Při pohledu z okna to tak nemusí vypadat, ale globální oteplování dál zrychluje

14. ledná a idnes provásmáme v jedeckou nabítku, co uslišite,

připohledus oknato tak nemusí vypedatálaj globaní o teplování dal zrychluje.

Novězvřejněná teplotní data ukazuje, že lýnský rok byl 3. nejteplejším v dějnách měření.

Co to znamená, a čeho se dá chytěc na těji do budučna?

Ostravští větci odhalují, co vede k porenění a hilovyšlachy, a jak tomu předejít?

Alekarská fakulta masarikové univerzity a fakultní nemocně cebrnou budují společnou, biobanku, biologických zorků.

Čemu by měla sloužet. Dobrý poslech přijere na tekropáčkova.

Věda plus.

A jak říká zastopkýně ředítele klimatické sloužbí kopernikus?

Znamená to jediné. Člověkem způsobené globaní o teplování postupuje rychleku předů.

I když to to kteď je připogledu z oknám, tady u nás v česku nemusí vypadat.

Posledních jedenác trochu bylo zároveň 11. nejteplejším jedoky v dějnách měření ukazuje data.

A jak říká zastopkýně ředítele klimatické sloužbí kopernikus?

Ubec po prvé jsme zaželit 3 lete období, kdy byl svět o víc než jeden a polstupně celozí a teplejší než předprůmyslovou revolucí.

Trvalé překročeníte to podlevěců zásadně hranice, očekávají klimatologové už koncem tohoto 10 letí.

Neznamená to, že po tom spadneme s útesu, ale víme, že každý další zlomek stupně navíc situaci zhoršuje.

Můžete si říct, co je to jeden a polstupně, tak aspoň můžu víc týdnu hodit v letním oblečení.

Jen, že to je průměr. Lokálně to znamená vlny veder, třeba od 3-4 stupně horsí, což dopadá na zdraví lidí.

Toto je tak důle, že té dostat myseskleníkových plínu knule a oteplování tím omezit.

Průměrné oteplení o víc neš jeden a polstupně bude znamenat zhoršení ekstremů, počasí a vyrazné narušení ekosystemu.

Zásadně je podle klimatologů ze služby kopernikus nepřekročit hraněcí jednou a polstupně přílež a idealně se rychlím sněžováním emisí vrátit, co nejrychlejí podní.

Technologie, k tomu lidstvo má a třeba včině i indí, díky obnovitelným zdrojůmloní poprvé povít než polstoletí, poklesel podíl elektřiny vyrobené z uhlí uvádí analizá vebu carbon brave.

O všem politickávů leproblém, že šit lec, kde naopak ohabuje, nová česká vláda uvádí do funkcí z odpowiedních za klimatickou politiků popírače základních vědeckých faktů a administrativá Donald Trump a nejen, že vyvádí spojené státy ze všech viznamných organizací, ale stále víc o mezu ječiruší výskům atmosféry a zběrání základních dot.

Samozřejmě to znepokoju ující, že máme problém zdoty, ale še v Amerického narodního úřadu pro atmosféru a ocelany nedávno a spoň slibil, že žádná data nebudou mazat.

Důležité je samozřejmě i to, aby se dále měřilo a zaznamenávalo, to je nena hraditelné.

Těžko se můžete vrátit v čase a provest měření teploty, kteréjste předměkolika lety neudělali.

Těžko teď žíste, jak velký dopad bude mít to, že nám některá datá budou chybět.

My v Evropské službě koperniku se zustáváme o tevřenému vědeckému přístupu ve zbírání dat od daní.

Dataj jsou klíčová, datanelžou, a jsou základem pro rozhodování.

Data are key, data don't lie, they form the basis for this type of decision-like.

Žíká Florian, Pappenberger, generalny ředitel Evropského centra prostředně dobé předpovědi počasí.

Loňský rok patřil mezi tře nejteplejší v glubáním průměru lokalně se to samodřejmě mohlo lišit, a třeba česko nepatřilo v tomto směruk nej extrémněšným místům.

Naopak, svoj nejteplejší rok v dějnách měření zažila třeba Antark Tidá, a inám noga obydlených místech dal přibíval počední, proledí těžko snesitelní.

