Loading...
Loading...

Věda plus z datem v 16. holedna, a co jsme pro vás připravyli ten to krád?
Ledovce unikátní mikroorganizmy i ledový výtr amrazi hluboko podnulou.
To všichno čeká české větce na ižním ledovém kontinentu, jak se připravují na cestu do antarktidi.
Větce skatadry optiky přído do věrecké fakulty, univerzity paladského folomouci,
vyvinuli miniaturní optický senzor, z pomocí uměla inteligence do káže přesně měřit polarizaci světla,
jaký je to přínoz.
Sněhové vločky faszcinovali větce už v 17. století a faszcinují dodnes,
jaké moho mít tvary a pročné existují dvě úplně stejné.
A představíme vám inový materiál, který by mohl výrazně zjednodušit a zlevnit vyrobup pedoksi důvodíku.
Príjemný poslech přeje Lucevo Pálenska.
Čeští větce dnes znovu vyražeji do antarktidi.
Na Českou věreckou Staněci Johan Agregora Mendela na ostrově James Roses,
se vidávají už podvacáte.
Pridlouhodovém výskumu budou skoumad změny místního ekosistejmu,
stafledovcu, permafrost a i zdejší dostliny a mikroorganizmy.
Máme tady ikonickou Červenou Bundu Českého, antartického dvýsku meho programu,
jeho něte plase.
Prámeřeně, to je možno me tu cel,
kde se na to pozriejíte, tak ten materiál jestrašnou těnučky,
a toto subbundí, kdo resoprímaní neprefukave
a zaklad neprávidlo antarktidi je vrstvý dvrstvý dvrstvý.
Stanislava Bezdíček králova z masarikový a Mendlovi University
se připravoje na svou druhou eksperici do antarktidi.
Společně z dalšími 17 půlárníky i čeká dlouha,
cestaleta dlem dočile.
Potena ostrov krále je rího a pak plavba na ostrov James Roses,
kde se nachází polární Stanice Joha na Gregor a Mendla.
Ta dobena Stanicí je obmedzená tým,
že někedy naprelo meku nore a březná na zlasně musia výstvých nům úť
pretuže vlastně začně antarktická zímá.
Z jakými teplotnými podminkami se tam musíte potíkat.
Pokěl jsou pekné dní, tak tě pilota na antarktidě počas dnia
se pohybuje okolnulý, plůzmi nož peď stupňo,
a potom máme dní, kdy sa vtereně pracovat ne smějit
i pracovňo značujeme jako tak zvaný sajgon
i zační fakt jako humelý, děto velká vychrica
a do toto teplota klesa pod chtovo kryminustrící a tím ivyac.
Pomeď tady přednámaj stulpe, nivěci, které si brete sebou,
které jsou nějaké pipety.
A no, to jsou ekstra dohé pasterové pipety,
kdy pracujeme napríklad z tak zvanými kriokonitmi,
kdy jsem to prožel za anglištiny,
hovoryme, že jsou toho ruce města naladoci,
kedy vto je děra, kterou vyhlbí somko.
Těpom tam sa uvolní voda v děkutom skupenstvě,
takže dostupná a to je okamžitě kolonizované mikrobmy.
Takže jsou to takové mikrobové olas.
O najtom stalo tajsta zímě,
jediný rozděl proti zbitkoanterk tedy je ta těkuté voda.
Biologové učasnici se vypravyskou mají široké spektrům organizmu.
Dopilně vidoucí českého antartického vyskumného programu
z masarikový univerzity Daniel Nivlt.
Archý přes bakterě vyry po zelené rasy,
a všechno tohle to se snaží medlou hrubě.
Skoumát přeřeš velkém nožství těch mikroorganizmů
v antarktidě endemicských, nikde indesene vyskituji,
a některé z nich mohu mít potenciál
týtřeba v nějakých praktických aplikacích.
Stanislava bezdíček králo vás,
koumá jak bakterě na antarktidě vytvářej
tak zvané bioaktivní pep tedy.
Malékovský bilkovin, kterém pomáhají přežít ekstremní podmínky.
Výskomby tak jednou mohl odhalit třeba cestuk
novým způsobum ležby.
My chceme zistíť, akým způsobem
s aktivně tem pep týdmení v tých dáných podmínkách.
Podmínky možeme mladně když tu,
a vlastně je nefungujú na konkrétná látky.
Velatých tolát to ga je viznám zbí o medických medických hladyská,
takže nazovřití budu zavímeť antimikrobialné látky.
