Pouze jediný evropský krasobruslař vybojoval na posledních třech olympijských hrách některou z medailí

Przejhezky den je 4.12. unora, a pravě začíná naš pravidelný magazín onově na onověnkách

v oblasti vědy výskumu a inovací.

Doufáme, že i ten to krát vás za újme.

Povzajediny Evropský Krasob Rusláš vybojoval na posledních trzech olimpíských rách,

některou zmedájli, ty ostatní získali závodníci z azijský mi kochřeny.

Jak uslišíte v našem věreckém se rejálu o sportu, není to náhoda.

Rozebereme co je nejduležitější při výběru sportu proděti a v jakém věku začínají hrát roli i jejich fyzické před poklady.

Našu má věvznika a další rezervace dívokých koní celkem v 16 a v České republice.

Dozvíte se čím koně pomáhají přírodě.

No a zlýnská universitá má vlastního robota, budeme mluvit o tom, jak vznikl a co umí.

Příjemní poslech přeje Glucijevo Palenská.

Dnešní špíčkový krasobruslaří jsou až o 7 kg lehčí nešejich kolegové v 60. letech.

Vyprívat ospráce, která srovnává tělesné parametri účasníku olimpíský hr.

Zároveň se ukazuje, že se stále více prosazují závodníci a získého typu.

Ale nejen to jsou důvody proč v úterním olimpískem závodě praktycky všichní krasobruslaří předvedli čtverný skok.

Jak uzlíšíte v nešním dílu věreckého serialu o sportu, jen vhodný somatotyp nestaci.

Vyky rozzapojte jsem. Když se tít o bude točit, tak se slášky tít za brusy a vytáhnouty nahrujo.

Udívek je zlomen poberta, za tím, co uchlapcu se dríva vykrestalizují idealní somatotyp krasobruslaře.

Měl by vít, ští hli je z nískými podílem tuku, ale zdobrou tvorbou svalových vláken.

Tak jako to mají a ziyatem.

O ním mají přícíme.

Udívek je zlomen poberta, za tím, co uchlapcu se dríva vykrestalizují idealní somatotyp krasobruslaře.

Měl by vít, ští hli je z nískými podílem tuku, ale zdobrou tvorbou svalových vláken.

Tak jako to mají a ziyatem.

O ním mají přízní vější poměr rychlíh svalových vláken.

Sou velmi dinamyční, mrštní.

Právě krasobruslaře z azyskými kořeně brali na posledních trzech olimpijských rach, osum z 9 cených kovů.

Zároveň jsou krasobruslaře i lehčí, protože podle jedné výskumné práce vážili v roce 1960.

Učasný ciché reprůměrně skoro 70 kg.

Teď je to je ne 2060.

Estetický sportech i vlastně s nížení váhy ten nejednuluší smůsob, jak ten býh on tvíšit.

Vysvětlu je lehkářčeského olimpijského týmu jeří dostále, že důle, že ta je i nískopo sa zané těžištěm.

Je to o tom vlastně jakým způsobom je aktivovántensvod.

Zásadně je odraz do zrobá pulometrové výškým.

Co si vlastně hlih dá krasobruslaře předskokém?

Jak se přesně postavím vlastně těch překněme 5 kroků před tím odrazem?

Kde to těžiště mám pak se člověk co nejvíc spevní, zasune všechny, vyční vejtí části těla, co nejvríšk o seotáčení a důfá v to nejlepší.

Przyběřuje fělepš čerba, který se teď poto dohledem trenerky barborikostkové rozížky, ktrojitém Axu.

Przechází do předněho odroze oblouku, vidím, že v tom stoj perfektně, a no ten hle Axel bude mít výes.

Hóra, jak dlouho, etrasobruslař vzduch?

A ně nev té žinu trojtí od čtvenose liší tím, že drívé ukončíto rotaci.

A když vzmemet čtverného Axla, tak za tůne celou v té žinu se otočí o tisíc 620 stupniu.