Polovy na světá zažívala nadprůměrní počední se silním tepelním stresem.

Ve většině austrály je v častych afriky a na Arabském polo-ostrově měli nadprůměrní počední z extrémním tepelním stresem.

Ten nastává připocitové teplotě přes 46° celzi, a kdy je zásadných ránice předzravotním ryzyky, jako je upal.

Vysvětlu je Samanta Berksová. Větci také stále skoumají jeskli poslední 3 roky, které byli celo světově nejteplejší s výrazným náskokém, znamenájí, že o teplování vlivém lické činosti začíná zrychlovat víc než se čekalo, případně nakolik tomu to skouku pomohli i další faktory.

Kažopádně lądský rok patřil ketřem globalně nejteplejším i přesto, že ještě doznýval přírodní je vlanyně, který planetu ochlazuje.

Teď se čeká, kdy ho znovu vysvřídá příbu zní efekt, který svět naopak pravidelně ještě víc za žívá.

Je možné, že v roce 2026 přijde další elnínio, to tepravé uvidíme, ale i bez něj zřejmě zažijeme vysí globalní teplotu než obvěkle.

Przedpovídá ředitel evropské klimatické služby kopernikuska robu on tempo.

Ján kalibat český rozlas.

Změny klimatu se čím dal víc promítají i donaší každoroční skušenosti se zimou.

Podle klimatologu jsou toto období stále teplejší, s něhu ubívá a mrazy, které by drífní kohone překvapili dnes v zbuzují pozornost.

O tom, jaký dopad mají teplejších zími na přírodu i člověka?

Lovila redaktor Marek Hensl, sklimatologeme Pavlem Zahradničkem.

S ustavu výskumu, kogo bylo balní z něny Akademije vět a českého hydrometorologického ustavu.

Když se podíváme na poslední roky jako celek, co se u nás zimně zblěnilo nejvíc pokud de od teplotu a sněhu pokrovku.

Leto a zíma se tepluje nejvíce.

Od 60-ty hled, to jsme v urbulé výstejně.

Teploty stále byli pod nějakým bude mrazu.

Tež ten sních nám prostě padále, dokázal se udržil na desněvé pokříce,

ale po tom, co vatisce, desnám ty teploty už dostali na tůmagogickou hranicí mluenskutním celzí.

A posledně více nám vlastně prší, než by nám jilo sněží,

a i ta sněvá pokrovka, která pokud teda spadné na sněží, velice rychvé odtáje.

Sousou časné mraze z klimatologického vladyská nějak výmečné.

Jen to podpruděná mluenta na teplotu, ale nevrozodně není nějak výmečné.

A mysto si je to vlastně z velké části hrazně odvíkli,

protože mělme velké mnoctví teplí zím.

Což neznamená, že tady zíma je celá teplá, ale tehledných epizod,

které krám přídovnám se, kový hrazně zménčilo.

Podobně mrazivé, období pro naposad vatisce 17 vlední.

Jakou hroly hraje vletošní zímě klimatická změna?

Kteřká změna není o tom, že bude fůrénom teplou, bude jednom fursucho,

a je to znamená to, že teplých epizod nám dač nám přibívaná u kortech hladní.

Vůbec to znamná, že vůbec tady newožní vychládná zíma, nebo ženy nás něží náopak,

může přít velice tu házíma, ale tady tehle epizod, které měl měl mě 50 na 50,

a pása psem teplých pása stů, rejdíš to nezmežem normální klimatů.

Tady nám posledem po měrce podsetně více není ten teplý epizodám,

a přibývěrám teplotkom 14, 15 stůpnů, i v zímě,

což oho rozhodně není normální, nělo být být opravst píšet tak,

jak je teď, když tě to opravdu trošku potrůněrné.

Prvás jako pro krimatologii, co je, prvás lovní tema posledních zím,

nebo tady tady tezme konkrétnou.

Tohle změlasím nic, tady dreníc se jako vozovká vzikou půjtí tůle zímů.

