Na Světový den boje proti rakovině otevírá pacientská organizace Hlas onkologických pacientů v Praze nové centrum

Tina magazín ovědě v vyskúmech a inovacích tentokrát z datem čtvrteho unora a tady je naše dnešní nabítka.

Na světo výden bo je proti rakovyně o tevírá organizace hlas onkologických pacientů v práze nové centrum, bezplatně nabízí zázemi, informace i podporu napříčdi jakno zami.

Zna 10% onkologických nádorů stoji genetické dyspozyce, jak to to zištění českým věcům pomáha.

Jakby se dala zvýšit kvalita života studentůlekarských fakult, abyím ubylo stresu před nášejí císný mělé pekomunikovali a zlepšilase i organizace studia.

Jak vět cumpomáhá z brusunový skapalňová čhelya v práze, a proč se vředce dí v posledních letech opakují massivní úhyny ryb.

O všech těchto otázkách dnes budeme mluvit, přijemný poslech přeje luci jevo Pálynská.

4. unor je světovým dnem boje proti rakovyně, spolek hlas onkologických pacientů proto symbolický právě dnes v práze o tevýrá unikátní centrum pro pacienty z rakovynou.

Pomužejí mlepe porozumnět jejich nemoci, dotyršová domů na malé straně tak moho přít pro rádů na terapy ale treba i en nakávů pacienti na příčdě jak nozami.

My sme se rozřížili všude možně, a první taková věc co smáš těli, aby to bylo mimo nemocnici, aby to bylo veské prostředí, aby to bylo zajímavé, aby se jsem třeba rydy chcieli pudívat.

V historických prostorech třešová domů v části mychnu v palac předkyně z polku hlas onkologických pacientů Petra Adámkova.

Domika, dvěře, donového centrahop.

Pak já, teď otvěrám dvaře, vcházíme do vnědř.

Pak je taková mala přeciňka z našim velkým logem.

A je tu krřesíoko, a velka skleněná koule smíčky, hopíky.

Ten náze v hop vznik jako skratka na zvůvašeho z polku, tedy hlasu onkologických pacientů, které z družuje pacienty se všemy deagnozami.

Snážíme se, a chceme 5 centrum pro všechny deagnozy pro všechny pacienty.

A to je práve na nás, možná to unikátní, že vlastně napizízíme pod moca podporůvšem bez rozdíru na jejich deagnozů.

A u nás opravdu existují centratřeba vřině a ke nemocníci, nebo v nemocníčím prostřeji.

Ale vysloveně pro všechny deagnozy centrum pro všechny pacienty, my mo nemocníci neexistuje.

Vidumáte několik místnosti vidímy trapeutovnů tady zasadaci místnost, kde planuje ten nejruznější semenáře.

Můžo se tady, třeba třeba cvětší děchová cvětší nebo možná joga.

A to je vlastně takové centrum, které toho našeho centra, takže tady se breme vřiní scházet.

Hned védle je růžowa místnost vyla děná do detailu, to slouží jednéz členských organizací spolku.

Tak zvaným Beliskám, mladým ženám s rakovynou prsů,

které tu na hází prostor rozdílení a podporu.

Jedno z nich je ilýn dá převrátilová, která sama prošla ležbou,

a chce pomáhat ostatním ženám podobnou skušenost przekonat.

Belisky prvně znamená je velmi dobrý, kamarátky, lepší kamarátky,

jsme takový dba binec, kde se vlastně jako s házíme

na různych akci hvorkšopech, cvětšení, terapích, hodně onko pacientů,

prostě bopský slat, je to docky takové,

a takže vlastně člověk má poce, že na to není sám,

cože je heslobeli se, knej si na to sama opravdu,

je to tak, jak to heslo je.

Žený s rakovynou prsů se v prostorách

hopu budou shrázet v konkrétní den, a to každý čtvrtek.