Což ale za těm do každia teď jediný krasobruslař na světě?

A no, ili a malyním, ale nej spíž obrov další následo.

Zítra se představíme systém český odborníku, bez kterého by nemohli soutěžit kárlerři.

Vyječiná uspěšných sportovců si svou dysciplínu vybrala už v dětství, ale neplatí to vždy.

Na příklad olimpíský vítě z v 10 bojí Roman Shabrle, skoro do 20 hrál fotbal,

a nejlepší oštěpář světaján železný, zase začínal z házenou.

Ke svému uspěšné mu sportu se tak dostali až v pozdějších letech.

Jak vybrat vhodný sport proděti, a jaká je optimalní záteš?

Pravě o tom si teď budeme povídat skinantropologem Martínem Musalkem

z fakultitě lesné výchově a sportu, univerzity kárlovy.

Dobrý den.

Dobrý den.

Pane Musalku vysevěnujete pravě mádežnickému sportu.

Takže, jak vybrat proděti ten nejvhodnější, jaké faktory se musi zvažovat?

No, já si v spoustu rodíčů v trošku sklamu, na to ve světě vlastiné existuje žádným zoreci.

Jak jste samoře klejtám spoustu faktorůle před si jen i jeden jen nad ostatnými.

A to ten, že díte by si vlastintu aktivitů mělo vybrat tak trochu samlo,

a nebo po absolování par legci by mělo otravovat rodíče,

kdy nakrůžek nebo sport zase půjde.

Jedná se o takhle zvanovníční motivace.

No a pak jsou tu další faktory, kdy třeba sport baví mělepší okamarára

nebo třeba tak u naze třidi, která uznává máme školní sporty,

nebo rodíče dělali sporty, a je tam taková návaznost.

Pane musel kou, a jak se pozná, když sport vybraní rodíče děti nebaví?

Kde je ta hranice kam třeba ještě dětem říkat, askusto ještě,

a přece to je fajn, a kde už dat na dětě, aby to vzdali?

No, možnábych, jakom nemluvil, až o tom, že by to děti měli vzdátali,

rodíčby si měl hodně všim mady.

O přecenom to díte poměrně předpili si láča,

a rodíčby měli přijímat, protože díte nemusí odmluváto.

Ono pude pokorně na ten svůj kružek, ale nežadují.

Na sport stídu si samo nevzpomené.

Třeba nezkouší si něc jen takové volném čase, to jsou první.

Takové, že k něme první takové znám, kdy toho, že to dítěto v něčně neprožívá,

a pak jsou ty další, kdy místo toho, že by dítětěšlo na sport,

tak to zač nebí neníme dobré opakovanie, není dobré.

Neská se necítím hla, a pak už začně říkat na rovinu, že už se mu tam nekře.

Ale to už je vesně spozdě.

To první je takové, že to dítě v něčně ten kružek, ten sport neprožívá,

a když tam dě, tak tam dě, proto, aby byl spokojení rodíč.

A jakém vyjekou se už tedy v tom daném konkrétním sportu,

kdy se vlastně začínají, žešit v fyzické před poklady?

To je velmi dobrá otázka, protože těch různých sportů je to vznem období,

kdy pokud nás posluchají, ktřeba sportovníky mnastá nebo tenhyste,

tak tam se rozně fyzická vybávenost,

i vybávenost toho těla řekneme somatická,

a těle sná řeší velmi zájí.

Pravdu už v velmi rane mškolním děku.

Pak máme týmové sporty, kde obecně pokud to není nějaká

wysodce selektovaná populace nějaký velmi renomovaných klubů,

tak tam se ta fyzická připraveno začíná řešit až na druhem stupně,

kde je z pohledu treneru a trenerek kolém takovéte,

puberty se začínají hodně ukazovat odlišné výkony,

v silé a v rychlosti a také o toho tověku,

i ty trenerři sami říkají hala to už není kroužek,

to už je sport trošku na vážnou,

protože u těch děti zajmé na podvanávtem,

a roce životase poměrně závpadně mění myšlení

ve smistu, že dozrávají určite struktury

v Mosku, které umožný větší abstractnosti mových sportách,

řeknímé takový ten přehled véheřek,

kterému samozíjímě potom to fyziczno je jako od rukůvůce.

