Obraz vědkyně v české a československé společnosti první poloviny 20. století

I teď futerí desáteho unorá začíná naš magazín o vědě vyskomech a inovacích, co nabízíme ten to krát.

Rychlo bruslažích je milůjí za tím, co býatlonyste se sní perou, řeče o nadmořské výšce, která může promluvit i do výsledku některých dysciplín letošných olimpíských hr.

A odjake, nadmořské výšky začné běžný, netrénovaný člověk pocitovat nišímnoštvíky slíku.

Bliží se mezi národní den žen a dívek ve vědě, co obnášel o postavení těch československých.

Česká vláda hrozi, že se škrtá 10 milionů koronon na ekologické vzdělávání a podobné programy.

K čemu vlastně složí a o jaké služby může stát přijít.

A nástup kvantových počítačů může změnět to, co dnes považujeme za bezpečné,

třeba bankovní úč ty nebo ostatní systémy.

Větci zvé úté, proto hledají se stik bezpečnější digitalní budoucnosti.

I o tom budeme mluvit tříjemní poslech přeje Lucevo Pálenská.

Vyžší nadmořská výška může sportovčům pomáhat, ale takéž kodit.

Své o tom vědí na příklad biatlonysté, kteří o olimpíské medailé, le to zbojují v Anderselvě.

Ve výšt se přes 16 metrů nadmořem nejsou bezpotřebné aklimatyzace

schopni podat svůj standardní závodní výkon.

Vysokohorský training, ale na opak může obvěklou výkonost sportovčů zvyšovat.

A jak teď uslišíte v našem výreckém serialu o sportu,

třeba rychlobru sláří radi závodní v místech zřičím vzduchem.

Pokud se ale dobro připraví.

Tak to je ten nejpodstatníš je zvoké při simulaci pobytu ve vysoké nadmořské výšce.

Generátor, který upravujem nožtvíky slíku.

U toho stanu je to celkem jedno doš.

Tam máme ten ve generátor jednu takovou hodit přibudní hávěci,

která je dluha asi 1 metrů.

Jeden epafilter, cože vlastně mikrobiologický filter na koncite hávěce

a z nějí fóka a vzdout z inším obřánky slíku.

Visetlo je mi Martin Matula z nadnárodní specialyzované společnosti.

Se stoupající výškou to těž klesátlak a docházík tak zvané hipoksi.

Takže ve vzduchujem meně k jeslíku a hůr se nám díchám.

Je tady display, na kterém se vám zobrazi prostřední číslote ta búky.

Takže jaka je optimalní trenovací výšká prosportovce?

Na těch dva tisci 8050 metr, které se samodřejmě dostáváte postupně.

Tak to škoukou postel z nebesi a korácta nebesa jsou právě ten hipoksický průhodní stan.

Przezně tak jsme vestanou, ale v klasických domácií podminkách.

Enom třecha jest takové uspeciálního materiálu, nít meně,

z toho stanu se rád, kouká na televízy.

Gdyž dávoděl a kterž na nojmanová před 20-lety tak byly hipoksické stany hytem.

Teď už se výže prosportovce nejsou ideálním.

Měla nějakýkoliv měřitelný parametr, tak tam musíte být cirka 300 hodin,

z tím, že nejmeně 16 hodin deně, takže se zkůste spočícat

co to znamená prosociální život toho člověká.

Vysetlo je doktor ježí dostal z olimpízkého tímům.

Podle něj je vyhodnější připojit ke generátoru masku, se kterou seda ytrenovat.

Na tu se násadí vlastně takhle přílodní chadyce, a ten druhý vývod, kterým se vlastně vydechuje vel.

A martěn matula si teď práve nasazujem.

No důže násadmá oblyčení připedníme.

Těmi neoprený, tak aby jsme si tu masku nemuseli předrežovat nělivolleruce

a mohli v pohodě trenovat na běhátku rotopelů.