Prvás krnotologii v té zímě je v zajímavě ten růst teplot,

který je stejně jako vlajtě, a samozřejmě ten docela dramatický ubytek

s něho, který pozdoreme, protože to se negativně pak projevuje

vlastně dál všich věcach jako je zdroje podzímní vod.

Ty jsou hodně mlužité ten s někje pro nějakou dáslyc kličoví

a také přizimování, roztlin, a ve větace.

Pročesněho vám pokrívka pro krajínu a přírodu tak zásednou.

Bylo byla příbili kličně takové lehle mrazí, ale ze sněhem,

tak sněhová, klička vlastně by se udržila dálé,

potom by jsou lehpe dostávala do plopudi, do plopudu by do sicovala,

plní velkostí a to by jsme pak nevíc potřeboly v tom,

brzeznou důbno byl také ský otávala, protože se probouzi

vegetace potřeba tůvlahu a většinou potek v suchých zímách,

i nemá, a pokud ne přijedeštivé jero, tak se nám napak rozvít

to dostával inted z nísch objente, opozdní ojera, ale eta.

Teď méně sněho znamená větší pravně polvnost sucha?

Teď to, co jsme postaní 10 lat, jako zežívali dost často,

že nám to sucho, ale etě příšlo, a jiním s té jako příčí,

nebylo to, že prostě vzímně bylo nesatek sněhu,

což trá pro zemnílaství je dálkáško davrámci

zřední v ropy, protože v té době vláhy naše zemnílaství

naše rostiny potřebou nejvíce.

Jak je dusledek teplejších asuších zem?

Je to spatné protukřírodu, jak jsem změněvali to problém

pro podzemní vody, a samotné rostiny dálší, co nepřijemné,

když je teplázy, má tak vlastné vegeta záčina,

a postatně drživé růstk je v dálší fenoblogické faze,

znamená je více rozvím, a pak přidou v tom důbnu květnu,

tím razy z to se velových růk.

No a dojde, ktem značím škoda, nevíce to u nás přeskorepovice

a nás znamený prevé nami růnkách, tam máme zaposení,

de se pak náze pokoze z vinosů 40%.

Žíká klimatolog pa velzahradníček

z ustavu výskomu globalní změny, akademě je vět

a českého hydrometrologického ustavu.

Margensel český rozvlás.

Posluháte, v jedu plus.

Půl hodinu o výsku mech, vynálezech

a objevéch, které mění lidem život.

Najdeteji také na vebu plus tečka rozlás CZ

v aplikaci můj rozvlás, a v dalších podkástových aplikacích.

Vědecký tím pedagogické fakulty ostravské université

přišel si jednou znyrosáhlejších dluho dobych

biomechanických studí na světě, ktrá se zaměruje

na prevenci zdranění uběžců.

Výsledky publikoval v odborném časopise

British Journal of Spolts medicine.

Zažita přesvětšení, že ty bydo šlapuje

zásadním rezykovým faktorem chronického předížení

a hilovyšlachy, haje podle nových dat

menší roli než se dosud předpokládalo.

Tehma teď probereme podrobný s vedou cím výskumného tímu

profesorem Kenantropologije Daniela Mjandačkovus

ostravské université Dobrý den.

Dobrý den.

Podle vebu věda a výskům se vám podažilo vytvorit

dosud největší, prospektivní biomechanickou

kohortovou studí býžodských zrenění na světě.

Jak se to dokázali?

No bylo to opravdu těžké.

Ten projekt se připravol 5 lat

a opravdu jsme byli schopný

v rámci toho projektu,

vytvorit takové, kovy prostředí,

kde jsme zaistili magnickou resonanci

biomechanické přístoje, kde jsme mohli

měřit techniků pohybu,

ale především jsme vlastně byli schopný

dát do hrmadi kuhortu,

tady jsme rozsoslské huké a zžiníček

a my mohjné jsme tam skoumoly

také znečičené prostředí

a to sojí iné aplikace, iné iné výskum,

iné výskumné článké než,

o kterých se teďka tady bavíme.

