Lithiové baterie fungují nejlépe v podobných teplotách jako lidé ?

Seďmeho ledná vám nabízíme naš pravidelný magazín

o vědě v vyskůmech a inovacích, a jaká jednešní nabitka?

Lityové batterie fungují nejlepe v podobných teplotách,

jako lidé, v mrazu jsou podle odborníku línější.

Proč se nedají nabíjad za níských teplot,

a problémy se oběvují v elektrickém vedení povýmeproč.

Do roku 200 zůstanou v největších evropských horách

jen asi 3% jsou časných ledovců.

Ukázala to studěje zveřejněná v časopisa Nature.

A v pískovnách na moravě oběvili větci unikatního křížence

lakušníku, což jsou vodní rostliny.

V čem je oběv důležitý.

I o tom budeme zahvílim Lovit, přijemný poslech přeje luce jevo Pálenska.

Věda plus.

Elektrické baterie při teplotách pod nulou funguji hůž,

a může za to chemie vysvětlují odborníci.

Na příklat naberounsku jsou teď v mnazivém počasí,

mimo provost s dílená elektrokola a to právěku li baterím.

Mnazivovšem nebívají pro baterie úplně nebezpečné

a většinou se z nich zo tavi bez následku ukazují vyskomy.

S môla bohatoži, kde se testujou baterie,

testujou se ich kapacity i zavuznék podmínek.

Teď máme klimatický komory.

To připomíjá lednice a triubu zárove, že to...

Okémko to má kotruba, ten nítře vypadá kotruba,

ale kde straně to jaka kladnice.

To vůres píšle dnice přesně tak je v tom tepelny čerpadlu.

A velhé zínami na fakultě elektrtochtické če ve UT

ukazuje přístroje na který seda

i testovate nejrůzníšší baterie

za níských rysokých teplot.

Ktomu patří ta irletestr počíta čový systém,

ktevej ty baterky cyklický vybí a nabí.

Žluta zelená červená to tady hářstv.

Třídaj se s třídaj se tady mezi svoj přesně tegelety

tříbar ve její řluta je pauza, červená je vybíjení

a zelená je dobíjení.

Tak jak se vykávit o problikávat,

tak vlastně ty baterie jsou cyklovaný.

Trzeba minutu se nabíje, minutu se vybíje.

Když té plastikle jsou podbot mrazu,

rítilvé baterie v telefonách nebo elektrických vozydlech,

jakoby stráceli dech.

Pristroj s nimi nevidrží fungovat tak dlouho,

s nížuje se výkon.

Ta baterie začné byj takoby nejzčečesky slovou lina.

Nechce tu energi zpadky uvolňovat,

protože ty chemické věkce jsou spomalení

a díky tomu ta baterie se přivětší zatěžích

bude tvářeď žímá menčí kapacitu.

Jímáte před sebou graf s různými barevnými křívkami.

Zavislost kapacity baterie na teplotě.

Ten hle konkrétní ty batery, který jsme si tady jako přiklat půčili má

někde při těch pětar 20 stupních kapacitů

skovéš se tam perhodějín.

A když stý ochladěli na?

Když jsme na nulé,

lostáme se někam k 5 perhoděnám

v fýminus 20 to ještě klesné,

ale je tady vidět, že po užitelné graf

začíná někde utinuli a potounulou topak

poměvňa rychle a rapidně klesa.

Když se rozmajitě k minus 20, což je teplota,

která se u nás teď zimě obyvuje.

Minus 20 je modrák šivka,

takže jsme na 4,5 a perhoděnách

z nám kejch to škoro 6,5,3 tinku.

Kdy se baterie znovu zahrěje,

obvýkle bude fungovat zase dobře.

Ukázatel nabítí někdy začne ukazovat

více čárek než v hladu.

Ekstremním razyby přesto batery je mohli poškodit.

Takže jsme to tady skoušeli

a stli jsme teda izahránit se tý baterky,

byli to mezi, který byli zahranou

toho, co dopojíčový obcet.

Pokud je nám mělo minus 40, tak jsme jeli někde do minus 5,50,

do minus 60, už tam začínuje znikat varový deformace.

O pravdu nebezpečné by bylo

litěové baterie v marzu nabijet.