Od 10-16 hodin se se může přít,

uvaríme vám čaj ček, kafíčko, co uretech tít,

najdete tady v lidný sloho pochopení,

a můžeme si tady probrát úplně všechno úplně cukolev,

protože tím, jak jsme tady všechny pacientké,

tak, když jsem níkdo příde, ať už si to přímo pacientká,

nebo irodění příslušník, tak se dokážme na ládět na toho člověka,

dokážeme můňa, akým způsobem empatický pomoc po povidací,

a těm lidem to pomůže, a následně to pomůže je naám,

protože tak máme takový ten pocit, že jsme udělali dobrou vět.

To ve centrum hop není jen místo, kám si je možné přít pro informace,

ale je to taky prostor, kde se podkávají lidé a jejich příběhy.

Na vštevů je lepší si předem domluvit idealně přezvěp hlas pacientů tečka CZ.

Karolí naburdová Český rozlas.

A v následujících minutách na témá na vážeme,

genetické predispozyce stoji to těž až za 10% nádoru, potvrzuji to česká data.

Nový projekt, ček Jinom, teď poprvé mapuje genetické zvlášnosti, české populace,

a pomáha tak lepe odhadnout dědíčná rizika i možnosti prevence.

Projekt vznikl z inicyjati vývětců s ustavu molekularní a translační medicíny v Olomovci.

A vedeho ředětel ustavu a lekarský ředětal národního ustavu provískom rakoviny,

Marian Haiduch, vítejte ve vysílání, pěkné odpoledné.

Pěkné odpoledné.

Pan Haiduchu část onkologických o nemocnění tedy vzniká v důsledku,

gredetických změn, které si sebo nesemé od narození,

u kterých typů nádoru na něj lekáří náražejnej častěj.

No, na skudečně zrobá do 10% nádoru celko vět se odhadnout díčném podkladě

a jsou to nádorý vám i častu jsou to právě dach, do presovájčníbu,

některé ty v nádoru prostat, týtou stého střeva a konečníku.

Takže to jsou právě podobní týnej častější, z trími sebo stělo, to by se dkávám.

Ovluvám se, že se nám zhorušila velmi technická kvalita našeho spoujení,

pokud je vává vši mocyně, jak pohnout telefonem,

nebo se posunout prosím, udělejte to, já přejdůk další otázce.

Zajímavně, jaký je rozdělme se gynatickými změnami nebo gynatickými

dispozicemi, se kterými se člověk narodí a těmi změnami,

které vzniknou až během životá pro to, že našege nejmutují.

A my to tak, našege nejakou zromálních bunkách v nermalních tkách,

nejakou fyziovovickým utují, a pokud se podobné ty pímutat sjevasní v jedi

od tohlednou zrdíčiu tak vlastně dochází dnastopu,

těch předná dorových a nádorových rizní jednoch měchlej,

a právě se to projevě tím, že tak to postiření dínci

mají vyskipat v častníším věku, to znamená dalmi často

potvědá 30-ty jero kriota, a na kdyby to jimou nádoříníkoliv

pouzele jednou místě, ale to rizíko postíhu, jak větším,

kdyby to posti organu.

Vyprí ve zdravé populáci nachází tez gruba útří procent lidí

závažné genetytské rizyko, které je klinických řešitelné.

Jak obtížná jednesty to lidí zachytit, a dostat do systému preventivní péče,

na kolik se to dáří?

Ano, to je jsme mě poslojenitialní data,

bytří procenta odpovíde i na jenom nadrovým,

a tím je nadrovým.

A tím je nadrovým.

A tady se dál dátnou přeskvé rapublice,

se bude pohybouvat nic šistavky tisítov,

který majíko organetytské rizyko.

Iné mala čávcí z nich, ojtenit jsme nělítit proti.

A poptatě, a je to o tásku,

to hodnáctí tady přeržví její nové riznostická sekrenační technologie,

lenují se živostní a tož,

bude výde dostupnášit pohodnáctí,

a to s pomořeně taku možný ve nastavení

vlastně individualizovaných skrynyngových

nebo preventivních prohlýdek,

u těchto o stvastřílem zavráně z dní.

