Najít pacienty v době, kdy je nic nebolí a zabránit včas chronickým nemocem ledvin nebo srdce

Můžete v našem vysílání odpočinout od politiky.

Začíná to těž magazín o vědě výsku mech a inovacích z datem 30. holedna a tady je našena bitka.

Najitpacijenty v době, kdy je něc nebo lý a zabránit v čas chronickým nemocem ledvin nebo srdce.

To je cíl novinek v prreventivných prohlítkách u praktyckých lajkářů.

Možná máte pocit, že k dohráje online hrytensi koleduje o závislost.

Výskomu masarikové univerzity tomu však neodpovídá.

Čeští větci gledájí nové cestik oběvování antibiótik.

Chcejí donutit mikroorganizmi, aby produkovali nové látky, které ještě nejsoznáme a proti bakterím by mohli byt účiné.

O tom všem bude mednes mluvit vřijemný poslech přeje luci jevo palenská.

Vje da brus!

V česku začínají postupně fungovat změny v prreventivných prohlítkách.

Detajelnější rozborí krvé i moči, odletožka praktikům umožnují na příklad odhalit.

Jeste se upacientu po 50. nezáčalo rozvíjet chronické unémocnění ledvin.

Pokud testy nedopadnou dobře, lejkář pošle pacjenta na specijalizované vyšetření.

Svěřuje se přednostový kliniky nefrology je pražského ikému Andrej Vyklickému 70. klubomíra, který se lečí s nemocnými ledvinami.

Počí, že zledvinami se u Lubomíra projevili počeške nehodě na motorce před 10 lety.

Dlouho době o teklánoha vedla lejká, že k serě je vyšetření, nakonec unějí zistili chronický zánět klubí čekle dviny.

Užiom si postak je cortikový rý, to stávám veleně musím bolickou dávů, čili tu nejniší, asi připadám zdrabejí.

Przez to ženémoc už podle nefrologa Andrej Vyklického aktyvní není na kontroly chodí dál.

Měho teď sledujeme jako pacienta, které má chronického musí na dvým.

Tu to chvíli nemání býrokovní v moči mác se v řadu růžných leku, které brání, zhoršování, té funkce na vývočáby.

Řobnul, bože to je něco, co by ho v romi trapelo.

Musíme kontrola hlavně krvní tlak.

U Lubomíra se na nemoc přišlo náhodně, tíky rozboru moči a krvé.

Stejně se odletoška postupuje připraventivních prohlítkách u praktiků u lidí na 50 let.

Tu to chvíli vlastně budeme vyšadčoval rám se preventivních prohydeků praktické lekarů všechny.

Stalší 50 let, budu letých introvalech a zároveň načí, který má je hipertenzé, nebo mají kardovaskování, nemocného majíču krovku.

To znamená, že předpokládáme, že budeme mi daleko větší záhy, tlenický němi chvone musí na dvým.

Budeme moc u většiny pacientů v čas záhájit nějakou renoprotektyvní terapy.

Chronycké nemocila dvým spojné se stárnutím vysokým krevním tlakem nebo dejabetem se podle leka, že ondřeji vyklického týkají přibližně každého desátého čechá.

Myslím, že v repuby se budení rekulem milionu pacientů, zamřejnej jsou do pacientí z nějak závážně nemocní nicmeně při vyšetřeníů praktických lekarů by právě jsme uceřady z těchto případů měli už nasazovat některou speciání terapy,

která by měla spomolovat postupo nemusný vledvěn, slepšovat kompenzat se deabetu lečit sedeční selhání a podobně.

Lidem ve věku 50 plus se dvěma rezekovými faktory sdečního selhání, na příklad cukrovku a obezitou nově praktici vyšetří také krevní marker,

který dokáže odhalet, jesli se u pacienta nerozví sedeční selhání, příká místo přecera české cardiologické společnosti alešlinhard.

Mě očekáváme, že zahytíme skupinu nemocných kterí bude své potíže bagatalyzují nebo je nevní mají jako potíže, příčítej je to může třeba starnou, že mají k nějaká kela novíc, ale přitom ve skutečnosti tropí sedečním selhání.

Pokud bude hodno tak krevního marker rozvíšena podstoupí pacient útrazvuk srdce.