Běžně ve vzduchu kolam 20% slíku, ale treba ve výše položené anterselvě už skoroč 4% hyby.

A bělatlo nesta se s tím musí vyrovnávat, jak ještě před olimpéádo vlíčila,

no vynářom teda zavu borniková.

Pěčnouti má je krevní testy, ukazel, že tam moje regenerat se tam neprobíha,

uplně nejrychlejice, ale rozhodně se tam těším.

Ve výši nadmorská výštce tělo začné verábě, tvíce červaných krvěnek a hemogloběnu.

A to zlepšuje přenovské slíku do svou a po určitá době se tak zvyšuje vykonsportovce.

Neu všech to, ale funguje.

U některý víme proč to je majtřaně, která vo nemocnění,

u některých nevíme proč to je...

prostětnashing verábovdy nejsudskopny.

Iное věci, ale dlouh thanuy hodili vysokorvském prostředí...

Podle jříhow můžet zlepšit vykon,

i kdežen do fire Wait no.

To, co je mene, popisuje, jest víšený ventilac.

K Thaná, nebo RM, nešledný hodili worth

ne Tim Vytаний zelo, ten na plaintiu musí cour worth

Ameri dée coresle jer vývo.

Dí všechte oprzecha.

Predíte je temlýho vět, ten sy wellbeingdel美 ஒšt 4 coho.

k tímu odhráváve vysokoorském prostředí a nemusí jezdět až do velehor.

I čeště bělatlonestem mají vás vám jabloneckém centru šest hypoxických pokojů a treninkovou místnost.

Sultán dvoje dveře, či dlá, kterým jeří nadmorskoujíšku, ale je obsách ceho dva.

Rítky vzduch miluje rychlo bruslařib, podle bývala rychlo bruslařkéka roliny Erbanové

není náhoda, že rekordním čase se zajíždějí na vysoko položených dráhach v Americe a Kanadě.

Tím, že je tam masně nišíhu sota vzduchu bruslaři dosahují až o jednu sekundu rychlejších času na kolo.

Na týchto dráhach než na hlavach v Evropě.

Zítra se řekneme pro cehokéky stále častějí lámo přestřele.

Evaké zrová český rozlás.

Poslucháte český rozlás plus.

Jak jsme slišeli předchvíli, prvrcholové běžce naližích je problematická výšká kolem 16 metru nad morzem

a potřebují dobrou aklimatizaci, aby vní mohli závodit.

Jak se ale zvyšší nadmoskou výškou vyrovnávají běžní netrejenovaní lidé.

Pravě o tom, teď budeme mluvit z prezydentkou společnosti horské medicíny,

doktor kou Lenko horákovou s fakultní nemocně cebulovka.

Trejí vám dobrý den.

Dobry den.

Panie horákova od jaké nadmoské výšky může začít člověk,

který není vrcholovým sportovcem pocitovat nějaké změny a případně nějaké.

Tak první změny můžeme vidět už při nadmoské výště přiblyžně tisíc pěcet metru nad morzem,

ale většiná inetrenovaných lidí vidí nějaké změny na svém těle

až tak okolo dvou až dvou apu tisíců metru nad morzem a jsou to takhle ty běžné projevym,

které pravě.

Ktev to nadmoských výšek, ktřeba zujšařských center,

že na sobe můžeme pozorovat, je to taková zvíšená únavnost,

zavíchávání při syditké aktivitě, kterou běžně zvládáme bez problémů,

někdo může mít idealší projevy jako jsou na příklad bolestě hlavy.

Gdyž se dostaneme někam do výších hort, třeba do alp.

Proc počátku nemáme hlad a žízení, protože i to se udává jako příznaky,

pohybů vlastně výši nadmoské výštce.

Určitě to může také být.

Izeváši reportáři velice pěsně odponedu, která dostála,

zavnělo, že vlastně to dostupno z toho kyslíku protka.

Ně z našem těle, jes nížená.