Na příklad nabiječky elektromobilů

proto teplotu hlídají.

A na před baterii zahrějí nabezpečnou teplotu.

Jine nabiječky si jednoduše vypnou.

To zase můžou znat neskadě o nic na stavbě,

který budou dělá v tomhle tom počasí,

pokud si přinesoutové tačku potom do tepla

a chcějí dobít, tak ta nabiječkaj odmít ne nabí.

V tomu učním nářadím není vlastně,

že hádnej system tévý předekřál,

tak jsem musí počka v té prímysnosti do kutat teplota

týbatevky nestou pne.

Gdyby tam teplotní ochráná nebyla

a baterieby se nabijela za níské teploti,

mohlo by se vní usazovat kovové litium

na nežádoucích místech.

To můžem přibli, že zase těm slovám lini

té ve akce nechcej pro býháta

pro býhaj blisko těch elektrôlot.

No jo je nomžete kovový litium,

a ono se začné postupně skládat

a začné vytváře takový jehlaný egličky,

který nám propichnu separáto

a protože litium je vodíč

vysletkéme v něc níské a to volký problém.

Podchalzená baterieby se pak paradokstně přehřívala

a to je nebezpečné,

jak v našeme vysílání popsal chemik Jan řítka.

Elektrolyt je na bázy organických látek,

majní níský bot z planuti.

Teže dí se ta baterie

v nějakých havarýních stavech začné přechřívat

nebo vyskratuje,

ten elektrolyt může zachoret

a ta baterie může opravdu bude zachoret

nebo vypuchnou dokonce.

I jiné druhý baterijí mývají

v mrazu potíže zdobyjením.

Olověním baterijím

v autych se spalovacím motorém

si cené hrozí skrat.

Za to nemusí zvládat časté startování

a když jsou velmi vybyté

může v nich zamreza to voda.

Martin Serb Český rozlás.

Mnáz a zímní počasí

nesvěčí ani elektrickému vedení.

Za níské teploty se sice

fyzikalně snížuje odpor

ale ta to výhoda se podle odborníku

praktický neprojeví.

Co se může za současného

počasí z vedením stát

to teď přiblíží zdeněk Miller

z fakulty elektrotechnické

českého vysokého učení technického

přejvám hezký den

výtejte ve vysílání.

Také hezký den

Pane Miller

může byt nískáte plota

sama osobě problémem

pro elektrické vedení.

Tak nískáte plota

sama osobě pro elektrické

vedení pokute

spravně námontované

odstatě nepředtavuje problém

bože už te zmíněla

že to vedení

v tuchvíli bude

lespe hodívější

to je si ce pravda

ale on to vedení

bude i krátší.

Co se jedan z tých problém

kterými řešíme

a proto si všimněte

že například vedení

vleje tě vykazujem

nogém větší průhy

pnešvedení

těch zímišně sítví

že to vedení je

vlastně lámontovano tak

aby

vzímně vlastně nedošlo

k nějaké můjho mechanitkém

poškození

ale teď se bavíme

pouze o vlivu mrazu.

No a co tedy ty problémy

spůsobuje

v zímišně sítcích

při velkých mrazách

když to není

samotnáta nískáte plota.

Ono vlastit to groči

vzímních problém

nevzníká právě

při těch velkých mrazách

ale vzníká

paradocně při té plota

kulem nůvystupniu celozeja.

Tě na to vedení

nám začně vzníká

nám raze

a ten nám razek

sam osobi je

jednak je mechanitkém

za tížením toho vedení

tě na to vedení

můžu mohoby

ká připlat

i jednokitilogramu

na metr

dalatí toho vedení.

Cošeně, co co ten vodíč

musích to chvíle vlastně uné

to je jedna vět

to je vlastně

spatě tká za aležitost

a zárovej na něj začné působy

pítr

a ten vodíč

na jednom začného

vat mechanitkém útonějí

na to nešmodiní

v letních měsi

tříbe z nám razek.

A že takový

podom

párgon?

Pokračujte prosím.

Tam dochází

potom k takovým velmi

zajímaví mechanitkém je mům.