A zároveň jsme jeden rok

sledovali zrenějní, ale také

unámocnění lidí,

pohybově aktyvních a neaktyvních,

já ty pohybově aktyvní byli běžci,

a tam jsme to právě využili

k ryzikům běřeckých zrenění,

protože vímé, že pohybová aktyvěta

je a ukazuje se,

čím dá tím více jako zásadní faktor,

který ovlivní je dlouho vykost

a proto spoločnost

potřebujá bychom udržili

lidí pohybově aktyvní do vysokáho věku,

poplocenom starné,

nicméně,

če a běhě taková pohybová aktyvy

tak, která myhde vykonovat idu

vyšiho věku,

ale je tam také ryzikou

vysokých zrenění

v připaděženěk do začné zběhem,

a my jsme se snažili podivat

na to, co to vlastně zapříčinuje,

a to se nedaudila dínak

neši, že na začátku máte

vlastně zdravé lidi,

které nejak posudíte

třeji to magnickou resonanci

podivate se na techniku běhu na nejaké

fizologické parametry

v prosředí ve krem živu,

a pak jesleduje teď nějakou dobu,

a snažíte se odhádnout

a zistí, tisli se v prběhu

nějakého obdomi zreněli,

tam se podářilo vlastně se na vazat

ina orthopedia lejkáře,

takže jsme měli zreniny potvržená

lejkářem,

proto mělo i takově kodoucá

velký dopad,

vežžrnou sport medsím,

že byli schopný tady tudla práci akceptovat,

a tím padem

a jsme dokázali odpůvída na utázky,

které vlastně na světště nikdo na odpůvíde.

No a v čem tady

ty vaše závěry výsledky

spohybňují tóleta zažitou představu

jaké jsou nečostější příčiny

hronických potíží sa hilovkou.

Tak,

ja si nemyslím,

že úplně nějaká lejt a zažite představí

by tady byli dluho

do bělno se to jako tak v čase mění.

Myslím, že docá pěknou studí

v nejčoru publiková

vlastně Daniel Lieberman,

který pravy na znáčoval řečlověk

je vlastně sa leččným tlakem

vytvořen právy

proto aby

běhal,

protože naše

výhoda oproti

ostatním tvorům na zeměku úlí

je to, že jsme schopný opravdu

vytavalstního běho,

který podumný tomod

to lovačití psi na příklad

k deně uběhnou

nejsměla dobrý sprinteří,

už si náme závod

se psem tak

pes uběhnestovku za 5 sekund,

ale my za 10,

ale vydržíme s ním vytavalstně běžet.

A to to asi vytvářenů

něco, cobyl sa lečný tlak

a naš organizmus se vytvářel

podle tohá bychom byli schopný běhat

a zaistící potravu

to blyho tevrie

a vlastně když skoumal

a populace, které nejsov

vzezápadní,

vyspěla civilizace,

ale populace,

které ště ptrzáne na nosi obův.

Tak už jsou dílo,

že pro běch je typické běch přešpíčku

to znamená nepřespatu

ve hvěli, když nemáme obův

a z toho důvodu odvozval

závěri,

že pokud bychom běhali přešpíčku

tak by je to mohlo znamenat

to, že bude mít mě zranění.

A ten inopat, já chlouvyšla chí,

o kterou se tráltali

v tomhle článku jednalo,

konkrétně.

Tak to je nejčastější

úplně jsou vraně nejčastější zranění běžcu.

Takže my jsme

tam byla hypoté,

zaž jsme si myslíno tak tam oběvíme

to, že pravě ten typ došlapu

prvním kontaktem došlapu přešpíčku

nebo přespatu,

takže tam bude hrát roli,

ale ukázalo se to na jedom

u toho to zranění,

ale u všich zranění, které jsme skoumali,

tak se to ukázalo jako nerelevatní

to znamená typ došlapu.

Nebo ten zásadní faktor,

který ovlímíval,

to jesli jsme si si

tě běžt si zraněli

vtprběhu tohěno roku nebo ná.

To znamená, že obu

na to nemávliv

mají na to spíše vlifně

a ke pohybové vzory.

