Odeberou vlastní kožní štěpy pacienta, překryjí jimi rány po popálení a přes ně ještě položí štěpy dárcovské

Dobrý den, a no začínám magazín o vědě v vyskůmech a inovacích tentokrát zdatem 17. unora. A co nás čeká?

Odeberou vlastní kožní štěpy pacienta přikří jimi rány popálení a přesně ještě položí štěpy dartsovské. Tak vypadá vyskratce kombinovaná transplantaceku, že útěžcé popálených pacientů.

Už zachvíli se vidáme na operáční sál do věnohrátské nemocnice v praze.

Působením člověka dochází k vytlačování goril znížin do vysích poloch. Jak to ovlivnuje jejich zdraví a co je ogrožuje?

Podíváme se do kamenice úprahy, kde jako první testují v provozu čistě vodikový kotel na vytapění a ogřev vody.

A minister sportu Boris štěsný oprášil myšlenku olimpíských hrv česku príspíša zimních.

Česku ale kolem zmínovaného roku 2040 bude naporobný podnik chybět s ních.

I o tom bude mluvit přijemný poslech přeja Lucevo Pálenska.

Jeda plus.

Až o 150 těž se popálených pacientů ročně se stara i lekarře z jednotky intenzivní beče.

Naklinice popálení nové medicíny ve vynohradské nemocněci v praze.

Nasál se musel jíti to pacienti vracet opakovaně.

Stracenou kůži nahrazují hrlgové jak vlastní kůží pacientů tak za pomocí štěpů zemřeli hdárcu.

Kombinovanou transplantací jsme viděli přímo na shaly.

Popisuje přednu stakliniky popálení nové medicíny Robert Zajíček na operáčním 100 leží pacient závážně popálení na necelé 3. povrhu těla.

Třebuje mezi skatkožní štěpý jednou spacienta a bychom dokázali ten uraz vyzěšit a budeme odebírat prostě kožní transplantáty.

A tady ruce je hlu velkou.

Jelou a to věhlou vlastně do podkoží píchám rostok Adrenalino, které taková technika která nám umožný a bychom.

Tě štěpý odebrali pokud možno bez vatikovní strát.

Kůžileká, že odebírají paciento ve znohy, čiká prymářka cecíli je stonova.

To se vezmenástrou, které možikáme Dharma tom, který používáme na odběr Dharma epidermalní štěpů.

Tá odběrová pochá se to tom zabali, ta seho ispontání epitalizaci bez nějakých větších jako benán sletků.

Mámočí ne.

Vlastní kožní štěpý pacienta budou tenké přibližně dvěde setěný millimetrů.

Když tým táváte o problému tu vrchní vrstvěčku, může.

Káždí odebraný prožek kůže široký a se 5 cm, pak lehka živloží do speciálního přístroje.

Které jsou předosovane želetky a vlastně tím se docili takováho na sítěvání.

To znamená, že menčíště se potom rozstáhné jako taková punčoška sítěvana a pokrie větší pochou.

To je tak ráčná, který útapu to távná.

Ukazujeme lehkaš David Janak a nastavuje přístroj napoměry jednak utřem z jednoho centimetru čtvrečního tak zniknou centimetry 3.

Vedle vlastních štěpůpacijenta budou lehka, že potřebovat také darcovské kožní štěpy.

Ty se připravují v oční tkáňové bancé, která je jsou částí fakultní nemocnice nakrálovských vynohradech v praze.

Sohoubucy zvrážené tak se prostě postupně rozmrazí a nej také bude našová také bude na kspandová, ale menčím poměrů.

Popisuje chirurk Robert Zajíček, darcovskáku, že se nikdy nepříhojí, ale funguje jako jaká si ochranávrstva, která pomáha připříhojení vlastních štěpůpacijenta.

Ten je po celou dobů operace v plné anestezji, říká kateri na jírautkova, skleniky anestezije a resustitace.

Pála nienové traumáje, velice závežné traumá, častospojené nenom s vyzickým postiženíme jako takovým, ale aj s inhalačným traumatem, častu anestezije nadále komplikuje telepacijentí vývaj obvěk na dlouho době.