Prože ten vodíč

na který zároveň působí

nám raze

a vítr. Tak ten nám razek

na to vodíč

neníš celo dokonolek mula tý

ale začné vytváře

takový zvláští tváry

který připomí na nakřídlone

ta dla.

A dochází tě vůk, které můžikáme

odbodně tánčení vodíčů

což tak z ní

zajímavě

ale ono to pro nás je poměrní

režitová za aležitost

prože vlastně působení

toho větom a zárovej

nám razek. Můžest

působy

kte ten vodíč začné vybrova

a samozřejmě

že to věst vezdkně

a tím dalším problém.

Gdyž tě změnil

nám razu tak jako

lajkový

mě napadlože

nám razav

znikné poprzedchozí

vlchkosti

to znamená

že, když jsme mluvili

o tom, že nískáte plota

sama osobě

problémem není

tak ale

vlchkost

v kombinací z nás

ledným zmrznutím

a si je

tím problémem.

Je to tak.

Przešně tak.

To je, když si představí

to takový ten

těžký s ní

kulem teď

tohle tyte velké s níhovločky

měrně velká

masa záči, že

takto je přesně problém

tych vodíčů

to znamená vlchkost

tak teplota kulem nůli

kdyte nám razu

kte krásně nám tvozí

zároveň

jak ta teplota

s nímí kulem tenůli

tak toho vznikají

části ledu

tak to samoziní je

největši problém.

Nekdy se stane

že tak zvaně

spadne vedení.

Když si představí

mějak technici

někde vzasněženém

kerenu

takovou závadu

hledaí

tak pomáhají

jim v tom nějak

současné technologie

protože ty

zase jak jsme

slišeli v předchozím

při spěvku

v podstatěm

moho být zavislé

na baterijích.

Tak

většiná technologie

které měmát

energetyce

k dyspozyci

tak jsou části rozvoden

a nebo jsou

částnia

týšek těme jiných

typu celku

kde to napáň máme

k dyspozyci.

Měně máne

ale spondř jedné strany.

Takže měm máme velikou

výhodu, že pokutastitě

dostatečně můrurný.

Tak tam máme

k dyspozyci technologii

které mežikáme

fulklokátor.

Cošelokátor po ruchy.

A ký technici

deská v přesnosti

na nějaké desitě

a štovky metrů

toho schopní

ještě hůbecné

švědou

vstesle základny

zíství kde ta po rucha je.

No a

už se takém

lujo tak zvaných

hytrých sítích.

Mho zabranět

tomu, aby

po rucha

sítě odřízla

nějakou její část

což se

třeba stalo

v Betlině, kde

umyslné poško

zení jednogo

mostu odřízlo

několik čtvrtí.

Tak my

samozřejmě

musíme se na to dívat

mě nemáně vydvůrovina.

Jedna je talo kalyzace

to už vlastně

jednastěch i trí funkcije

a pak je samozřejmě

to odtranění.

A to odtranění

uměkterých

typu sítí,

kde uděla

automatyzováně

po tomu

to můřikáme,

že tak zvaně

cel výlenk jako

samocholítí se

kde tu porouchanou částama

odpojí izoluje

a zbitech sítě

zůstane v provozu

to je samozřejmě

také možné

nic méně

tak to pologie

te sítě

to musí umožněvat.

To znamená na příklad

to pologie sítě

tak je tak půry to vedení

vlastně vedé.

Tak českých podminkách

je běžné

na příklad tary spraze

je do každého

místo jase

umím dostat zvíčestran

to znamená

pokudujedek nějaké

porusě

i kdyby tam nebylo

dostatečný dostatečné

množ tví těch automatických funkcí

tak minemáně

ti technici

jsou skopný v řádni

a tých 10 minů

tu porouchanou část

izolovat

a minemáně připojit

ten zbite tě sítě.

Závěrem

bych se ještě

za sebe a za

mě porobné

posluhače optala

na takovou praktickou věc

so byste

poradělo pokud

s méně kdy naštvání

když na příklad vlakové

soupravy

nefungují

jak by měli

a souvisí to pravě

z elektrickým vedením.

Může vůbec

do pravce

něco dělat

a něco víc než děla

musíme se smířit

z nějakými zpožděním

nebo vyřazením

v a go nejapodobně.

