Loading...
Loading...

Je středa 1,20. holedná a na plusu zahejujeme pravidelný magazín o vědě vyskůmech a inovacích, jaká jednešní nabítka.
Przed 5. 40. jelety uskuteční lyle káří v prešském i kemu první balonkovou angioplastiku v tehdejším Československu.
Radio-log Alfred Belán přiní pomocí katedru přístupem přestříslo pomohl pacientový schronický nemocným starcem.
Stal tak uzrodu intervenční kardiologi je u nás.
Na vysnicích nezžije menšinapopulace středověku, ale dominovala vengovská a zemědelská krajina.
Jaké kličové faktory ovlivněli formování tehdejších evropských měst?
Větci bez líně viví její laboratorní modelolyckého tenkeho střeva, který by mohl vyrazně o meziť testování na zvýřatych.
V místce v laboratorě sejím dáří naporobit nejen stru, kterou středvní tkáně, ale její chování.
No a ke startu do vesmíru se na norském kosmodromu, chysta a nová německá raketa.
Co to bude znamenat pro Evropské kosmytské lety?
O tom všem bude mluvit přijemný poslech přeje luci jebo palenská.
V jeda plus!
V sunes se pomocí tenkehadíčky neboly katedru dotepny pacienta a pomocí silného tlaku dokáže rostáhnoutce vy v těle.
Žeč je o balonkovém katedru.
Někdejším československou holekáři z ikemu podvedením radiologa Alfreda Belána,
použili přijtak zvané balonkové angioplastice úprvního pacienta přesně před 5-40 lety.
O měl námahou angínu pektorist.
Zdeme až měl bolestí napresov přináma, že...
V spomíná prímář oddělení intervenční kardiologię pražského ikemu Michael Želísko,
co trápilo pacienta, který podstoupil první balonkovou angioplastiku u nás.
Ten výkonov 80. prvního rocebyl zlomový zawedl tu technologi a umožina rozvojcela to,
o balu Pelysmel, první v zemích tehdejšiu LVHP,
takže určiže to byl je konkurenčně o jediněli a významný výkon.
Stejn jako první angioplastice na světě, kterou prvrlo v roce 1970,
německý kardiolog Andréás Grincik v Curychu, zawedli in našelé každě připrvním zákroků
v tehdyjším československu.
Pacíntovy katedr do těla přes Teplu v tří sle,
v nase vyvěčně případů používá přístup z předloktí.
Ten balonek vypadal podobně jako dnešní balonkový katedr,
ale byl podstatně tlusší.
První jak toho katedrů byl kojem 3 mm,
v nyská pracujeme sprudněrem do 2 mm.
Popisuje intervenční kardiolog mychálo žlískon a katedry začním sále,
kde mi ukazuje, co všechno jednes pro coronární angioplastiku potřeba.
Tady jsou vodícíce, v kedy jsou růzích ty pěch velikostech,
musíme vybídat na každého pacienta specieftický tvár
a v různé druhé za křevení.
Vedle to o tady máme coronální stenti,
kromtoho ště celou sady další balonkových katedrů
rekanalizační chodíčů, normální chodíčů.
Pětoho prostě celá předaprtově každý pacientě individualní
a každé to postižení vyžadují jako optimální technologii.
První výkony pomoci balonkové angioplastiky
dělali lekarzy u pacientů, který měli chronické počíže se sercem.
Začátkiem 90. chlec se s její pomocí začolelečit především infarkty.
Prvrůvedem se děláme přímona katedřační sál,
kde máme pacentku, která přišla minulít jeden
s rosálnym infarktem jokrandu.
V té akutní fázy byla čeště na metodov angioplastiky.
Nesí tady máme, jak do prnění angioplastiky
ještě na další tepně, protože měla nemusné všechny
tři povodí tpěnčitý steppen.
Pacienti větším ten záklok velice do brze tolerují,
proběhá vokání a nestaří.
Dodává intervenční kterdylo šká lidě ta uhenova.
