Loading...
Loading...

Mápul tisíce nabí je ček mají, kdy spozyci řidiči elektromobilu po celé naší republice.
Rychle nabití je idealní pro delší přesuny.
Minimalně jednou za tý denby, ale baterie měla být nabita na 100%.
Proč.
Na co si dád pozor přináku poujetých elektromobilů ze zahraničí.
Muzeum vbrně představuje býzarní hmyz v včetně živých exemplářů.
Čím hmyz faszcinuje a jak se obrazi ze světah myzu odrážejí v popkulturé a umění.
A ojedyněli přístrojmá, kdy spozyci specialyzované centrum pro lečbů,
porodních poranění v ustavu propeči o matku a dítě v praze podolí.
Zdejší lekarze se na jeho vyvojí sami podíleli.
O tom všem feď bude memluvit, přijemný poslech přeje luci jevo palenská.
Češi kupují stále více elektromobilů.
Aktualně je u nás registrováno skoro 60 000 aut na batery.
Przyčemšlo ně přibila čtvrtina z nich a zatím se zdá,
že baterie vydrží víc než se v začátcích elektromobilitých původně očekávalo.
I když všeho becně doporučovane nabíjení na 80% podle odborníku.
V mnoha případech nemá smysl. Důležitější je pravidelně autem jezdit.
Takže máme darý standardní naběčku, kterou zastrčíme do zásovky toho auta.
Vou tě chci se ače zakretovaná skušivny ty vsyt.
A teď už jenom je do luchím spůsobem ten konektor,
ztrčíme na druhý straně do třífázove zásovky.
Uplněm běžné, kterou máme doma.
Przezně tak.
Tak, tějte, jak slíšíme hučí ventilator,
což námená, že je v procesu hničních a ziníte baterie,
to znamená, že probíha dobijenítej baterie.
Teď vidíme, že to světí červeně,
takže jak lohoto bude trvat, než to se zelená a to auto,
a baterie v něm je dobře nabytá.
Tom lepší paděk zruba 3 a 4 hoděny nabijení,
což nám vlastně auto ukáže,
vzladem k odhadou času dobijení.
Aš je nabyto také nabyto,
je to tam rozvidí se světílko a měho tovo.
Směje se, mladá, má ménka, která elektromo byla mězdí,
každý den poměstě.
A městačíme to do práce vyzvernou děti,
a každěj jako vlastně večerdo tam bychno.
Přídu mám za to penou a nabyto.
Teste to procento se?
Další majitel elektroauta,
ale nabijí batery už podle toho, kám se chystá.
Měčil na 80% kisědo na další vzdavenost tak 100%.
A proč to děláte právě tak?
Pro to, že 80% je doporučení,
zanim k tomu aby se bateria nepožkozovala,
a 100% prostě když potřebu jako dojet,
a v tomí stěkám jedu třeba není dobrá nabijecí infrastructure,
tak prostě abych dojel.
No, ale oběřeš, že to je takůj jako skoro,
aký zažitý mítus nebo něco takové,
protože to aby ta baterie byla v nějaké optivádi,
gondlycí tak vám za ještě to samo autot,
a my vlastně nemáme šanci,
že bychom tu batery přebyli.
A říká odbordník na motory Pavolš Čerbáv
a kreditované skušebně
greteč právě skončilo nabijení jednohozelectroaut.
Takže indikátory zelení,
můžeme zástrčku uvolnit
a můžeme se to ještě zkontrolovat přímovat kabyně.
Vidím indikáci, že baterká je dobytá do 100%.
Ale jeckutečně naběto 100% kapacity té baterie?
Nebívat to 100% poprovodé,
fizické kapacity toho článku,
protože dostavu úplného nabytí,
se tam nechává ulyčitá rezerva.
Ty tady můžeme na počiteče vidět vlastně
graf toho, jak se nabijí ta baterie.
