Před 45ti lety udělali lékaři v pražském IKEMU první balonkovou angioplastiku v tehdejším Československu

Je středa 1,20. holedná a na plusu zahejujeme pravidelný magazín o vědě vyskůmech a inovacích, jaká jednešní nabítka.

Przed 5. 40. jelety uskuteční lyle káří v prešském i kemu první balonkovou angioplastiku v tehdejším Československu.

Radio-log Alfred Belán přiní pomocí katedru přístupem přestříslo pomohl pacientový schronický nemocným starcem.

Stal tak uzrodu intervenční kardiologi je u nás.

Na vysnicích nezžije menšinapopulace středověku, ale dominovala vengovská a zemědelská krajina.

Jaké kličové faktory ovlivněli formování tehdejších evropských měst?

Větci bez líně viví její laboratorní modelolyckého tenkeho střeva, který by mohl vyrazně o meziť testování na zvýřatych.

V místce v laboratorě sejím dáří naporobit nejen stru, kterou středvní tkáně, ale její chování.

No a ke startu do vesmíru se na norském kosmodromu, chysta a nová německá raketa.

Co to bude znamenat pro Evropské kosmytské lety?

O tom všem bude mluvit přijemný poslech přeje luci jebo palenská.

V jeda plus!

V sunes se pomocí tenkehadíčky neboly katedru dotepny pacienta a pomocí silného tlaku dokáže rostáhnoutce vy v těle.

Žeč je o balonkovém katedru.

Někdejším československou holekáři z ikemu podvedením radiologa Alfreda Belána,

použili přijtak zvané balonkové angioplastice úprvního pacienta přesně před 5-40 lety.

O měl námahou angínu pektorist.

Zdeme až měl bolestí napresov přináma, že...

V spomíná prímář oddělení intervenční kardiologię pražského ikemu Michael Želísko,

co trápilo pacienta, který podstoupil první balonkovou angioplastiku u nás.

Ten výkonov 80. prvního rocebyl zlomový zawedl tu technologi a umožina rozvojcela to,

o balu Pelysmel, první v zemích tehdejšiu LVHP,

takže určiže to byl je konkurenčně o jediněli a významný výkon.

Stejn jako první angioplastice na světě, kterou prvrlo v roce 1970,

německý kardiolog Andréás Grincik v Curychu, zawedli in našelé každě připrvním zákroků

v tehdyjším československu.

Pacíntovy katedr do těla přes Teplu v tří sle,

v nase vyvěčně případů používá přístup z předloktí.

Ten balonek vypadal podobně jako dnešní balonkový katedr,

ale byl podstatně tlusší.

První jak toho katedrů byl kojem 3 mm,

v nyská pracujeme sprudněrem do 2 mm.

Popisuje intervenční kardiolog mychálo žlískon a katedry začním sále,

kde mi ukazuje, co všechno jednes pro coronární angioplastiku potřeba.

Tady jsou vodícíce, v kedy jsou růzích ty pěch velikostech,

musíme vybídat na každého pacienta specieftický tvár

a v různé druhé za křevení.

Vedle to o tady máme coronální stenti,

kromtoho ště celou sady další balonkových katedrů

rekanalizační chodíčů, normální chodíčů.

Pětoho prostě celá předaprtově každý pacientě individualní

a každé to postižení vyžadují jako optimální technologii.

První výkony pomoci balonkové angioplastiky

dělali lekarzy u pacientů, který měli chronické počíže se sercem.

Začátkiem 90. chlec se s její pomocí začolelečit především infarkty.

Prvrůvedem se děláme přímona katedřační sál,

kde máme pacentku, která přišla minulít jeden

s rosálnym infarktem jokrandu.

V té akutní fázy byla čeště na metodov angioplastiky.

Nesí tady máme, jak do prnění angioplastiky

ještě na další tepně, protože měla nemusné všechny

tři povodí tpěnčitý steppen.

Pacienti větším ten záklok velice do brze tolerují,

proběhá vokání a nestaří.