To znamená opíchnutívnej na tom, jako uzbáře v jednom
to místa vstupu, proto to preroký radiádní tepně nebo,
pokud k tam není možnost to od třísla, pokud jsou nervoznit
takým dopreme tak zónou sedařit,
můžou se troško, jakoby uvolnit poleci,
ale celko a nestaře učiny nínupná.
Tři víkonu se lejká, že orientují podle rengenů.
Používám kontrast niátko, kterou zčekujeme vás ně do těch věnčitých tepen,
ček můží tu 4-3 dá před stavevosta.
My si nastávíme ten rengen tak,
aby jsme to ze všech uhu do brze prohli dle.
říká lejká šká a odchází zapacientkou na katedry zační sál.
V ovladovně už je zadvěma monetory připravená
vše obecná se strájá rmyla Davidová.
Máme tady EKG, a když se napík nepak arterie, tak ta máme krevní plnk.
Panie doktorka, cokolí potřebuje takto zaznamenáme?
Nezvíkontrvá ve věčně případů přibležně půl hodiny.
V počácích, ale lejká, že potřebovali časovíce,
vzpomí nápremář, mychá je loželí sko.
Během toho víkonu se třeba udělalo pár s nímku,
které se museli vyvolat.
Tak se čekalo od 15 minut, pak se to prohližilo,
pak se što něco udělat znovase to kontrolat.
Už je ten výkontejny, byl všadu minimalně hodiny.
Pacienči také zustávali po výkonu v nemocněci.
Ten pacienčal na intenzívní peči.
Tam stával minimalně 24 hodí.
Nes tohle všechno, kdyáte za 1,5 hodiny.
Pacienča přímyteráno fosum.
Vydala na zhodin, kde je domů po angioplastice.
Neseročně udělá na všech pracovy štích po celé republice
a špěter 20.000 takových výkonů.
Andréás Kalitská český rozhlás.
A na té máte těžště na vážeme s vlady mírem po řískou
s oddělení intervenční kardiologije pražského i kemu.
Výtejte ve vysilání dobré odpoledné.
Dobrý odpoledné, vám i všem posluchá čum těského rozhlásu.
Pane po řískou z balonkovou angioplastikou se u nás začalo před 5-40 lety,
jak jsme zmínyli.
Slišeli jsme, že dnesou výkoni krátší než kdysi.
Jak se v průběhu času, v průběhu let vůbec ta technologii je měnila.
Jak se změnila gnešný mudný?
Tak technologi je se vyraz mě změnila a mění se dalé.
Katatry jsou tenší, pohodnější, podvátně lepá fektivnějí
se s měme manipuluje, a jsme jsou věřešit vyrazné
a komplikovanější coronárně nálezi,
o kterých se nám předřívé ani nás mila,
které byli jedno značnou domenou kadeo hodně.
Tak zvané stenti moho být dnes dokonce potažené i lečivém.
To je také asi velký technologický pokrokal,
ale vysvětlete, jak to pomága, k čímu je to dobre.
Určitě jsou časné době už dáv se vždyč všechny stenti,
které používáme jsou potažený tak zvanými immunosupresivními laky,
které jsou zestentu postukně uvolnují a jsou tam z pohodu vodu
aby zabránil je tak zvanou, tak zvané neoprevojí svrát.
Neoproly svrát se je vlastně reakce toho endotelůk,
na který vlastně tlačí ten stent,
a vrůsta do stentu a spůsobuje je ho nové zůžení.
A právě ty to laky se postukně uvolnují
a brání tady tomu to znovu zůžení.
Jsou to stejné laky, jako se používají
immunologi nebo oncologi,
a akorádi vlastně na tě stent,
které jsou podstatně nisí se koncentrací.
A my mohodem to mě teď napadlo,
máte na jak dlouho vypočitane,
aby to leči na tom stentu vydrželo.
Na srdík děpůroku.
Po půroku vlastně už sezujeme tak zvanou restenou zůr
a nebo může,
a kontroleme zdáv vlastně ten stent,
je nebo není v pořádku.
