Loading...
Loading...

14. ledná a idnes provásmáme v jedeckou nabítku, co uslišite,
připohledus oknato tak nemusí vypedatálaj globaní o teplování dal zrychluje.
Novězvřejněná teplotní data ukazuje, že lýnský rok byl 3. nejteplejším v dějnách měření.
Co to znamená, a čeho se dá chytěc na těji do budučna?
Ostravští větci odhalují, co vede k porenění a hilovyšlachy, a jak tomu předejít?
Alekarská fakulta masarikové univerzity a fakultní nemocně cebrnou budují společnou, biobanku, biologických zorků.
Čemu by měla sloužet. Dobrý poslech přijere na tekropáčkova.
Věda plus.
A jak říká zastopkýně ředítele klimatické sloužbí kopernikus?
Znamená to jediné. Člověkem způsobené globaní o teplování postupuje rychleku předů.
I když to to kteď je připogledu z oknám, tady u nás v česku nemusí vypadat.
Posledních jedenác trochu bylo zároveň 11. nejteplejším jedoky v dějnách měření ukazuje data.
A jak říká zastopkýně ředítele klimatické sloužbí kopernikus?
Ubec po prvé jsme zaželit 3 lete období, kdy byl svět o víc než jeden a polstupně celozí a teplejší než předprůmyslovou revolucí.
Trvalé překročeníte to podlevěců zásadně hranice, očekávají klimatologové už koncem tohoto 10 letí.
Neznamená to, že po tom spadneme s útesu, ale víme, že každý další zlomek stupně navíc situaci zhoršuje.
Můžete si říct, co je to jeden a polstupně, tak aspoň můžu víc týdnu hodit v letním oblečení.
Jen, že to je průměr. Lokálně to znamená vlny veder, třeba od 3-4 stupně horsí, což dopadá na zdraví lidí.
Toto je tak důle, že té dostat myseskleníkových plínu knule a oteplování tím omezit.
Průměrné oteplení o víc neš jeden a polstupně bude znamenat zhoršení ekstremů, počasí a vyrazné narušení ekosystemu.
Zásadně je podle klimatologů ze služby kopernikus nepřekročit hraněcí jednou a polstupně přílež a idealně se rychlím sněžováním emisí vrátit, co nejrychlejí podní.
Technologie, k tomu lidstvo má a třeba včině i indí, díky obnovitelným zdrojůmloní poprvé povít než polstoletí, poklesel podíl elektřiny vyrobené z uhlí uvádí analizá vebu carbon brave.
O všem politickávů leproblém, že šit lec, kde naopak ohabuje, nová česká vláda uvádí do funkcí z odpowiedních za klimatickou politiků popírače základních vědeckých faktů a administrativá Donald Trump a nejen, že vyvádí spojené státy ze všech viznamných organizací, ale stále víc o mezu ječiruší výskům atmosféry a zběrání základních dot.
Samozřejmě to znepokoju ující, že máme problém zdoty, ale še v Amerického narodního úřadu pro atmosféru a ocelany nedávno a spoň slibil, že žádná data nebudou mazat.
Důležité je samozřejmě i to, aby se dále měřilo a zaznamenávalo, to je nena hraditelné.
Těžko se můžete vrátit v čase a provest měření teploty, kteréjste předměkolika lety neudělali.
Těžko teď žíste, jak velký dopad bude mít to, že nám některá datá budou chybět.
My v Evropské službě koperniku se zustáváme o tevřenému vědeckému přístupu ve zbírání dat od daní.
Dataj jsou klíčová, datanelžou, a jsou základem pro rozhodování.
Data are key, data don't lie, they form the basis for this type of decision-like.
Žíká Florian, Pappenberger, generalny ředitel Evropského centra prostředně dobé předpovědi počasí.
Loňský rok patřil mezi tře nejteplejší v glubáním průměru lokalně se to samodřejmě mohlo lišit, a třeba česko nepatřilo v tomto směruk nej extrémněšným místům.
Naopak, svoj nejteplejší rok v dějnách měření zažila třeba Antark Tidá, a inám noga obydlených místech dal přibíval počední, proledí těžko snesitelní.
Polovy na světá zažívala nadprůměrní počední se silním tepelním stresem.
Ve většině austrály je v častych afriky a na Arabském polo-ostrově měli nadprůměrní počední z extrémním tepelním stresem.
Ten nastává připocitové teplotě přes 46° celzi, a kdy je zásadných ránice předzravotním ryzyky, jako je upal.
