Přes sedm a půl tisíce nabíječek mají k dispozici řidiči elektromobilů po celé naší republice

Mápul tisíce nabí je ček mají, kdy spozyci řidiči elektromobilu po celé naší republice.

Rychle nabití je idealní pro delší přesuny.

Minimalně jednou za tý denby, ale baterie měla být nabita na 100%.

Proč.

Na co si dád pozor přináku poujetých elektromobilů ze zahraničí.

Muzeum vbrně představuje býzarní hmyz v včetně živých exemplářů.

Čím hmyz faszcinuje a jak se obrazi ze světah myzu odrážejí v popkulturé a umění.

A ojedyněli přístrojmá, kdy spozyci specialyzované centrum pro lečbů,

porodních poranění v ustavu propeči o matku a dítě v praze podolí.

Zdejší lekarze se na jeho vyvojí sami podíleli.

O tom všem feď bude memluvit, přijemný poslech přeje luci jevo palenská.

Češi kupují stále více elektromobilů.

Aktualně je u nás registrováno skoro 60 000 aut na batery.

Przyčemšlo ně přibila čtvrtina z nich a zatím se zdá,

že baterie vydrží víc než se v začátcích elektromobilitých původně očekávalo.

I když všeho becně doporučovane nabíjení na 80% podle odborníku.

V mnoha případech nemá smysl. Důležitější je pravidelně autem jezdit.

Takže máme darý standardní naběčku, kterou zastrčíme do zásovky toho auta.

Vou tě chci se ače zakretovaná skušivny ty vsyt.

A teď už jenom je do luchím spůsobem ten konektor,

ztrčíme na druhý straně do třífázove zásovky.

Uplněm běžné, kterou máme doma.

Przezně tak.

Tak, tějte, jak slíšíme hučí ventilator,

což námená, že je v procesu hničních a ziníte baterie,

to znamená, že probíha dobijenítej baterie.

Teď vidíme, že to světí červeně,

takže jak lohoto bude trvat, než to se zelená a to auto,

a baterie v něm je dobře nabytá.

Tom lepší paděk zruba 3 a 4 hoděny nabijení,

což nám vlastně auto ukáže,

vzladem k odhadou času dobijení.

Aš je nabyto také nabyto,

je to tam rozvidí se světílko a měho tovo.

Směje se, mladá, má ménka, která elektromo byla mězdí,

každý den poměstě.

A městačíme to do práce vyzvernou děti,

a každěj jako vlastně večerdo tam bychno.

Přídu mám za to penou a nabyto.

Teste to procento se?

Další majitel elektroauta,

ale nabijí batery už podle toho, kám se chystá.

Měčil na 80% kisědo na další vzdavenost tak 100%.

A proč to děláte právě tak?

Pro to, že 80% je doporučení,

zanim k tomu aby se bateria nepožkozovala,

a 100% prostě když potřebu jako dojet,

a v tomí stěkám jedu třeba není dobrá nabijecí infrastructure,

tak prostě abych dojel.

No, ale oběřeš, že to je takůj jako skoro,

aký zažitý mítus nebo něco takové,

protože to aby ta baterie byla v nějaké optivádi,

gondlycí tak vám za ještě to samo autot,

a my vlastně nemáme šanci,

že bychom tu batery přebyli.

A říká odbordník na motory Pavolš Čerbáv

a kreditované skušebně

greteč právě skončilo nabijení jednohozelectroaut.

Takže indikátory zelení,

můžeme zástrčku uvolnit

a můžeme se to ještě zkontrolovat přímovat kabyně.

Vidím indikáci, že baterká je dobytá do 100%.

Ale jeckutečně naběto 100% kapacity té baterie?

Nebívat to 100% poprovodé,

fizické kapacity toho článku,

protože dostavu úplného nabytí,

se tam nechává ulyčitá rezerva.

Ty tady můžeme na počiteče vidět vlastně

graf toho, jak se nabijí ta baterie.