Toho stvastříli paně s těko.

Já jsem moc omluvám,

ale onovém projektu Ček Jinom,

který má pojegedetické zvásnost

vlastnosti české populace

a pomáhal peodhadnou dědíčná zdravotní rizika.

Bude me muset z lekarským radětelem

národního ustavu pro vyskou mrakoviny.

Maria nemhajdu heme mluvit,

někdy v budoutnou, někdy příště,

děkují vám proto tochvíli,

bohu žel technické spojení,

je na tak špatné úrovní,

že musím naš rozhovor ukončit.

Měte se moc pěkně

a nás lišenou někdy příště.

Nás chadanou.

Prolem.

Příště.

Poslucháte

v jedu plus magazine

o vyskomech, vydě a inovacích.

Více stresu nevhodného chování

a špatná organizace studia,

ale také vysoká celková spokojenost se studijem.

K takovým závěrum

dospělo dotaznikové šetření

na lekážských fakultách Českých univerzit.

Doznačné míry

specifickej studíní prostřední na medicíně

není vždy přívětive a přátelské.

Ozměnu se snaží projekt Kultimet,

a nejen o tom,

teď budeme mluvit se sociološkou

a statistickou Kristínou pospíšelovou

ze sociologického ustavu akademije vět.

Vítajte ve vysilání dobrý den?

Dobrý den.

Přeba.

Panie pospíšelová,

pročte se vůbec protento pruskom rozhodli.

Jakou vypovidací hodnotu

má,

kolik napříkat respondentů

se donějí zapojilo.

Podnět proto tošetřeních

postatě se zeslěl

nemocníce od konkrétní,

ale kážky, která se

učastný také výoké

na alekářpíš fakultách

a tenás opozorněl na to, že to nevypadá úplně dobré

a říkala udělíte na to projekt.

My jsme tomu úplně nevěřili,

ale řekl jsme si uděláme na to věrecký projekt

a výsímé.

Jistli je pravda,

že na alekářpíš fakultách

je to situacerálně horsí než jinde.

A vyspov práci

z Aysikem

neoslovély

inčestitě předstudujtí

do toho šečení stoupilo.

A okravdu se nám potvredělo,

že těvá kářpě fakulty

jsou velice specificke.

Jak se zmínila, tak je tam obrovská

spokojenost tím studěm,

je tam velká míra

i stu ti, že si děbrali spravní obůr.

A vysoká jsme slupelnost,

ale na druhé straně

je tam ekstremní časováná ročnostou studia.

Je tam hodně stresu

a je tam hodně se, když můdy

skrimlí na co Ašikami

z porovnání zimí obůr.

To je zajímave,

a na co ste se v dutu

měch zaměřovali věděliste

už do předů kudy

budete směřovat ty otázky.

A co třeba bylo pro vás

nejvíc překvapivé,

jaké vysledky nebo odpovědí?

Ono a tý, že třejmí byli dvě,

to jedno bylo mězi obrové,

kres na se snažili zjíště

testy těle kářpě fakulty jsou jiné.

A v tom druhém, že třejmí jsme se zaměřili

už přímo na těle kářpě fakulty.

A tam už nešlejcíleně.

A ptali se na to,

jak vypadá to nevhodného vání,

jak často se s ním studenti

a studentky svetkávají, jaké má podoby.

Jistli se mů umíbrání,

kestliví na kohol jsem můžou obrátit,

když je už to doho dně cílené.

Čili pro minte,

že vám skáču dořečí,

rozumím to můzpravně,

že ste zaznamenali ině,

a nejaké větší rozdíli

mezi jednotlivímy

medicínskými fakultami.

A no,

mezi fakultami jsou velké rozdíli

a opelně nechci rozmazávat,

která fakulta je nejhorší,

ale ty rozdělí jsou propastné.