Antikán se rogujé nolátky.
Jaká tam hrozi kupřikl nebezpečí nebo nějaká ryzyka?
Máme.
Lada to či, aký se můste roguze.
No, ten to rogano.
Okolem tak tedy zůrý vlastně v tače chrybka,
takže je prísnepravidlo ní približovat se k živělatným zvěratem.
Prípadě vážnější ozranění a nebo nemocí,
by podle dany a lani.
Vlta musel násadovat strans pod vytulníkem do čele.
Čeští polárnici se ale stakou situaci za tím nesetkali.
Naštěstí musíme sítě za třešt 20 let se nestaloníc
viznámně zásadního.
Samořejmě může dojít knálkým potenciálním závažným zrným
i třeba příkráci v terénu nalidovcích,
ale níkdy nemůžete eliminovat to ryzykonach absolutní nulu.
Polárnici odadují návrat zůjubělejní 20. eksperice
přibližně v polovyně brzezna.
Madegensel Český rozlas.
Jakož jsme zmíněli České eksperice
na vyskumnou stanicy Johan Agregora Mendela
na ostrovědějím se ro se mají zasebou dvědekády historije.
Jaký mají ty to cesty viznám pro Českou vědu?
Co přinesli a proč se vyplatí vrace
se na ižnicí přvět a znovu?
Pravě o tom teď budeme mluvit
smanážedem Českého antarktického vyskumného programu
Pavlem Keplerem z přírodovědecké fakulty
masarykový univerzity v brně přejvám dobrý den.
Tak dobrý denu?
Tak panika Plerek, když se ohlednete
za těmi 20-lety Českých eksperice na Mendelovu Staněcí.
Co považujete za jejich největší přínos?
Nejvůbec na be výpítnou rědnou věc,
protože naši větci přispívají do celostře tové
studnice pozmání bílaj o kontynentu
a tím parém můglobalního systému,
planatyze mě, svojí troškou,
ale na svojom kontyem mají každoročně
v teď už dostabilně klem paré sa těmou
přes paré sa v vědeckých publikacích
impactojih,
a poportorio je skutešně velmi široké
protože na naši Staněcí se realizuje
přes paré sa dvědních listy princili
paré sa dvědních projektů
tak to tam probíha,
jsou to desítky nových popstalích
důchu mikroorganizmu úžasné paleontologické nálezi
a v nepostadní rádě pravě
studium v rybu klimatické zněny
protože přes tože z některý politik
si trřela tvrdí, že klimatická zne na není
tak v našem připadě
přes tože vidíme že planeta
tak ne přes paré našemu pacientu
měřit za kodní životní funkce
a ty v připadě planety země
a klimatické změny ten měří pravy
som tartidě.
Przez tože z téřek kole,
že je velmi české vypíchnout
jednu nebo dvě věci.
Tak se chci i tak zeptat.
Jaké nejzajímavěší oběvy nálezi
čipoznatky,
čeští věci z an tartidí za těch
posledních vace dled přinesli
kromně třeba toho sledování
klimatických zeměn.
Jen něco nějaký oběf,
který byste přeci jen mohl zmínit?
Pvéstvom právě z naším programem
už aprikační svera
a průmyslom připují na příkladnové
v parmaká,
farovová máci utické výrobky
nebo kosmetické výrobky
s té aprikované sfery.
Máme tak hranou z nám,
korigestrovnou testovanov
an tartidě na příklad
teda přiblížuje
možnosti testovaná
ni právě naším výrobcu
na příklad autorového výbávení
nebo jakýchkolidních technických
použitelnych materiálů
je toho úplno velká spůsta.
A to, co naznáčujete
teměř srovnatelné
zbaiprodukty vesmírneho vyskumu
řekně tem, co se na samotné vyskumné
stánice, masarikový university
za poslední leta změnilo
a jak vůbec vypadá
třeba vesrovnání
súplnými začátky
s prvním rokem.
No je pravdá,
že mě vnímáme antarktyru
jako přirozině první schotna
cestě v vesmíru,
a také ze všemě pracovíští
která aktuálně
stolu pracují na vesměsné vyskumu
a kémy stolu pracové
protože de facto všechni technologie
by měli být předstupelný
vesmíru otestovány
v tom nejekstrémějším prostředí,
které planetové mě nabíří
a tle pravě antarktyra.