Vysvětlu je Samanta Berksová. Větci také stále skoumají jeskli poslední 3 roky, které byli celo světově nejteplejší s výrazným náskokém, znamenájí, že o teplování vlivém lické činosti začíná zrychlovat víc než se čekalo, případně nakolik tomu to skouku pomohli i další faktory.
Kažopádně lądský rok patřil ketřem globalně nejteplejším i přesto, že ještě doznýval přírodní je vlanyně, který planetu ochlazuje.
Teď se čeká, kdy ho znovu vysvřídá příbu zní efekt, který svět naopak pravidelně ještě víc za žívá.
Je možné, že v roce 2026 přijde další elnínio, to tepravé uvidíme, ale i bez něj zřejmě zažijeme vysí globalní teplotu než obvěkle.
Przedpovídá ředitel evropské klimatické služby kopernikuska robu on tempo.
Ján kalibat český rozlas.
Změny klimatu se čím dal víc promítají i donaší každoroční skušenosti se zimou.
Podle klimatologu jsou toto období stále teplejší, s něhu ubívá a mrazy, které by drífní kohone překvapili dnes v zbuzují pozornost.
O tom, jaký dopad mají teplejších zími na přírodu i člověka?
Lovila redaktor Marek Hensl, sklimatologeme Pavlem Zahradničkem.
S ustavu výskumu, kogo bylo balní z něny Akademije vět a českého hydrometorologického ustavu.
Když se podíváme na poslední roky jako celek, co se u nás zimně zblěnilo nejvíc pokud de od teplotu a sněhu pokrovku.
Leto a zíma se tepluje nejvíce.
Od 60-ty hled, to jsme v urbulé výstejně.
Teploty stále byli pod nějakým bude mrazu.
Tež ten sních nám prostě padále, dokázal se udržil na desněvé pokříce,
ale po tom, co vatisce, desnám ty teploty už dostali na tůmagogickou hranicí mluenskutním celzí.
A posledně více nám vlastně prší, než by nám jilo sněží,
a i ta sněvá pokrovka, která pokud teda spadné na sněží, velice rychvé odtáje.
Sousou časné mraze z klimatologického vladyská nějak výmečné.
Jen to podpruděná mluenta na teplotu, ale nevrozodně není nějak výmečné.
A mysto si je to vlastně z velké části hrazně odvíkli,
protože mělme velké mnoctví teplí zím.
Což neznamená, že tady zíma je celá teplá, ale tehledných epizod,
které krám přídovnám se, kový hrazně zménčilo.
Podobně mrazivé, období pro naposad vatisce 17 vlední.
Jakou hroly hraje vletošní zímě klimatická změna?
Kteřká změna není o tom, že bude fůrénom teplou, bude jednom fursucho,
a je to znamená to, že teplých epizod nám dač nám přibívaná u kortech hladní.
Vůbec to znamná, že vůbec tady newožní vychládná zíma, nebo ženy nás něží náopak,
může přít velice tu házíma, ale tady tehle epizod, které měl měl mě 50 na 50,
a pása psem teplých pása stů, rejdíš to nezmežem normální klimatů.
Tady nám posledem po měrce podsetně více není ten teplý epizodám,
a přibývěrám teplotkom 14, 15 stůpnů, i v zímě,
což oho rozhodně není normální, nělo být být opravst píšet tak,
jak je teď, když tě to opravdu trošku potrůněrné.
Prvás jako pro krimatologii, co je, prvás lovní tema posledních zím,
nebo tady tady tezme konkrétnou.
Tohle změlasím nic, tady dreníc se jako vozovká vzikou půjtí tůle zímů.
Prvás krnotologii v té zímě je v zajímavě ten růst teplot,
který je stejně jako vlajtě, a samozřejmě ten docela dramatický ubytek
s něho, který pozdoreme, protože to se negativně pak projevuje
vlastně dál všich věcach jako je zdroje podzímní vod.
Ty jsou hodně mlužité ten s někje pro nějakou dáslyc kličoví
a také přizimování, roztlin, a ve větace.
Pročesněho vám pokrívka pro krajínu a přírodu tak zásednou.