Ventilovanie u mají dlouho době zajíště najrýchlací cesty a ty parametriventalační nebývají z daleka normální.

Ostatně jsme zbytky té mrtvět káně a ta poché připravera, aby přijalat i štěpý patientový kumžel.

Namučíme si ruku.

Ušlejkáří podvedením Roberta Zajíčka rozprostírají vlastní štěpý patienta napopálenou oblast.

Pacijen má dvě prostři štěpůj, oštěpě svoje, a štěpě bát.

A jsou to vlastně te dvěsíčky na soby.

Věda sítěká sítěká patienta, talé ží na teráně, a přestojte to dolasíčka, ktěpustou dárce, pomůže to můžete můžete pochou patienta, aby se vám technik příkuje.

Bli zponí svou funkci darcovské štěpí se schnou a slobnou se podobně jako strup.

Plá, co štětka pro nás dožita, a věc sa dá medička čas našit kolegům sítu, kde patienta adekvát ní živéli, a než kdy komfort, tak aby dará nám něrá šancí, aby se nám záhojla.

Ročně přímou nakliniku popálnínové medicíny, ve věnohrátské nemocníci v praze a si 600 patientů.

Další speciálizovaná centra jsou ve fakultních nemocníci hbrně a ostravě András Kalická Český Rozlás.

Na tématet v vědě plusiště na vážeme s vedoucím jednotky intenzivní peče pro dospělé na kliny se popálnínové medicíny, ve fakultní nemocníci na Kralovských věnohradech v praze.

Bohu mylem Bakalářem. Vytejte ve vysilání dobrý den.

Děkuji hezké odpolednán.

Pane Bakaláři, jak obtížné je vůbec udržet patienty z těžkými popálniny na my při životě. Co všechno je ogrožuje?

Tak ta popálnina rosáma, popálnina je takové jako skutečně hodně brutální trauma, které nemocného ogrožuje hodně.

A toho ogrožuje v každou phářité popálnienové nemocní nečvím iným, že zlečá odku bouvěme hlavně kim, z kim, že ten patient strávci velká množství teplak, které musí ten organizom zvyrobyt.

Je to asi, když si představíte, že máte pěřím.

2 metriš kveliční, tak jak je prostě sruba veliko znáší kůžia, a točka by byla tě rává.

Křeba 40% nebo vní byly velké díry, a vy se kčete přikryt přidmářem a nejde to.

Takhle takůže prostě nejzouluje nechrání teplo to teplou unika.

To je, že paradoxně přes to, že zvořití patienty popálním vlastně teplém, tak nebo je městím, že jsou podchláření rozvíjí se firmy závažný šok.

Popálním výšio, který se sklára letří komponent.

První je, že se stráci spousta plázmi takovéta, vžem vlastně plavu ty krvinky.

Druga komponenta je, že to chtělo reaguje na tu mrtvótka, ani porovně jako máte, křeba vždy někdo allergický.

Třeba na včelě, a pichno včelama na phylačický šok tak úplně vzdyně reaguje celé tělo.

Třetí je, že ty produkty rozpadová skůže jsou jelovaté na srdce, či chcují, k tom přidávaště.

Srdětě všetně šok, či úplně ty patienty, ty první dnej, těch první zrovapětnou při životě docela, docela boj.

A potom se to přesová, to nebezpečí spočila.

A v tom, že samodřemět mrtvótka, ani jsou výbornou živnou budou prom bakterě.

A ty bakterě se snažíš na včelě, to ono si teda zahu byt, či potom se umírá na infěstní komprika.

A to zruba se dá říct, že z těch umrti všech pokud někdo na tom předakášit 50-60% na infěstní komprika.

A já je to velice kompleksní problém na více ide, o úrazy, které jsou pro patienty, provaše pacienty,

ekstremně bolestivé, jak dlouho vůbec udržujete pacienty v takto vážném stavu v umělem spánku.

No, víte, když se vavíte řulitma, a tak vální vám řeknou.