Dodává intervenční kterdylo šká lidě ta uhenova.

To znamená opíchnutívnej na tom, jako uzbáře v jednom

to místa vstupu, proto to preroký radiádní tepně nebo,

pokud k tam není možnost to od třísla, pokud jsou nervoznit

takým dopreme tak zónou sedařit,

můžou se troško, jakoby uvolnit poleci,

ale celko a nestaře učiny nínupná.

Tři víkonu se lejká, že orientují podle rengenů.

Používám kontrast niátko, kterou zčekujeme vás ně do těch věnčitých tepen,

ček můží tu 4-3 dá před stavevosta.

My si nastávíme ten rengen tak,

aby jsme to ze všech uhu do brze prohli dle.

říká lejká šká a odchází zapacientkou na katedry zační sál.

V ovladovně už je zadvěma monetory připravená

vše obecná se strájá rmyla Davidová.

Máme tady EKG, a když se napík nepak arterie, tak ta máme krevní plnk.

Panie doktorka, cokolí potřebuje takto zaznamenáme?

Nezvíkontrvá ve věčně případů přibležně půl hodiny.

V počácích, ale lejká, že potřebovali časovíce,

vzpomí nápremář, mychá je loželí sko.

Během toho víkonu se třeba udělalo pár s nímku,

které se museli vyvolat.

Tak se čekalo od 15 minut, pak se to prohližilo,

pak se što něco udělat znovase to kontrolat.

Už je ten výkontejny, byl všadu minimalně hodiny.

Pacienči také zustávali po výkonu v nemocněci.

Ten pacienčal na intenzívní peči.

Tam stával minimalně 24 hodí.

Nes tohle všechno, kdyáte za 1,5 hodiny.

Pacienča přímyteráno fosum.

Vydala na zhodin, kde je domů po angioplastice.

Neseročně udělá na všech pracovy štích po celé republice

a špěter 20.000 takových výkonů.

Andréás Kalitská český rozhlás.

A na té máte těžště na vážeme s vlady mírem po řískou

s oddělení intervenční kardiologije pražského i kemu.

Výtejte ve vysilání dobré odpoledné.

Dobrý odpoledné, vám i všem posluchá čum těského rozhlásu.

Pane po řískou z balonkovou angioplastikou se u nás začalo před 5-40 lety,

jak jsme zmínyli.

Slišeli jsme, že dnesou výkoni krátší než kdysi.

Jak se v průběhu času, v průběhu let vůbec ta technologii je měnila.

Jak se změnila gnešný mudný?

Tak technologi je se vyraz mě změnila a mění se dalé.

Katatry jsou tenší, pohodnější, podvátně lepá fektivnějí

se s měme manipuluje, a jsme jsou věřešit vyrazné

a komplikovanější coronárně nálezi,

o kterých se nám předřívé ani nás mila,

které byli jedno značnou domenou kadeo hodně.

Tak zvané stenti moho být dnes dokonce potažené i lečivém.

To je také asi velký technologický pokrokal,

ale vysvětlete, jak to pomága, k čímu je to dobre.

Určitě jsou časné době už dáv se vždyč všechny stenti,

které používáme jsou potažený tak zvanými immunosupresivními laky,

které jsou zestentu postukně uvolnují a jsou tam z pohodu vodu

aby zabránil je tak zvanou, tak zvané neoprevojí svrát.

Neoproly svrát se je vlastně reakce toho endotelůk,

na který vlastně tlačí ten stent,

a vrůsta do stentu a spůsobuje je ho nové zůžení.

A právě ty to laky se postukně uvolnují

a brání tady tomu to znovu zůžení.

Jsou to stejné laky, jako se používají

immunologi nebo oncologi,

a akorádi vlastně na tě stent,

které jsou podstatně nisí se koncentrací.

A my mohodem to mě teď napadlo,

máte na jak dlouho vypočitane,

aby to leči na tom stentu vydrželo.

Na srdík děpůroku.

Po půroku vlastně už sezujeme tak zvanou restenou zůr

a nebo může,

a kontroleme zdáv vlastně ten stent,

je nebo není v pořádku.