Tak samozřejmě

za sezáleším na tom z jakého

důvodu, k tomu vyřazení

nebo z tom přerušení

provozu došlo

protože trolyová

vedení

jsou samozřejmě

také elektrická vedení

a inaní zniká

nám ráza.

Takže musete si všimou

že v zinních

ideálnych teplotách

kulebnuj,

když je třeba hlustám

mohá nebo smířiní.

Tak vlastně když ten vlak

nebo tramvá jede.

Tak vidíte,

když skry, a to je jeden z těch

prvodních jevům,

ne dokonaleho spojení

toho vlastu z toho troly iní.

A samozřejmě

to vět nežádu tí.

Tuchy je ten system

nechumbuje tak jak by měl

nic meně, tak přírode nástom

to umíkřepra.

Dodává

Zdeněk Miller

s fakulty elektrotechnické

pro vora za zajímavé informace

na slišenou.

Na slišenou.

Poslucháte

vědu plus

pulhodinu o výsku mech,

vynálezech

a oběvech,

které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu

plus tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových

aplikacích.

Alepskej ledovce

a ližování na nich

bude dokonce

století minulostí.

Ukazuje to výsledky

studie podlektaré

do roku 2000

zůstanou

v nývětších evropských

horách, pauze a si 3%

současných ledovců.

Studie zveřejněná

v časopi se

nejčer se zabývala tím,

kolik ledovců,

během tohoto století může zmyzet,

podle toho,

jak moc se planeta

bude nadále oteplovat.

Co to bude znamenat

pro ledovcove

oblasti, to teď rozebereme

s biološkou

a polární

ekološkou

z přírodovydetské

fakulty-univerzity-kárlovy

Maríša Batskou,

výtejte ve vysilání hezky den.

Hezky den, děklu doto zváň.

Paniša Batská nejprve

taková obecná otázka, jak může

v praksi vypadat to, že ročně

z mizí celosvětově

třeba i tisíc nebo

i pár několik tisíc ledovců ročně.

Jak moc se pruměňují

takové oblasti jako

třeba zmíněné alpy?

A no, ledovce jsou

takový dobrý dizuán

ukávatel toho,

že se na naší planě

tě duchávy k velkým změnal.

Jde se a si úplně nevšímnou

toho, že se planeta

o teprí opáde se tím chtupně.

Ale všimnou si toho, že ledovce,

kterému třeba je zí

pravydalně na výleti,

nály, že

v krajně bude býrazně

ubyde nebo úplně zmizí

a nebo to můžete krásně

lidem vlastně ukázat

na fotografí.

Ady se můví o tom,

že mizí tisíc ledovců

současná hvíly

souto spíštov,

kelo do vzuročně,

ale do budučná,

by to skutečně mohli být jednotky tisíců.

Tak to znamená, že velké,

množ tí hlavně měnčích

ledovců po celém světě,

se postupně,

spenčuje, zménčuje,

na tolik,

že překročí učitý prách

a může vlastně nezáziváme ledovcem.

Adyž do té krajně přímopudete,

tak vytam,

často ještě vidíte nějakou,

jako velkou ledovou masu,

ale ona se postupně

rozpadá mizí

a zač nebyt vlastně jako napelněvána kamení.

A v alpah,

které jsou námosně nejbližší,

co znamená,

že přicházíme o mnoho takvých malých,

ale pojmenovaných ledovců,

které tady je doprzeznají

a proto přebo,

i vlastně nezkávneš,

ni době jako měsně oboval,

ale často to vní mají ho dně jako silně

a i symbolitky se stěme ledovcíla učitím,

že nekím,

že pořádají různé pětní akce

a takové pořby ledovců.

Ta studia, kterou změnujeme,

tak se jesse jsem to spravně pochopěla liší

odřívějších tom,

že se zabíva více než ubytkem

masy ledovců,

ubytkem počštů ledovců.

A zajímám je,

pročě vůbec důle,

že to je zabívat se počtej

treba imenších ledovců.

Je to takový trošku jiný pohlednou,

jak říkáte,

večí na dofadní študí,

se kuká na to,

kolik ledovců ubyva,

tady stráta oběmu a plohy,

což je poměrně dost klíčový,

jako odhatrů,

stuhladěně o cánu

i na protokolik vlastně v vody

třeba bude ubyvat

v řekách labně v letě.