Sportovci to závavně potřičují na svých zvaly,

zvládně na těch velkých svalových skupynách,

ale samozřejmě to pro krvění je důležité pro celý ten organizůz

a v neposledním, že ději prona štravycí tract,

takže určitět sřeba ten měší počři pocid hládlu

a nebo spíše i takové nechutec tví,

je často právě připisovánout,

prostě z horyšenemu, z horyšenemu zasubování kyslíku do toho těla.

Jak jsme tak jesli šeli mnozí lidé využívají training

z hypoxickou maskou, která simuluje vysokorské prostředí

na příklad pro dlouhe, cyklistické výlaty.

Je to vhodné, a je to z vašho pohledu vhodné

i pro lajky tam jež pro každého?

Určitět on není možné doporučit úplně všem,

když samozřejmě je zleděskaně jakého trainingů

i nevrcholových na boňáky, jako byho bysportovci,

to je možné tyto prostředky zařadějit,

ale určitě je potřeba sydávat pozor z hlavně úosod,

které mají nějaké, kardiovaskularní o nemocnění nějaké.

Měchá tří obtíře typu astma, nebo chronickou obstrukšný plecní nemoc

tak ittého lidá často provozují sporty nějakým rekreáčným spůsobem,

ale tyto dokonikové tráhy poksycké masky

je dobre nejdříva konzultovat sa svím ošetřícím, ale kážem.

Když se vrátím od sportovcu, jak si k úplně běžné populáci,

tak ono může byť těžké rozlyšit nějaké příznaky

třeba nemocí a příznaky toho, jak se pobytu ve vysí nadmozdké výštce.

Pokud někdo zběžných lidí, to uží třeba po nějakém výšlapu

do vysokých hor dá se do předůzistit, jak bude jeho celo reagovat?

Ja se to zvěstět, i když přiznam se, že třeba v oblastě jako v České republice

pokud vím se to příliš neděla, ale existují takové,

takže jako byt treningové, nebo jako byt testovací,

vysětření, kdy se právě podobně jako těm sportovcu

v nějakých těhypoksických místnost, těch stanech,

a podobně podává těm lidem měnší procento pěslíku

a sleduje se akutně rákce toho organizmou většinou,

tam se hlavně kouka na to, jakým spůsobem se mění

fregvence výchání, hlukka výchání, a podobně té takováta

v první rákce toho organizmou, který nám pomáha,

která nám pomáha, sestím níským obsahem k jesvíku vyrovnat.

Takže to je možné, ale lepším v působem,

jak zvěstit, jestli jsem zchopný, bo zchopná

v tom vysokonovrském prostřegí.

Mě, a vysůsobem sa ní aklimatyzovat

je postupně vlastně zvěšovat tu nad muskou výšku

a aklimatyzovat se osledovat to posluchat svetělo.

Pani horákova, a jak osně vypará horská nemoc,

jaké má příznaky?

Horská nemoc je taková, taková nemoz,

kdy my většinou říkáme, že takovým typickým příznaky mě nějaká,

bole zahlady, taková, bole zahlady,

kterou na toru nejsme zvyklý většinou,

je popisovaná, jakoby tupá, bolez.

A k tomu by měl být sprálně, ale sponě dendalší příznak

mezi, které se řadí, bude pravy nějaké to nechutenství,

nebo až nějaké, jakoby nevolu, nebo bolestí,

nebo bolestí, jakoby svalu, taková, jakoby velká, svaluva únava,

nebo zadíchávání přiběžných aktivitách.

A ještě zajímavá vět, jak Lohov těle člověka přetrváji

červené krvinky, které zniknou díky pobytu ve výši nadmorské výštce?