To zlejště je tak zvaná BMSK,

neboly jechčitíc jednotka baterie,

která sama se snažít v baterii udržovat právě

v té kundici, aby měla optýmání životno s optýmání parametri.

Daří díci jednotka,

po nechalatám právě já kultury ze rům na bryždíním otorem

a abychom se nepřiblíží rych tě maksímalním hranicím,

možného napintně a ději článci.

Cože k tady můžeme vidět na tom grafu,

zkáždé strany zorba do dánkých 10%.

Prřiblížně 5% vlastně,

ať ze zhorá nebo ze spoda se po nechává jako taková rezerva.

Samo elektroautu osyterě hlída,

aby se bateria nepřebylam,

a zároveně koryguje, aby články, který bylo i stovky,

byli nabytirovnom jerně.

Ktomu, ale potřebo je nabijení na 100%.

Měl bych a spuně jednou dyně vostě nechatou autonaté nabiječce,

tak dlouho než samoznamí, že prostě je nabyté,

a v dám baterka.

Vyrovna, nabití, nabití vlastně všechny článku.

Podle Pavlošť arby je to doložitá především přid častém

používání rychonabiječek,

kde je časově výhodnější skončit na 80%.

Když budeme ukoňčovaté nabijeci proces živé, tak na opakryskujeme,

to vždy články nebudu vybrancované, to znamená nebudu

mystejnou urvý nabytí, a tím se samozřejmě snižuje celoková kapacita

mto a kubloku.

S nainu zistíme, že vstále nám klesách, tam vlastně výgužitelná kapacita.

U elektroautu je doležitá je pravedal na ježděním,

aby nedoslog vybytí baterie a tím její mozníčením.

Evaké zrová český rozhlás.

A stále poslucháte český rozhlás plus.

V české republice začíná fungovat trch z ojetímy elektromobili.

Loní se jejich počet s dvojnásobyl, když se nejvíce prodávali elektromobilič těžleté.

Na co si přikoupidát pozor, a co všechno může ovlivně třivotnost baterie,

o tom si teď budu povidat s jenem horčíkem,

šefredaktorem ve buchy bryt cezet. Dobry dendřejí.

Dobry dend.

Paneho čikůna uvot vás poprosím měnomo takovou stručnou odpovět.

Jako uživotnost vůbec nezbateriev elektromobilich má jjak stari,

elektromobili je ještě únosné kupovat?

Co se týká těch starších elektromobili,

které přišli vlastně na trech kolomolku 2010?

Tak tam už je tam je vidět, že ta technologia byla začáci,

ihážedné ska už vlastně tých baterie,

po těch 10-15 letech už nejsou,

které přednepoužitelné pro každodiny ještění.

Nicméně zase to potrože,

tože minimalně těch 10-15 let,

je životnost baterii,

i pro dnešně elektromobili,

ale ty nešně elektromobili už na být vlastně násobně vyšší kapacitů,

takže až všim můde v těch 15 letech,

tak budou stálet běžně použitelné pro každodiny provost.

No a když si tady buduch týt,

pořídit ojety elektromobil,

jak můžu zistit, jaké kondyci je jeho baterie?

Tam jsou vlastně tři spůsoby.

První ředě, pokud to nakupujú v nějakim,

že k neme značkovým bazarů,

nebo uprodejí se vlastně v letých elektromoblů,

tak ten už sám by měl na být note,

z tomu elektromoblňaki vlastně certyfikat

o zdravíte baterie,

kde budé vlastně napsane,

jak ma tom dra baterie je bez kuděšnosti.

To znamená, že to se můžet,

když od toho, když si pak do toho elektromoblů sebnu

a rozjedu se tak samozřejmě,

to autosamotná mě informuje o tom,

jak ta baterie vypadá,

ale opravdu lepšie pokud se ten autobazar

nějaké takové informace nabíří tak časiv

i vyžáda ten certyfikat.