Tak varle,

třeba globalní sinteza

vyšla lovně

a ta ukázala,

že třeba alky stráci

vlastně z ledovcůvých regionů,

zdepatená svěle do svých regionů,

které si definujeme

mizí vlastně té alčkele do vcennej

rychlý,

protože strácily od roku 29%

svého oběmu.

A tady,

v studě se na dodívat

trošičku jinak,

nepná se kolik dohole dostrátíme,

ale kolik konkrétně těrletěch

malých ledovců,

na světě přes 200.000 ledovců,

a je to do užitej míry trošičku

takový anthropocentrytký pohled,

koukáme se na to,

kolik jako

jedno pojmenovaných

jednotek zmapy úplně zmizí

a postatě je to

to užitej míry,

to asi projdy trošičku

zrozumětalnější,

protože ty ostatně studium

loví o nějakých,

jako vlastně abstractnější

takové, takové doplnějní.

Čili,

abych vám spravně porozumněla

mizení většiho počcu menších ledovců,

nema,

nějak jako výrazně jiné dopady

než mizení,

treba pár velkých.

Nema, nema,

to prosty jiné dopady,

má to výc regionální dopady.

Jaka souještě nějaká připadná

další specifikastřední Evropy,

a konkrétně Alp,

proto jiným oblastem

z výskytem ledovců.

Je to,

jak jsem říkala,

vlastně je to jeden devate náci,

těž jako byle do vcových regionů,

a je stativistý,

a se tím jako předměvropou

pravnou myslíme Alp,

proto, tětím,

mizíme švícarsko-grén,

nejvíce těchledovců

a přištěná ced pojmanovaných

ledovců,

což je nejvíce,

které zeměch Evropě,

a to,

jako nejsou nicím stativitké

pouzesou,

které vidět to,

to odstáván,

těchledovců

je v podstatě nejvíra vnější.

Je to dano tím,

že těle do vcovůréla tyvně malé

a souvréla tyvněníších

nadmořkých výškách,

co znamená,

že jsou překlivější

vlastně na změny klimatu.

Ten důvod,

proč těle do vcov,

alpách otávají,

je hlavně proto,

že se pro důže obdověletního tání,

zruba u nějaké

dva přítí dny,

a pro tějme druhé polovně

20. století.

Zároveň,

vám chtějí stáva,

že třeba docházit

nějakým velkým dolnám

da děrná začátku letní sezoné,

třeba včernu

a tyledovce úplně stránívních,

a tásně váp,

když kápotom mizí

a v důsledku tyledovce

tají zlasně oto rechlejí.

Gdyž jsme změněvali,

ono studi tak mě zajímá,

jak velké

jsou rozdíli,

myslím tedy,

jak velké rozdíli věci

spohčítali

i v těch různých modelech podle toho,

jakým způsobem se nakonec

plneta oteplí,

pokud se zastaví oteplování

na úrovní,

jedanapůl nebo dva stupně,

tak jaký by to bylo rozdíl,

vůči to mutání ledovců

o proti jinými rám oteplaní,

nejaké mu vysímu.

A no, no,

ní se tam vlastně teda studi

zavývali podpředit,

jak obyž těžme,

a myslím,

že se náři tyš,

což ten nenespraně tých jeden apůl,

což je

tapaři skádo hodak,

a pokud bychom vlastně,

že udřeli to to oteplaní,

tak to je zgruba

se podářal zahrání,

zgruba polovinu,

vlastně těla tě hodských

vladovců,

tím nemůvím o polovině

plovky,

protože pro se,

nemůvím,

jedná polovně ledovců.

To ale se nás,

který v podpředě nerealistit,

tak já prostě oteplení,

třeba já už na podpadě překročili,

přitom největším,

největším,

oni tady počitej se štěžme

tu tím otepaní,

coši něco kam jsme směřovali původně,

a co se porážlo dí,

když jen vlastně klimatickým poli

olytkám změrně,

tak by zmyzala,

tak by zmyzalo těhledovců

podstatně více,

podstatě,

ten věřlásně úplné vymyzení,

většiny těla těch měnčích

hodských vladovců,

protože mohlo podstatně většiny hodských

hodských vladovců.