A v případě potřeba se dávě měnět?
Nevěnět se nedá ten stent,
je tam na vždy,
ale v případě potřeba se dá znovu,
katerizovat,
a dilatovat bude to balonkém
v tom stentu nebo případně implantovat sventnoví.
A my už tedy nové generace balonků,
které teď jsou putažený vlastně těmy
to je můno supresivní o mejelátkami,
takže vlastně ten efekt je podobny,
jako na tom stentu.
Čili dá se intervenovatiu opakovanie na tě stentu.
Katerizáční balonky,
které vlastně stály na počádku,
teď to metody,
ty se stále moháno vždy.
Učite,
ale tyhle balonky jsou úplně jiné,
jsou moderní,
jak jsem říká jsou tenčí,
flexibilnější,
a je možné se jimi dostat tam
kamsem cedřív,
kamsem cedřív ne dostali.
Povžíváme,
jak tak lej,
jsou nedělnou jsou částí katerizatze,
přelastandarkně,
povžíváme většinou,
prvádíme tak zvané před dělatáce,
abychom vlastně udělali,
tomu stentu častu
do tekononární tepny.
Někdy naopak pozdělatujeme,
zdejšte náles po tom výkonu,
není optymání.
Balonky ale jsou časné doby,
jsou čindá,
akým víc použivání,
samokstatně,
a jsou tu ty balonky,
které, jak jsem říká jsou nové,
potražený těmi,
jimu na su tré si měláky.
No a vyste parkrátu
z miněl,
kam asi vlastně,
že se dostanete,
tam kam potřebujete,
ale kam se tedy z kateri dostanete,
jak úbays může byte katerité dlouhy,
může taž do křčních tepen.
Nejdou se ce.
Ož já může může může může může může může může může může může může může může může může může může tohři dva.
Krdělou dva interventčně tak,
že se jsou sředímat především teda na tytatně,
koronární,
takže pokud budíme můžete těch koronární,
katerěs tak čellková,
katerókatě jsou styřit,
a vlastně ten stent je až na koncitovotokatetrů
a stenty spravidla mají delku 10-50 mm.
Ale neznamená to, že do téte tady můžeme implantovat,
jen měrem stent na němůbezveně výmkoužejí stávným plantem a výce.
Ruzumím. Tak je to v každém v případě metoda,
která velmi jaksi pomáha pacientům.
Co všechno rozhoduje o tom jesli pacient,
půjdena klasyckou operacíne,
bo zdamu destačit pravě k catetrizace.
Takové, už se mi třeho ropy se dečním,
dá se vždytě současné době ve větčiná pacientů
už věřešená katedrizačně.
To můžeme, že urgěl má svojí na kastopitelnou roli
u pacientům, kde přílišme hočetný koronármi nálas,
který byběl pro katedrizaci služitý,
a vžadevá by implantatím nohastentů.
U pacientům smeně koronárnými zůrženíme,
jak se miš podokal nebo tam,
kde je hrůrdě příliš ryzyková,
opětná vtukujeme meját na schopný,
ty teplny řešitý intervenčně.
Může se tam je to dá,
ještě nějak vývět dá,
co bude možné v budoucnu.
No určitě jako,
jak výví se pořád,
a vývět se bude,
a jako všechno je obory,
i my v téme vlastně květší elektronizatři
a uměla inteligenci.
Vývět se nebo výví,
se samozřejmě jednak to instrumentáry,
um samotné to znanáte,
katery ty vstenty,
v se učasné robě,
je velký trant,
v tom, aby ty vstenty byli co najtenčí,
a by vlastně ten náles,
na teď nebyl co najfiziologičnější.
Docházi k vývojí nových,
tak zvaných byl,
a dáv toru,
když jsou,
když je taky speciální druh,
vstenty, který je částečně resorbovat,
a to znamená, že po určité době,
vlastně větší na to vstenty,
se resorbujá v té pěřůstanou,
jenom, jaké si malé segmenty,
kěch kovovíška, skratu,
jak nirikáme,
aby ta teb nabyla co najfiziologičnější,
aby ten náles,
vlastně byl co najpřerozeníšší.