No a když nebudu nakupovat v renomovaném bazaru,

tak existuje v elektromoblň,

jaký zaznam toho, jak často,

a jak hodně se baterie nabijela nabijí.

Ano, ano, ano, samozřejmě,

vlastně vkážeme, ale který mobiluje

detalní přehlec o nabijení,

které probihaloji historický.

Navíc pustaly k tomoblň,

k tomu má i doplníkou aplikací,

kde často ještě jsou další informace,

dá se to důžně zobrazova do grafů

a podobně v kautě samodnémov,

kte se to obvěklná hází v nějakém infotyjmentů,

nějakém meni.

My jsme předchvíli,

zlišeli, že idealní je dobijet,

ale sponě jednou ty dně batery na 100%.

Můžeme udělat pro její optymální kondyci.

Já už pro níledí se,

že tu rád měl, že vlastně

o elektromobil se nejní potřeba vůbec nějak

ekstremně starat jinak,

než o každejí neautojo.

Jakož tam plan říkal

v tom předchvým přispěvku,

to auto se samostará

o tu svojí batery

a vůbec nejí vlastně potřeba

by vžuvat el řídíč si dal

z nějak dělal hlavnostím,

že by se měl oni dal starat.

Nizovanie pokud chce,

tak samorzeně může,

a tam par pravidel,

uršitě jednost,

těch důlžitě je

ne nabijet,

učech rychol nabijet,

čekřeba 5 gradeně.

To je takový,

to rychol nabijení vlastně pokud

se použivá hodně často,

tak to můžeme

i tady vliv na vlastně degradatři,

to je vyjšit degradatři ten batery.

Další věc

je ne nechávat ho stát

nabijte na 100%

dlouhodobě,

to znamená, to stě nabiju na 100%

ani kamoditů.

No ale podobně jako

u autosrespalovacími motory,

tak i elektromobilim

moho mít různé baterie

od různých výrobců

da se říct,

že čím jsou levnější,

těm jsou horsí

a méně vykonne nebo ne.

Obecně se tu tak dářit,

samorčitě ta

to rozdělení nezkaplatí,

takže výrobci se snaží

vlastně dolevnějších

modelůgávat,

levnější baterie,

to znamená obykladnější kapacitou

a strošku jiným chémickým složením

a kde třeba

ta baterie pak vojnější

pro řekněme

ménší auta,

která pak je zvíkrací trasy,

poměstě,

a kolemněsta

do těch výkonějších pak

a vozu se dávají baterie

z jiným složením,

které připravene

na bějení,

rychová bějení,

vytrůli sokými,

vytrůli sokým,

sokými sokými praudí

a nemážavná

vlastně vykonová

o mezení nebo jiná.

No a závěrem

teď je u nás aktuálně

přes se doma půl tisíce

veřejných

dobětřích míst,

jak to hodnotíte?

Je to takže

i z omezením

dojezdem,

elektromoblů

se dnes dá

vlastně u nás dojet

docela daleko?

Da, se rez prakticky

všude, v české republiky

je to sít na bějček

opravdu už

tady zvalny,

vysoké úrovní

ty nějakou

v okolních zemích

takže se ráby

z problému co stovat

i do zahraníčí

v každém elektromoblů

každěl,

každěl, každěl,

každěl,

každěl,

každěl,

každěl,

každěl, každěl,

každěl, každěl,

každěl, každěl,

každěl, každěl,

bylo malo na bějček.

Uzavira,

šefredaktor Vebu

hybrit, cezet,

Jan Horčík,

moc vám, děkujeme za rozhovora,

za váž čas,

měte se hezky na slišenou.

Niki na fena.

Posluháte,

vědu plus.

Půl hodinu

o výsku mech,

vynálezech

a objevéch,

které mění lidem život.

Najdetejí také na Vebu

plus tečka rozlast cezet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových

aplikacích.

Kudlanky,

strášilky a nebo šváby.