Stopspatěti fakulty,

které se o to tema více snaží

a věnují můtu povarnost,

tak ty problény tam jsou nechci ritmeni malně,

ale jsou tam dí razymi niší.

Takže je vidět ten pozitivní efekt

tam, kde se tomu tematu věnují.

Tak můžete,

ale sponěříci,

a než bychom tedy někoho trestali,

kteráme fakulta medicíně na tom nejlepe,

z vaše opom.

Tak pokud věhná,

vyzwednou ty pozitivní

tak bych asi zmínila

druhou lekarzkou fakultu

o niversity karových práze,

také fakultu lekarzkou

a zbrně a ispozní.

Kosovole taková 3 centra,

která vývají,

si velice dobré.

No a teď k těm problémom,

z námedou vody

jsou z námi důvody proč průměrně

4,4 % studujíci

na lekarzkých fakultách

ohodnotilo lo nisvou duševní pohodu

jako velmi špatnou,

a nebo špatnou,

je to obecně obvěkli je

v vysokoškolaku

nebo se to tyka

právě speciálně mediků

protože mají velký oběm studi

a výtonáračné.

Je to vtostatě

obecně je v úšej vysokoškolaku

ale tím medici

jsou úpaně na první příčce.

To procenta je vysoké

v ostatních oborech

ale umedikuje nejvěší

samozřejmě do znáčné měry

to jsou výsistím obrovským

oběnem informaci,

které samozří na učit,

s kým se nizbělat nedá.

Ale oni se setkávají

zavšími barieremy

jako se na tríkladné dostatky

z organizací studia.

Jdí nám uvádnili

i 10 hodí mezi

ukějí v rámci jednohodné

nebo opakované přejezdy

na ziní fakultou

a nemovníci

se dostupnost

studeních materiálů

a nebo to,

že dostávají první mysko úšek

na poslední svíly.

Nemou se třeba přihlásit

na konkrétní čas

a několik hodím potom

čekají na hodby

tuž jsou můžeme ten

stres potom

jen je zvyšuje.

Zajímave

také je, že projavu

nevhodného chování

ze strany vyhučující

ich vůčestudujícím

je na medicínách

vyšší

nebo je ich více

než v iných oborech

da se vysvětlet

proč spojují se byle pláště

a medicína

z jakou si jak si

zvyším sebevě domí

ma suvereny toho

a možná jarogancí.

A no, tak a to jsou

asi zasejí na sětření

která se zabývajítím,

že

medicíně je možná

vysvětskit

nejakých

hraniečních osobností

nebo nejakých

se nárci zciztních osobností,

které najvěcí skonek

to museme vhodněchovat.

Ale důležite

v tomto kontekstu

je změnitrání jako

nerovnová humocí.

že za tím,

co medicíme vyučujícím

je,

treváha můží uvé

vysvětím,

nebo sředním věku.

Tak medicíme

je, strujícím,

to jsou hlavně studentký

nebo je tam vyčít

podího věch studentk

a je to tady ten silní

děndrový aspekt

toho staršího může,

který má pocít

vžetá mladá

a žená do ten medicíme

co sone patří.

Takže to očícíme

nepomáha.

No a jak by tady mohli lekarské

fakulty lepe

podporovat důševní zdraví

a pohodu

studuících

a modernizovatím

studium jako takové.

No některé fakulty

to je dělají.

Na příklapa,

na výzají

bezpatnou psychologickou

podporu

nebo pomoz

nebo skrát

ceni čekaci

šlohut.

Jelikoš pokud má

dňaki a kutný

psychický problém tak

nemožete čekad

nekolik nesicu

až ne vás 30.

Bočšitě

a byslím ček my

fakulty měli za měřed

na nějakou optymale

začikě šlo zvrhu

a

dostupně přechné

studiny materialit.

My příde jako na

prosto mě jedno značné

coby moho pomoci.

A také

řesit nějaké

kodek si slušného hování.