To zlejště je tak zvaná BMSK,
neboly jechčitíc jednotka baterie,
která sama se snažít v baterii udržovat právě
v té kundici, aby měla optýmání životno s optýmání parametri.
Daří díci jednotka,
po nechalatám právě já kultury ze rům na bryždíním otorem
a abychom se nepřiblíží rych tě maksímalním hranicím,
možného napintně a ději článci.
Cože k tady můžeme vidět na tom grafu,
zkáždé strany zorba do dánkých 10%.
Prřiblížně 5% vlastně,
ať ze zhorá nebo ze spoda se po nechává jako taková rezerva.
Samo elektroautu osyterě hlída,
aby se bateria nepřebylam,
a zároveně koryguje, aby články, který bylo i stovky,
byli nabytirovnom jerně.
Ktomu, ale potřebo je nabijení na 100%.
Měl bych a spuně jednou dyně vostě nechatou autonaté nabiječce,
tak dlouho než samoznamí, že prostě je nabyté,
a v dám baterka.
Vyrovna, nabití, nabití vlastně všechny článku.
Podle Pavlošť arby je to doložitá především přid častém
používání rychonabiječek,
kde je časově výhodnější skončit na 80%.
Když budeme ukoňčovaté nabijeci proces živé, tak na opakryskujeme,
to vždy články nebudu vybrancované, to znamená nebudu
mystejnou urvý nabytí, a tím se samozřejmě snižuje celoková kapacita
mto a kubloku.
S nainu zistíme, že vstále nám klesách, tam vlastně výgužitelná kapacita.
U elektroautu je doležitá je pravedal na ježděním,
aby nedoslog vybytí baterie a tím její mozníčením.
Evaké zrová český rozhlás.
A stále poslucháte český rozhlás plus.
V české republice začíná fungovat trch z ojetímy elektromobili.
Loní se jejich počet s dvojnásobyl, když se nejvíce prodávali elektromobilič těžleté.
Na co si přikoupidát pozor, a co všechno může ovlivně třivotnost baterie,
o tom si teď budu povidat s jenem horčíkem,
šefredaktorem ve buchy bryt cezet. Dobry dendřejí.
Dobry dend.
Paneho čikůna uvot vás poprosím měnomo takovou stručnou odpovět.
Jako uživotnost vůbec nezbateriev elektromobilich má jjak stari,
elektromobili je ještě únosné kupovat?
Co se týká těch starších elektromobili,
které přišli vlastně na trech kolomolku 2010?
Tak tam už je tam je vidět, že ta technologia byla začáci,
ihážedné ska už vlastně tých baterie,
po těch 10-15 letech už nejsou,
které přednepoužitelné pro každodiny ještění.
Nicméně zase to potrože,
tože minimalně těch 10-15 let,
je životnost baterii,
i pro dnešně elektromobili,
ale ty nešně elektromobili už na být vlastně násobně vyšší kapacitů,
takže až všim můde v těch 15 letech,
tak budou stálet běžně použitelné pro každodiny provost.
No a když si tady buduch týt,
pořídit ojety elektromobil,
jak můžu zistit, jaké kondyci je jeho baterie?
Tam jsou vlastně tři spůsoby.
První ředě, pokud to nakupujú v nějakim,
že k neme značkovým bazarů,
nebo uprodejí se vlastně v letých elektromoblů,
tak ten už sám by měl na být note,
z tomu elektromoblňaki vlastně certyfikat
o zdravíte baterie,
kde budé vlastně napsane,
jak ma tom dra baterie je bez kuděšnosti.
To znamená, že to se můžet,
když od toho, když si pak do toho elektromoblů sebnu
a rozjedu se tak samozřejmě,
to autosamotná mě informuje o tom,
jak ta baterie vypadá,
ale opravdu lepšie pokud se ten autobazar
nějaké takové informace nabíří tak časiv
i vyžáda ten certyfikat.