A obu na to můžeme idvliv

to je jedná v té stěvěci,

která jsem vžemě to zajmá firmy

a a chc

vlastně jsou to vyskům na studě,

které tomu věno je u firmy nicmeně

nikdo vlastně

tam abyste to to odhadli tak

podřejmě tepravity prospektyní data

a na světě spousta prožezují dat,

kde můžete říc dvětší menší,

ale nedokáže teží stu asociací

a za nás teda, co se ukázalo,

jako ryzikové tak byl oběm běhu,

to znamená kolik ten člověk na běhe

a kilometrů týdně, což je typické,

to záčižový mechanizmůz,

to jsme tak nějak tošičku učekávali

ale dokázali jsme to popsať,

jak moc,

a pak další dvá takové parametry

ten jedan byl externí rotace

hlazeně okloubu, to znamená,

jak vytučite, jak se vytatšišpíčka

v prběhu běhu

a inverzní moment,

velikost inverzního momentu,

to znamená, jak se schopní udalovat

tomu, aby se vám prošlápla

vlastně klenba přítom došlapu.

To byli dvá takové faktory,

které tam výčnívali

a které měli nějaký vstách

a byli signifikantník,

k tomu, že dokázali predikovat

ta zrenení u těch lidi,

ktorí na zčátku byli zdraví

a v prběho dnohohoků se zreněli

a byli potvrzeně lekažem.

Ušinum na závěr krátce,

co byste doporučila,

běhat častí ale krátke úseky

nebo méně a další trási.

To nemůžu zispočat,

to jsme neskou malý lekaž

dopadně bych si hlídeal tydějní oběmy,

to znamená,

snažel bych se vyhnout

nějakým ekstremním velkým dávkám

a z toho naše vyskum

to naznačuje,

že balenční cvíčení,

které by mohli pomága

třeba pětí tady na pati a hrovyšlachy.

říká profesorky nantropologie

Daniel Jandečká

s ostravské university

s pragogické fakultě

děkuju moc krát na slišenů.

Děkuju polo místí.

Lejkarská fakulta

maserikový université

a fakultní nemocně cebrno

budou mít

společnou biobanku

klinických wzorku.

Stané se součástí nově

vznikají cího pre klinického centra.

To začné fungovat

o tenat hází cího a kademického roku.

Je to naše další tembá

ve vědě plus,

o kterém si více řekneme

si říím šánou

z biologického užstavu maserikové

université.

Vítíte ve vysílání.

Vědci budou mít díky

teto bánce přístup

krosáhlemu

souboru biologických materiálů

i jaké typy vzorku

se budou

te biologické bánce skladovat.

Tako naší

biobance planujeme kvátru

značepi bylo kického materiálů

řískane od pacientů

lečený,

hislastně ve fakultí

nemoc něcřej.

Brně jsou toch byly

nejčastějí,

nejčastějí půjde

okré v krevní palmu

a sérům,

ale takhle

odkáně řískane

přechylurgických výko,

najchvrám přiběžné

ale čebně prementy mnipajče.

Součástí zbírek

ale mou být tak

na příklad zorky,

môsko myšně moků

izolované budky

je dužité ale říci,

že všechny vzorky

budou repirany

i hradně se jsou

rossem samotných pacientů.

Pročte se rozhodli

vytvořit takovou bylo bangu

co to vlastně všechno

obnáší je založit?

So obnáší založit

bylo bangu tak.