To jsou druhý hmyzu,

které načlou věkavě

činou nepusobí zrovna přitážlivě.

Trochu vyném světle

je teď ale představuje

výstava Moravského Zemského Můzea,

nazvana Bizarní Hmyz.

Prostřenictvím fotografii,

ale třeba i živých jedinců

se snaží tyto

i další druhý

ukázat nejené jako

co si desivého,

nebo otravného.

Ale ukázat také,

že v nich můžeme

hledat i leco zajímavého,

které načlou ta vého

i krásného.

Já teď ve vysílání

výtám spolu autora výstavy,

historika uměníme

rozlava ambroz.

Dobrý den.

Pane ambroz,

co vám osobně připada

na hmyzu nejvíc zajímavé

přitážlivé a možná

až fascinujíci.

Tak je to samorzeně především

ta rozmaní to z těch tvárů

a těch,

a ubec to, jak se načně výví

hměst v různých stadých,

jak prodělává proměnu

dokonálne dokonál,

to jsou věci, které

to samorzeně jsou fascinujíci.

A odráží se nějak to,

o čem stete tě zmíněl

v koncepci výstavy

v tom, jak je uspořádane.

Očitě,

a no, ta výstavu byla

tak koncipovaná,

že jsme rozně chcieli,

aby bylo a co nejvíc rozmaní,

a rozmaní to, aby tam nebylo

i pouze výstaviny entomlovické krabičce,

s napichaním je eksponáty,

ale štěry jsme vývosně rozšířit

tematický do oboru

podsetě kulturní entomloji,

která sleduje to,

jakým způsobem bylo chmys

vnímán, v minulosti,

jak bylo zobrazován

umění nebo,

jak se projevilo

v literatur,

že ve všilmu,

to samorřeně by bylo téman

a samostatno výstavu,

takže to je tam nic se mělom

takový úvod ktehlaví části

a ta hlaví část se

zabívala teda

samotním

rozčleněním

výzudoruzných

oboru nebo části

teda výstavi

jsou tam,

jedna část se zabívala tím,

jak jsou

vlastně

mily je korli

v podstatě jako nejvěcí,

bo je už si nevěcí motili

to myslím,

že je velmi zajímavé

ale spadkých teotasy

a se myslím,

že

předeším stažili

zachyť tu rozporupelnost

tých emocí,

která

která

nic mnoholí

těch vývláva

často odpor

někdo naopak

to se

ehmys

může obdivod

pravy

proto to rozmaní

to z těchtova důbarefa

a způsobohorání.

No,

ve výstavě představujete

mys jako zdru inspirace

a im maginace

i jakým způsobem na základě často

vlastně vybírali

ta zobrazovaná díla.

Ehm...

ehm...

podstatě ta halovní často

výstaví,

jak jsem řekl je

je

rozdělena

do

čtěřčástí

mutahlavní

tahlavní

sínte

výstavní

těch výstavní

postorí rozdělena

do čtěřčástí,

kte jsou

těch mizí rekordy

nevěcí

nejvěcí braúc

nevěcí motíly,

pak jsou tam

pudí v najví růstky,

to zenáte různé rohy

ehm...

ehm...

tyká dla,

a tak já to je všechno

nic se mě zobrazeno

na dředních želkov

formatových fotografí,

které se nám podážel

do těch výstaví

ehm...

ehm...

ehm...

ehm...

souvelmi,

ehm...

ehm...

detalní,

takže tam jsou viděcí,

který normálně

člověk nemášem si inak

inak pozorovat.

Hmm...

Když té mluvel ote

kulturní entomologii,

mě to velmi

zaujalo

ehm...

zahycuje ta výstava

pravě různé

proměny v nímání

hémizův,

v čase

ehm...

třeba idíky rozvojí

zobrazovacích technologii

ehm...

nebo

i v jsou věstlosti z tím,

že třeba

v minulosti

se možná lidek

hmizův stahuvali

nějaký inak,

než se

ehm...

stahu je mě dnes,

ale to je také nautá skůže.