No a co se tika vývoje
samotných techniká rí,
tak odsouprí jsme
od větrné alekty energie
a nohle posili vysme
oto víc solarní energi,
která se všechto porminkán
a hukazuje velmi výhodnou
protože v ryklosti
a obůbec povahavě trůvů
tady všechto porminkán
chyde ni se slušit o nás
z aktuálnimi technologimi.
No ale zase na druhé straně
slunce tam polu roku
a polu roku není.
Tak, naše výhoda je,
že naše stajnce pouze letní
i vlastně pracujeme
v okrejvé čelstě antarktyry,
kde se klimatická
když kákné na projebu je nejvíce
a naše mi pravy tam pobívají
podobu kravdkeho ížního leta.
To je pravě se verní zímal
a proto nás,
jak si ubytek
s to inčinost vytu během
uríme netrádi.
Pověste, paneka plere
proměnili se za ty dvědeká
dyně jak cíle antarktyckého výskumu
protože přecien
musíte reagovat na to,
co je postupně
postupem času oběvovánu.
To nepochivě ano.
Zmé zbený
všechno věreckých
konzorci a uskupení
od scientificomití
ona tady, kdy selč
in synk antarktyk plarin
a dalších projektů
mezi národních
na kterých se právě směrnulání
vědi komtinuláně upravuje.
Takže ano
to samozřejmě
a no, ale
stále klimatická změna
a její proje
výnamístních ekosystemy
je to nejdůleždějšin.
Jak jsem zmíně
životní funkce
a třejmě
podřeba monitorovat
a stále
prób běžně
účestnilo
věstnivat,
to co se vlastně odehrála
a co můžeme
čeká dobrouc na.
Čili,
jesli vám
spravně rozumím,
možná jednes antarktyda
také spíše
místem dlouhodobého
monitoringu
než místem
oběvu nějakých
nových větří.
Upíde převatné novinky
se dají
čas občasu nějaké nález
ale skutečím
na tepevru
že jejde spíše
omravénší práci.
Krimatologi
je běch na dlouhoda
ať
za tím co si noptyka
předpojrán
počasí v ráudnu
my potřebujeme
několik
lepe 10-klet
měření
na to, aby chomo
byli schopní říci
co se to vlastně děje
poče, že ten systém
je velmi provádany
a velmi dělomycky
víky vět a tak rále
ale
mám velkou radoz
že právě
20-ta
vypráva išná
staníci
Johan Agregoramenta
je
můžeme
přispývat
do toho to poznání.
Dodává
Manažer Českého
a nantarktyckého
vyskumného programu
Pavel Kapler
z přído do věrecké
fakultém masarikový univerzity.
Děkujeme
za informacé a za rozhovor
náslišenou.
Děkujeme
na tvara nou.
Posluháte
Vědo Plus
Půlhodinu
o vyskumech, vynálezech
a oběvech
které mění lidem život.
Najdetejí také na vebu
plus tečka rozlás cezet
v aplikaci můj rozlás
a v dalších
kdy přído do věrecké
fakulty univerzity
palackeho
v olemouci
vyvinuli
miniaturní optický senzor.
S pomocí uměl
inteligence dokáže
přesně měřit polarizaci
světla
a to i připráci
si jednotlivými části cejmi
z fotony.
Díky tomu
umožnuje zízkad
detajelní informace
o světle.
Tam, kde je malo místa
a nebo světla
a běžné přístroje
selhávají.
Na příklad
v mikroskopii
biomedicíně
nebo přivízkumunových materiálů.
My už bychom něli
být vespojení
si jedným zvinálescu
tohoto
senzorů
miru slavem ješkem
přeje hezky den.
Dobý den, mohz děkuji
zapozvání.
Pané ješku
možná na úvod
pro lajky
jako jsem je
a co je vůbec polarizace
světla
a proč je důležité
i měřit.
Polarizace
je
možná mě nesnámi
ale
ale velmi
důležití a
základní parametre
světla sténě jako
třeba jeho barvá
nebo
nebo jas.
Co nám vlastně říká říká
a nám
jakým způsobem světlo
kmytá.
Můžeme co tošku představit
podobně jako třeba
u
venění na
provařené bolaně
když
kmytáme z jeho
konkcem.
Tak
vždycky
ty velenky se budouší
rydopředu polaně
ale podle toho
jestli kmytáme
dolevané
tak ty velenky
budou ležet
vo horizontalnírovině
vodorovně
a nebo kdyby
chomtrá opisovali
tím koncemlo na krušky
tak vlastně
budeme pozrovat
ty velenky
v podobě spieráli
a přesně nebo
podobně tohle platí
i pro světlo
říkáme
tomu polarizace
a jerom
ty velenky
jsou mnohem kračí.