A jasně se vymizovat

proti temu nevhodné moho

vání

a dát jasně na jevo

že to nebude

tolerováno.

Co se týče onoho

nevhodného hování.

Tak

s můtným faktem je

že

minimum případů

je oficialně

hláše, no je to asi

jenom osumprocent

inak se z tím

studenty a studentky

vyrovnávají sami

nebo se svěříblýskému

okolí

co specifický

napoli medicí

nibrání v náhlášování

případů podle vás.

Na té pravdu je to

jenom tých osumprocent

a hlavním důrelě strach

strach a nedůvěra

v ten system.

Jelékoš těch

odpowiední myvíme,

že často je tam negatyvní

skušenost

všetřebaš kěli ten případ

oznáme

ale bylem to obrazovánu

na příkladma

studíním odělení

a nebo ta osoba

které to měli

okobí náhlášet

také od toho obrazovala

sím, že to můženig

negatyvní dopad má

próběch jej

studia,

i když to mělo být anony

mizovane.

Takže pokud se,

a pokud už to náhláš

celé také na opaksy

často setkali sím,

že se vůbec nít nestalo

a to v nich zbudila

po tyděto nemas mizov

že tady a rozhodně

potřeba posílet

nějaký

systematický přístov

k tomu řešení

těch případí.

Co v tomto směrou

a poprosím ostrušno

odpovět na bízí projekt

kultimet?

A na příklad

v vělávatím moduli

jak prostudenty tak

proby učující

jednak,

jak se

třeba bránit

třeba bránit

a už jenom to, že informujeme

o tom, že se to děje

daž je to normálně

a že v tom nejsou sami.

Takže můžeme

zjadři podporu

a i tím a modulama

to posílet.

Tolik Kristina pospíšelová

sociološka

a statistyčka

ze sociologického ustavu

o kremě vět.

Děkuje vám

za rozhovor a mějte

se hyské na slišenou.

Na slišenou.

Poslucháte

vědu plus

půl hodinu

o výsku mech,

vynálezech

a objevech,

které mění lidem život.

Najdeteji také na vebu

plus tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových

aplikacích.

Třibližně

50 litrů

skapalněného helia

za hodinu

dokáže vytvorit nový přístroj,

který spustili větci

z univerzity karlovy

a akademija vět.

Skapalňovač je

u nás dosud nejvíkonější

svého druhu

a doplní svého

staršího předchudce.

Výskomníkom pomáha

chladit eksperimenty

na rekordněníské teploty.

Funguje to podobně jako

motor uaut akorát

popačně,

že pomoci

ekspanze v pístu

my ochlazujeme to helium.

Pysitují Jaroslav Kohoout

z matematickou

fizikalní fakulty

univerzity karlovy.

Na vrchu skapalňová

če se otáčí elektromotor

a přes převody

pohybuje pístem

centa.

Zeskapalňa

če helia

vede sifone

vidově říčenou

takové zahnuté potrubí

má

v sobě

tři jsou oset

trubičky

skapalňené helium

přeleváme

do velké

devarové náduby

oho viemu

tři tisíkce

litrů

po velká tyváná driš

musí to byťše

knovakouvě

od ezolováno

od okolního

prostředí,

aby se nám to neho tpářela.

Z velké nádu by se pak

plný menčí

vypadají trochu jako

plný vé láhve

ale kůvo věleskle

a vysoké asimetrapů.

Výde se

do jedné nádu by

je různé laboratorze.

Týnej blyší

jsou je na proti přeschodbů

ukazuje laděslav

skrbek z matematickou

fizikální fakulty.

V každý laboratorří

včetně to je naší

a včetně jiných

nískoteplutních laboratorří

lokal, že bez iská

o teploty,

které níkde indy

ve vesmíru

nemohu existovat.

Ten přístory, který vidíte

tady u nás

jako velká

nádubatláho.