A v případě potřeba se dávě měnět?

Nevěnět se nedá ten stent,

je tam na vždy,

ale v případě potřeba se dá znovu,

katerizovat,

a dilatovat bude to balonkém

v tom stentu nebo případně implantovat sventnoví.

A my už tedy nové generace balonků,

které teď jsou putažený vlastně těmy

to je můno supresivní o mejelátkami,

takže vlastně ten efekt je podobny,

jako na tom stentu.

Čili dá se intervenovatiu opakovanie na tě stentu.

Katerizáční balonky,

které vlastně stály na počádku,

teď to metody,

ty se stále moháno vždy.

Učite,

ale tyhle balonky jsou úplně jiné,

jsou moderní,

jak jsem říká jsou tenčí,

flexibilnější,

a je možné se jimi dostat tam

kamsem cedřív,

kamsem cedřív ne dostali.

Povžíváme,

jak tak lej,

jsou nedělnou jsou částí katerizatze,

přelastandarkně,

povžíváme většinou,

prvádíme tak zvané před dělatáce,

abychom vlastně udělali,

tomu stentu častu

do tekononární tepny.

Někdy naopak pozdělatujeme,

zdejšte náles po tom výkonu,

není optymání.

Balonky ale jsou časné doby,

jsou čindá,

akým víc použivání,

samokstatně,

a jsou tu ty balonky,

které, jak jsem říká jsou nové,

potražený těmi,

jimu na su tré si měláky.

No a vyste parkrátu

z miněl,

kam asi vlastně,

že se dostanete,

tam kam potřebujete,

ale kam se tedy z kateri dostanete,

jak úbays může byte katerité dlouhy,

může taž do křčních tepen.

Nejdou se ce.

Ož já může může může může může může může může může může může může může může může může může může tohři dva.

Krdělou dva interventčně tak,

že se jsou sředímat především teda na tytatně,

koronární,

takže pokud budíme můžete těch koronární,

katerěs tak čellková,

katerókatě jsou styřit,

a vlastně ten stent je až na koncitovotokatetrů

a stenty spravidla mají delku 10-50 mm.

Ale neznamená to, že do téte tady můžeme implantovat,

jen měrem stent na němůbezveně výmkoužejí stávným plantem a výce.

Ruzumím. Tak je to v každém v případě metoda,

která velmi jaksi pomáha pacientům.

Co všechno rozhoduje o tom jesli pacient,

půjdena klasyckou operacíne,

bo zdamu destačit pravě k catetrizace.

Takové, už se mi třeho ropy se dečním,

dá se vždytě současné době ve větčiná pacientů

už věřešená katedrizačně.

To můžeme, že urgěl má svojí na kastopitelnou roli

u pacientům, kde přílišme hočetný koronármi nálas,

který byběl pro katedrizaci služitý,

a vžadevá by implantatím nohastentů.

U pacientům smeně koronárnými zůrženíme,

jak se miš podokal nebo tam,

kde je hrůrdě příliš ryzyková,

opětná vtukujeme meját na schopný,

ty teplny řešitý intervenčně.

Může se tam je to dá,

ještě nějak vývět dá,

co bude možné v budoucnu.

No určitě jako,

jak výví se pořád,

a vývět se bude,

a jako všechno je obory,

i my v téme vlastně květší elektronizatři

a uměla inteligenci.

Vývět se nebo výví,

se samozřejmě jednak to instrumentáry,

um samotné to znanáte,

katery ty vstenty,

v se učasné robě,

je velký trant,

v tom, aby ty vstenty byli co najtenčí,

a by vlastně ten náles,

na teď nebyl co najfiziologičnější.

Docházi k vývojí nových,

tak zvaných byl,

a dáv toru,

když jsou,

když je taky speciální druh,

vstenty, který je částečně resorbovat,

a to znamená, že po určité době,

vlastně větší na to vstenty,

se resorbujá v té pěřůstanou,

jenom, jaké si malé segmenty,

kěch kovovíška, skratu,

jak nirikáme,

aby ta teb nabyla co najfiziologičnější,

aby ten náles,

vlastně byl co najpřerozeníšší.