Naštakový přem věžní odhal tě, že ta potřeba vzroste v rámci české republiky asi odeset procent.

Zároveň celou vydomujeme, že radatěch vyššetření, které se už jsou časné době provádí, není tak úplně dobře za cílená tady ten systém by nám mohl umožnět směryvat na to vyšetření pacienty, který toho pravdu potřebují.

Nově se připreventivních prolítkách častěji stanovuje na příklad i hodnota cholesterolu, a prakticy sledují u svých pacientů také obvod pasu říká přecera z družení praktických lajkážů Petrošongká.

Cílem je v zachytit v čas rizikové faktorují pacienty, u kterých identifikujem přesvečit o tom, že by měli změnit životní stil, a samozřejmě těm, který už to o nemocnění mají dat čas ležbů dostupnou tak, aby chom dokázali zabrání drozvojí toho o nemocnění a udrželití lidi další důbu ve zdraví.

Na preventivní prohlítku upraktika mají dospěli nárok každé dva roky, podledat lajkážů na nechodí 60% lidí András Kalická český rozlás.

Poslouháte vědu plus a na tema, ještě teď návážeme, stšlenkou výboru společnosti všeobecného lekarství a z družení praktických lajkářů A strit matějkovou, která působí jako praktická lekarzka v pár důbicích.

Dobrý den.

Dobrý den, zdravím básli vaše poslucháče.

Panie matějkova změny začali platit odledná, ihde opravní úpravu od roku 2012.

Jak důležitý posund, to z vašeho pohleduje?

Uršitě velký, a myslím si, že už tego slišeli právě na mých předřečnících, mám profesor vyklický linhard a pamřeřeřa šonka.

A myslím si, že to co zuravněvali je to, že to největší změnou, která fetika, těch preventivních prohíděk je, že už nejde o univerzální postupro všechny,

ale snažíme se vít podívat na každého jednodného pacienta.

Ty preventivní prohídky se tak posovají od takového pošného hodnoceně ryzy, kspíste personalizované peči,

to znamená snažíme se pro správného člověká, najtpravnou ležbu, bezprávní čast, to znamená, jak už tez vyšeli tak výzbudeme vyšetřova.

Kady o vás kvarní ryzykovali, ktorý funkcí a té ledvěné vůc se nebo třeba toči DKD?

Tak v tom smyslou na vás na vážu, jak už zaznělo četnost i spektrum laboratorních testů připraventivních prohledkách se mění,

co všechno dnes skarvené, bo moči připravenci vlastně zištujete?

Já se uvám, na začátek vlastně otázky prosičku utečů, protože si myslím, že to je to je potřeba každýc uvodem, je to zásadní a to nejdu ležitější,

protože v rámci těch preventivních prohledět není něké náhodné rychle měření skarvené nebo vyšetření moči,

a to postatné je, že ta preventivní prohledka buduje vás vzpách.

Vaším praktickým lekarzem.

Peciálně se vežane na to mají spostu data, to ráto nám říkají řečním dalé z náme svého praktického lekarze,

takýme něsme nemocný hostitalizování a nebo vyhodáváme pohotovosti.

Ale a bych vám seho aboratoř neutekvá, takte určitě neporonatovně být snéž bylo do očitáte oprvní opršince,

ale a z ty úplně stručně se to řícme dá, protože ty odběry záleží na vašem věku a vaší rezikovosti.

Koubo bylo my z jednodušeně, dozvíte se svojké dní obraz, tuky v kravy, hodinu, cukru, jaterní testy, právě tého edviné funkce,

k oni bylo můveno a nebo třeba, jak v se právě dyzikový scantov s reční osalhání.

No a právě ty časký šil oboratorní vysetření nám umůžu, odhali ty problémě v řífné se tane moc tově.

Můžeme toho pacienta na směrovat v právným směrem.

No a jak jsme slišeli, v reportážit tak, tak jednou věsleduje te obovot pasu.

Co vám ten to parametre, co lejkažou může o pacientových říci?

Nebojte námysval vás v přihlašovat, nebudeme, ale skutečně pokud to řeknu vážně tak obvot pasuje jeden z nejcitlivější ukazotelů zrebovního ryzyka,

protože to, kde máme ten tuk usazen, tak vlastně znamená, jak moc ten tuk ogrožuje právě naše srca našme ta bolit musím.