No a když nebudu nakupovat v renomovaném bazaru,
tak existuje v elektromoblň,
jaký zaznam toho, jak často,
a jak hodně se baterie nabijela nabijí.
Ano, ano, ano, samozřejmě,
vlastně vkážeme, ale který mobiluje
detalní přehlec o nabijení,
které probihaloji historický.
Navíc pustaly k tomoblň,
k tomu má i doplníkou aplikací,
kde často ještě jsou další informace,
dá se to důžně zobrazova do grafů
a podobně v kautě samodnémov,
kte se to obvěklná hází v nějakém infotyjmentů,
nějakém meni.
My jsme předchvíli,
zlišeli, že idealní je dobijet,
ale sponě jednou ty dně batery na 100%.
Můžeme udělat pro její optymální kondyci.
Já už pro níledí se,
že tu rád měl, že vlastně
o elektromobil se nejní potřeba vůbec nějak
ekstremně starat jinak,
než o každejí neautojo.
Jakož tam plan říkal
v tom předchvým přispěvku,
to auto se samostará
o tu svojí batery
a vůbec nejí vlastně potřeba
by vžuvat el řídíč si dal
z nějak dělal hlavnostím,
že by se měl oni dal starat.
Nizovanie pokud chce,
tak samorzeně může,
a tam par pravidel,
uršitě jednost,
těch důlžitě je
ne nabijet,
učech rychol nabijet,
čekřeba 5 gradeně.
To je takový,
to rychol nabijení vlastně pokud
se použivá hodně často,
tak to můžeme
i tady vliv na vlastně degradatři,
to je vyjšit degradatři ten batery.
Další věc
je ne nechávat ho stát
nabijte na 100%
dlouhodobě,
to znamená, to stě nabiju na 100%
ani kamoditů.
No ale podobně jako
u autosrespalovacími motory,
tak i elektromobilim
moho mít různé baterie
od různých výrobců
da se říct,
že čím jsou levnější,
těm jsou horsí
a méně vykonne nebo ne.
Obecně se tu tak dářit,
samorčitě ta
to rozdělení nezkaplatí,
takže výrobci se snaží
vlastně dolevnějších
modelůgávat,
levnější baterie,
to znamená obykladnější kapacitou
a strošku jiným chémickým složením
a kde třeba
ta baterie pak vojnější
pro řekněme
ménší auta,
která pak je zvíkrací trasy,
poměstě,
a kolemněsta
do těch výkonějších pak
a vozu se dávají baterie
z jiným složením,
které připravene
na bějení,
rychová bějení,
vytrůli sokými,
vytrůli sokým,
sokými sokými praudí
a nemážavná
vlastně vykonová
o mezení nebo jiná.
No a závěrem
teď je u nás aktuálně
přes se doma půl tisíce
veřejných
dobětřích míst,
jak to hodnotíte?
Je to takže
i z omezením
dojezdem,
elektromoblů
se dnes dá
vlastně u nás dojet
docela daleko?
Da, se rez prakticky
všude, v české republiky
je to sít na bějček
opravdu už
tady zvalny,
vysoké úrovní
ty nějakou
v okolních zemích
takže se ráby
z problému co stovat
i do zahraníčí
v každém elektromoblů
každěl,
každěl, každěl,
každěl,
každěl,
každěl,
každěl,
každěl, každěl,
každěl, každěl,
každěl, každěl,
každěl, každěl,
bylo malo na bějček.
Uzavira,
šefredaktor Vebu
hybrit, cezet,
Jan Horčík,
moc vám, děkujeme za rozhovora,
za váž čas,
měte se hezky na slišenou.
Niki na fena.
Posluháte,
vědu plus.
Půl hodinu
o výsku mech,
vynálezech
a objevéch,
které mění lidem život.
Najdetejí také na Vebu
plus tečka rozlast cezet
v aplikaci můj rozlast
a v dalších podkástových
aplikacích.
Kudlanky,
strášilky a nebo šváby.