Něj by pře něco takového stalo, tak já bychčal mě uspali, a probudíly mě až bude všetkoho toho, že se bude zdavej.

Ale to není úplně, jak on je lepší, co stalo, protože za těch několik mě si, co teda lež vatrvá u nás,

když se ten čem je zbudil v podstatě někdo úplnějné komu, bychí dalku z Mosku, protože se dáce není za darmočně.

My se smáříme o stájit bolest v kukáždého pacienta, a to se do celá dáří.

Če je bolest není problém, ale ne smáříme se za kežu cenu, aby spány.

Čeho něj, nejak to ide také budíme, aby prostě si tu Moskou včinost zachovali, abyli tím, co byli před tím úrazem,

abyím to o nemocení prostě nezníčilo vlastně zpomínky pámět kognitivý svok, co tam už káme.

Zajímá mě vyste opakovaně sám zmínil problématiku těch popáliny stkání,

jak vůbec u pacientu zajíště je to, aby tý totkáně nebo to, co z nich zbylo mělo dostatek kislíku.

Je to společné, pro celo oblast tým tenzyvní pěče, vlastně dodávka kislíku dotkání spočívat

v tom, že čo je k má dobrý oběk, dobrou sryčníčněnozma na planěné ceví kerví

a současně má dostatek kislíku, které do krev okrislíčují.

Toto je kombinace ventilace a cirkulace, a o to se snažíme sámřiným našich pacientu,

to je vše obecnávěc. To není to specifikom popálným ten specifikom mým tenzyvní pěče, jako taková.

A protože v předchodzím přispěvku zaznělo i témá pivrotejnou, jak je to zvýživou?

Může zpravná skladbá živin, ovlivně to, jestli se pacientu zdraví, a jak rychlé?

Málo, který oborf meditřině je tak závislý na výživě, a na hojní jako právě popálným.

Jak jsem říkal na začátku, my bojujeme stostrátu, tepat, teproste musí věrobět v těle.

To se věra bývě, a treka to se zbýráby, takže živiny se spalují na teplom.

Istovi se z nich dělají látky, které pokřeba prohojení, proto, aby se čověku držová přiživotě, aby můrostli svar, aby můrostli prostět.

Takže poškozená, takže to musí spalováry, takže se spalovála prostě pěň, pánkovky peněř v kamnéka, byste v držovat teplom.

Takže takhle naše tělo spalují, a my ty živiny, které myří s toho těla, opravdu ty svarit, křeba pat našich pacientu tají jako s nich na sahráře.

To prostě myří předvočím, a tak my to musíme dodávat.

Tak výdštívá našich pacientu je na prosto kličová pro přežití, a používáme takové dávky výživy, který máby v iných oberég méří nekohodně, s dvěhali obočné větoho, ale možný.

Ještě se vás závěrem, chcí zeptat na to rizikou infekci, které je nesmětně vysoké samste změňoval, že až 60% lidí s těžkými popálení, nami umírá vlastně na sletky infekci.

Může k popáleným lidem, tak to těžkým pacientu mrody na příbuzní, můžou vám vůbec, jakékolivná vště vy.

My to podporujeme, protože ten člověk, který prodělálo nejakou popálení.

Tak to nesní klénom tak, že to většinou, že k tomu něco stálo, křeba muschouřel byt nebo auto, nebo kov každém připadě bude mnoho měšit,

co nechují do práce, nebude vělavat tení, že může byt itryvála jako hendyképovány i vysmysů invalitizatře.

Čery ten člověk, i vys, žež je po tom přivědomi, takže vyspračném takov jako zmatku, takováta.

Tysřební faktorico všechno, v tom životě prostě čeká, co se zamešká, co se spráci.

Tysou, aromné a tady ta rodin, tady ta funkce rodiny je opravdu jako klíčová, aby může klemi to zvláda, mě tí pomůžeme nebojse nekto bejt prostě.

Čery to válice, válice podporujem a zkem je rodinami od nepracujeme, chceme poní na bychodělik, chceme a bych pozitivně na vladění.