I některý leká říkají,

že vrcholový sport podstatě není zdraví

a dětí často trenuji třikrat,

třikrat týdně některé trenuji dvou fázově,

o výkendu pak mývaj závody nebo jsou tě,

že z vašich skušenosti do jaké míry

myslíte sportovní kolube na regeneraci děti, je na jejich zdraví.

No, abych byl upřívní a v kolubech z mojí skušenosti

se o tom, že kneže to existuje,

že by se měla hrídat strava a zdraví spánek,

ale pak je to velmi často po necháno na té rodině.

Jako takové a pak bych to řekože je možná

v té našich společnosti iště jeden trošičku mintus

a to, že ty děti jsou neunavitelné

a samozřejměstím se spuje

i to, že i v tom dětském sportu se,

že kdyby boku žel ty výsledky,

chcějí poměrně rychle,

a to, které regeneraci určitě nepřidáva.

Jak by tedy měla vypadat regenerace

mladého sportov se nebo vůbec si,

jak by měla vypadat ta optymalní záteš?

No, tak optymalní záteš,

takhy opět se bude meba vyt optych sportov jako takový.

Znamená optymalní záteš určitě vychází

z těch požadavku, ale kte optym kte záte,

že která je na toho sportov se kodená

smenaněj, a můžeme na něj být náloční,

by měla být ta hladstva regeneracní sloška

jako poměrně adekvátní.

A možná, že teď ceně klo bude děvět,

ale ono regeneraci není vůčitě

myšlo nenom povožit ceně kam do bublinek,

nebo se nechat na masírovat,

a nebo mít totalní kli.

Ale vlastně proten dětský organizmusi

jednou z nejlepších regeneracních

metobdys to, že k no nebo přístupu

kompén zační pohybová aktivitá.

Neřízená, ale to znamená na individuální nebo tímové

úrovní je to takový dobrý pohybový prožite,

kto díte se hídet tak, jak samochce

a často si v tom, že k něme kompénzujete

jinak velmi úkce profilovanou přesportovanou čá.

Tak to je jedna vět, a pak je důhávět

to, co díte baví neupelně pohybově,

ale prosím tady hane myslím žánu

ekstra digitalní technologi,

ale když kreativně to dítě něco může tvořit.

Ne světě se ukázalo, že mladí sportovci

a sportovky některří si ve volných výlych staví

různé stavebníce tak přím, že to doslova

půksobí jako velnes

proteme přesportovaný muzek

a že tím to tělopoté mendální stránce

a následně i poselující tu vnitřní motivaci

jako bezvadně regeneruje.

Tektolik odborník na mladěžnický sport

Kynantropolok Martin Musáleks

fakulty tělesné vychovia sportu

univerzy ty karlovy.

Moc vám děkuji zározovor

náslišenou.

Já také lidé se kráský náslišenou.

Posluháte, vědu plus.

Půlhodinu o výsku mech, vynálezech

a oběvech, které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu

plus tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových aplikací.

Jestli pak víte,

že divocí koně se proháně

i v česku už v 15 rezarvacích.

Našu má věteť dokonce vzniká další

velci kopitníci pomáhají

z obnovou vzátné přírody

a o další detaj lehteť

budeme mluvit přímose

zaklada tylem nové rezarvace

ureky blanice.

Mychálem hořejším, přejvám

pěkný den.

Dobrý den.

Panehořejší, čím jsou

specifici právě

divocí koně

a pročste se

zrovna pro nerozhodli.

Já už do žloho pozorilo

co játě skát rejna.