Takotom bude mémlu věc nad

někdy příště proto toho hily,

za rozovor to byl velvladní mýrpoříská

s oddělení intervénční kardiologije

pražského Ikemu.

Eskýde nás lišenou.

Děkli za pozvání a přejřeskýde nás lišenou.

Posluháte, vědu plus.

Půlhodinu o výsku mech,

vynálezech

a objevech,

které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu plus

tečka rozlás CZ

v aplikaci můj rozlás

a v dalších podkástových aplikacích.

V Evropě v současnosti

žije většinali díve městech.

History je měste,

ale není až tak dlouha.

Na českém území

bylo zlatím věkem našich měst

13. století,

kdy přemyslovci

soustavně budovali sít

opevněných center po celém království.

Pomyslným odcem měst

byl král přemyslo o takar druhý,

jeho šménou figuruje

v nejedné zakláda cílystyně

v čechach i na Moravě.

Jako k zakládatly se k němů

dodné zhlásí

třeba kolýn čáslav apísek

ale i také třeba Moravské

uhrské hradějště.

Znikala města vestředověku

na základě pečlivého planování

a nebo vyrostla spůvodně malých

osad tak na jen na to se

teď je budu tát dalšího našeho hosta.

Vystudi uvítam Martína Nodla

historika z centra mediévistických studí

společného pracověště

filozofického ustavu

Akademěvět

a univerzity karlovy.

Dobrý den.

Mezkel poletně.

Tak pane Nodle,

jaký byl vestředověku

typický spůsob

vzniku měst v Evropě

liši osetoně

ak v různých regiů

nej v různých částech Evropy.

Tak samorějně

v těch částech,

které navazovali

na existenci Rýmské říše

a to znamená na existenci

měst.

Se v podstatě

věčina měst

hlásila

k tomu městu antickému

a to jako rozvržením ulyc

tak samozřejmě

svím významem

v tržní ekonomice,

to znamenáže

vzápadní Evropě

věčina měst není

zaklada na zeleném trhu,

kdešto

te naší sřední

sředových odní Evropě,

kde města

faktycky neexistovala

a neměla na co

navazovat

se uplatnival

dvojí princip,

některá města

vlastně vznikají

v podhradí

zemně panckých královských

knířeciich hradů,

kde samozřejmě už

někdy od jrederansteho stoleti

existovali nějaké tržní osady

nebo tam byly usídle na

společnoství

kupců

a druháka forma

byla opravdu

založení města

na zelené

louce, to znamená

na místě, kde vlastně

možná někdy bylo nějaké

pravěke, nebo ráně

středově ke osídlení

ale bylo více méně,

vytipováno

jako

sidlonové.

Jakou roli hráli

obchodní cesty

a trechy při rozvoji

středověkých něsta.

Tak samozřejmě

kdyby nefungovala

finanční ekonomika

tak by nebylo

té měž potřeba

měst, to znamená

že byly rozhodující

protože ity

středověcí plánovat

či tržnáteho století

věděly,

že se nesmítám

městká siť předimenzovat

že každým město

mám musí mít

nějaké chtěříceití

parysátí

kilometrové zázemi

kde se v stíkají

ekonomické zájmy

toho dalšího města

a tu díš

šelastně ophodbyl určitě

tím určujícím

i když druhá věci

ježe mnoho

měste nedokázalo

rozvinout,

vlastně zůstala

plo a grární

centry a pouzeně, která

města nepochybně díky

jedincům, kteří tam žili

se stala skutečnými, velkými

obchodnými centry.

My mohodem co historické plány

a na kresy, které se dochovali

v některých případech

co pozrazuji

o urbanistickém myšlení

tehdejších plánovatů.

Tak samřejmě

zeskředověku se nám

žádné plány

ne dochovali, že

nejstarší

mápatčech je klaudia

tak čechajš

z počátku

na kresu

právějí nového města

pražského

coby nového jeru

zale má

příva některý

plázené.