To je ještě

vzasovůntá

dole vámě

takže ten kriostat

je podstatně větší.

A wevnit,

dosahujeme běžně teplot

gruba jedná

seti nástupně

od te absolutní nůli.

Zatakových teplocen

na příklad začnou

chovat magnetický

jadra a tomu.

A to i těchlátyk,

které za normální teploty

magnetné přitahu je.

V kapalné

meliusi také větci

mohu přenest

vesmírné jeví

dopozemské laboratorře.

Půzzady neboly neutrné

mej vysdy

vysilají

v vesmíru tak zvané

které jsou nedobře pochopené

a my tady přímo

vidíte předvámy

jero tační kriostat heliový.

Kto jsem pře otáč

je to zle.

A na otočné platformě

který chlosti zrůba

asi plus mídu

s jedna otáčka za vteřinu.

Ten modrívalet

ste je kriostat.

A to důvní

sřeba je ta helivala

vzení.

Gremužeme simulovat

jako půzady.

Další nádoby

skapalným heliém

putují k větcům

na akademických ustavech.

Kožité molekůli pílkovin

se lepezkou mají

hlubocezmražené.

Žíká ředitel

ustavu organické chmě

a biochemě

jen konvalinka.

Aby jsme podlečili jejich přírození

k mytání přírození pohyp.

A abychom mohli

dokonale struvatejí

struktůrů,

pomocí metodaké nuklání

machnická rezorence

nebo

mikroskopí,

kdy vlastně ochledáváme

inetlivé jom ti nebo molekůli.

Heliom se přištěch

to experimentech oříva

a vypážuje.

Aby ho vědci nemuseli pořizovat

stále znovu,

k tomu právě slo uží skapalňováč,

objasnuje Jaroslav kohout.

Potom, co se odpáří to heliom

v laboratoržích,

tak my siho spětně chytáme,

kuchováváme

a jak myl máme velkou zásobu

plného heliá,

tak zpustíme.

Skapalňováč heliá

jak dlouho to heliom

vidří.

V stejná době

vidřídejme tomu

50 dni,

ale nějaký zbyteček na dně.

Prinických teplotách se

i v samotiném heli

u tějí zatím neproskou mané věci.

Podlela děsláva skrtka

možná pomůže objasnit

za akunitosti turbulenci.

Když se kapaliny

a pliny dívoce prmýchávají.

Na příklad,

když ližičko umýcháme

pítí v hrnku.

Turbulence

podřík poslednímu

nevyřešenemu pravelmo

klasické fizyky.

V tom heli

umůže vznikat

kvantované výry,

týk můžou

potom tvorit

tak zvanou kvantovou turbulenci.

Tak nám to třeba pomůže

ek pochopení

problému turbulence

obecně.

Kromě vědeckých experimentů

vyžívají heliům

také nemocnice.

Hladí s nimi na příklad přístroje

promognitickou rezolancí.

Martin Serb,

Český rozhlas.

A stále poslucháte

Český rozhlas plus.

Uhyny ryb vřece díje

jsou podle větcu

z berněnské Mendlovy

university

v posledných latách

spojená

s extrémním přemnožením sinic.

Poslední masivní úhyn

byl loní v černu.

Odborní cyskou maly

proč jsou právě

letním měsíce

nejryzikovější

a navrhli

konkrétní opatření

prosprávce toku.

O tom

jakl ze podobným situacím předcházet

a co by se mělo nařece změnit

teď budeme mluvěc

zředětelem prosprávu

povodí,

spovodí moravy,

an to níném tumou.

Vítejte ve vysilání dobrý den.

Ano, dobrý denšem.

Pane tumou

jak si něco

ubec spůsobují úhyny ryp

a proč se v posledních letech

tak výrazně přemnožují.

Úhyny a ryp na povochových

vodách

jsou douhodoby

jsou v celé repubrice.

Jako já těch

posledních letech

se ten dopad

postavu

požkození,

těch jako systému

více projebuje

a pototí úhyny

byli mnohem větší.