To je to nic tu cel,

že jsem koně si propůjíčil

o výpůjčil.

A šlo bylo to, že mám našu mám

věu řeky blanice

týgnově

se 10 rezerů

plohy.

Čát se čoručně

kosím, kdy obnově

tůvodních rostlin

ujozná kéremíšky,

tůvní se mi budoval

a ten se rikal co stovu

plochou přímou řeky.

No a jelikoš tam asi

22 nepaslo

a nie nezeklé to

pro se takovou už koza

jůstejt silouka.

Plná stariny

tu žedníku

se půjpovstupně i zalesnuje

tak ty koně,

vlastně

mi tak zbálo, že můli byli jako ideální

management, to znamená,

to je, že to prosty na růší derny

vypasou tene žádný byly nej,

a tím meko na startují

jaký proces

nádustu druhle

dohovedi, verzy ti coši

lasmenci,

můli to koníček my

prostě bavídyš se tam

povedet to dole na starplatno.

Rozumím,

to můvaš je mu záměrů

ale jak

s nadné, nebo náopak

nes nadné,

pro vás bylo

takové koně

na to to území získat přeciend

poručit dívokému,

zvířete to a synení, tak?

No bo to řekl,

jako velkou velkou

mělo nes nadné,

si je zkouk rejnou

jsem se můvod do cva rychle,

pokož

do vlastně na měnom

rychle udělat o hradník

no a vejstit transport

ich koní.

Můžo nastanou dí,

jediná překážkách

za růsnozné povodně

nečekal,

je to, že

jsou istosti

se změnou vlády

a z novým vedení

se se živetně prostředit

na to nastouaktyvitu

teda je oprodu

hlubodce na disková

si vedení skutečně jako danstad

službách důžo možno dovéřejnou

tak nedostanovac

nežádnou podporu

zpěchty bolení do svěhle

to mětně služitě.

Záčal ste krajnou

a já na vážu

bio-diversitou jak

konkretně

i pravět dí vocíkoně podporují

můžete nějaký mechanizmus

v podstatě,

jak kterému přírodě

dochází popsad.

Jo, tak jenu mě go předešlu

že nejsem přírodit

ač se

prochře přírodit

uzabívám

lajkský

respektiveňach to dám

z tohce pozitře

linguisty

a

to odsode

je, že

te

výčové plošek

do tykonej kombrům i stěnějí

se pro se poděch

nesitřeďte

na tých

hibýt siho menedžementu

rozrostlil

s mě

jako

třečnám domilovat

ty nejsilnější

skopnější druhý

to znamená

se na to směřek

tomu třebníku

a kastlo taková

jako

diverzitně

zglajšou tová

na plohá

a ty konie vyvrávy

to

starych tývní pastou

sešla ten

mělej

to ten prostod

narušit

a tym

do toho opětů

diverzitůvné

a co udělají

konkretně z tým třebníkem?

No,

prosto

prosto zpazovit

pasovit

a to takové

takové

takové

少 oroším ujrežních bilin.

Czym je specifická

pejčeci o razervať

kde ží devotion koně?

Vyřaduje to

nejaký zvláštý přistup?

Můvnikají si

určitá

tak staráce

od Kala

ni dire böčš 출ánuyu

Ut�ytak

který zpadnestřom bevody chodit, no a ilekoště koně v skatakě živitou jako někvalitní pící,

takhle se nějt se obet přikrmovat, takže tím, že už tady postrát se hlavně o ten ordník,

a potom tady vlastně o pléke hlavně o vodu,

což znamená vejstit, to abyt je můla je ustále čerstvá vodáno.

To četla jsem se, že na jihu čech ide už od štvrtou rezervaci, která využívá takové to

moderni a přitom vlastně tradičnia obyčejné metody, ochrany přírody, projekty podporuje

a kademe je vět a další instituce, čili tyhle vás se aktivity mají docela velký přesach, do výskumu také.