No, děkujeme
a když tady půjdeme
konkrétně
k vašemu
sensoru optickému
sensoru tak
v čem se liší
od dosud
používaných metod
zace, jaké jsou jeho
hlavní výhodi?
Našt sensori
unikátní tím,
že zvláda
několik
důležitých
úkolů
nebo má několik
důležitých
vlastnosti jsou časně.
Jednak
dokáže měřit
polarizace
ve velmi malé
oblasti
vlastně
v oblasti,
která odpovídá
tak
ktrát 10-tyně
šíškylického vlastu.
Druga
je velmi citlivy.
Dokáže
pracovat
se
světlem, které
je mnohem
slapsí neš
nešča běžná žárov
kaneš běžná
letka
v domácnosti
poměrem
třeba
miliát
krát nebo
billion krát slapsí
takže velmi níské
úrovně světla
a do 3-tyce
velmi rychlejí.
To znamená, že
dokáže měřit
třeba
tisíc krát, několika
tisíc krát za sekundu
a tým pádem
dostáváme
rychle
nebo
informace o velmi rychlih
změnách
za cesvětla.
No a vysvětlete
prosím v čem konkrétně
tomu senzoru
pomáha uměla inteligence.
To je tam
poměli kríčovím
prvkém
v podstatě fungu jako
jako software.
Tak jak
ten senzormáně
ký hardware
tak jak počítač
tak jeho software
i hoprogramové
v bavení
v tom lepřípadě
uměla inteligence
konkrétně
uměla neuronová siť
služí jako překladač,
která
který
z těch surových
dat měřených
přeloží
dolycké podobilycky
čitelné podoby
informace
o tom právý
jak vypadá
to ty velenky světla
a v jakém směruleží
a
tým pádem
nám řekné přesnísta
v poladyce.
A v jaké fázi
vývoje se ten to váš senzor
vůbec teď na hází
stebe stadiu
laboratorního
prototybů nebo
už
je ta to technologie
výužitelná
a výužívaná
v prakce.
Jedná se o
základní výskom v této fázi
to znamená
opravdu
déo
laboratorní prototyb.
Nizméně
třeba v
té výledské publikaci,
která
je na to na vázana
už jsme prezentovali
konkrétní výužití
třeba
v materiálovém výskumu.
Cestak
aplikacíme
vesložitíších oblastech
in
vývo
v v v v v
v v v v v v
nizmu na příklad
v Medicině
by samorzeně vyrzedovala
ů
Jaká je podle vás teď nevětšině jaká technická nebo fyzikální bariera,
kterou budatemu se tu tohoto ty půměření překonat?
Už jsem změnoval,
když si představím tu ultimátní aplikaci v trzeba v medicíně,
v promikroendoskopi, tak tam opravdu je z poustavěcí
od řekneme stability toho systému od to, jak řešit kalibrace,
řekneme přesnénastavění v těch složitých podmýnkách,
kteř z poustou kolních vlivů.
No a nepozledních řadě, že samozřejmě třeba výbir materiálu musíste řešit běl kompatibilit,
nemůžeme v uvozovkách v ložitolické organizmu něce,
co není otestovane,
takže záví si na aplikaci.
Dodává, mi rozslavě řek skaté dři optiky přídovědecké fakulty,
univézy ty palackeho, folomoucí,
děkujeme moc za rozovoráť se vám daří náslišenou.
Můzvám děkuu, nás chánovu.
I když se v posledních nech oteplilo,
na horách je stále sněhu dostatek.
A co je to sních, to jsou vlastně lidové krystalky se skupené do sněhových vloček.
Naid dvě identické je podle větcu nemožné, próč,
a jaké mohu mít tvary,
teď to uslišíte v náslerujíci reportáži.
S ních dám krásně křupé pornohama,
když se na něj podíváme zblízká,
tak je to vlastně z poustu sněhových vloček pohromadě.
Soto vločky, které mají kolom 2 mm.
Ještě na začát puti dne byla pod sněhem i práha.
S ních ale začal odtávat, abyl mokrý říká milada křížová
s Českého hydrometeorologického ústavu.
No i s udite poty před sejnom už blíšk nula,
takže už je ideální spíš na toření těchkolí a s něho láko.
Což před tím nešlo, před tím byl práho výsních.
S něhové vločky vznikají v nejniší vrstvě atmosféry
tedy ve výšce do 15 km.
Tam se vyskituji mikroskopické pevné částice.