A i pro ně to hrozně čeště jako přidit, ale zacit prostě plakat, když vidí, jak ten člověk vypadá je obvázane, jak je postřežené a dodadnu trofku,

když mě to je to dokalěc.

O češkých popáleněnách a kontekstu je jejich leč, by jsme mluvili zvedou cím jednotky intenzivní péče,

proto dospěle na klinyce popálení nové medicíny, ve fakultní nemocně cina kálowských vinohradech v praze,

bohu melem bakalářem. Moc vám děkuji za rozhovort nastřednou.

Poslucháte, v jedu plus.

Půl hodinu o výsku mech, vynálezech a objevech, které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu plus tečka rozlastce zet, v aplikaci můj rozlast,

a v dalších podkástových aplikací.

Ogrožené, gorili horské čelí nové můdeziku.

Kvůli zabídání půdy pro zemně dělství byly postupně vytlačené do vyšších poloch

rvanského pohoří vyrunga.

A změnou prostředí se v jejich travici mtraktu rozmnožili parazité,

hlištice, rodu hejostongilus, které ugoril způsobují vážné zaněti žalotku.

Ryzyko by na víc mohli ti to parazité představovat

i u jiných volněžících zvířat.

Zistil to mezinárodní tým větcu, jehoš členi byly

i zástupci ústavu biology obratlovcu akademě vět

a to včetně bioložky Barbory Pavčov, kterou teď vítám ve vysilání plusu.

Eskiden.

Dobrý ten.

Pani Pavčov, rozumím tomu dobře, že hlištice žili

v žalucích gorilhorských už držívé,

ale teď je ryzykové především jejich přemnožení

dané změnou prostředí?

Je to tak častecně.

A no máte pravdouže, že jeho strongilus,

zženě tvořil nějakou běžnou vlastně strukturu

hlištěc v organizmu, goril i v předchových latách.

Ale za posadních 20 lat došlo pravduk prudkému

na artustu gastrytít u hrkých goril a na sladně ich úhynu.

A my jsme přešlená to, že vlastně došlo iknárus

to abundanci nebo vůbec těch intenzit infekci

u hrkých goril a to zajeme na pravy v těch míste

kde je ten nárus gastrytí.

Teže přes to, že to byl,

całkém běžnou para zet,

ale vyskytoval se u těch goril,

a to je uměžení.

Hodně málo.

Teďkom z nějaký důvodu,

u některých skupin goril,

poč ty narostli a začel to pro ně z pravě

námená to pro njenia ký nárus.

A ty důvodních třezek?

A ty důvodí úplně přesně ještě neznáte.

Hapu to dobře.

Je to vlastně tak výj jako soubor faktorů,

který k tomu přispíva.

Ty goril je řící pravě na tých území,

kde je nárus trítě,

gastrytíšnou je těch o nemocný.

Takže je do cof ekstremních podmýnkách.

Hodně vysokých námoských výškách

až do výšek 33.

Máme tu nadmožem,

což se opravdu jako vysokéhorej.

Je tu su tam mízké teplote,

su tam vysoké vahkosti,

a je tam celkem velký plak

i ze strane výjí.

Su tam blisko pola, blisko vesnice

a je tam vlastně plak,

co se turismu na přiklactíče.

Su to takové nejvíce ekspandované,

skupiny goril pro turisty.

A jak se to přemnožení hlištěc

v želucích goril vůbec projevoje,

jakými přij znaké simptomy

pak zvířata, terpijí,

dokážete to říci.

No, takové uvoňí žijíci

zvířati vůbec těšké ty simptomy poznok.

Proče vlastně s těmi gorilámi

horskými, my travíme namčitě řího děny daně.

Často, protože tam je hustá vegetace

na těchme, to vůbec všechny tě zvířata

ani zhlednou,

tak je nezvádat,

ani popřádce na její zravotní vsta.

A je velice těšké říci,

se těch gorilé vlastně něco je nebo nejí.

Nemůže to si zatat,

těch můli břecho jak se títí,

a podobně.