To jsou druhý hmyzu,
které načlou věkavě
činou nepusobí zrovna přitážlivě.
Trochu vyném světle
je teď ale představuje
výstava Moravského Zemského Můzea,
nazvana Bizarní Hmyz.
Prostřenictvím fotografii,
ale třeba i živých jedinců
se snaží tyto
i další druhý
ukázat nejené jako
co si desivého,
nebo otravného.
Ale ukázat také,
že v nich můžeme
hledat i leco zajímavého,
které načlou ta vého
i krásného.
Já teď ve vysílání
výtám spolu autora výstavy,
historika uměníme
rozlava ambroz.
Dobrý den.
Pane ambroz,
co vám osobně připada
na hmyzu nejvíc zajímavé
přitážlivé a možná
až fascinujíci.
Tak je to samorzeně především
ta rozmaní to z těch tvárů
a těch,
a ubec to, jak se načně výví
hměst v různých stadých,
jak prodělává proměnu
dokonálne dokonál,
to jsou věci, které
to samorzeně jsou fascinujíci.
A odráží se nějak to,
o čem stete tě zmíněl
v koncepci výstavy
v tom, jak je uspořádane.
Očitě,
a no, ta výstavu byla
tak koncipovaná,
že jsme rozně chcieli,
aby bylo a co nejvíc rozmaní,
a rozmaní to, aby tam nebylo
i pouze výstaviny entomlovické krabičce,
s napichaním je eksponáty,
ale štěry jsme vývosně rozšířit
tematický do oboru
podsetě kulturní entomloji,
která sleduje to,
jakým způsobem bylo chmys
vnímán, v minulosti,
jak bylo zobrazován
umění nebo,
jak se projevilo
v literatur,
že ve všilmu,
to samorřeně by bylo téman
a samostatno výstavu,
takže to je tam nic se mělom
takový úvod ktehlaví části
a ta hlaví část se
zabívala teda
samotním
rozčleněním
výzudoruzných
oboru nebo části
teda výstavi
jsou tam,
jedna část se zabívala tím,
jak jsou
vlastně
mily je korli
v podstatě jako nejvěcí,
bo je už si nevěcí motili
to myslím,
že je velmi zajímavé
ale spadkých teotasy
a se myslím,
že
předeším stažili
zachyť tu rozporupelnost
tých emocí,
která
která
nic mnoholí
těch vývláva
často odpor
někdo naopak
to se
ehmys
může obdivod
pravy
proto to rozmaní
to z těchtova důbarefa
a způsobohorání.
No,
ve výstavě představujete
mys jako zdru inspirace
a im maginace
i jakým způsobem na základě často
vlastně vybírali
ta zobrazovaná díla.
Ehm...
ehm...
podstatě ta halovní často
výstaví,
jak jsem řekl je
je
rozdělena
do
čtěřčástí
mutahlavní
tahlavní
sínte
výstavní
těch výstavní
postorí rozdělena
do čtěřčástí,
kte jsou
těch mizí rekordy
nevěcí
nejvěcí braúc
nevěcí motíly,
pak jsou tam
pudí v najví růstky,
to zenáte různé rohy
ehm...
ehm...
tyká dla,
a tak já to je všechno
nic se mě zobrazeno
na dředních želkov
formatových fotografí,
které se nám podážel
do těch výstaví
ehm...
ehm...
ehm...
ehm...
souvelmi,
ehm...
ehm...
detalní,
takže tam jsou viděcí,
který normálně
člověk nemášem si inak
inak pozorovat.
Hmm...
Když té mluvel ote
kulturní entomologii,
mě to velmi
zaujalo
ehm...
zahycuje ta výstava
pravě různé
proměny v nímání
hémizův,
v čase
ehm...
třeba idíky rozvojí
zobrazovacích technologii
ehm...
nebo
i v jsou věstlosti z tím,
že třeba
v minulosti
se možná lidek
hmizův stahuvali
nějaký inak,
než se
ehm...
stahu je mě dnes,
ale to je také nautá skůže.