Ty červené krvinky zůstávají v tom těle, podobně mají podobnou životnost

jako ty běžné krvinky, to znamená neexistují speciální krvinky,

které zniknou díky v ten nadmorské výštce,

že by by padaly nějak jako úplně jinak,

těch krvěnek se vytvouří více, a ty zůstávají,

těch krvěk přibležně řekase přibležně 120 dní,

ale krombně toho, že tam dochází, k zvíšenému,

takoby mnóství těch krvěnek tak tam dochází i k zahuštění krvě toho člověka,

a zváště třeba to zahuštění, také krvě pokud se dostaneme spátky

do normáni, odmorské výštky, tak to často se jako by vyrovnáva,

a normalizuje, ale jednak, kdy to těl krvinky nám zůstávají v tom těle normáni,

těch so 20 dní to znamená ten efekt, který výští nadmorské výště

v rámc někoje tam jesícu předvrváva.

Tak tolik odbordnice na horskou medicínu Lenka Horáková

s fakultní nemocně ce motol, děkujeme za rozoborná slišenou.

A no děkují vám naškánou.

Poslucháte v jedu plus.

Půl hodinu o výškůmech, vynálezech a objevech, které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu plus tečka rozlastce zet,

v aplikaci můj rozlast, a v dalších podkástových aplikací.

Už zítra upříle, že tostě mezi národní hodné žen a dívek ve vědě

proběhne besedak, která představí významné větky nězčeských zemí

a Československa, předvším zprvní poloviny 20. století.

Žeč bude na příklad o první promovane ženě na univerzitě Karlově,

Mary Zdence, Baborové, Olejkářce

a mimořádné profesorce univerzity komenského v Bratislavě

boženě kuklové štúrove

a nebo o manželské dvojice řídovského původu Renatě a Valtorovy Kocholatých.

Osuditěch toj dalších žen popisujek něhas názvem

ženám žádný obor vědecký od přídodi není uzavřen

zpletité cesty žen kvědecké karije, že v první poloviny 20. století

a ve vysilání plusu už vítám jedno ze spolu autorek

historičku z masariková ustavu a archivu

a kadem je vět Mary Bohenskou.

Hezky Den.

Dobý Den.

Pani Bohenská, jakým hlavním překáškám

ženy ve vaši kníze čelili.

Byli to spíše společenské normy,

které odního čekávali roli manžilek,

kamat tek nebo zákoni a institucionalní bariary.

Bylo to obojí na počátku, samozřejmě zákoni,

protože až do roku 1890 předlům, že nemojli

v Rákovskou hrskému na archivstudovat na universitách

a universití titůl by základem kvědecké karije.

To se postupně zlomilo,

ale emdele trovali pravěty předsudky a bariary

společenské, protože představa oženě jako větky

niej ženě v laboratorze je v bílem pláští.

To byla na honek zálená,

který křin mô obrazu nieszčemské ženy,

ženy manželky, ženy matky.

Mohla byst a tady uvest,

třeba jeden příklat,

nějaký ossud konkretní větky,

některý podle vás nejlip,

lustruje překášky, kterým ženy ve vědečelili.

Možná spíř doložit to, jak se provinali

ty dvě role,

v ženy ve vědeče a ženy v rodině,

hned utévámy změnovanej mariezenky,

bozové, která jako prevní žena promovala

na univeržitě Karlově.

Měla opravdu na šlapnu to,

lidově řečeno,

k dobre vědecké karije,

byla podporová na svým opřem

dátralentovaná získala asistenské místo

v ustavu zoologie na univeržitě Karlově.

Ale takhle vědecká karije,

rá skončila pojím sňatku,

ona se provdala, zmančálen by byla

včal COVID-sí komplikované pro níbylo

i dojždění do prahy,

a jednoznáčně přednost dostala

rodina apéče o její dvě třery.

A pohle bylo osuk těžen,

které se provdali většiná z nich

si nemohla dovolit,

dal budovat vědeckou ale karije,

pokud se vědě upsali skutečně.

Tak to bylo obrát se ně,

dostávali obřeklé svobodné

a nebo neměli děky.