Bylo byla příbili kličně takové lehle mrazí, ale ze sněhem,
tak sněhová, klička vlastně by se udržila dálé,
potom by jsou lehpe dostávala do plopudi, do plopudu by do sicovala,
plní velkostí a to by jsme pak nevíc potřeboly v tom,
brzeznou důbno byl také ský otávala, protože se probouzi
vegetace potřeba tůvlahu a většinou potek v suchých zímách,
i nemá, a pokud ne přijedeštivé jero, tak se nám napak rozvít
to dostával inted z nísch objente, opozdní ojera, ale eta.
Teď méně sněho znamená větší pravně polvnost sucha?
Teď to, co jsme postaní 10 lat, jako zežívali dost často,
že nám to sucho, ale etě příšlo, a jiním s té jako příčí,
nebylo to, že prostě vzímně bylo nesatek sněhu,
což trá pro zemnílaství je dálkáško davrámci
zřední v ropy, protože v té době vláhy naše zemnílaství
naše rostiny potřebou nejvíce.
Jak je dusledek teplejších asuších zem?
Je to spatné protukřírodu, jak jsem změněvali to problém
pro podzemní vody, a samotné rostiny dálší, co nepřijemné,
když je teplázy, má tak vlastné vegeta záčina,
a postatně drživé růstk je v dálší fenoblogické faze,
znamená je více rozvím, a pak přidou v tom důbnu květnu,
tím razy z to se velových růk.
No a dojde, ktem značím škoda, nevíce to u nás přeskorepovice
a nás znamený prevé nami růnkách, tam máme zaposení,
de se pak náze pokoze z vinosů 40%.
Žíká klimatolog pa velzahradníček
z ustavu výskomu globalní změny, akademě je vět
a českého hydrometrologického ustavu.
Margensel český rozvlás.
Posluháte, v jedu plus.
Půl hodinu o výsku mech, vynálezech
a objevéch, které mění lidem život.
Najdeteji také na vebu plus tečka rozlás CZ
v aplikaci můj rozvlás, a v dalších podkástových aplikacích.
Vědecký tím pedagogické fakulty ostravské université
přišel si jednou znyrosáhlejších dluho dobych
biomechanických studí na světě, ktrá se zaměruje
na prevenci zdranění uběžců.
Výsledky publikoval v odborném časopise
British Journal of Spolts medicine.
Zažita přesvětšení, že ty bydo šlapuje
zásadním rezykovým faktorem chronického předížení
a hilovyšlachy, haje podle nových dat
menší roli než se dosud předpokládalo.
Tehma teď probereme podrobný s vedou cím výskumného tímu
profesorem Kenantropologije Daniela Mjandačkovus
ostravské université Dobrý den.
Dobrý den.
Podle vebu věda a výskům se vám podažilo vytvorit
dosud největší, prospektivní biomechanickou
kohortovou studí býžodských zrenění na světě.
Jak se to dokázali?
No bylo to opravdu těžké.
Ten projekt se připravol 5 lat
a opravdu jsme byli schopný
v rámci toho projektu,
vytvorit takové, kovy prostředí,
kde jsme zaistili magnickou resonanci
biomechanické přístoje, kde jsme mohli
měřit techniků pohybu,
ale především jsme vlastně byli schopný
dát do hrmadi kuhortu,
tady jsme rozsoslské huké a zžiníček
a my mohjné jsme tam skoumoly
také znečičené prostředí
a to sojí iné aplikace, iné iné výskum,
iné výskumné článké než,
o kterých se teďka tady bavíme.
A zároveň jsme jeden rok
sledovali zrenějní, ale také
unámocnění lidí,
pohybově aktyvních a neaktyvních,
já ty pohybově aktyvní byli běžci,
a tam jsme to právě využili
k ryzikům běřeckých zrenění,
protože vímé, že pohybová aktyvěta
je a ukazuje se,
čím dá tím více jako zásadní faktor,
který ovlivní je dlouho vykost
a proto spoločnost
potřebujá bychom udržili
lidí pohybově aktyvní do vysokáho věku,
poplocenom starné,
nicméně,
če a běhě taková pohybová aktyvy
tak, která myhde vykonovat idu
vyšiho věku,
ale je tam také ryzikou
vysokých zrenění
v připaděženěk do začné zběhem,
a my jsme se snažili podivat
na to, co to vlastně zapříčinuje,
a to se nedaudila dínak
neši, že na začátku máte
vlastně zdravé lidi,
které nejak posudíte
třeji to magnickou resonanci
podivate se na techniku běhu na nejaké
fizologické parametry
v prosředí ve krem živu,
a pak jesleduje teď nějakou dobu,
a snažíte se odhádnout
a zistí, tisli se v prběhu
nějakého obdomi zreněli,
tam se podářilo vlastně se na vazat
ina orthopedia lejkáře,
takže jsme měli zreniny potvržená
lejkářem,
proto mělo i takově kodoucá
velký dopad,
vežžrnou sport medsím,
že byli schopný tady tudla práci akceptovat,
a tím padem
a jsme dokázali odpůvída na utázky,
které vlastně na světště nikdo na odpůvíde.