Cílem můzměn prementivních prohlý děkě, aby se pacienti dostali ke spetsializované pečit dríve, nebo jeden z cílu.

Ovšem například nefrologu, tedy odborníku, ale dviny je docela málo.

Je ten systém bubec připravený na tu to změnu nebudou třeba lidé na vyšetření někde tlouho čekat, co očekalate.

A synení úplně otázka na mě, ale je to valmi dobrá otázka, a myslím si je to s tůvě sýzné zbětnou další změnou.

Protože českletu za tím poskavenu tak, že praktyzký olekaž bohužal nemůže předepsad na žádů běžně používani chválku, a je tukřeba na ty ladveny čukrovku, nebo se liční salháně, jak se o tomu velé.

Pacienti tak kvalice často zbytešně obíhají speciális ten kule, a teď tu je vám profesorin hart na vnáčil, a tím se ambuanc tě speciális tu dahlecují, a ty čikatí doby se na prosto zbytešně prloží.

Pritom v okolní zemíteho tebaréry už na existují dávno padle, to nakváca osvětva ráry takterá komplikoje život Pacientu, ale kažum.

Gdyby se nám podážu, aby to o mezení zmizala, takhle praktyce určitě zvládli, lehká stadia nemocí sami, a tím pádem běte speciális ten kutečně měli víc prostoru protepacenty závážném z rávotním stavu, jako bylo pán z toho stej kazystyky před tím,

které rávě ta pěčetou speciális tu je kličova, a nám by to také vám ulebo, a mohli bychom mohli ty Pacientu jednoduše předávat tál.

Rozumím, praktyčí lehké sledují mimojné i účast Pacienta v hrazených screeningových programách.

Změněli se v rámci změn prevence udletoška i tyto programy?

Měli jsou to nenádorové a nádorové screeningové programy, patrý repavní nás.

Si ce mala, ale z náho pohledu bezpokybevolmi důježitá, apiká se screeningového vyšetření právě na nádoru tůsteho střeva,

a ty se právádi už v mlačích věkolých kategorích, tedy věku o 4.5.

Takže pokud nás posluchají lidek, kterým právě 5.40. a víc, tak už mají nárok na vyšetření na nádoru tůsteho střeva,

už ty myslím, že vám je spravně.

No a jedna věc je nárok a druhá věc je zájem, projevují lidé z vašich třeba osobních skušenosti zájem,

od tyto prementivní screeningy?

A na myslím si, že a no, a přizlánci z měto překvapeluje největší zájem o vyšetření o 100 porozy.

Bezvát o vlasti z třeba cienti boji přeci on jsou rezekových stám pádů a pro každěho toho z třeba cienta je vlomeně na kdežně nekřívat být vávět,

po které se nemustivrátí do svého pohodního stavu.

No a podle dat lejkažů hodí prý každé dva roky k praktikům na prementivní kontroly 60% do spěle populace.

Ptám se jako úplný lájky, je to dost nebo je to málo, jak jsme na tom třeba i pokud to znáte data v mezinárodním srovnání.

Mě to vzpátné, je určitě stáň, co to číko se zvyšuje, to je rok od roku vidět, ale bez pochéby mě obit výších,

kdy se podíváme na to, co je ti o nás všechatu vzpacentu, doktoru a nebo toho zrodnickou systému.

Tak a se bychom se všechny kědej důžit, co nejvěšího věku, co nejvatšíme zdraví.

A tam právě vzpunguje ten doho dobí stách mezi, do ktorém apacentem.

A tam právě ty prementivní trolytky budej.

Na vizokářou, zachětě, tak to zesouškřitě vět předním, to jsme zpomůbavili.

Zachítem zravotný problém včas, kdy se ještě dá jednoduše řešitě.

To porobné jako v auta, kdy se chodí na STK, čtapravidelní trolytky rozcarvy jsou tak se na to závadu,

proště přídět říf, a myslím si, že zdraví učitě důležitějšině,

neš auta, který je z díme, takže neto za určitě má.

říká členká výboru společnosti všeho lekarství a zdrušení praktických lekaržů

a Stryt Matějková. Moc vám děkuji za rozhovor.

