovérobeno

postaveno 500 metrů

potrubí pčívodu vody

a kompresorovná,

k celá strojovná byla postavená

a k tomu ještě na držna vodu

a čerpadla chvádící zařízením,

takže poměrně sužité rozsávé zařízení.

Technický sních už byl

ale v československu z námi

ještě přetím, než se oběvilo

sněžné dělo, k čebo se používal.

Tady v československu probíha

výskům, provezor chlumsky,

který byl profezor

kvalící zařízení a kompresoru

na fakultě struní,

čevelte v praze,

tak v roce 52

už začal by rábět,

měli sních vypraví se

pamětníci, že uměli sněhe pokry

o celej důr,

toho aréal techniké nakarové náměstí.

Je ten základní princi

výroby umělého sněhu stále stejní.

Ten princi bě stále stejní

musí aby potvazení důr,

a musí byj doním zčikován

potlakem teda voda,

která se rozpraší na

drobní kapičky a ty kapičky

tom potvazení důr,

vlastně se přemění

na krystalky aledu,

když jsou do smalí,

tak jsou to vlastně ty sněhu i vločky.

Dodává mychal valášek

s fakulti struní,

českého vysokého učení technického v praze,

tereza jenouškovcova,

český rozhlas,

a stále poslucháte vědu plus.

Ekologický a levní spůsob výroby

peroxidu vodíku,

vevinuli vět cysolomouce a ostravy.

Je ich materiál potřebuje jenom

sluněční energii, kislík a vodu.

Dosavadní výrobá peroxidu vodíku

ve užívá toksická

organická rozpouště dla na bázy

benzenu nebo toluenu

a také dráhe katalizátory z paládíhem.

Przypomenu,

že peroxid vodíku

slouží na příklad kde z infekci.

S vyskumníkem,

Lukášem zdražílem sem

v laboratorii centra katerín

v olomovci,

pravě otevý rá skřínku

a vytahu je jedno zahvyček.

Tak tady máme

ten fotokatalizátor.

Plegvyčce je taková

zelená tekutina.

Tento fotokatalizátor

bude moc použít

glokální produkci peroxidu vodíku.

Zajmé na v míste,

kde nemáte přistop

organickým rozpouště dlu,

či iným chemikalím,

znamená,

že sebavíme

v zásadě o místech

valečných konfliktů,

kde pří produkci

cehle desinfekčních prostřetku,

vám postačí

jenom sluníčko,

voda

a tentomaterial.

Roční terch

z peroxidem vodíku

se odhadoje na výce naš 5 miljard

amerických dolarů.

Látka se používá

mimo iné jako učina desinfekce.

Čeští větci

se její pokusili vyrobit

z dobré dostupných surovina.

Dodává vědecký

ředitel, kterýn

v hlomouci

a centra na no technologii

v ostravě radete zborílo.

Je to vět,

která se studuje

vlastně po 10-letí,

nicmeně do posud

ty látky, které dokáží

výužítes vnočně energie

a produkovat peroxid vodíku

z použítím vody

a vzušného kisliků

neměli tu výtežnost,

která by se bdyželatem

plůmyslovým produkcím.

To díš ten proces

nebyl konkurence schopny.

Čeští větci

se podle zboríla

takéme technologie,

která dovoluje právě

zjoužítím s vnoječního záření,

vyrábět peroxid vodíku

z vody a vzušného kisliků

z velmi vysokou učinosti.

Ta učinost ještě nedosahu je

řekneme rychlosti

a produktivité,

kterou bychom potřebovali

v plůmyslů

ale velmi sej bryží

a oproky všem

do posud vyrobení

mimo publikovaným fotokatalizátům

já se přiblížně odvářáli vyšší.

Práci tak kkonce

minuleho roku

s olemoucejoze

v čermák

český rozlas.

A znešní věry plus

už je to vše

od mikrofonu zdraví

a zapozornost

děkuje

lucevo palenska.