A no, určitě tak,

je tam

vlastně v té uvodní čas,

je jak jsem změněli je

ehm...

chronologický takový

výzobrazování

hmizův

od třechnej starších časů

to zená...

ehm...

je to...

ehm...

vysím, že

nej starších obrazach

je tam někdy z

ehm...

z nějakých

egipských

mamôletem

s egipkě byl

vžel

ehm...

skaraběl

z posvatním symbolem,

který byl

ehm...

ehm...

vlastně symbolem

znovu zrození.

ehm...

v té evropské tradicí

ehm...

ten přistup,

k tomu ehm...

hmizůbyl

po někud

odlišný

ehm...

ve spoujovánče

sosorobáme

s invazem

ehm...

vškutcu na úrodů

ehm...

tak dá,

a tepraváš někdy

ehm...

vzrzedověků

v renezancí ze začio

ehmiz

zobrazyvat

po měrně detajeně

až

ehm...

vlastně

s rozvůle mikroskopě

a dalšíšě

i prírodních věcern

ehm...

se zvěciali

vlastně vytvářet

ehm...

se začoval vytvářet

jebo formovat

hentomologii

je jako samostatná výre

tak

máme

hentový vývoj

pravy představen

v té uvodní

epizodě

ehm...

svutom také zajímové

ehm...

ehm...

vzrzedov z nich oboruu

jako je

vzrzedov z srelmů

nebo hremys

v literaturze

a

vzrmění

ale jak jsem měl

začovatku

to bylo témá

na samostatnou výstavů

takže to to je

spíšen

takový vod

který hlavnici

naši výstavy

ehm...

rozumím

no a

ta vystavena díla

ale

popisují fenomeny

které sovy

se isvastci na cihmi zemanu

ať už

pozitivněm nebo negativně

myslujete o tak

určitě

si myslím, že

ehm...

že to je

ehm...

že to tam

ehm...

každý si nájdé

so vnímá ni to

mizuje volmi

individuální

a sa mořiním

jsme tu vystavu

konceptovory

takový doaprov

všechny věkole skupiny

takže

důfám, že si tam

každý nájdé to své

ehm...

sa mořině

někdo

se bude děsí

to někdo se bude

eradovat

to tak už

výva.

říka

můžete

můžete na vštívit

moravském ze mskému

muzeu

historik umění

miroslav

ambros

ja v gratulůy

kte výstavě

a děkuji za rozhovor

mějte se moce

skej našlišenou

našlišenou

našlišenou

máte naleden

český rozlás

plus a konkrétně

magazin

věda plus

a teď přejdeme

ehm...

jednomu zdravotnickému

tématu

umožnuju je rychlou

a v wysodce

přesnou diagnostiku

závažných

porodních poranění

řeče o novém přístroje

který z polu vyvinuli

lekarys ustavu

propeči o matku

a dítě v praze poduli

využíva jeho u rezykových

pacientek,

u kterých mohlo

během přirozeného

porodu

dojitk poraněním.

Někdy jsou to

těž skryta

a není možné

je přiběžném

po porodním

genekologickém

vyšetrení odhalit.

Ta sonda

je jak vidíte valmi tenka,

těže to za vedení

je absolutně nebulestivé.

Ukazujeme nový přístroj

lekážka magdale na kúčervá

z centraproležbu

porodních poranění.

Zavádí se

do oblasti análního

svěrače

tady to kovou

částí, která

potom

minutu

analizuje

data, která se přenáší

vlastně je pomocí

bio-impedance.

Kabelem je sonda

propojená smalu

obrazovkou.

Kusím její

zapnout.

A teď kávidíte, že začíná

vlastně měřit,

počítá nám procenta

a trevá to těž šedesát

v terén.

Změřenou skru 90%.

Teď káv případě,

když bychom něřeli.