My jsme se

rozhodli založit vlastně kvůli

tomu, aby jsme

a by jsme já

takže přelest

standardizovali

procesy olbělů

vlastně bělo kického materiálů

což už jste

a vlastně světovým standardem

ve vyskumu

a umožně vyskumnikům

takové ulech

včitím práci

perče se otupone

bude můc estarat

a budou samot

samotný vyskum

vzaložení bylo bangu

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

ulech

kombezicí goksi

což kterém

umožný

vlastnějtůk

kapacitujště

takhle rozšířovat

ale důvodřitají

ríci

to není jenom

o tom technologickém

výbavení

ale znamená

tohastavení spouste

procesůznamená

to nastaveně přísnátycka

a právný pravid

a vytouřit

standardizovane

je plupy odbytlov

spracování vzorku

zajistit

evidencidát

bezpečnou evidencidát

a samozřejmě

vyskumnik

per zonal

ale budovat občlušná technologické

zázemy

je to loho doba investice

a do té infrasto

ktorý

a má sločitě složí

10 kilet

takže

proto to propojení

velé karské fakulti

a fakultní nemocníce

to je na prostou

kričové

protože

fakultní nemocníce

bernou jako jeden z nevyčích poskytovatou

zdravotní paječe

v České republice

pute

zajíštěvat

přístu

k bilogickému materiálu

a ksovy

si cinclečkým datum

a lejkarská fakulta

tedy konkrétnějí preklenské centrum

pak poskytnemodarní

vysho kapacitý infrastrukturu

která umožní žízené

a dlouhodobé

ucholavání zorku

a to je pravě

jeden z rak ani připokladu

a by bylo možná

tyto zarky budoučnou

velvýsku

mě užíte

jakým způsobem

budou zorky

v biobance uchovává

a nejak dlouho

tam mohou vidržet

v nasi biobance

budou zarky

uchovávává

nebo obecně z bylo

pánkách

bývají

hvolávány

před zádomnínských

teplotách

mě, jak už jsem změnoval

bude mě vyvřívat

prejokonže

vláční robotické

jednotkých

budou

a naše vzorky

uchovávávány

v parách

tykutého dusíku

ksobiližně před teplotě

a se mínus

pervalesá čestuk

nučazia

pokud bude mě vyvřívat

u některých

tyto materiałů

té možné

ulbokom rozvítí

mínus 70 až mínus 80

stuknů

čerzia

souk tomu

potřeba nějaké

specielní přístroje

které

potřeba nakoupit

Obecně jak už jsem

zmínil

tak souk to

souk to nějaké

kryokonževační

kryokonževační

jednotky

samodřejmě

to bylo vánkování

není

napudě

lekázké fakulty

ani fakulty

s nítře úplně

nové

do posud

se biologický materiał

býlo vánkován

pro učali výskumu

biobánkoval

se nejčastí

takutém

výštěkutém

blysyku

ulbokom rozvítí

bok sech

měle pravě

z tím, že křicházíme

s automatickými

tými kriodoboty

tak vlastně s nížíme

s nížíme

vlastně

potřebu

manipula

třevitky mysluběk

ty stěme čovzorky

a vlastně tím pádem

minimalizujeme dobu

kdy budou muset

vejt ty to vzorky

my mo

nískete plota

a zvyšíme

kvalitů

Vyste zmíněl vůvodu, že to

vlastně začíná být už standartem

fevropě nebo vzápadní civilizaci

bude tedy nějak spolu pracovat

i zdalšíme evropskými

biobánkame

už začínom kráce

My určitě usilujeme

uzaclímí

to

říkával

ulubovým rejí

což še výsku

na infrastruktura

pro biobánkování

vzdroje

a v prakci to znamená

že pokud se stane mečleny

tak budam se

pro penitů

předstandardy

a ty byl vám kýdapaná

do podmarují funkují

po rastejných standard

tu vyskvůvícím

ho ušmáře

spolu pracovat

na mořek můleku

meziálu ni můrovní

všechno je rychlejší bezpečnější

ale poje

odornotelné

říká

Jeríšá na zbiologického

ustavu lekarské fakulty

masarikový

university

děkuju vám za rozavoro

na slišenou

na slišenou

překvapivě

dlouhú dobu

i desítky let

vůže v přírodě přetrvávat

vírus, který hlodavci

přenáš její na člověka

přišleny na to čiští větci

kteří ten měř

čtvrc toleti

i monitorují

jedno záparčoskou lokalitu

a zistili, že jeden ze vzácných

myších vírů

je tam stále přítomný

co to znamená pro člověkám

to máš pavlíček

v rozhovoru saleno

formuskovou

s ustavu biologii

klovcu akademijevět

mimo iné zištěválas

datento myší vírus

může spusobovat

lidem nějaké zdravotní komplikace.

A no může, ale doležité

říte, že uvečně

lidí probíha

nakazá nám desť pří znakově

že to takové jako

nakładzení problému

že byt u těhotní

kdy vlastně ten

na vírus může poskozovat

a plot

a může docházet

a potratům

případně u lidí

kteřímaní nějaké autojí

můží problémy

na příklapotransplantací

a podobně

takže ve výmeční případech může

vlastné spusobit záněm musku

a právě proto

se vlastně my

to můle víru věnujeme.