Takotom bude mémlu věc nad
někdy příště proto toho hily,
za rozovor to byl velvladní mýrpoříská
s oddělení intervénční kardiologije
pražského Ikemu.
Eskýde nás lišenou.
Děkli za pozvání a přejřeskýde nás lišenou.
Posluháte, vědu plus.
Půlhodinu o výsku mech,
vynálezech
a objevech,
které mění lidem život.
Najdetejí také na vebu plus
tečka rozlás CZ
v aplikaci můj rozlás
a v dalších podkástových aplikacích.
V Evropě v současnosti
žije většinali díve městech.
History je měste,
ale není až tak dlouha.
Na českém území
bylo zlatím věkem našich měst
13. století,
kdy přemyslovci
soustavně budovali sít
opevněných center po celém království.
Pomyslným odcem měst
byl král přemyslo o takar druhý,
jeho šménou figuruje
v nejedné zakláda cílystyně
v čechach i na Moravě.
Jako k zakládatly se k němů
dodné zhlásí
třeba kolýn čáslav apísek
ale i také třeba Moravské
uhrské hradějště.
Znikala města vestředověku
na základě pečlivého planování
a nebo vyrostla spůvodně malých
osad tak na jen na to se
teď je budu tát dalšího našeho hosta.
Vystudi uvítam Martína Nodla
historika z centra mediévistických studí
společného pracověště
filozofického ustavu
Akademěvět
a univerzity karlovy.
Dobrý den.
Mezkel poletně.
Tak pane Nodle,
jaký byl vestředověku
typický spůsob
vzniku měst v Evropě
liši osetoně
ak v různých regiů
nej v různých částech Evropy.
Tak samorějně
v těch částech,
které navazovali
na existenci Rýmské říše
a to znamená na existenci
měst.
Se v podstatě
věčina měst
hlásila
k tomu městu antickému
a to jako rozvržením ulyc
tak samozřejmě
svím významem
v tržní ekonomice,
to znamenáže
vzápadní Evropě
věčina měst není
zaklada na zeleném trhu,
kdešto
te naší sřední
sředových odní Evropě,
kde města
faktycky neexistovala
a neměla na co
navazovat
se uplatnival
dvojí princip,
některá města
vlastně vznikají
v podhradí
zemně panckých královských
knířeciich hradů,
kde samozřejmě už
někdy od jrederansteho stoleti
existovali nějaké tržní osady
nebo tam byly usídle na
společnoství
kupců
a druháka forma
byla opravdu
založení města
na zelené
louce, to znamená
na místě, kde vlastně
možná někdy bylo nějaké
pravěke, nebo ráně
středově ke osídlení
ale bylo více méně,
vytipováno
jako
sidlonové.
Jakou roli hráli
obchodní cesty
a trechy při rozvoji
středověkých něsta.
Tak samozřejmě
kdyby nefungovala
finanční ekonomika
tak by nebylo
té měž potřeba
měst, to znamená
že byly rozhodující
protože ity
středověcí plánovat
či tržnáteho století
věděly,
že se nesmítám
městká siť předimenzovat
že každým město
mám musí mít
nějaké chtěříceití
parysátí
kilometrové zázemi
kde se v stíkají
ekonomické zájmy
toho dalšího města
a tu díš
šelastně ophodbyl určitě
tím určujícím
i když druhá věci
ježe mnoho
měste nedokázalo
rozvinout,
vlastně zůstala
plo a grární
centry a pouzeně, která
města nepochybně díky
jedincům, kteří tam žili
se stala skutečnými, velkými
obchodnými centry.
My mohodem co historické plány
a na kresy, které se dochovali
v některých případech
co pozrazuji
o urbanistickém myšlení
tehdejších plánovatů.
Tak samřejmě
zeskředověku se nám
žádné plány
ne dochovali, že
nejstarší
mápatčech je klaudia
tak čechajš
z počátku
na kresu
právějí nového města
pražského
coby nového jeru
zale má
příva některý
plázené.