No ale připomeňme to máše garika,

masarika a viznamné změny,

ke koncit vlastně 20. stoli,

která v první polovně 20. století

v irfacátích letech,

kdy nejenom ve vědě

ale i v umění se,

že nejzacinají obeovat

jako studentky na akademích

a podobně,

jak se tam proměňovali

možnosti žen pusobet právě

ve věreckých disciplínách.

Hodně znenila samozřejmě

první světvávalka,

ten na pohled,

na ženský a muský svět

se věrazně uměně

lženy prokázali s hopnosti

v ředě povolání,

zeme na vlejka ství,

kde byly potřeba

a vědvacátích

a těch se na jednou začínají objeovat

na univerzitá,

studují nejenom,

mohmanity,

ale hodí nejz.

Přírov do vědné obory

vyskávají přistup na techniku

a dostávají se do prostředí

no věraz etaboující

se oboru,

jako byla třeba

radiologie,

meditřině obory,

jako psyché a prije

už se býhodně jako dentystky,

tak samozřejmě

v takvěděch tradiční ženám

blíským

lekaským oboru

pedy a prije a gynekologě.

A tamte na hled na ženu už bylo

pozitimější,

ale její cestyky karyjeře

i tak byvali dost dlouhe

a jak jsme v názbu kníhy

použeli dost spletikém.

Vysevkní zevěnujete

také celou Evropskému

srovnání,

když se zmínila radiologie

netomně na padla Maria Kyrysklo do vzká.

V čem se postavení českých

a československých větkým

lištělo od blíského zahraničí.

Bylo něco takového?

V rámci Evropy

to žádný

zásadní rozdělné

se týká to časového

hlediska, když ani bude týskali přístup

na univerzyte a do vědického prostředí.

Tak to bylo srovnatelné

v letřem s ještě české ze mě

hráli prém v rámci Evropy

rozděldo předastom,

že tady chybělo

to, čemu se dnes výká

kolektydní rozvíciování

za opadně Evropě

renař anglii

ho něfungoval system

kělženských kolei

i ženských univerzyd,

kde on je mohli získávat

na vzájem se inspirovat

to tady většinatě

se první větkyně

se první generat se zajímají na

těmu můžem do sluvaříkat solitárky

nele to ženě ochotné

ariskovat

nídol, než náma

tanříkajíc.

Na jinou debatů by bylo

jaké tomu dnes

a co ste minule zaátě,

že z historie

ženám větkyním zustalo

proto toch ili vám děkuji

z masariková ustavu

a archivo

a kremě vět

Maria Bajnska.

Na slišenou.

Taký děkuji našlená nou?

Máte naladěn Český rozlás plus.

Przecénám motoristu

u sobě Petr Macinka,

rozil škrtnotí

máš 70 milionů

koronc programu

ekologického vzdělávání.

To zájíště újs

podporou ministerstva životní

oprostřední nezyskové organizace.

Po schóste

je je ich zástupců

z pověřením šefem rezortů

Macinkou

by nakonec část

peněz dostat mohli.

Čemu přesně se centra ekologické

výchovy věnují

a na coby peníze mohli

hěbět.

To jsme se vypravili zistit na místo,

které na býzí statek,

dívokou přídodu

i vzdělávací programy.

Je unor

a strěděsko ekologické výchovy

toulcův dvůr

v praskeho stívari

je častečně podsně hem

ale slišíme tady štěbětání

dětských kolektyvů.

Chodí jsem celoročně

neskasou tady čtěří přídy,

třeba mokřat

a živočíchové,

který v mokředuří,

to úplně není v práze

k běžně k vidění.

Lenka skoupá je přečetkyně

toulcowa dvora.

Začím si,

demé je budovat

dobrý vstách dětík přírodě

že je to vlastně

součást běžného lického životá.

Měte dž vlastně

začínáme úplně čerstvě.

Na jeden z programů

toulcowa dvora

jsem dorazila lenka

se synem, kterého

veze v kočárku.