No a v čem tady
ty vaše závěry výsledky
spohybňují tóleta zažitou představu
jaké jsou nečostější příčiny
hronických potíží sa hilovkou.
Tak,
ja si nemyslím,
že úplně nějaká lejt a zažite představí
by tady byli dluho
do bělno se to jako tak v čase mění.
Myslím, že docá pěknou studí
v nejčoru publiková
vlastně Daniel Lieberman,
který pravy na znáčoval řečlověk
je vlastně sa leččným tlakem
vytvořen právy
proto aby
běhal,
protože naše
výhoda oproti
ostatním tvorům na zeměku úlí
je to, že jsme schopný opravdu
vytavalstního běho,
který podumný tomod
to lovačití psi na příklad
k deně uběhnou
nejsměla dobrý sprinteří,
už si náme závod
se psem tak
pes uběhnestovku za 5 sekund,
ale my za 10,
ale vydržíme s ním vytavalstně běžet.
A to to asi vytvářenů
něco, cobyl sa lečný tlak
a naš organizmus se vytvářel
podle tohá bychom byli schopný běhat
a zaistící potravu
to blyho tevrie
a vlastně když skoumal
a populace, které nejsov
vzezápadní,
vyspěla civilizace,
ale populace,
které ště ptrzáne na nosi obův.
Tak už jsou dílo,
že pro běch je typické běch přešpíčku
to znamená nepřespatu
ve hvěli, když nemáme obův
a z toho důvodu odvozval
závěri,
že pokud bychom běhali přešpíčku
tak by je to mohlo znamenat
to, že bude mít mě zranění.
A ten inopat, já chlouvyšla chí,
o kterou se tráltali
v tomhle článku jednalo,
konkrétně.
Tak to je nejčastější
úplně jsou vraně nejčastější zranění běžcu.
Takže my jsme
tam byla hypoté,
zaž jsme si myslíno tak tam oběvíme
to, že pravě ten typ došlapu
prvním kontaktem došlapu přešpíčku
nebo přespatu,
takže tam bude hrát roli,
ale ukázalo se to na jedom
u toho to zranění,
ale u všich zranění, které jsme skoumali,
tak se to ukázalo jako nerelevatní
to znamená typ došlapu.
Nebo ten zásadní faktor,
který ovlímíval,
to jesli jsme si si
tě běžt si zraněli
vtprběhu tohěno roku nebo ná.
To znamená, že obu
na to nemávliv
mají na to spíše vlifně
a ke pohybové vzory.
A obu na to můžeme idvliv
to je jedná v té stěvěci,
která jsem vžemě to zajmá firmy
a a chc
vlastně jsou to vyskům na studě,
které tomu věno je u firmy nicmeně
nikdo vlastně
tam abyste to to odhadli tak
podřejmě tepravity prospektyní data
a na světě spousta prožezují dat,
kde můžete říc dvětší menší,
ale nedokáže teží stu asociací
a za nás teda, co se ukázalo,
jako ryzikové tak byl oběm běhu,
to znamená kolik ten člověk na běhe
a kilometrů týdně, což je typické,
to záčižový mechanizmůz,
to jsme tak nějak tošičku učekávali
ale dokázali jsme to popsať,
jak moc,
a pak další dvá takové parametry
ten jedan byl externí rotace
hlazeně okloubu, to znamená,
jak vytučite, jak se vytatšišpíčka
v prběhu běhu
a inverzní moment,
velikost inverzního momentu,
to znamená, jak se schopní udalovat
tomu, aby se vám prošlápla
vlastně klenba přítom došlapu.
To byli dvá takové faktory,
které tam výčnívali
a které měli nějaký vstách
a byli signifikantník,
k tomu, že dokázali predikovat
ta zrenení u těch lidi,
ktorí na zčátku byli zdraví
a v prběho dnohohoků se zreněli
a byli potvrzeně lekažem.