Mějte se jeské nastišenou.

Posluháte vědu plus.

Půl hodinu o výsku mech, vynálezech a objevéch, které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu plus tečka rozlastce zet,

v aplikaci můj rozlast, a v dalších podkástových aplikací.

Hraní online her se často spojuje se závisností.

Tříletý výskům masarikový university, ale ukazuje,

že i když hráčit rávý úhár 10. hodin týdně,

v riziku závisnosti je pouze půl procenta z nich.

Co tady rozhoduje o tom, jesli se úhry problémem,

nebo běžnou jsou částí života?

Pravě to, teď proberemos, slukášem Blinkos

institutů pro psychologický výskům fakulty socialních studí

i masarikový universitiv breně. Hezky den vám přejí.

Dobrý den.

Paneblinko proč vůbec lidé počíta čovéhry hrájí.

Co im to přináši z vašeho pohledu výskůmníka?

Tak jsme je o pohodu jako psychologa.

Nej významíš počtečových hrách

její schopnost emoční regulace.

Znamená malo, které mediom na býří tak tým ten děvní vráží,

tak uvolní nebo na opak na pětí,

nebo vlastně můžeme dosahnou,

dějaké kodí v emocu vlastně chceme,

a tím, že my jsme v tom mediou aktivní,

takhle dosahneme o to smáz,

my jsme připasovní konsumaci výmých medi.

No a mají vět si jasno odpovět,

na to, jaký dopad můžeme mít dlouho do behrani online hr

naši důševní pohodu, na naši důševní zdraví?

No tak řekním, že my jedné hrani počiáčový hr

můžeme mít podstatí pozitivní dopady,

právý, kyté schopností,

a moční regulace,

ale na co vy jasí narávím,

tak to je řekním,

a intendivní hrani počiáčový hr anigatyvní dopady.

A tam vlastně,

my jsme jí bez schopní úplně jako by uvidomit,

obecně do jaké míry, u koho a v jakém

časovém ráncí už se to vlastně ty pozitivní dopady

začnou předělávat z ty negatyvní.

Enom vlastně čistě normatyvní,

a bych musí uvidomili, jak vlastně intendivně sehraje,

tak v podstatití, cohra je počiáčové hrý,

tak v průměrů, tak činnikom,

dvacetí až dvacetí pěti hodiní tydně,

umočit generatce,

v dospívalícich do 15-tělé,

to zvláští chlapců,

emoprímávní chlapců, tak to je podstatití hrani,

obdelné nebo každý dn,

dvěraž 4 hodiny,

a to znamená řeřdo na nějakých 28 hodinách.

A toho leje řekním a nějaký průměr,

to co se vyskytuje jako by z populaci,

kdy vlastně asi než bez schopního čekávat,

ani něco pozitivního,

vlastně už něco negativního.

Rozumím, ale chápu dobře,

že se ukazuje,

že samotní čas strávený hraním,

jako může,

hrát silnou roli velikou,

když to někdo hodně přehání,

ale na druhou strenu nemusí byt rozhodujícím faktorem

pro vznik závislosti.

Co vlastně,

co vlastně odlišuje zdravé hraní,

od toho problémového,

bude to indyviduální případ každého jednutlivce.

Takom z tom hraje i roli ten čas,

a není to tak,

že by čas bylo triteriem

pro návikovou poruchu,

to je pravda nicmeně,

čeba v tě našině výzkomech se ukazuje,

že nějakých 12% chlapců

v česku hraje

šestavice hodin deně.

Já o cože vlastně stejný čas

jakojit ravi, veškóre,

nebo hodí do konce více,

a tam je jasné, že už se tomu si

někde prometr negativně,

protože to vytločuje,

že kdyme zdravější užitečních aktivity.

Ať už je to sociální kontakt,

myšli no přímy,

sociální kontakt,

ať už je to spánek,

protože se spraví hraje pozděvečer.

Ať už to součba

nebo zdravovací náviky,

pohybové aktivity,

a podobně.

Takže vlastně je ten čas mě jako roli hraje,

ale nehrá je zastak, jak by výravnou,

jako řekneme rodíče si často myslí.