Mydem je opravdu.

Vem, dem je se podíver na ty zvířat,

a takže on

se propoje to, co vidí v tých niž se propoje

si to, co vidí veskutečnosti.

Tady mají strášně zajímavé

programy.

Prodětí, které mi neveskola

a synej jsme schopli takové zájistět.

Učitalka i vena černá přišla

se čtvrtějaký

ze soukromé zakladní školi

nový pork.

Vyskouší se čá,

jak se peče chleba

vymlátit obělí cepy.

Lenkasková říká,

že škarty vestátní podpoře by

pro toulcu v dvůr znamenali

strátu dvacety aš 30% rozpočtů

v jiných ekologických centrech

by to mohlo být izávažnější.

Nechcerí, že bychom úplně skončili,

ale určitě bychom naši činost

o mezovali.

Kdo by na to doplatil sou,

děti případně pedagogové,

který jsem chodí,

jak na výukuzdětmy,

tak ale iná

svoje vlastní semináře.

Przecetky nie to ucovat

také připomína,

že činost organizace řídi

i tím, co má v česku

v oblasti životního prostředí,

zajíšťovat stát

ať už se zákoná

nebo podles hvalený

strategických či mezinárodních dokumentů.

Naši činost v džický

odpovídela tomu,

jaké byly tyhle strategicické

dlouhodobéci

ile zemně,

ať s napelněvali jsme,

a protože stát

není schopen

si všechny ty své potřeby

zajistícám

proto dáva dotace

na nějakou konkrétní činost,

takže na příklat,

na to, že uděláme

200 programů proděci.

Lenka Skupa říká,

že většiná organizací,

které se věnují

ekologickému zdělávání,

prochází také

velmi důslednými audity.

Snážila jsem se

o to, aby jsme to

dělali co nejlépe.

Transparentně,

a já se teď pod 30 letech

do zvím,

že moje práce

nemás mysl,

je to pro mě trochu bolestívé,

musím říct.

říká Lenka Skupa

předcetky něj jednoho z víc

než 200 ekologických center

v česku,

stulcova dvorov

prazejan, kalibá Český rozlás.

Poslucháte,

vědu plus.

Vysoké účení technické vbrně

spustilo mezinárodní projekt

na ochránu našich dat přednovými

kvantovými rozbami.

Větci počítají s tím,

že nové kvantové počítáče

by jednou mohli problomy

tvěčinu dnešního

za bezpečení internetu bank

nebo státních systému.

Vyskomní projekt kvark

proto hledá cestyk

bezpečné digitalní budoucnosti

i ponastupu těchto ekstremně

výkoných počítaců.

A více si teď povíme

skíber bezpečnostným ekspertem

z fakulty elektrotechniky

jako monikačných technologívé

u té jenem hajným,

vítejte ve vysilání dobrý den.

Dobrý den.

Tak kdybychom mohli rozvest

to, co jsem změnělá v úvodu,

jaký problém dnes ten váš

projekt řeší.

Proč to vlastně celé vzniklo.

Tak ten projekt

kvark se zabíva

tak zvanímy klantově

o dolnými technologiemí.

To znamená,

můžeme si to představit

jako zařízení aplikat

se so vstler

a po případě služby,

které so práve

o dolné vůči utokům

a klantovímy počítací

a to znamená

a z pohledu kibernetyc

ke bezpečnosti

by neměli být zranitelné

a ní v případě

že takový klantový počítac

a budé skonstrováda.

Najdénomo technický vyskům

a ide z polupráci

mezi různými sektorý

a různými organizaceny.

Napada mě,

že v případě boje

v dicky každá strana

přebíra zbraně

protivníka

ta ochrana

před těmy kvantovýmy

počítací

bude taky kvantová.

Může být

je to jedná

jeden zespůsobů

a jak se dranit

kvantovým utokům

to použit

kvantovou kryptografy

na druhou stranou

ukazuje se, že to

asi není ten megasyktyvnější

a používají se takzone

postkvantové mechanizmě

postkvantová kryptografy,

která je založená

na nových matematickích

a před pokladech

a nových šifrach.