Který měme,

no, pojdejte.

No, pojdejte.

Ne, jenom na závěr se ještě chci obtat

předpokládám,

že přírodá se na takové změny dokáře adaptovat,

jako se moc krát adaptovala na různé změny

v minulosti, subspecije,

ten vývoj,

je vždycky nějakým smůsobem dopadné.

Ale co by bezprostředně,

to my zení ledovců

mohlo znamenat pro ekosystem

v alpách připadně iných ledovcových oblastách,

bylo by tam něco radikálního,

co bychom pocítili.

Uřítejá se to nejradikálně,

že je to, že je to velký zásotní kody

a hlavně tak výstablení zásotní kody,

za tím, co ten v nich je důležitý vlastně na vačátku sezony

a ten v nich se může mě nětkostě v závislosti,

jako naletech imnosti sřeba deštěvé vody,

tak ten ledovět hodně vykryva

je zásobárnou proty alpskéřek,

které potom napájí,

ty zalkéřek,

které napájí vlastně ty ní ženy,

vlastně tka lez Europie

jsou důležitým vtrojem vody

a předbokárasi, že přebo v massivu

ale to řekáv, a vred dokonce,

vlastně tohoto století přebo příde

u nějakých 35%,

svého průl toku,

za tím, co může něná opak si ten průl toch vyjší

protože bude více,

tešte výsražek,

proti v sněhovím.

Uzavira,

Marije Shabacká,

Biološka,

Apolarní,

Ekološka,

sprído do věrecké fakulty,

univerzit, ty Karlovy.

Těkujeme vám,

za rozhovora,

mějte se moc hesky náslišenou.

Děkuju,

a hětka odpovná.

Stále poslucháte,

v jedu plus,

na staněci Český rozhlás plus.

Čeští botanici oběvili

chybějící čánek,

v poznání toho,

jak v přírodě vzněkají

nové druhy.

V zatopených pískovnách

na střední moravě

našli unikátního křížence

lakušníků,

což jsou vodní

prostliny přibuzné priskyrníkům.

Mají složití evoluční vývoj

o vlývněný křížením

mezi druhy,

a změnamy výhy

genetické výbavě.

No a díky těmto procesům

vzněkla také většinat

nesaznámych druhu.

Dosud, ale

chyběl dukas

o křížení mezi původními,

genetický záklatními druhy.

A je to témá

pro zdenika kaplaná

z botanického ustavu

akademy je vět

zdravím vás,

který té ve vysílání plusu.

Dobrý den.

Pane kaplané podméná

uvod představit o nila kůšníky.

Jak tyto vodní

rostliny vůbec vypadá

i jak jde se u nás

v česku na házeji?

Jak už té spravně

se klála kůšníky

jsou přibuzné priskyrníkům,

priskyrníky jsou

sucho zemské rostliny,

znamě na přikat priskyrník

prótky, což je

řuditě k letoucí

rostná vyskytovíci

se na laukách.

A ty lakušníky

to je jedna evouční věte,

která se z priskyrníků

vyvinu, a která je adaptovaná

na život evodním prostředí.

Pokud tedy posluchatší

niekdy viděli na rybníce

nebo připohedu zmostu

do řeký býle k letoucí

rostliny byly to patrně

lakušníky.

Lakušník,

který stevi teč

nouvě oběvili

mábyt křížencem.

Takže vznikl tak,

že se dva různé

druhy lakušníků

skřížili,

jesli jsem dospravně pochopila.

Můžete ten proces

mezi druhovego křížení

v přírodě popsat,

jak k němu vůbec dochází?

Běčina druhů

v přírodě se kříženom

o mezeně, a kříženci

bývaj sterylní.

Mezi druhý to tiš,

jak zisuje reproduční bariera,

která udrežuje

jednotlivé, evoučně

jedinyčné druhý nadale

o dělené.

A občase

tato bariera

pro mý,

když kopilení dojde

nikolispylem

stejného druhů

ale druhý neho.

No, ale jak moc

jiný druh musí být

aby už to možné nebylo,

kde je ta hranice?