Mě a doufám, že tohle ta pochá moje vlastně a čišleněm přílež velká, je to teda neco přesležitý kterů.

Takže zpečivyská tím, že leží přímou řeky, a že býva tak jednou zadešle daplováno.

Tam máš tam také jako písčiny, které zauspají, a dásta povědenček, da se za se v brsku, a to prostě proměně je tváš teluky.

A takovná prostředí myslím, že do tě česká krají najštěkoně nepásla, nepasůsa se ní nezahraníšit takový, takový nůzemi.

Takže předpokládám, že teda tak, která třeba akademě je vět nebo univerzeta, nás býrá v místě tak budou.

Takže se nějakou nějakou nějakou zobetřně teda na třeba další budoucí pochěkám se koně můžu v místět.

A inak tu lokali tu právě řeky blanice, tu máte tam halupu, nebo jak vlastně byšlo, kto můvý běru.

A hodně dostat prištuk jomásu, tak by to být to být nělost na třechno rozkvesť a ožítnou.

Jenom na závěr se vrátím, ikvámi změnovane polityce ochranářská společnost česká krajina, se kterou spole pracuje te má za sebo už 10 let odzaložení pre vní rezervace v milovicích.

Jakby měla fungovat tery podporá takových projektů?

No a se můžu vám byk se výměla fungovat podporá třeba měl.

Jako mě komenčuje osporáře, kterého jenou střebeně produktu, ale nějaká krajina udržbá.

Zřebeněli, že se nastavenit mechá nezmy tak, aby se dole do brze črpat peníze, a to ne navíděl, ale na to, aby se pokryli ty největšiná klady.

A ty bom měnké vlastně úplbest se už pakně nastavení nejsou, ale zomůřejmě musíče, jak mě nějaký nouhał v črpání dotatří, ale pak se ty peníze jiska dají.

Ale byt mi nechvěsoživodně vlastně to slysni esos měří s než jisný rozpocionártě o parku, že tenice odpracem tak se vypadní zpli.

Dodávám, mihul hořejší zaklavlatel nůve lokality pro divoké koně, ale také profesi língvy stá.

Moč vám děkuje mezározhovora, a co daří co nejlapená se tendou?

Jaku zapozavajíme té se zky na Skanau.

Stále posloucháte dědu plus!

Studentis University tomá, že bati vezlině představili nového interaktyvního robota.

Nový robotický maskot se imenuje boti a má universitů reprezentovat na dnech otevřených dvěří konferenciích, ale i dal všich věřejných akcích.

Umí komunikovac náštěvníky, navigovat je a nebo si sněmy i zahrád hrů, jak znikál, a co všechno dokáže to ziščoval na Šredaktor Marek Hensl.

Dobrý den.

Dobrý den.

Marku co všechno se na nebo kdo všechno se na vývojí robota podíla, alekolik práce za ním veskutečnosti je.

Na vývojí robota se podíla 12 týšlani dým složený zvýreckých pracovníků, a především studentu a studentek 3 fakult universití tomá, že bati šlo o mezi obarouol, z polů práce, zapojdaly se zástupci technických oborů, designů i multimedialní komunikace.

Takže se řešila nejen konstrukce a programování, ale také vzolet a způsob, jakým budé robot vystupovat na veřejnosti.

Podle evypopelkové s fakultí multimedialních komunikací venovali členové tímu projektu více neš tisíc godin dobrovolnické práce.

Vyzme na tom pracovali do gromady rok, a to bylo úplně poprvé, co zmedělali takovou velkou vět, která do opravdy bude fungovat.

Marku a co byla prostudenty největší výzva?

Lévní výzvo bylo nejenom robota na vrhnout, na programovat a virobit, ale spojit lidě z různých oborů.

Na projektu splupracovali ekonomové informatice i designéři.

Podle jež josu sedika s fakultí multimedialních komunikací nebylani větší výzvou samotná konstrukce nebo programování, ale pravě kodenace lidí z různých oborů.