A no, určitě tak,
je tam
vlastně v té uvodní čas,
je jak jsem změněli je
ehm...
chronologický takový
výzobrazování
hmizův
od třechnej starších časů
to zená...
ehm...
je to...
ehm...
vysím, že
nej starších obrazach
je tam někdy z
ehm...
z nějakých
egipských
mamôletem
s egipkě byl
vžel
ehm...
skaraběl
z posvatním symbolem,
který byl
ehm...
ehm...
vlastně symbolem
znovu zrození.
ehm...
v té evropské tradicí
ehm...
ten přistup,
k tomu ehm...
hmizůbyl
po někud
odlišný
ehm...
ve spoujovánče
sosorobáme
s invazem
ehm...
vškutcu na úrodů
ehm...
tak dá,
a tepraváš někdy
ehm...
vzrzedověků
v renezancí ze začio
ehmiz
zobrazyvat
po měrně detajeně
až
ehm...
vlastně
s rozvůle mikroskopě
a dalšíšě
i prírodních věcern
ehm...
se zvěciali
vlastně vytvářet
ehm...
se začoval vytvářet
jebo formovat
hentomologii
je jako samostatná výre
tak
máme
hentový vývoj
pravy představen
v té uvodní
epizodě
ehm...
svutom také zajímové
ehm...
ehm...
vzrzedov z nich oboruu
jako je
vzrzedov z srelmů
nebo hremys
v literaturze
a
vzrmění
ale jak jsem měl
začovatku
to bylo témá
na samostatnou výstavů
takže to to je
spíšen
takový vod
který hlavnici
naši výstavy
ehm...
rozumím
no a
ta vystavena díla
ale
popisují fenomeny
které sovy
se isvastci na cihmi zemanu
ať už
pozitivněm nebo negativně
myslujete o tak
určitě
si myslím, že
ehm...
že to je
ehm...
že to tam
ehm...
každý si nájdé
so vnímá ni to
mizuje volmi
individuální
a sa mořiním
jsme tu vystavu
konceptovory
takový doaprov
všechny věkole skupiny
takže
důfám, že si tam
každý nájdé to své
ehm...
sa mořině
někdo
se bude děsí
to někdo se bude
eradovat
to tak už
výva.
říka
můžete
můžete na vštívit
moravském ze mskému
muzeu
historik umění
miroslav
ambros
ja v gratulůy
kte výstavě
a děkuji za rozhovor
mějte se moce
skej našlišenou
našlišenou
našlišenou
máte naleden
český rozlás
plus a konkrétně
magazin
věda plus
a teď přejdeme
ehm...
jednomu zdravotnickému
tématu
umožnuju je rychlou
a v wysodce
přesnou diagnostiku
závažných
porodních poranění
řeče o novém přístroje
který z polu vyvinuli
lekarys ustavu
propeči o matku
a dítě v praze poduli
využíva jeho u rezykových
pacientek,
u kterých mohlo
během přirozeného
porodu
dojitk poraněním.
Někdy jsou to
těž skryta
a není možné
je přiběžném
po porodním
genekologickém
vyšetrení odhalit.
Ta sonda
je jak vidíte valmi tenka,
těže to za vedení
je absolutně nebulestivé.
Ukazujeme nový přístroj
lekážka magdale na kúčervá
z centraproležbu
porodních poranění.
Zavádí se
do oblasti análního
svěrače
tady to kovou
částí, která
potom
minutu
analizuje
data, která se přenáší
vlastně je pomocí
bio-impedance.
Kabelem je sonda
propojená smalu
obrazovkou.
Kusím její
zapnout.
A teď kávidíte, že začíná
vlastně měřit,
počítá nám procenta
a trevá to těž šedesát
v terén.
Změřenou skru 90%.
Teď káv případě,
když bychom něřeli.