Ale ty gastrytídy jsou takové

celkem okamžité,

že opravdu tak goril vypadá celkem

dobře, nebo přeba mějí,

ale může se stávd,

že další ten už té skupině mizí

a došlokejí mu úhynu.

Takže tady je ty gastrytídy,

je to takový docala rapidní problém,

velice, že je tam průbec o nama.

Jak už jsem zmínělafu

vodováš výrecký tým došloke závěru,

že gastrytídy v důsledku přemnožení

parazitů by mohli horožovat

i další druhé volně řícik zvírat,

který by se to mohlo týkat,

a dá se to můvůbec předejít.

Tak mysled pokáráme,

že vlastně ten jelostrům bylu

se původně parazitem casát,

takže samozřejmě jedná se

i další druhé volněží tých zvírat,

které patřitají dokazkupiné

jako prasoromáci,

takže jsou to nějak cíjín,

dastu předprasát,

a nevíme jakéto udalších prémátů,

jsou tam ještě koč kudaní,

z tomu z nějaká byte tu hodký goril,

tady přímoverváně nejsouším pánze,

ty jsou potom uganě, kde jsou altajte,

ten to parazit tak vyskituje.

Takže ryzyko to právě předtovuje

i pro ostatný prémáty

a potom tady pro ta prasota před pokárádame.

Mu zavira barborapovčo

běloška sú stavu biology

je obratlovců a krem je vět,

české republiky moc vám děkujeme za rozhovora

za važ čas.

Náslišenou.

Tak je vám věkli hezký den.

Stále poslouháte v jedu plus

na Stanicí Český rozhlas plus.

V Českou by sa za 12 nebo 16 let

mohli konad zimní olimpíské hry.

Pro server aktualně

o této své vizimluvel

Minister Prosport Boris

šťastný ze strany motoristé sobě.

Olimpíské hry jsou gigantickou akci

i postránce logistické, ekonomické

a imnohadalších.

I gdyby to to všechno českoh tělo

a zvládlo podstoupit.

Jeden docela zásadní problém

by stejně zůstal.

I menuje se s ních.

A víc už o tom pový Jan Kalibán

až klimatický spravora,

je kterého sadečně výtám

ve studio.

Dobrý den.

Dobrý odpoledné.

Tak má vůbec

sohledem na sněhové podmiňky

smysl chtít

v českou kolem roku 2014

pro hradat z zimní Olimpíádu.

Przezně takhle nebo podobně jsem se

ptál klimatologa,

ale i žaře radí matola

še z českého hydrometologického ustavu

tohle byla je odpovět.

Já si myslím,

že to dává docela

dobyli jsou souvislosti

z tím, že pobleně kterých

českých politiků

skončila klimatická kríze.

Tak to, že bychom se nevrátir

k zimní Olimpíá,

děvčechá,

já tochá půli celá.

A si tam citíte ten ostem

sarkazmu,

když se podíváme na data a faktá

v současnosti se na českých horách

v polochách na 600 metrů

nad možem držísných

potřebné množství

tedy ve vrstvě

a zpoň 30 cm,

jak se to obyklé počíta

v rádu 10 dní

zazimu

a kolent toho uvažovaného roku

2014 na tom oprojtí dnešku

budeme se sněhem na horách

nohem hůž říká radím tolaž.

Bude se zcela jedno znašně skracovat

období,

po které bude ve

dostatečná výškásněhové

pokryvský ležet na českých horách

zgruba za těch 15-20 dledce

uvěme dostálad na poloviční dělku

to znamená,

že tak jak máme na horách

teď v tě v tolete

tak si představte,

že za těch patná zled

bude na horách

sněhu zgruba poloviční množství

coš je docela význam na změna.

Samodřejmě,

kdy stujeme zroční výkyvý

může zdrovna na stad zima

kdy napadné hodně

ale ta pravdě porodnost klesa

protože v průměru

se české a strad o Evropské zimi

rychlé o teplují

asi o 3° celzia za 10 let

je to tedy pro česko

což má vzímě vliv pravě

i na ubytach sněhu.