To zeskředověku

nemáme.

My máme zeskředověku

plány, některých stave

jo víme, že

existuje čast

parlerovského plánu

katedrály,

ale

jakým způsobem

se vlastně lidé

pohybovali

v prostoru

to tak přesně úplně

nevíme

a to znamy

až dolevat tenáct

teho stoleti,

že

vojevůtci

vlastně měli problé

mystím

znáct právně krajínu.

Takže

nám samozřejmě

všetky ty

stabilní kata

strej

a podobné

kartografické

materiály

z osumnáct teho stoleti

co si vypovídají

i o tom starčím

období,

protože se samozřejmě

jako

jak krajina

tak

vlastně už tota

osídlení

a kradikalně neměnila.

Ale

je to zpíš

vlastně nám

neskařekné

archeologie,

nebo letická

archeologie,

lidarová

archeologie,

která je vlastně nějakým

středově, kým

mápováním.

Tak tolik martěno

do historik

centramedě vystických

studí i filozofické

ustavu akremy vět

a university kálovit.

Díky moc za náštěvo

ve studiu.

Díky na slovenou.

Pokročili

model

lického tenkeho strzeva

výví její větci

s fakulty technologické

a centra polimerních

systému

university

vyspoľu práci

z biofizikálním

ustavem akademí a vět

chcějí vytvorit laboratorní

tkáň,

která co nejvěrněj

na podobisku tečné

strzevo,

a pomůže tak přivívo

iléku, nebo přivískom

ustřevních o nemocnění

beznutnosti testování

na zvýřatech.

To modre,

co to svítí,

tak to jsou buňečky.

To jsou buňky,

které už nám

na to na materiá

luběkně rozstou

a můžete vidět,

že tam jít jsou

na helo váze s lýnské

universitytomáše baki.

Víštete,

v nešní době

kratestovat nějaké leky,

tak máte dve můžnosti,

by to mžete jítestovat

na zvýtatech

a nebo se snažíte výhnout

můtestování na zvýtatech,

cože cílov posvět

celé vedecké komunity.

Vysvětlu je vedouci

výskumného týmu petrhu

políček,

pravě snáha na hrajit

pokusy na zvýřatech

s tojí za vývojemo

modelu lického tenkeho střeva.

Tym cílem je vytvůtit

model,

který dostatešně věrhodně

napodubuje chování

střevní tkáně

ale je v mysce

a můžete s nímčnáno pracovat.

Model by měl větcum

umožnit sledovat

jak se střevní tkání chová

v ruzných situacích.

Primo v laboratorních podminkách.

Od pochopení

jak funguje

trávce bavání

latek

v rancistceva

přes studium

lejku, které se v tcebávají

skřeze stěnu

až po tcha výskům chrob,

které se týkají střeva

to znamená

zahrnitlivých procesů,

které můžeme

potom na tomu modelu

vásně napodobit.

Aby ale model fungoval

co nejvěra ho dnějí musí větcí

nejdříve vytvorit prostředí,

jehož základem

jes jednodušená galová

struktora vytvorě

na zruzných

biopolymerů

říká humpolíček.

Je zatím poměry náročná chemě

a ten gal

musímy potom strukturovat

tak, aby

napodoboval

vnitní strukturu střeva.

To znamená

musímy tam dělat výběžky

a prohlubně

a to spěsnosti

na jednotivém mikrometry.

Takže jako velmi

precizní, velmi jemnou strukturu

kterou musímy v tom galu

vytvodit.

Věci proto vyrábí

speciální formyčky

na 3D kiskárně

pomocí, kterých do galu

otiskují mikroskopické výstupky

a prohlubně

které napodobují

v nětrní stavbustřeva.

A dystém galba

k máme gotový.

Tak byla ni ho,

můžeme začít vsazovat

lidské bunky.

Můžeme tam začít

do toho dávat.

I můli tní bunky

a kromě

toho tam

chceme dávat

mikrobialní

populaci.