Paci jendku, tak bychom

viděli obrazovk,

kde by nám napsalo bude,

že tam

není detekováno poranění

to znamenáš, by to bolca

zelené, a neoběto

bylo orangeové

a v jednom místě.

Červené, kde by nám

ukazovalo

je lokalezaci

toho suspektního

poranění svénkferu.

Hned po porodu

nabídli lekáři

možnost necháce vyšetřit,

také 9-40 leté rodíčce,

přahlas je zustat

v Anonymite,

a tak jsme její změni lehlas.

V ani doktorka mě

sondou vyšetřila,

a vlastně řeklá,

že tam došlo k nějakém

odrobnemu poranění

doporučila my

nějaké cvíky,

a vlastně doporučila my

také, že by bylo dobré

to doživat zdišenou higienou.

Prawidelné,

cvíčení,

pánevní hodna se vyplatilo,

nedávná kontrol

a pošistě nedíli

pokázala,

že se poranění

postupně samo zahojilo.

Možnost nechace vyšetřit

pomocí nového přístroje,

rodíčka velmi ocenila.

Inak bych vlastně vůbec neměla,

zdání o tom,

že dňagámu poranění došlo

a zistila bych to třeba

i vzledem gmemově

k pozdí,

kdy menopouz odlastních dochází

k poklasu toho pánevní odná

a už by to mohlo vít

problém,

který nebude taky jednoduchý

řešit.

Vyhodou přístroje je,

že sondaj je velice cytlivá

a najde idt taková poranění,

která se dají zistět jenom obtížně,

dodává genekoložka

mak dalena kučerová.

Je to vyselektováních

pacientek,

které jsou vezvičné meryziků,

že potom později na příklapu menopouze

mohou mít problémy

i spekální inkontinenci,

která je prostě strášně invaledizuíci.

To je problém,

který je takový skrytí,

pacientky o něm velmi nerady hovorí

a vlastně se neřeší centralizovanie.

Díky novému přístroje

souteď porodníci schopně přijít

na přípané skryté poranění

svěrače bezprostředně po porodu.

Mohou tak pacientku začít hned lečit.

Podíváme se na jedno

vyšetření zmenu a hotívné.

Uchazujeme ještě lekaržka

výsledik ultrazvuku jiné pacientky.

Přišla na kontrolu po vagonálním porodu,

kde sonda detekovala poranění

ta pacientka přiznala,

že neměla prostor

potom k násladné rehabilitaci

má problémy spíše tedy z inkontinenci.

Močiv,

kdy se podíváte tady na ten záznám

v tom místě, kde ta sonda identifikovala poranění

vidíte stenčení

toho zevního svěrače,

ten zevní svěrače

v tom tom místě osladení.

Násladně došlo gojení,

ten svěrače celiství,

takže ta funkce v tohvíle poškozenánení

ale může se stávť,

že časem,

a nebo všipadě,

že dojde přidoším porodu

k nějakému.

Doším poranění, tak by moho dojit

potom k nějakému projevo

už klenických otkíších.

Ryzyko porodních poranění

roztestěžkým porodem,

porodem velké hoditěte,

ale je zvyším věkem rodzíčky.

Andréás Kalická,

český rozhlás.

Jak se šite,

jedním stémat,

dnešní vědy plus

sou porodní poranění

a nový přístroj na jejich detekci.

Ale každý s ustavu

propeči o matku hoditě

v praze podolí na jeho víbo

je spolu pracovaly

s odborníky

z polska italije

nebo zešpanielska.

Ve studích už ho vyskoušeli

na stovkách pacjentek.

S primářem porodníce

hinkem Hermannem

mluvila vědecká reporterka

Andréás Kalická.

Děsto začali ten přístroj

používat běžně v praksy.

Tři týdny máme ten přístroj

k disposicí,

v tutoch věli připravujeme

provos a logistiku

využití toho přístroje.

Nebojt jsme ještě

v kontaktu zdalšímy

tremi klenikami

v ramčičeské republiky.