No ten návikové poruchy,

tam je spíš kryteriem,

to je si ten člověk stráci

tu kontrolu nad tím hraním.

No my já snáž je vlastně hraje.

řekneme neš neš člověk,

který nemá návikovou poruku,

ale uvidumuje si, že je to špatně,

ale často si nemůže pomoc,

a v tom hraní pokračuje.

No a jaké vlastně další faktory

v životě toho jednodlivce

můžouhrat roli pro rozvinutí té závěslosti?

Je to třeba schopnost pracovat

z negatívnimi emucemi,

může to byt stres sociální zázemi.

Jak to je?

Jo, je to všakno to co stajme novo,

a ty chtěli dobré hra,

a protože na co my jsme všakom naše vískumu

zaměřili,

byla právě ta schopnost pracovat z vlastnimi emucemi.

Váměřili se na osobnostní rejsk,

který se měno je Aleksitými,

který je vlastní charakteristický tím,

že člověk si neuvidumuje

dostatečné míře vlastní emuce,

ne dostatečně si uvidumuje

i třeba fizyologické prožívání těch emoci

to znamená na příklata,

že jsem můzili si sadeční teb,

nebo že se raci na červená

a podobně to ale neznamená,

že člověk ty emuce nema,

a nějaký v takovém dočítám vleku,

těchlo je těch emoci,

a ne dokáže zachytit,

třeba v častní na vzdkínástup

a tráde tresy vy ty depresy

nebo úžkostí a podobně.

A týto lidé,

po tom mají tendenci,

jak by je zvládacím strategicím,

které jsou tady zvanit unikové,

to znamená hode,

jí vlastně rychle řesímí

v okamžiků,

kdy už je ty se moce za plavují.

Což si trádří,

vbylo trávyčně,

třeba pítí a okohol,

a podobně adnes kato vidíme zvládštím

můžu,

proto Alekřity mě typicější

tak pravy,

a hraní počečový hér,

jako mnik.

A to se vásně v tomasě výškům

ukávalože vlastně tý,

který návikovou pruchou tepery

měry zároveň Alekřity mým,

když tady jsou netrepery,

tak zvlokou pravěkonosti

alekřity mým neměry.

No a jenom závěrem

velmi stručně

z vašeho výskou můvy plíva,

že v ryzyku závěslosti

je zgruba

půl procenta respondentů.

Takže je to překvapuíci,

že tak malo.

V podstatě?

Ono to musí byť překvapuíci.

Jednak myřeme to trošku řekali,

a přitom opakovaneme měření

na tom jednom člověku

po několika měsících se ukázalo

že skutečně,

ten ten se penálikové porusě klasa

a druhou stranuje pravda,

že pro zadůlí dí,

pravětí cohají řekneme tu Alekřity mým.

Tak oni se neuvědomuje,

že vlastně nějaký problém

a je to znamená,

že vlastně tůsojí

přitomnosté poruchy řekneme podceniu

i nebo

vaga tadyřují,

nebo mali tendencí,

jako by popírat.

Tak tolek

z rozhovoru

slukášem Blinkos

institutu pro psychologický viskům

fakulty socialních studí

masalikový universitiv brně.

Děkujeme moc

zainformace

a záváš čas náslišenou.

Děkujeme všadanou.

Poslouháte vědu plus

na Staněci Český rozlás plus.

Fašang

končiny nebo ostatky

i tak se lidově na zývá

masopust

Latěnský karnival.

Pravě

v tomto období se mnoha města

připravují na masopustní veselice.

Období, které začíná posvátku

tříkrálu a končí

i popeleční stredou

je spojováno

z maskarnými průvory hodováním

zaběčkami a tancem.

Jaké je poselství

současných masopustů

a jaké bylo v minulosti

i o tom

budeme teď mluvit

zdanělou

stavělovaus etnologického

ustavu a kadej mi je vět.

Eský den.

Dobrý den.

Panie stavělova

proměňuje seně

jak význam masopustů

když si

ho představíme

v minulosti

a v dnešných dnech.

Já bym říka

říka, že ten základní význam

zůstává

skoro stejný

i když si tošku přespův

soubuje těm aktuálním

potřebám

v dnešných lidních.