To zeskředověku
nemáme.
My máme zeskředověku
plány, některých stave
jo víme, že
existuje čast
parlerovského plánu
katedrály,
ale
jakým způsobem
se vlastně lidé
pohybovali
v prostoru
to tak přesně úplně
nevíme
a to znamy
až dolevat tenáct
teho stoleti,
že
vojevůtci
vlastně měli problé
mystím
znáct právně krajínu.
Takže
nám samozřejmě
všetky ty
stabilní kata
strej
a podobné
kartografické
materiály
z osumnáct teho stoleti
co si vypovídají
i o tom starčím
období,
protože se samozřejmě
jako
jak krajina
tak
vlastně už tota
osídlení
a kradikalně neměnila.
Ale
je to zpíš
vlastně nám
neskařekné
archeologie,
nebo letická
archeologie,
lidarová
archeologie,
která je vlastně nějakým
středově, kým
mápováním.
Tak tolik martěno
do historik
centramedě vystických
studí i filozofické
ustavu akremy vět
a university kálovit.
Díky moc za náštěvo
ve studiu.
Díky na slovenou.
Pokročili
model
lického tenkeho strzeva
výví její větci
s fakulty technologické
a centra polimerních
systému
university
vyspoľu práci
z biofizikálním
ustavem akademí a vět
chcějí vytvorit laboratorní
tkáň,
která co nejvěrněj
na podobisku tečné
strzevo,
a pomůže tak přivívo
iléku, nebo přivískom
ustřevních o nemocnění
beznutnosti testování
na zvýřatech.
To modre,
co to svítí,
tak to jsou buňečky.
To jsou buňky,
které už nám
na to na materiá
luběkně rozstou
a můžete vidět,
že tam jít jsou
na helo váze s lýnské
universitytomáše baki.
Víštete,
v nešní době
kratestovat nějaké leky,
tak máte dve můžnosti,
by to mžete jítestovat
na zvýtatech
a nebo se snažíte výhnout
můtestování na zvýtatech,
cože cílov posvět
celé vedecké komunity.
Vysvětlu je vedouci
výskumného týmu petrhu
políček,
pravě snáha na hrajit
pokusy na zvýřatech
s tojí za vývojemo
modelu lického tenkeho střeva.
Tym cílem je vytvůtit
model,
který dostatešně věrhodně
napodubuje chování
střevní tkáně
ale je v mysce
a můžete s nímčnáno pracovat.
Model by měl větcum
umožnit sledovat
jak se střevní tkání chová
v ruzných situacích.
Primo v laboratorních podminkách.
Od pochopení
jak funguje
trávce bavání
latek
v rancistceva
přes studium
lejku, které se v tcebávají
skřeze stěnu
až po tcha výskům chrob,
které se týkají střeva
to znamená
zahrnitlivých procesů,
které můžeme
potom na tomu modelu
vásně napodobit.
Aby ale model fungoval
co nejvěra ho dnějí musí větcí
nejdříve vytvorit prostředí,
jehož základem
jes jednodušená galová
struktora vytvorě
na zruzných
biopolymerů
říká humpolíček.
Je zatím poměry náročná chemě
a ten gal
musímy potom strukturovat
tak, aby
napodoboval
vnitní strukturu střeva.
To znamená
musímy tam dělat výběžky
a prohlubně
a to spěsnosti
na jednotivém mikrometry.
Takže jako velmi
precizní, velmi jemnou strukturu
kterou musímy v tom galu
vytvodit.
Věci proto vyrábí
speciální formyčky
na 3D kiskárně
pomocí, kterých do galu
otiskují mikroskopické výstupky
a prohlubně
které napodobují
v nětrní stavbustřeva.
A dystém galba
k máme gotový.
Tak byla ni ho,
můžeme začít vsazovat
lidské bunky.
Můžeme tam začít
do toho dávat.
I můli tní bunky
a kromě
toho tam
chceme dávat
mikrobialní
populaci.