Paci jendku, tak bychom
viděli obrazovk,
kde by nám napsalo bude,
že tam
není detekováno poranění
to znamenáš, by to bolca
zelené, a neoběto
bylo orangeové
a v jednom místě.
Červené, kde by nám
ukazovalo
je lokalezaci
toho suspektního
poranění svénkferu.
Hned po porodu
nabídli lekáři
možnost necháce vyšetřit,
také 9-40 leté rodíčce,
přahlas je zustat
v Anonymite,
a tak jsme její změni lehlas.
V ani doktorka mě
sondou vyšetřila,
a vlastně řeklá,
že tam došlo k nějakém
odrobnemu poranění
doporučila my
nějaké cvíky,
a vlastně doporučila my
také, že by bylo dobré
to doživat zdišenou higienou.
Prawidelné,
cvíčení,
pánevní hodna se vyplatilo,
nedávná kontrol
a pošistě nedíli
pokázala,
že se poranění
postupně samo zahojilo.
Možnost nechace vyšetřit
pomocí nového přístroje,
rodíčka velmi ocenila.
Inak bych vlastně vůbec neměla,
zdání o tom,
že dňagámu poranění došlo
a zistila bych to třeba
i vzledem gmemově
k pozdí,
kdy menopouz odlastních dochází
k poklasu toho pánevní odná
a už by to mohlo vít
problém,
který nebude taky jednoduchý
řešit.
Vyhodou přístroje je,
že sondaj je velice cytlivá
a najde idt taková poranění,
která se dají zistět jenom obtížně,
dodává genekoložka
mak dalena kučerová.
Je to vyselektováních
pacientek,
které jsou vezvičné meryziků,
že potom později na příklapu menopouze
mohou mít problémy
i spekální inkontinenci,
která je prostě strášně invaledizuíci.
To je problém,
který je takový skrytí,
pacientky o něm velmi nerady hovorí
a vlastně se neřeší centralizovanie.
Díky novému přístroje
souteď porodníci schopně přijít
na přípané skryté poranění
svěrače bezprostředně po porodu.
Mohou tak pacientku začít hned lečit.
Podíváme se na jedno
vyšetření zmenu a hotívné.
Uchazujeme ještě lekaržka
výsledik ultrazvuku jiné pacientky.
Přišla na kontrolu po vagonálním porodu,
kde sonda detekovala poranění
ta pacientka přiznala,
že neměla prostor
potom k násladné rehabilitaci
má problémy spíše tedy z inkontinenci.
Močiv,
kdy se podíváte tady na ten záznám
v tom místě, kde ta sonda identifikovala poranění
vidíte stenčení
toho zevního svěrače,
ten zevní svěrače
v tom tom místě osladení.
Násladně došlo gojení,
ten svěrače celiství,
takže ta funkce v tohvíle poškozenánení
ale může se stávť,
že časem,
a nebo všipadě,
že dojde přidoším porodu
k nějakému.
Doším poranění, tak by moho dojit
potom k nějakému projevo
už klenických otkíších.
Ryzyko porodních poranění
roztestěžkým porodem,
porodem velké hoditěte,
ale je zvyším věkem rodzíčky.
Andréás Kalická,
český rozhlás.
Jak se šite,
jedním stémat,
dnešní vědy plus
sou porodní poranění
a nový přístroj na jejich detekci.
Ale každý s ustavu
propeči o matku hoditě
v praze podolí na jeho víbo
je spolu pracovaly
s odborníky
z polska italije
nebo zešpanielska.
Ve studích už ho vyskoušeli
na stovkách pacjentek.
S primářem porodníce
hinkem Hermannem
mluvila vědecká reporterka
Andréás Kalická.
Děsto začali ten přístroj
používat běžně v praksy.
Tři týdny máme ten přístroj
k disposicí,
v tutoch věli připravujeme
provos a logistiku
využití toho přístroje.
Nebojt jsme ještě
v kontaktu zdalšímy
tremi klenikami
v ramčičeské republiky.