Běžky se oznáče jako mikrobium.

Cílám zlýnckých věců

je vytvořit takový model tenkeho

střeva,

který propoji

základní strukturutkáně

z lidskými

a imunitnými bunkami

i mikroorganizmy,

které se vestřevě běžně vyskytují.

Spostalických tkání

se dáv té místce vyrobit

na tolik pěsně,

že nepořebujete

ten test prvady na zvítatech.

Tože testy na

oční tkání

nebo na plickní slizníci.

Už nemusíte dělat.

Na zvítatech

ale můžete to použité

ten tkání in vitromodel.

Žíká hum políček.

Střevní tkáně

ale vyrazně složitější než jiné tkáně

nebo slizníce.

A právě proto je její modelování

pro větce dalším důlažítím krokém.

Premární cíly

udělat ten model na tolik

technologický jednu byše vyrobitelní

aby bělo

a běho seho lidé

mohli vysvých lambrátu

tých snadodelacami.

Na vývoj z polupracu

je tým univerzity to má,

že baki z biofizikálním

ustavem akademy je vět.

Projekt podpožila také grantová

agentura České republiky Částkov

11 milionů korun a gotový model

lidského tenkeho strva

vyměli větci představit

na konci roku 2027

ze zlýna

myché lakočendová Český rozhlas.

A stále poslucháte vědu plus.

Německá kosmycka raketa

Izar Spectrum

se chystáke startu

z norské základny Andeja.

Odlet je planovaný

na dnešní večer

v zálozecov

ale ještě zítřek a pozítří.

Bude to její druhý pokus

o start.

Loní na jáře stejnýty

praketi havaroval kratce

po vzletu.

A blíže nám teď

tu to mysi představí odborník

na kosmonautiku

z České kosmycka

kancela, že mychá

václaví kvítíte ve vysilání

plusu dobrýden.

Dobrýden, děkuji do pozvání.

Panevá zlavíku,

tak jaké cíle

a možná i prevenství

má před sebou

ta dnešní myse

i zar spektrum.

Tak sprněředě

potřeba informo

o tom, že ten star

by odložené zkastráné

uskutečník

pro techniskou závado

na jednom zventy

lukteré

pomájí kloková náda,

že tože ten

nejvliším ovní termíbude

zítra a nebo později

po letu se podažitou

závado odstranit

a nakoligená

závážná

zatím nevíme.

I na to, že ti káte

samotné myse tak

já zterikal

kávně ve o druhý star

a u to opravňo

to nevíšlo

a tam ani nebo žali naklad

u toho to

tím,

teď káce bude tak

tam se má vynest

i pět malíš.

Dróží stazonych k jubzatů

a jeden vydeský experiment

to je dožíce jsou spíše.

Tím,

malinké, univerzitní

alebo to ukáz

kávastě s hopnostnité

nosné rachety.

Takže byl ten

start odložen

to je jedno značně

výsledek přístupu,

že se nesmín nic

spunechatná

hodně nic zanedbata

by je opět nedošlokně

a ke muné uspěchu.

Je to tak?

Przezně tak,

přesně tak,

přesně tak, přesně, přesná

tam se kontruli všechny systémy

a je tam

soube od desitek

vlastní stovek

senzoru, které

nevytoržitě munity

újsta v té rakety,

takže té vlastně.

Dobrá sprava,

že se to odhalo před tam

o tým zvatém.

Mlujíme o Evropské rakety.

Jak si můžeme

tedy i zarspektrum představit

co dokáže třeba vesrovnání

z Americkými raketami?

Dalku výhodou

je to, že vlastně je

raketa z velké části.

Vísož 18% díráby na přímo

firmou ISAR Aerospace

čeré z domácich komponentů.

A je i pokročila

v tom, že využívá volkémuřství úlikových kompozitů

a nebo třeba díli,

které jsou já na 3D tiském

ale na tým klasickým

co znametřeba

ze škojina

bo zabrátorí,

ale tiském kovovým

což je cokolikátní technologie

které vlastně to firma

do stávbí rakety.