Takže,

vlastně nové šifry by měli

na hraditty stávající

a které jsou

prolomitelné kvantovýmy počítací.

Proč jsou vůbec kvantové počítací

tak velkou hrozbou

pro tadyšní datap

a jejich zabezpečení.

No je to stou důvodu

že mě už ní znamen

vlastně spůsob,

jak prolomit

jsou časnou

za šifrovanou komunikaci

jak prolomit jsou časnou kryptografy.

Máme na to

algoritmi, jako je šouluf, algoritmos,

grůgrův, algoritmos,

a které

prostě dokáží prolomit.

Tý jsou časné spůsob,

je zabezpečení.

A korádzě nemáme na čem půkstit.

Ne, existují

do postkvantové počítacě

které byli tak zvaně

krypografický relevant.

Máme na

dokázali by

skutečně

provět to vlastní prolominy.

A na druhostan takové počítacě

výzké době mohou být

sestaveny, a pak které by došlo

o kamžikě prolominy.

A jsou časné kryptografia

a jsou časným cháme

tobne bezpečení.

Co všechno by se vtuchvíli

dostalo tedy do ryzyka,

které oblasti nebo systemy

jsou v tomto smysluných zranitelnější?

Víte mě to celá elektronická.

Komunikace, komunikace na internetu

ta jech ráněna

pomocí klasických šísár

jsou časné době,

které jsou zvolké většiný

zranitelné, prolomitelné.

Takže můžeme si představit

veškéra naše komunikace,

balkovnícství přenosí

dát po internetu.

Všechno teto data by byla zranitelné,

byla by otevřená u točníkům

a ty učočníce by se za nás

dokonce mohli i vydávat

z elektronickém světě.

Použiváte podmínovací

spůsob, tak jak dlouhoto vůbec

může trvat neš budou

vantové utoky realitobře,

kvantové počitáče,

ty už se vlastně staví níné.

Kvantové počitáče se staví,

ale zatím jsou to

ve vším respektu

a k jejich tvůcům takové

hajračky,

které z pohledu,

ale sponě,

kryptografí,

a nějakým utokumnej

jsou zatím

použitelné.

Kdy bude se stave

na kryptografický

relevantník vantový počitáče

velkou táskou,

na ktorou nikdo nezná odpovět,

ale zhoden k velny dynamickému

vývoji,

tady z teto oblasti

kvantového počitání,

musíme předpokláda,

že to může býte relaty dně prvo.

Což může obit nějaké jednotky lánt.

No a jak se tedy můžeme

jednékcoby společnost,

ale to by bylo asi na dlouho,

ale jak se můžeme na příchod

těchto technologi

je připravit,

aby ta naše data

zůstala v bezpečí matenáků radu.

Já bych asi začal obecně

s nějakou invertnitarizací

s nějakým zejštěním přehledu

toho, jak vůbec

současné době data chráníme.

Jaké používáme šísry,

jaké programy používáme,

jaké mechanizmy ty programy

používají ke vejštění,

kebenety ty ke bezpečnosti.

Aby jsem byli schotně říct

codená společnost

předba má zranitelné

a co je na opak

nějakým spůsobem chráně

a spoň pro určitou dobu.

Takže inetnády zata

a potom postupní přechod

na ty algorytny,

které jsou bezpečné,

který ty postkovam tové.

O těch bude mluvit

někdy příště,

proto tochvíli děkují,

tolik expert

Jan Heijný

s fakulty elektrotechniky

a komunikáčních technologí

ve UT.

Náslišenou.

Někují vám

na vkrenou.

A znešní vědy plus

na plusu už je to

vše za pozornost děkuje

a od mikrofonu přijemný

poslej dalších poradů

přejeluci a vopálenska.

Pálenska.