To pravě

za ištvíty reproduční bariery

a je to hodně

druhově specyfické,

některé druhý se nekříží vůbec,

některé se kříží o mezeně,

některé čostí.

Je to v velmi rozličné mezi

různými druhý.

No a jestli,

že se lahkušníky navzájem kříží,

tak je to třeba

i důvod pročeta

to skupy na rozlin relativně

dost pestrát.

A no, je to

většiná druhvé

diverzitila kůšníko,

kterou pozorujeme

v třírodě,

zniká v minosti

kombinací několika

evoluční procesů

a takoutu klíčovou

roli stehrá

pravě křížení

v kombinacice

z násobedním denetické informace.

A tyhle nty

původní druhý

se nezvísku tý

převážně výžně

Europě,

která nebyla tak vyrazně

zastražená klikmatickým

změnamy během

z třídání do pojedových

a mezvedových

se tím, co poplote

ze severnější

části Europy,

zniklí pravě

tím křížením

a nás cedím rozřízením

těchto evolučních novinek

na cevé.

Mechanismus

křížení

vůbec to, o čem mlujíme,

se my zdá velmi

podstatné

pro pochopení

vůbec našelho světa

a životní obrostředí.

Ale v čem je

ten to

váž konkrétní oběf

nového křížence

lakušníka únykatní

co vlastně přináší

do toho poznání.

My jsme

dosud v přírodě

pozorová jenom

výsledky

těch evolučních procesu,

které probíhali

někdy v dávné minuosti.

Kevzniku

nového

druhůk křížení

musí byť spaněno

několik podmínek, musí bydho

neprostředí,

musí z tam podkát

vhodné druhy,

musí kvé

stajnou dobu,

musídujit

k mezi druhovému

opělení vzniku křížence,

ten je nejzil esterelní

na sredě musí dojtkov

dovení podnosti a tak dalé.

My jsme na zakadě

seklenování DNA

rozpoznali v nešních

lakušníci

genomi více druhů

ale překlapivé

bylo, že přírodě

nebyl dosud

vůbec nám ten kličový

první krok,

kdy se skřížity

zakadí druhy.

A ten se právě

podářeho oběvít

a popsa ta šteť

a tím se potvrťa

hipoteza

o mechanizmu zniku

genetický složitějších druhů.

A čím je tedy ten

mechanizmus

jak se je charakteristický

co s té vlastně oběvili?

Příšli jsme právě

to, že k tomu

potřeba tak kombinace

těch podměné,

kterou jsme, kterou jsem podstalo.

Ta tady to býhala

patrně v rane

době

po uslupu

etovce v rane

pozglaciálu

kdy v vzezdejší krajně

bylo více

v hodných bylo topů

taková mělka

s čistou vodou

a rátyvně nískoudi

versitou

a jak to býhalo

odtávánil

etovce

a postun

na seber

a otepování krajiny

tak se jsem

výžní častě

v ropy dostavali různé

nové druhy

a ty, jak se podkávali,

tak se začínali křížit

a něco porobného

vlastně se stalo

ty kanate

na té

sprzední moravě

kdy v té

opiskovná

kresota

jezera

v piskovná

v čistou vodou

tak se tam dostavit

dva druhý, které tam třížili

které tam třížili.

No a závěrem

dá se říci, že

mezi druhovým křížením

vznikl a věčina

druhu rozplin?

Mezi druhé křížení

u rozplině

není úpeně vzácné

hodně se ale

liší na vzlední

osu těkřížencu

věčina

není života

schopná brzozánika

některí dokonce

i vykvětov

ale jsou sterelní

takže nevitpářej se mená

je to vlastně taková

s tlepá

vývojová věte.

A cevím procesem

od křížení

až povznik

z celá nového druhu projídínom

malá části křížencu.

A výsledkem

z celkové

diverzity

rozplinit z niklo křížením

asi oko

20% druhů.

No dává

zdeněk Kaplan

z botanyckého ustavu

a karemy je vět.

Děkujeme moc

za rozhovora

zajímavé informace

na slyšenou

na slyšenou

a znečního vydání

věry plusuš je to vše

za pozornost děkuje

luci jevo palenská.

Na slyšenou

a znečního vydání

věry plusuš je to vše

za pozornost děkuje

luci jevo palenská.