A o jaký vírus

konkrétně ide

a majího však nemiši?

A má takový

voškoliví nádhe.

Věto vírus ale im

pozitární chory

menengitili

a skraceně můžkame

osím vík

a ten to vírus

to příme zí.

A rena víry

kampatříteré a na příklad

i vírusa

lasta který spusobovat

a přírozněste

osím víry skituje

hovně umiši domáci

a která je hovním

ostitálem

ale můžu to byli další

hodavci

nebo třeba

i domáci na zličky

jako to třeba křečcí

často právě

a nákazak těm lidem

se dostava

a skorozně

tak šopě

a tam resilosek

kupete, jak urmáci

na zličky.

Takže pahana to

a rozhoděho

nemajíš jak nemiši

a naopat poplací

klasně

jelokých poplací

i miší

zajímavé je

spíšto, že když už

které někdy oběví

že tam dokáže přetrbávat

opravdu

dlouho, předpravé ukázala

na šestrě.

Do ten vás výskumě

postavený na vzorcich

z jednoho místa

vzápadních czechách,

které sleduje

to už

od roku 2000.

Takže

dá se cít zžeste

vyžily jenovej technologie

a

20. staré

vzorky zledníce.

Przezně tady,

ono teda ten výskum

a neprobijá

konkrétně na jediné

lokalitě alovosně

oblasto západních czech

protože taková

speciálně oblast,

kde probyhá

hybridní zona

dvou podrhu miši

a domáci,

chlostně,

který předpře ta hybridní zona

to je oblast,

kde se podkávajit

tila podrhu kříříří se znikají tam hybridí.

Mají hybridní

po tom z toho,

takže na vlastně

tady tohle hybridní zona

zajmala faka

už přes předlad

tam jestli naši kolegové

zbírajík zorky

a koukali pravy

na to, jak znikají druhy

pomahalo in to

a my jsme toho využili

protože tých zorky byli

u na mražánku,

máme tady mražá

ký vlastně vesturenci

a minus 80,

kde vlastně tých zorky

byli parádně uložené

a čekali na to,

a pravdu postnou

tymolekularní metody

a protože

nezká už umíme

sekvernovat

celé de rejomy,

a takže vlastně možem

se podívat

a na to, jak se ty

vyví její v časce,

jak se vlastně jako

mění,

takže my jsme

se mohli do sluva

vrátiv časce

a jak se tím věrem

travte poplací

a my si dělo.

No a právě ta hledlou

hodobá datá,

a námo možem

je týsou vyslosti,

které bez nějakých krát,

který případych

může ten vírus

spůsobovat

opravdu

vážné komplikace

zdravotní účlověka

říkala ste

do sluva

bachana to,

tak

kdyby vlastovňak

do poručení,

měli skutečně

ryde užady na to rávat

pozornotem přenos.

No,

toho vírus

jako není moca

diagnostikován

pretože

velmi zácný,

takže k týdete

z bolstí vody,

doktorový tak není určitě

na první místě,

by vám dělali test na osvěm vý

a nětme jen obr

a by vlastně

o něme jako

ruktóře a nemocnice věděli

a když už

prostě neví

kurikám,

tak vośnie

to může byť travit

který z pacentem

může oby, takže

spíš je to jako

obec na povědomí

můžeme třeba kontaktovali

krajskéhygéné

a by věděli,

že tohle vírus

sa v tom prostřední vyskytuje

tože spíš takové

obec na povědomí

a tak sa může mě

pro lidi

jo určitě

na nechávejte si

děhat,

co myší

prostce doma,

uměvějte si ruce

a to troba na pastí

pomíší,

tak dál,

tože určitě nějakéhygénické opatření.

O myším víru,

a jak se pro těně můbránit,

mlovila to máš

Pavliček s alienou fornuskovou

s ustavou biologi

obratlovcu akademije vět.

A to bylo závěreční přísle

pěveg dnešní vědy plus,

zapozornos děkuje rena takropáčkova.