Jí se to vene zgruba

po tom 10 letí

také viděže v průměru

se to třeba bo 50 metrů

posuné vejš

ta dlouho roba

čárati sněhový pokryvky

bisetluje martěn pechás

oddělení hydrolygických

předpovědí českého

hydrometrolygického ustabi.

No a existuje

ale i možnost technického

za sněžování.

To by nepomohlo.

To je samodřejmě

nes už běžné

třeba tými nulezmi

olymiické hryv pekingu

byli skorový hradně

na technickém sněhu.

Ale vyžaduje to velké výdej

na technologie, energi, logistiku,

neekologické zásahy

do přírodí obviklém

a podobně to

ležarské či biatlonové

akcevelmi prodražuje také.

Na kladiná výrobora

zvosněhu jsou řádově

mezi 10 a 20 milivanom a korun.

Tohle říkalaš je v Českou biatlonu

i hříhám za popředloňském

mystrovství světa.

Tam šlo celý jenom obiatlon

v nové městě namoravě.

Pořadatela letoční hrmylání

a kortině investovali

do infrastruktury technického

za sněžování podle

a gentury Bloomberg

najméně 3-4 miliardy

korun v přepočtů

a můžeme zavspominat

třeba na šampionát

v klasyckém ližování

v Lyberce 2019,

kde už tehdy

byli kritické problémy

se sněhem a akce

i zdalší důvodů

skončila dluhy

v celkové výšikolém

z tamylenů korun

podle některých zdrojů

i byšímy.

S tím sněhem budou

z problémy

pravě polo mě

čím dal častější.

Ta pravě porunost

konání zavodu bez

uměleho za sněžování

bude klesa.

U pozorní hydrometorol

gové z Čehá M. U. Martin

Pecha a tomá šfrič

kteří důhodobě

spolu pracují

sporadateli zerské 50.

Gdy tedy v tom

roce bude relativně bezpečné

u sporadat zímní

olympiadu

sohledem na vhodné podné

býja šanci na dobre

počasí a dostatek sněhu.

Tedy v té době

zrobazovat nác let

což už se blížíme

k polovině

století.

Na tohle té má vznikají

v poslední době různé

studie,

třeba ta odvízkumníku

na Uniwersitěvé

W. Ontario,

v Kanadě, uvádí jako

klimatický

spolehlý vámísta pro zímní

olympické hry

i za

třeba 50 a více let

třeba like

plesit v americkém státě New York

a pomské saporo

nebo lillhammer

v norsku

ale těch míst bude

podle věcu ubívat

a v ohrožení usou

i místa gresu mlem

byši horyneš Česku

třeba na zapadě

spojení státu na rozdíl

od východní části

ale to smaí takte plozymu

že to nicí ližarskou sezonu

ve velkých

30-ich

ve skalistí horách

a rokonce

Salt Lake City,

kde se mají zímní hry

konad za osumlet

panují obavy

a to nakonec

třeba nebude možné

nemyslím se, že v roce

2030 se budou v juta

hukonab zimní olympýské hry

začátkém letošní sezonu

v našich horách

nebyl skorožádní s nich

a lidě tu chodili vesvětry

tohle řekl v reportáži

Platformy Climate Central

starostas Salt Lake City

zdoby minule

tamní zimní olympiady

2002

anderson

a ty sněhové podmínky

musíme

dopřeba

a ty sněhové podmínky

musíme doplnit

se tam zlepšili

v posledních nech.

Uzavira

kolega Jan Kalyba

Klimatický Spravora

i Českého rozlasu.

Děkuje mě moc.

Děky náslešenou.

Mluví se

o něm jako opalivu

budoucnosti.

Vodíky je to těžšetrník

životnímu

prostředí s nulovými

mysemy uhlíku.

V kameněci uprachy

proto zapojili

první vodíkový kotel u nás.

Tedy takový,

který spaluje

ten tní vodík.

A jeho provozchějí

porovnat z tím na zemní plín.

Ticme ve vodíkové

provozovně, kde provozujeme

dvá kotle.

Jeden kotel

spolejsta placetní vodík

a důhy je klasický kotel,

který může spalovat

až 20% směsi vodíku

se zemním plínem.