Čineso

a co snykajíš

nejakých parametrů

takhle raketa,

která je svotna vynest

a si necolou túnu

nakladu na obježnou dragu

a je tři do té kategoria

takový řtěme lehčíhnostní raket

a tady zrovna

jedna túna je taková dílám

a tvů za tím,

takže to je vlastně jeden

z biznespánů

spojitnosti

ISAR Aerospace

aby vlastně vykryla

tady to

zatím moc

nepopsanou část

těvnošných kapatitů

a kedy třeba mají menčinosnost

si vakojem 30 kg

nebo nohopak už

nejaké vysí

jednotkěm odesitky túnu

a že to je další vlastně

vlastně vlastně

činosné do rakety.

Takhle ta odstartuje

z norska

z polarní oblasti

jaké jsou vyhodi

a nevyhodi

toho to umístění

kosmodromu pro kosmyckelety.

Tak bohužel Ebro

dímak je

hustě osidlena

a jak je

vlastně i můzovkách

geografický postavená

tak neumožnujem

výstavu klasěskou kosmodromu

kako znamenša

respolyny stát

tak nebo v Rusku

a podobně to si je zmetade

všude velice obydlení.

Takže ty se vlastně

souvasně inými možnými místy

a je také

nutne dvaěstit

aby vlastně raky ta nestartovala

na východ

což je nejtypěšněši směr

ale spíša směrám

k severu

na tazvane polární

obyžné draly které

su ale velitice cené

pro odřeba družice

pro pozorulání země

takže to nejžá na nevyhoda

a vlastně opravdu

počváza je si to by

ten led rakety

to výhodnát místy

kde nežoužádní lidá

by nedosok orožení

životá majetku

připadím jaké havárie.

A nepanewaclaviku

pokud se ten start podáří

zítračí pozitří

i budeme držet palce

co to bude vůbec

znamenat

pro Evropský

kosmický

výskum pro Evropský

kosmický program.

Evropa malinko

zaspáco, že diká nosní raket

takže

bo je to pravní vlastovka

nad doufám

v Rusovský

různých typů

ménčích

nosní raket rebu

v stavěny

a vývěn Evropským firmami.

Tě chci remě

nenovně meczko

ale je strzá

veštpánělsku a podobně

takže dočkáme

se učitě

dokonce toto 10 letí

nekolika

podobných firm

teda rozjedou tento

biznes toto, že

obecně vypouvcím

i družit

a teď tak a tegry travy

kolom té jednotuně

velice popularní tak

tak bude

vlastně růz

a bolo by

fajne aby se

tak to nezirat

a Evropským raketami

navít součastná

politická situace

nejí úplně

optymální

a je potřeba ty to kapacity

mít opravdu

domás Evropě

a nezpováce

třana

spojense

ve spojných státech

včíně

a my mohodem

když té opakovanie zmínil tu

jednotunu

tak co tamta

raketa

co obsahuje ta jednotuná

a spojnivestručnost

jednou větou.

Záleží, jak

ten to krát

tom startu

sobé teďka pojetí

opravdu malinké

družicov motnosti

několika kilogramu

jako testovaci

vlasti náklap

ale ta tu naje

vlasti maksimum

co ta raketa

skopná do vlustna

a mě to opravdu

třeba vět

ráty něvolkých

družicov pozervání

ze měch teraz

schopněstím kovat

za mě zrozišením

i pod jeden metr

cože palice

vlastně výhodné

a žádane

takže myslím,

vymatrou se na straci

Lizitlu, je Michal Vaclavik

z České

Kosmyckej

a tím to konci

jednešní vydání

Vědy plus od mikrofonu

jako je zapozornost

luc hebo, bobo, bobo, bobo,bo,bo,bo Пока

takové zapozaví na skušenou…

a tím to končí, idešní vydání, vydy plus od microphoneu, Jeiko je zapozornost

lucy, bobo,bo,bo,bo,bo,bo,bo,bo ...