Ale takový ten

základní

to základní

pochhlání

a ty základní významy,

které někdy

zůstávají teď

podpovrším

toho, co se děje

návenek

tak ty

vlastně jsou

syskůsobem neměné.

Dejenom

o to, že

ten dnešních společnost

jako by znovu

obnovuje

nebo znovu

oběvuje.

Rozumím,

když řekneme

masopust

nebo

karnival, tak

tam v podstatě

slišímé

ten význam, že je to

pust od masa

dáme

vale masu

karné

je maso

masopust má

je stě hluboké

kořeny, ale výme

jak

vzniklata

to tradyce, kde jsou

její úplne začátky.

Tě začátky

jsou

hodně

kde jsou dávné

minolosti, mohli by jsme

se vrátit až

do období

žímských

saturnálii, kdy to byli

slanosti, které

sekonali na

oslavu bohá saturná.

Nítméně

zminkě o nich máme

už z rane

z předověku

všudev

Evropě

a možna

índe

zruba od

to počátku

13. století

kdy to byli

oslavy, které

vlastně

souvěsné

v oslavy

si

se zímím

sounovratem

a z obdobím, které

je takové

přechodové

období, to znamené

období mezi

římou a járem.

Vlastně

zahrnuje to období

podřeskrali

až

do počátku

velikonocního pustu

kdy máso

pustkoňší

a celé to

období

pokryto

těmi

to průvody

máso pustními

pokonali

které doby

i svadby

a různé

jené

jako zábavné

vlastně

událovstě

protože

to bylo období, kdy

se

jako nepracovalo

ještě nezacali

polní práce, takže

na to byl čas

ale samozřejmě

ili mytování

právětím začátkém pustu

proto je tam

i to karné vale

že vlastně tam

následuje

potom ten pust

od masa

ale i od těch

různých

světkých zábav.

Stále

a no

máso pust

já osobně třeba

stále více

spojují

s věnkovém

z obcemi, měnším

obcemi, ale

vypadal

jakým způsobem

se oslaboval

masa pust věměstech?

Máso pust

je vlastně nebo karnéval

se

zabilal

v obu

oblastech

jak věstech tak

na věnkově

ale v obou

těch

oblastech

vyskál

takou speciešickou podobu

za těmcově měste

se jedná spíš

o jaké si průvody

a do dneska to tak máme

vlastně

dochováno

i v těch

z námich

jako benátky

nebo karnéval v riódeřáné

rugretoje

okázali

i průvod

městem

kde se zviditelniu

i různé

sociální vrstvě nebo

i různé skupiny, které

v tom městě

žijí

a i ty jih másky

mají často takový

symbolitký charakter

kterým oslovují

ze se

křeba vedení

toho města

takže tam iní

kterou a tak podobně

zetím, co na tom

venkově

se másopus

dostal podobu takové

venkovské opchusky

protože samozřejmě

se jedná

o menší

lokalitu

takže tam

se másopust

kona

a dosukona

i tam, kde se

zachoval

v té tradicní podobě

neprzerušenem

nělkej transmisy

tak tam sekoná

také opchus

a oddomu

a tam si

etnološka

Daniela

Stavielova

který mám moc krát za rozhovor

náslišenou

ideme ký nemutématů

nejvíce antybioty

k oběvlivěc

před plustoletím

od té doby se

antybiotyka

hledají dostě složitě

jedním z pracověště

ale mikrobiologický ústav

podle jeho vedou cího

zdenká kamenika

už nefunguje

tradicní spůsob

hledání těch toleku

a nám se dneska

už těnová antybiotyka

nedáví

obivovat tak snadno

a postać ten přístup

který oni používali

je to

důsadek antybiotyk

rezystencen

nebo proč to tak je

probléme v tom, že

my jsme v postate

obivili

to ce byla tom povrchu

to ce vlastně bylo

relativně snadné

obivit

níkdy tomu říkáme

jako to ovoce

co visí stěch stromů

vlastně jako nínisko

co normálně utrhneme se ze mě

tak to už vlastně sklizené

a my se teďka

snažíme najít

ty cesty

jak vilí z potom vžepříku

až někám do koronytěch

stromů

a tam se hodně na táhnot

a tři tom samozřejmě

nespadnot

a obivitám

právě to nové antybiotykům.