Nýsluždější na tom nebylo to na vrhnout samousoběla, nýsluždější bylo se domlu vět spločně jako nejdně jaké spločené myšlení a jině nějaký ten designéřský styl,

ve kym by jsme chci lidále kůbírat, a obecně tak komunikacá ta spluprace, tak to bylo něco, co mnám ten umrondál naučilná sto.

No a jak ten samotný zlýnský robot vypadá, mohlo by s námho a posuchačům popsát?

Gdy doviděl film voli, učitě se zlýnského botiho dokaže představit velmi snadno.

Zlýnský boti jezdí na kolečkvé platformě je vysoký přiblyžně 130 cm a je stylizovaný do uniwersytních baref.

Prvlada byla doplněná oranžovými a černými pervky. Vít se k tomu dodáva bara kolondrova z designového tímu.

Robot dysplnuje jednoduchými součástné, který je vlastně trup těla, jedna paže krek, tablet a hlavá.

Náhlav je v se vlastně otáčí očička, které projevují různé typy emoci.

Mamy tam tablet, který vlastně opatřený mechanickým kolečkem, které rotační.

Tohle to bylo takové návrát vlastně kanalogoým technologým, a ktevě v děmčou istikům,

a podobně abys toho čověk neotrašku jiný zažitek neženom z dotikových displejů.

No a poďme tedy k té postatné otázce, co ten robot vlasti dokáži?

Robot má předevšíme reprezentovat fakultu na veřejných akcí.

Umí samostatně se pohybovat v prostoru, komunikvat z náštěvník, navigovat je poskytovat informace, přehrávat videa

a nebo i porizovat fotografie. Lidí lidé si s ním ho uzahrát jednoduché hry, a jako odměnou dostanou treba bombón.

Týmho postavil na modularní padformě, takže podle bary kolondrové je možného funkce

v budoucnosti ještě rozšírovat.

Ten robot znikal z tím, že by měl byt propagační, ale tak se to vlastně jako vyvělo.

Tak jsme zistili, že jsme vlastně vytvřeli dost modularní platformu, která je snadnou přisposobitel na jiným scenářům.

Ať už treba napomostře nějakých instituci, nebo například i pre nějaké děti.

A podobně, takže ten robot seré a vlastně jako naprogramat.

Toho, jakýsce naře zrovna bude vyžodován.

Marko, a kde bude možné toho to robota podkát?

Jakož bylo zmíněno, robot slouží předevšíme k reprezentaci fakulty.

Bude proto k vidění na dnech otevřených dvěří, konferencích, výstavách i na reprezentačních akciích universití domáše bati.

Onovem interaktyvním robotů z lýnské universitě jsme mluvili z naším redaktorem Markem Henslem.

Díky za to, náslišenou.

Krásný den náslišenou.

Nály až ce nebyvali požári časté, ale to se mění kvůli o teplování klimatu.

Data ze satelitu ukazuje, že jejich počtit, rypočtit požáru jsou na rekordní úrovně.

Nejvyšší za posledních několik tisíc let.

Situace v regionu, který je pokryt ledem je přitom pochopitelně z cela odlišná než na příklad věstřední Evropě.

Pravětámní situaci v našem podkástu laboratorž o svět lili polární bioložka Maria Shabacká

a odbordník na životníprostředí vojtě kotecký.

Tehle ta studia ukázala něco, co vidíme ze satelitních snímku, už dělší dobů

a to, že opravdu přibývá požárů v arktydě.

Ale mity satelitní snímky máme inom nějakých 70-ich let, to znamená nějakých posledních 50-let.

A tehle studia zajímavá tím, že se koukala 3.000 let spátky.

To znamená, že pozním hlocenu a vidíme, že to skutečně opravdu unikátní, že těch posledních, těch těch 50-letech se vyrazně.

A nejnom se zvyšujem množství těch požáru, ale zvyšuje se také jejich rossách.