Sinice jsou dusledek

nebo vůbec stabil

masakteráj v těch povochových vodách

je dusledek

velké omnojství

živín v těch povochových vodách.

V těch posledních letech

tomu přispíva

a vysoká teplota

postěkli dopady klimatických změní.

Vysoká teplota

stou vysokou

teplotou

jsou spojení

i větší

spodřebí vody

krajínou.

To znamená

ty rostriní

a vysokou lidili

v rámci

jeba potranspiracia

spokřebová

i výtce vody

a tým pádem namzustává

méně vody

v povochových vodách.

To znamená

že ty odpadní vody

který jsou vypouštěli

jednoty vixidel

změst

a z opcí

jsou nedostatečně rejevání.

Zvyšují se na koncentratce

a to je

pady živná půda

pro dubio masu

pro zajmé naprosinice.

No a v letních něsících

ty sinice

na jedných straně

kislik produkují

v rámci fotosintézi

těch děních hodinách

no a na druhou stranu

v nočních hodinách

doset ten kislik

a spokřebová

a v rámci aspirace.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

A no.

Uge se stát

že nedostate česvíti

slunce

nebo se dostanou

v měchte rýchčástek

toku dostínu

a potomy tás

pokřeba

těmi si nic se mít o kisliku

věčiněš

podupce a to je jeden

k klipatá.

To, co se stalo na klikat

to bylo

otázka

roku 2022 nadi

kdy nám

uginilo

40-tůn rýp

v podnovymi mliní

v tom nalězi

Jezu Bulgary

50 hodů

vodůživol v ľčerpaně kislik.

Ale ten minuje rok

dlvímečnej v tom,

že k tomu ještě přyspělo

že když si nic se

začali odumirat

nebo se byli poškozeny

pošlokejich odumirání

a díky tomu se začali

rám si toho rozkladu

dovorí dostávat

iště další ratky jako

enafrikot

a moniak

a bylo to

souběch více faktoru

který zbůsobil

že ty ryby neměli

ty podminkli profrižití.

Panet umo

mám další otázku

a poprosím má

z ten dogradu strušnější odpovět

za tím, co teplotu

myslím o teplování

úplně neovívnímé.

Tak možná

můžeme ovlivnit příliš

mnoho živin

a nedostatečné žedění

tepovrchové body.

Tak pověste

ve stručnosti

jaka preventivní opatření

vůbecel ze udělat

aby se množení

se něco o mezylo.

Nejlebnější

nejednoduště

a něřitlajší

je o mezení

těch živin na stupu

to znamená

zaleží na nas našich občanek

jak budeme

používat

tady tí to

produkty, který ten fosf

hobsahuji

sotomíčký

práci prostřetky

postě neví užívat

je vyvětší míře

než je nezbitně nutny

aby se nedostavali

do odpadní glot

no a potom

lepší

přištění odpadní glot

nebo důslednější

více motivační

to znamená

máme

a je to otázka

ten kanylí reční systému

děký tykymatický změně

máme nerovnom měrně rodo

žemí srašký

a nám

kývalky extrémí

des vdeště a sašký

vyplavují

z jednotných kanylizací

velký nožcý rečíštině

do povrchových glot

který se tam dostavají

to je nejdodřitější

opadření, který můžeme udělat

a můžeme o ovlivnitříchní

ale bude to o továska

několika

desetileti

protože ufinancovat

takle z kokově

Těžké.

České republíc se nebo v předjezom je nerealné.

Tolik Antonin, tůma, spovodí moravy.

Děkujeme, že ste si na nás udělal čas na slišenou.

Na slišenou.

A z dnešní vědy plusu, že to úplně vše,

pokud vás nějaké tema, zaujálo,

najděte si na svarchivu, nebo na vebo můjhral z hlas.

Od mikrofonu se za všechny loučí

a přijemný posležalších poradů přeje luci jevo Pálenska.