Trzeba prachu, které se stanou jadrém vločky.
Na ty pevné částice se postupně obalují vodním páru
kondenzuj na nich vodný pára,
vštěch tepotách podnulou voda,
k tomu aerosolu přím rzá a začné kristalizovat.
Znikné budoucí zárodek vločky ledový krystalek
šestě uhelnikového tvaru.
Na nejse nabalují další molekulý vody
a vločké dal rosté do různých podob.
Ten vodný let postupně kristalizuje, kristalizuje všestrečně soustavě
a můžitomý různé rozličné tvary.
Jaký budou mít vločky na konet stvár
závisí hlavně na teplotě a vochkosti?
Prisvět se stěk zemi na každou
působí specyfické podmínky
a tak neexistují dvě úplně stejné.
Ta vločké skládená z milionů molekul vody.
Tam vlastně máme nekonečním noho možnosti
jak ta vločká vlastně může vykristalizovat.
My se teď smiladou křížovou díváme
na počítačej na zvěčené vločky,
některé jsou jen vetvaru děstíček granolu nebo jahliček
a pak tu máme ty krásné šesticípe hvězdice.
Dendrity neboly šesticípe hvězdice
maj nejračit tepotiklom minus patnálství stopním cazia
a zahrovyn také potřebují poměrně velkou vlochkost.
Priteplotách kolem nůli pak vločky
mohou na růstat až do velikosti několika centymetrů.
Tý jednoklodé vločky se spojují tak zvanou aggregací
do takvých přátům řekáme teda vločky
ale oni už jsou taký zoluký vloček
a to potom můžou býtčeba i důvou centymetrové.
Ledové krystali už v 17. století
faszcinovali astronoma a matematika
Juhane se Keplera.
Hlad s razel vodní páry.
Vytvořil s ních a několik vloček spadlo na můj kabát.
Všechny byli šestí uhelné s ohmířenými paprasky.
Pi šek Kepler ve své stati o šestí uhelné s něhové vločce.
Napsali přysvém pobytu spraze
jako první ale vločku vy fotografoval až na konci 19. století
americký vědec byl zem Bentley.
říká milada křížova.
Všetím vlastně šlenom o nákresy,
ale v on už uměl, jak byti mikrofotografie udělat.
Vedvacátem století se pak někteří větci
začali na vločky přímo specialyzovat
jejich výsku my přispěli i k tomu,
jak vytvořit s ních uměli.
V něm ale krásnou šesticí po vločku nenajdemé,
jak vysvětlu je Michal Valášek,
svaku ty strojní, čevel té v praze.
Ty bočky, které zlatím uměme vyrobit
uměvajtechnický s ních mají polovitý tvár.
Vypadají, tedy spíše jako zdran kapísku,
které zajenou škovcova, český rozhlas.
Ani nedostatek přírodního sněhodnesnéní překáškou,
téměř všechnali řážská s tředěska
už dysponují sněhový meděly, která vyrobí sních uměli.
Jakale vypadali počátky umělého za sněžování,
jakomu se to povedlo jako prvnímu.
Vyredská reporterka, které zajenou škovcova
a se ptala vydoucího ustavu mechaniky, bio-mechaniky
a mechanroniky na fakultě strojní čeve
u té v praze Michaela Valáška.
Počátky jsou tak, jak to ve bědějě bývá,
bezdeření pokus, nebo náhoda,
ve 40. letech, Kanadjan, Ray Ringer
se zabývá probléme letechský motory
a to je problém nám razy.
Stážil se vyrobit uměl nám razů toho motoru.
Ono se můto ten experiment nepovedlo
a místo, aby byť robil na plánovanů
nám razů na tých díwech,
toho motoru tak vyrobil sních.
První uměli sních, který byla náhoda exteríkal,
ale jak to bylo z prvním sněhovým dělem?
Opěteště v Americe.
Měli tři Američaní obchod z lížema
a obchodím nešel, protože nebyl sních.
Tak jednou ten vain pierz přišel do práce
a že k těm svém kolegům,
že výjak by se robit uměl sních.
Takže vzalej starou zahradní hádice,
kompresor a rozprašováč
a vže znu dovatáce 50,
jsem můz primitivní zažízením
sužilní stěvět těch části
podažel opravu i robic sních
a potou důgnu 50,
čtěže si první sněhové dělou
na světě necholipotentovat.
V československu se pak první sněžné dělo
oběvilo v roce 1965
v té onici v krušních horách.
Proč právě tam.