Malá kancela

a se 60 metrů

čtverečných

složí zároveň jako viukové

centrum.

Ogrzef vody

a vytápěník

vyštím právěte

to dvá kotle.

Ten čistě vodíkový

tu v provozu

skouší jako první v česku.

Žíká valter

s odomka.

Przeděte o nezyskové

společnosti apoks.

V pincipuje

rozdíl především

hozáku.

Běžný uživatel

nevidí rozdílo

vůbec žádný.

Na první pohled

které vypadají

vlastně úplně stejně.

Kolem pak

vidíme rozvody

potrubí vede

do druhémisnosti,

kde máte také

s nešovacích zaších zení

tedy, kde se býsí zemní

pln z vodíkem,

můžeme se tam

hodívat.

Měděno

tupko přivádíme

zemní pln

zesíte

do směšovací

o zahtý zení

távěn do toho

směšovací o zahtý zení právě

zvenkovního prostoru

a z toho skadovodíku

přivádíme

ten vodík.

K tomu přimichávání

vodíku do zemního pln

od tedy docházit

tady v té silnější

nerezové tropcnosti.

Tam skutečně

jsou takové

spěláli plky

sobě takové lopadky

a tam docházit

právek mísím

toho hodíku

se zemním plném.

Vodík skladují venkov

v přístřešku

jsou časnosti

mají, kdy spozyci

jednu tlakovou lachév

o oběmu

parésát letrů.

Třiště, že kedy menzovan

na svazek lachví

můžeme mít

až ten svazek dvaná

stila hví

a nebo připojovat pojedné lachví.

Dneska, jak sdyšíme,

tak tady zrůgné, ale něco předělávat.

My vlastně děláme

medneska samostatní rozvod

pro každý ten kotel zvláš

a by byli na sobě

z celé nezávy svý.

Týle mě vodikový kotel

otestovat v realnem provozu

vysvětlu je za apoks

koordinátorka vzdělávání

a osvětý veronik a buková.

Očekáváme,

že vlastně ten provoz

by měl by cromnatelný

sestandartným koplám na zemní plném.

Něří, ale také mysé

oksidu úhličitého,

který se uvolňuje

přispalování zemní koplínu

připřími chání vodíku

do zemní koplínu

pak mysece odvaklesaí.

Pokud se spaluje

jen vodík,

nevznikají žádné.

Pří spalování vodíku

zniká jenom kislík

a voda.

Vodík je netoksický

má nulové mysé

sklenikových plnů

a neznečištuje životní prostředí.

Jeho další předností,

ale podle valtra

sodomky je energetická soby stáčnost.

Pokud mám osazent

fotovrotecký paneli,

takže se býtku energie

vlajtě vyrobit elektorizov

vodík.

Vodík uskladnit

nejakých nádažích

a potom zimně,

kdy ta fotovrotejka

nefunguje tak jak podřebujú

ale ten vodík použít.

Je vodík bezpečný.

Sílem,

toho našel osvětohového

programuje

aby veřejno zmímala

vodík

stejně bezpečně

jako jaka je koli

jiné hořila velátky

nebo paliva

nebo elektřinu.

Przez to tady na stěně

vidím, že máte detektor

se dvěma světli,

červením a oratžovím.

Prípadě uniku

se v rozsvítí,

červení senzor,

ten teda detekuje

tu vysí úroveň,

svítí a hóka.

Tady v kamenici

odborníci nejem představují

vodíkovou technologii

ale prostudenty

zástupce státní spravy

a další instituce

mají připravené

i vodíkové pokusy.

Trzeba, že plamen vodíku

není vidět

terezá jenouškovcva

český rozhlas.

A zdnešního vidání

v jedy plus už je to vše,

pokud vás nějaké tema zaujalo,

můžete si celý pohrat už zahvíli

najít v našem archivu

v celu deních zaznamech

v aplikaci můj rozhlas

a nebo v jiných podkástových

aplikacích.

Za celý tým,

který vidání

z datem 17. unora připravel

těkuje zapozornost

lucevo-pálenská.