Plzeň Olomouc
a Brno,
které do budouc
na budou spolu pracovat
ramčitou to projektu.
Takže tu vyzeže,
že by se časem
hohl ten přístroj dostat
i do porodníce v dalších městech.
Przezně tak.
V tutoch věli smetera
jediný a budeme se snažit
kolegům s ostatních klenik
v tomto pomoci.
Aby to nebylo centralizované
z celé republiky pouzeknám,
ale aby chom to mohli rozšířit
i na moravu nebo dozapadníchče.
říkali jsme,
že jde o mezinářitní
spolu práci,
jakým spůsobem
se na vývoje toho přístroj
vlastně podíleli,
jaká byla vás šerole.
Já jsem v kontaktu
spaní profesorou Boryckou,
což je kolegyně z polska,
proto chirulk,
která se svým týmem,
na tomto začila pracovat,
téměř od začátku,
jsme tam fungovali
jako gyrekologičný konzultanti.
Vlastně od začátku
jsme řešili výlku
toho přístroje
a konzultace
v ramci pohledu porodníka.
Je ten hle přístroj
už k dispozici pacientkám
také jindež u nás.
Já jsem říkal,
tak my jsme na tom vývoje
spolu pracovali,
primárně jsou to kolegové
z polska, ale další jsou především
proktor chirugové z italy
a zešpanielska,
takže i v těkto zemých
je ten to přístrojíš
používán.
Vím o tom, že existuje
skupy na větcu,
který se zabívají
konkurenčním přístrojem,
ale jsou za tím na točátku.
Nový přístroje
pro vás před poklárám
velkým pomocníkem,
jak služité je
porodní poranění odhalit bez něj.
Celosvě to věstandartně
po porodu,
takže najvyšetřenaj,
vyšetřenaj, vyšetřenaj,
je vyšetřenaj,
masně manuálně.
Eventuálně ze využit
ultrazvůk, což je takový zlatý standart.
Nicmeně není to úpně běžné,
že by se ultrazvůk po porodu
zaměřoval na vyšetření
svýngterů,
znamená toho svěrače.
A ní u nás to tak to není
ten to přístroj
právě díky tomu
jak je jednoduché ovládání
a jak je jesný ten výsledek.
Tak pomůže v té prvotní tria,
že to znamená vžet,
nám ryzyko nějakého poranění.
Čeryde vlastně vzlatím bojím žíc
ale u takové skrýningové vyšetření
nám to rozdělí ty ženy na ty ryzykové
a na ty, kde to poranění není.
Jak často se vlastně stěmi to problémy se tkáváte?
Já bych neratoby to vyznělo,
tak, že vaginální poród je špatně.
To ryzyko protu ženů
je relativně nyské,
ale ty komplikac se pokud ho nezistíme
mohou být relativně závážné.
Je to podí legnostikované.
Zdiagnostikované je to někde jedná celá 3,2%
v podle studí je to ryzyko 6,1%.
Ale to neznamená,
že u těchto žen všechny musí dojít
k nějaké komplikací do budouc na náopak nám,
de o to i ta dřobná poraníní
sdiagnostikovat,
ty ženy vest jako ryzykové
a pomocím konservativními metodami,
jako je regabilitace,
fizioterapia, biofeedback, stimulace
a další a tepré ve hvíli,
na prosto mizivé procento,
kdy něc z toho to nepomůže
oslovíme prokto chirurgy
k další můžešení.
Dodává prímáž porodníce
ustavl propeči o matku
a dítě v praze podolí
Hinegeřmán, Andreas Kalická,
Český rozhlás.
Od elektromobilu až k porodu
taková byla dnešní věda
plus se zdatem 24. unora.
Pokud vás některé tem a zaujalo,
najdete pořád na aplikací můj rozhlás
nebo na jiných podkáztových aplikacích.
Od mikrofonu selo učí
a zapozornost děkuje
lucevo Pálenska.