Běžky se oznáče jako mikrobium.
Cílám zlýnckých věců
je vytvořit takový model tenkeho
střeva,
který propoji
základní strukturutkáně
z lidskými
a imunitnými bunkami
i mikroorganizmy,
které se vestřevě běžně vyskytují.
Spostalických tkání
se dáv té místce vyrobit
na tolik pěsně,
že nepořebujete
ten test prvady na zvítatech.
Tože testy na
oční tkání
nebo na plickní slizníci.
Už nemusíte dělat.
Na zvítatech
ale můžete to použité
ten tkání in vitromodel.
Žíká hum políček.
Střevní tkáně
ale vyrazně složitější než jiné tkáně
nebo slizníce.
A právě proto je její modelování
pro větce dalším důlažítím krokém.
Premární cíly
udělat ten model na tolik
technologický jednu byše vyrobitelní
aby bělo
a běho seho lidé
mohli vysvých lambrátu
tých snadodelacami.
Na vývoj z polupracu
je tým univerzity to má,
že baki z biofizikálním
ustavem akademy je vět.
Projekt podpožila také grantová
agentura České republiky Částkov
11 milionů korun a gotový model
lidského tenkeho strva
vyměli větci představit
na konci roku 2027
ze zlýna
myché lakočendová Český rozhlas.
A stále poslucháte vědu plus.
Německá kosmycka raketa
Izar Spectrum
se chystáke startu
z norské základny Andeja.
Odlet je planovaný
na dnešní večer
v zálozecov
ale ještě zítřek a pozítří.
Bude to její druhý pokus
o start.
Loní na jáře stejnýty
praketi havaroval kratce
po vzletu.
A blíže nám teď
tu to mysi představí odborník
na kosmonautiku
z České kosmycka
kancela, že mychá
václaví kvítíte ve vysilání
plusu dobrýden.
Dobrýden, děkuji do pozvání.
Panevá zlavíku,
tak jaké cíle
a možná i prevenství
má před sebou
ta dnešní myse
i zar spektrum.
Tak sprněředě
potřeba informo
o tom, že ten star
by odložené zkastráné
uskutečník
pro techniskou závado
na jednom zventy
lukteré
pomájí kloková náda,
že tože ten
nejvliším ovní termíbude
zítra a nebo později
po letu se podažitou
závado odstranit
a nakoligená
závážná
zatím nevíme.
I na to, že ti káte
samotné myse tak
já zterikal
kávně ve o druhý star
a u to opravňo
to nevíšlo
a tam ani nebo žali naklad
u toho to
tím,
teď káce bude tak
tam se má vynest
i pět malíš.
Dróží stazonych k jubzatů
a jeden vydeský experiment
to je dožíce jsou spíše.
Tím,
malinké, univerzitní
alebo to ukáz
kávastě s hopnostnité
nosné rachety.
Takže byl ten
start odložen
to je jedno značně
výsledek přístupu,
že se nesmín nic
spunechatná
hodně nic zanedbata
by je opět nedošlokně
a ke muné uspěchu.
Je to tak?
Przezně tak,
přesně tak,
přesně tak, přesně, přesná
tam se kontruli všechny systémy
a je tam
soube od desitek
vlastní stovek
senzoru, které
nevytoržitě munity
újsta v té rakety,
takže té vlastně.
Dobrá sprava,
že se to odhalo před tam
o tým zvatém.
Mlujíme o Evropské rakety.
Jak si můžeme
tedy i zarspektrum představit
co dokáže třeba vesrovnání
z Americkými raketami?
Dalku výhodou
je to, že vlastně je
raketa z velké části.
Vísož 18% díráby na přímo
firmou ISAR Aerospace
čeré z domácich komponentů.
A je i pokročila
v tom, že využívá volkémuřství úlikových kompozitů
a nebo třeba díli,
které jsou já na 3D tiském
ale na tým klasickým
co znametřeba
ze škojina
bo zabrátorí,
ale tiském kovovým
což je cokolikátní technologie
které vlastně to firma
do stávbí rakety.