V té vníci měl robíhat
závod národní o týmu,
že opří právý reprezentat
se československá a nebo sních.
Ten užerský klub pořádající
závory pro národní tým se rozhod
že dovéze, která nebo získá
povolení možnost devyze,
že o jak tu ten krát sužité byl
aby dové sprvní československé sněhové dělo
z rakouzká.
Jak tu dělou ten krát vypadalo
a jak se sních tehde vyráběl?
Ten krát o než stačujeno koupit
to vlastní dělo,
ale jen by o k tomu potřeba vyrobí dostí
sužité zařízení,
vládí se, že tam dovérobeno
postaveno 500 metrů
potrubí pčívodu vody
a kompresorovná,
k celá strojovná byla postavená
a k tomu ještě na držna vodu
a čerpadla chvádící zařízením,
takže poměrně sužité rozsávé zařízení.
Technický sních už byl
ale v československu z námi
ještě přetím, než se oběvilo
sněžné dělo, k čebo se používal.
Tady v československu probíha
výskům, provezor chlumsky,
který byl profezor
kvalící zařízení a kompresoru
na fakultě struní,
čevelte v praze,
tak v roce 52
už začal by rábět,
měli sních vypraví se
pamětníci, že uměli sněhe pokry
o celej důr,
toho aréal techniké nakarové náměstí.
Je ten základní princi
výroby umělého sněhu stále stejní.
Ten princi bě stále stejní
musí aby potvazení důr,
a musí byj doním zčikován
potlakem teda voda,
která se rozpraší na
drobní kapičky a ty kapičky
tom potvazení důr,
vlastně se přemění
na krystalky aledu,
když jsou do smalí,
tak jsou to vlastně ty sněhu i vločky.
Dodává mychal valášek
s fakulti struní,
českého vysokého učení technického v praze,
tereza jenouškovcova,
český rozhlas,
a stále poslucháte vědu plus.
Ekologický a levní spůsob výroby
peroxidu vodíku,
vevinuli vět cysolomouce a ostravy.
Je ich materiál potřebuje jenom
sluněční energii, kislík a vodu.
Dosavadní výrobá peroxidu vodíku
ve užívá toksická
organická rozpouště dla na bázy
benzenu nebo toluenu
a také dráhe katalizátory z paládíhem.
Przypomenu,
že peroxid vodíku
slouží na příklad kde z infekci.
S vyskumníkem,
Lukášem zdražílem sem
v laboratorii centra katerín
v olomovci,
pravě otevý rá skřínku
a vytahu je jedno zahvyček.
Tak tady máme
ten fotokatalizátor.
Plegvyčce je taková
zelená tekutina.
Tento fotokatalizátor
bude moc použít
glokální produkci peroxidu vodíku.
Zajmé na v míste,
kde nemáte přistop
organickým rozpouště dlu,
či iným chemikalím,
znamená,
že sebavíme
v zásadě o místech
valečných konfliktů,
kde pří produkci
cehle desinfekčních prostřetku,
vám postačí
jenom sluníčko,
voda
a tentomaterial.
Roční terch
z peroxidem vodíku
se odhadoje na výce naš 5 miljard
amerických dolarů.
Látka se používá
mimo iné jako učina desinfekce.
Čeští větci
se její pokusili vyrobit
z dobré dostupných surovina.
Dodává vědecký
ředitel, kterýn
v hlomouci
a centra na no technologii
v ostravě radete zborílo.
Je to vět,
která se studuje
vlastně po 10-letí,
nicmeně do posud
ty látky, které dokáží
výužítes vnočně energie
a produkovat peroxid vodíku
z použítím vody
a vzušného kisliků
neměli tu výtežnost,
která by se bdyželatem
plůmyslovým produkcím.
To díš ten proces
nebyl konkurence schopny.
Čeští větci
se podle zboríla
takéme technologie,
která dovoluje právě
zjoužítím s vnoječního záření,
vyrábět peroxid vodíku
z vody a vzušného kisliků
z velmi vysokou učinosti.
Ta učinost ještě nedosahu je
řekneme rychlosti
a produktivité,
kterou bychom potřebovali
v plůmyslů
ale velmi sej bryží
a oproky všem
do posud vyrobení
mimo publikovaným fotokatalizátům
já se přiblížně odvářáli vyšší.
Práci tak kkonce
minuleho roku
s olemoucejoze
v čermák
český rozlas.
A znešní věry plus
už je to vše
od mikrofonu zdraví
a zapozornost
děkuje
lucevo palenska.