Čpek se na te zahrady

u toho stromů

ve zme třeba řebřík

takže

co si lezmou větce

nebo jakým způsobem

to dělejí.

To je rocová vtipné

protože my k tomu

používáme

třeba sekvenační

datá, kdy teda DNA

trochu připomíná

a ten řebřík.

A to je

vlastně přístu, kterými

máme kdy spozyci

mikroorganizmus

jak je kolý vprostřit

takovu také může osekvenovat.

To díky to může

se na sekvenačších technikěm

nohém levnější neži dysi.

A my v tom osekvenovaném

genomu

čliv DNA

v těch mikroorganizmu

dokážeme

odhalet

jaký potencial

ten dany mikroorganizmus

má

k produkci antybiotyk.

Takže vlastně

každýt mikroorganizmus

podstupuje

tady tu to analizu?

To pak záleží

na tom konkrétním vědeckém vyskumu

ale v každém připadě

to že dokážeme na hlednou drůkgenomů

toho mikroorganizmu

tak nám rozný moc pomůže

a to proto

že ten původní přístupil takový

že my jsme vlastně

se dívali na

látky, které ten mikroorganizmus

je produkuje

ale vám se ukazuje

že tam je toho zakodovánu dalekovíc.

Co je ba vyjíme

že ten mikroorganizmus

dokáže vyprodukovat několik 10 klátek

ale on v laboratoří chdělá

3.5.

A v tom hrote

vás je ten potencela

protože to je něco co ještě

mikroorganizmus

to je tak napravní dobrou nedělá.

On to používá

třeba někde v tom svem původním

prostředí, protože to jsou mikroorganizm

je izolované

spůdy, môže zjeskýní

s antarktiri

a tam v zruzných důvodů

má to potřebu tvátku produkovat.

Takže vy vlastně už víte do předou

co by je měl ten mikroorganizmus

dělat a pak skoušitě to vůzovkách

najít i v talaboratory.

Je to tak.

Dukon se jsme si na to vyvinuli

vlastně softvert

protože těch daty opravlů

strašně moc, takže není

úplně jedinochévních ledat.

V neskát ty datasou

bevřeně dostupná.

Takže když někde něco osekvenuje

ten genomsím, můžeme přečíst.

Máme třeba teď kánia

ke mikroorganizmé

zjeskéně Altamihrá

na týklat.

Takže tvět si vešpenilo

skům nevím přesním za keho důvodů

nizméně vyjizlovali nějaké mikroorganizmy

a my víme, že v nich je něco

zajímavého.

Míme to vlastně jenom

z těch sekvenačních dat

a oni boli takhodní žesnámi

uzavřili z polupráci

a ten mikroorganizmus tam postlali

a my teďka se teraz nažíme pravě

ten mikroorganizmus

s inu tět abitulátku,

kterou jesko pen produkovat

tak abý produkovol.

A potom pozestíme,

jak by sme jí mohli využít

třípaně i grevklinické praksi

ve farmací.

Takže máte možnost

pracovat mikroorganizmy,

se který místatřívě

tu možnost neměli

nebo ste ani vlastně o nich neměděli.

Ono to je vlastně i tak,

že cíleně pamatráme

po takových těch,

jako zvlášních mikroorganizmách

ze zvlášních plus tředí.

Portože si tak trochu jako

možná té malinko jako.

Najvní představa,

ale kouko zavřeže

tu důčitáme rifům.

Gdyž té mikroorganizmus

bude znákev zvlášní

o plus tředí,

tak bude produkovat

něco, co jsme dosud nevyděli.

Napadám je třeba

sa toší omurá

japonský výrez dostal nobelovu cenu

za objev i vermektinu,

ale ištou malinko znacásku,

že kno tak on vlastně

ten vermektin dostal

znákev mikroorganizm,

který zyskali z půdy,

za tím je ich ustavem.

Riká zdaněk kameník

z mikrobeľgické ustavu

a kremě věd.

Evaké zrová Český rozlaz.

Ký rozlaz.

Ký rozlaz.

Ký rozlaz.

Ký rozlaz.

Ký rozlaz.

Ký rozlaz.

Ký rozlaz.

Ký rozlaz.

.