Čineso
a co snykajíš
nejakých parametrů
takhle raketa,
která je svotna vynest
a si necolou túnu
nakladu na obježnou dragu
a je tři do té kategoria
takový řtěme lehčíhnostní raket
a tady zrovna
jedna túna je taková dílám
a tvů za tím,
takže to je vlastně jeden
z biznespánů
spojitnosti
ISAR Aerospace
aby vlastně vykryla
tady to
zatím moc
nepopsanou část
těvnošných kapatitů
a kedy třeba mají menčinosnost
si vakojem 30 kg
nebo nohopak už
nejaké vysí
jednotkěm odesitky túnu
a že to je další vlastně
vlastně vlastně
činosné do rakety.
Takhle ta odstartuje
z norska
z polarní oblasti
jaké jsou vyhodi
a nevyhodi
toho to umístění
kosmodromu pro kosmyckelety.
Tak bohužel Ebro
dímak je
hustě osidlena
a jak je
vlastně i můzovkách
geografický postavená
tak neumožnujem
výstavu klasěskou kosmodromu
kako znamenša
respolyny stát
tak nebo v Rusku
a podobně to si je zmetade
všude velice obydlení.
Takže ty se vlastně
souvasně inými možnými místy
a je také
nutne dvaěstit
aby vlastně raky ta nestartovala
na východ
což je nejtypěšněši směr
ale spíša směrám
k severu
na tazvane polární
obyžné draly které
su ale velitice cené
pro odřeba družice
pro pozorulání země
takže to nejžá na nevyhoda
a vlastně opravdu
počváza je si to by
ten led rakety
to výhodnát místy
kde nežoužádní lidá
by nedosok orožení
životá majetku
připadím jaké havárie.
A nepanewaclaviku
pokud se ten start podáří
zítračí pozitří
i budeme držet palce
co to bude vůbec
znamenat
pro Evropský
kosmický
výskum pro Evropský
kosmický program.
Evropa malinko
zaspáco, že diká nosní raket
takže
bo je to pravní vlastovka
nad doufám
v Rusovský
různých typů
ménčích
nosní raket rebu
v stavěny
a vývěn Evropským firmami.
Tě chci remě
nenovně meczko
ale je strzá
veštpánělsku a podobně
takže dočkáme
se učitě
dokonce toto 10 letí
nekolika
podobných firm
teda rozjedou tento
biznes toto, že
obecně vypouvcím
i družit
a teď tak a tegry travy
kolom té jednotuně
velice popularní tak
tak bude
vlastně růz
a bolo by
fajne aby se
tak to nezirat
a Evropským raketami
navít součastná
politická situace
nejí úplně
optymální
a je potřeba ty to kapacity
mít opravdu
domás Evropě
a nezpováce
třana
spojense
ve spojných státech
včíně
a my mohodem
když té opakovanie zmínil tu
jednotunu
tak co tamta
raketa
co obsahuje ta jednotuná
a spojnivestručnost
jednou větou.
Záleží, jak
ten to krát
tom startu
sobé teďka pojetí
opravdu malinké
družicov motnosti
několika kilogramu
jako testovaci
vlasti náklap
ale ta tu naje
vlasti maksimum
co ta raketa
skopná do vlustna
a mě to opravdu
třeba vět
ráty něvolkých
družicov pozervání
ze měch teraz
schopněstím kovat
za mě zrozišením
i pod jeden metr
cože palice
vlastně výhodné
a žádane
takže myslím,
vymatrou se na straci
Lizitlu, je Michal Vaclavik
z České
Kosmyckej
a tím to konci
jednešní vydání
Vědy plus od mikrofonu
jako je zapozornost
luc hebo, bobo, bobo, bobo,bo,bo,bo Пока
takové zapozaví na skušenou…
a tím to končí, idešní vydání, vydy plus od microphoneu, Jeiko je zapozornost
lucy, bobo,bo,bo,bo,bo,bo,bo,bo ...