Plzeň Olomouc

a Brno,

které do budouc

na budou spolu pracovat

ramčitou to projektu.

Takže tu vyzeže,

že by se časem

hohl ten přístroj dostat

i do porodníce v dalších městech.

Przezně tak.

V tutoch věli smetera

jediný a budeme se snažit

kolegům s ostatních klenik

v tomto pomoci.

Aby to nebylo centralizované

z celé republiky pouzeknám,

ale aby chom to mohli rozšířit

i na moravu nebo dozapadníchče.

říkali jsme,

že jde o mezinářitní

spolu práci,

jakým spůsobem

se na vývoje toho přístroj

vlastně podíleli,

jaká byla vás šerole.

Já jsem v kontaktu

spaní profesorou Boryckou,

což je kolegyně z polska,

proto chirulk,

která se svým týmem,

na tomto začila pracovat,

téměř od začátku,

jsme tam fungovali

jako gyrekologičný konzultanti.

Vlastně od začátku

jsme řešili výlku

toho přístroje

a konzultace

v ramci pohledu porodníka.

Je ten hle přístroj

už k dispozici pacientkám

také jindež u nás.

Já jsem říkal,

tak my jsme na tom vývoje

spolu pracovali,

primárně jsou to kolegové

z polska, ale další jsou především

proktor chirugové z italy

a zešpanielska,

takže i v těkto zemých

je ten to přístrojíš

používán.

Vím o tom, že existuje

skupy na větcu,

který se zabívají

konkurenčním přístrojem,

ale jsou za tím na točátku.

Nový přístroje

pro vás před poklárám

velkým pomocníkem,

jak služité je

porodní poranění odhalit bez něj.

Celosvě to věstandartně

po porodu,

takže najvyšetřenaj,

vyšetřenaj, vyšetřenaj,

je vyšetřenaj,

masně manuálně.

Eventuálně ze využit

ultrazvůk, což je takový zlatý standart.

Nicmeně není to úpně běžné,

že by se ultrazvůk po porodu

zaměřoval na vyšetření

svýngterů,

znamená toho svěrače.

A ní u nás to tak to není

ten to přístroj

právě díky tomu

jak je jednoduché ovládání

a jak je jesný ten výsledek.

Tak pomůže v té prvotní tria,

že to znamená vžet,

nám ryzyko nějakého poranění.

Čeryde vlastně vzlatím bojím žíc

ale u takové skrýningové vyšetření

nám to rozdělí ty ženy na ty ryzykové

a na ty, kde to poranění není.

Jak často se vlastně stěmi to problémy se tkáváte?

Já bych neratoby to vyznělo,

tak, že vaginální poród je špatně.

To ryzyko protu ženů

je relativně nyské,

ale ty komplikac se pokud ho nezistíme

mohou být relativně závážné.

Je to podí legnostikované.

Zdiagnostikované je to někde jedná celá 3,2%

v podle studí je to ryzyko 6,1%.

Ale to neznamená,

že u těchto žen všechny musí dojít

k nějaké komplikací do budouc na náopak nám,

de o to i ta dřobná poraníní

sdiagnostikovat,

ty ženy vest jako ryzykové

a pomocím konservativními metodami,

jako je regabilitace,

fizioterapia, biofeedback, stimulace

a další a tepré ve hvíli,

na prosto mizivé procento,

kdy něc z toho to nepomůže

oslovíme prokto chirurgy

k další můžešení.

Dodává prímáž porodníce

ustavl propeči o matku

a dítě v praze podolí

Hinegeřmán, Andreas Kalická,

Český rozhlás.

Od elektromobilu až k porodu

taková byla dnešní věda

plus se zdatem 24. unora.

Pokud vás některé tem a zaujalo,

najdete pořád na aplikací můj rozhlás

nebo na jiných podkáztových aplikacích.

Od mikrofonu selo učí

a zapozornost děkuje

lucevo Pálenska.