Zvyšuje se jak hlubokovl a s nesatém požáru dostáva, to znamená, že se dostáva hlubí jej.

Také se ty požáry posouvají víc na seber, to znamená, že znamenáváme i požáry treba v grąsku v míste, kde nebyli obykle.

A zároveň se tře obivují takové jako zajímavé ohně, kterým se říká jako zombi ohně.

A to je to, že ten požár nezhasné, jako seho nepodáří uhasí dokonce leta, a pak dosně dojde k té polární zimně.

A ono to vypadá, že ten požár uhasl, ale on ve skutečnostitá rášili na požár hoří potůstněhovů pokryvko.

Nebo tam zůstáva, zůstáva vlastně dostatečně tepla, protože je to vlastně izolované od té zími, a potom vlajtě vlastně v tom sténem, prostředí nebo nájaře začne znovu hořed, proto je také poměrně dostěžke vlastně ty lety požáry uhasit.

Bylaste v polárních oblastach světky v nějakých požáru, nebo řatímné.

Nebyla, nebyla jsem polární oblastě, nebo arktira je veliká, to znamená, že mluvíme oblastach, kde máte třeba lesi až do těch hodně se verních oblastí.

Nebyla jsem ní když se tkém požáru.

Ono tož nějá škoru nepředstavitelně jako požár v grónsku, jako trochu absodnále, ale absuditá to není, zváště nejeterí v poslední době, by tady máme tu perspektivu vlastně i spravěku.

Komentáš vôděhako teďskeho, teda to štury.

Té štury přešlo hodně zajímavé to, jak o ně se pokusili srovnat několikou z nich z nůjou informací.

Nejde stávně ty satelikní data z poslední, koliká 10 lety.

Těmy velfikovali jiné zdou, jak té také měle, a to především, tože bali sondi z půdy několik tisíc let na spátek.

A dívali se na to, jak se v té půdy, jak se v těhu uzaznějak, postupně mě nělalo nožtý úlíku.

Zyšlovali, že skutečně je tam bylo malo, pak jechnik děvestředově, ktorou přibělo, pak jech za se úbylo.

A pak na jedno v těch postledních několika 10 lety, když začoro velmi razantně přibývat.

Té jeden zdou informací, a doujin, na který se dívali párně z tím bylo množství zbytky mikroorganizmu, ktej se vyřeží ve vodě nebo velmi mokaya půjde.

A oni skutečně vidělej, že těch mikroorganizmu v té půjde, také závení, s tím, jak přibývá těch úlíku, tak já je mikroorganizmu ubývá.

Jiné myslově tam se děli zároveň dvěci, přibývá pořádů a vesychá půda.

Takže vidíme jasný doklad v toho řeskutečně to aktuální přibývání.

Jes posobené tím, že ta půda vesychála několiv třeba tím, že by tam začoro je zděl víc lidí.

Tím pětři počát pořád by môlo být tím, že pojlejáš se na jednou začoro se pohybová daleko větři počet lidí z více zápal kamé a podobnějále.

Nepravdě pro měto skutečně byli tím, že půda vesychá.

Ale ten mechanizm se nespočí, a jenom v tom, že půda susší.

Ale zároveň, závoslá více, závoslá větři.

Závoslá dřevěná zeměná dolbnými vresim.

My výme i odnác, že vres hodně dogré hodí.

Potet, co zeskné tak z týkají takové ty suké kevlíky, které dobře hodí, a ty skutečně se zdáže v té tůmře.

Tím, jak přibývají, tak tam přibývá palývá, a tím párem ty pořád byvají častější aselněšní.

Celou laboratorz Martíny Máškové z biology Marí Šabackova, Vojtěchém Koteckým.

Usliší ten na plusu tu to sobo tu poresáte hodně, pak zustane v podkáztech a na webu plus rozlásce zet.

No a znešní vědy plusu, že to vše za pozornost děkuje Lucěvo Palenska.