Ušinum na závěr krátce,
co byste doporučila,
běhat častí ale krátke úseky
nebo méně a další trási.
To nemůžu zispočat,
to jsme neskou malý lekaž
dopadně bych si hlídeal tydějní oběmy,
to znamená,
snažel bych se vyhnout
nějakým ekstremním velkým dávkám
a z toho naše vyskum
to naznačuje,
že balenční cvíčení,
které by mohli pomága
třeba pětí tady na pati a hrovyšlachy.
říká profesorky nantropologie
Daniel Jandečká
s ostravské university
s pragogické fakultě
děkuju moc krát na slišenů.
Děkuju polo místí.
Lejkarská fakulta
maserikový université
a fakultní nemocně cebrno
budou mít
společnou biobanku
klinických wzorku.
Stané se součástí nově
vznikají cího pre klinického centra.
To začné fungovat
o tenat hází cího a kademického roku.
Je to naše další tembá
ve vědě plus,
o kterém si více řekneme
si říím šánou
z biologického užstavu maserikové
université.
Vítíte ve vysílání.
Vědci budou mít díky
teto bánce přístup
krosáhlemu
souboru biologických materiálů
i jaké typy vzorku
se budou
te biologické bánce skladovat.
Tako naší
biobance planujeme kvátru
značepi bylo kického materiálů
řískane od pacientů
lečený,
hislastně ve fakultí
nemoc něcřej.
Brně jsou toch byly
nejčastějí,
nejčastějí půjde
okré v krevní palmu
a sérům,
ale takhle
odkáně řískane
přechylurgických výko,
najchvrám přiběžné
ale čebně prementy mnipajče.
Součástí zbírek
ale mou být tak
na příklad zorky,
môsko myšně moků
izolované budky
je dužité ale říci,
že všechny vzorky
budou repirany
i hradně se jsou
rossem samotných pacientů.
Pročte se rozhodli
vytvořit takovou bylo bangu
co to vlastně všechno
obnáší je založit?
So obnáší založit
bylo bangu tak.
My jsme se
rozhodli založit vlastně kvůli
tomu, aby jsme
a by jsme já
takže přelest
standardizovali
procesy olbělů
vlastně bělo kického materiálů
což už jste
a vlastně světovým standardem
ve vyskumu
a umožně vyskumnikům
takové ulech
včitím práci
perče se otupone
bude můc estarat
a budou samot
samotný vyskum
vzaložení bylo bangu
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
ulech
kombezicí goksi
což kterém
umožný
vlastnějtůk
kapacitujště
takhle rozšířovat
ale důvodřitají
ríci
to není jenom
o tom technologickém
výbavení
ale znamená
tohastavení spouste
procesůznamená
to nastaveně přísnátycka
a právný pravid
a vytouřit
standardizovane
je plupy odbytlov
spracování vzorku
zajistit
evidencidát
bezpečnou evidencidát
a samozřejmě
vyskumnik
per zonal
ale budovat občlušná technologické
zázemy
je to loho doba investice
a do té infrasto
ktorý
a má sločitě složí
10 kilet
takže
proto to propojení
velé karské fakulti
a fakultní nemocníce
to je na prostou
kričové
protože
fakultní nemocníce
bernou jako jeden z nevyčích poskytovatou
zdravotní paječe
v České republice
pute
zajíštěvat
přístu
k bilogickému materiálu
a ksovy
si cinclečkým datum
a lejkarská fakulta
tedy konkrétnějí preklenské centrum
pak poskytnemodarní
vysho kapacitý infrastrukturu
která umožní žízené
a dlouhodobé
ucholavání zorku
a to je pravě
jeden z rak ani připokladu
a by bylo možná
tyto zarky budoučnou
velvýsku
mě užíte
jakým způsobem
budou zorky
v biobance uchovává
a nejak dlouho
tam mohou vidržet
v nasi biobance
budou zarky
uchovávává
nebo obecně z bylo
pánkách
bývají
hvolávány
před zádomnínských
teplotách
mě, jak už jsem změnoval
bude mě vyvřívat
prejokonže
vláční robotické
jednotkých
budou
a naše vzorky
uchovávávány
v parách
tykutého dusíku
ksobiližně před teplotě
a se mínus
pervalesá čestuk
nučazia
pokud bude mě vyvřívat
u některých
tyto materiałů
té možné
ulbokom rozvítí
mínus 70 až mínus 80
stuknů
čerzia
souk tomu
potřeba nějaké
specielní přístroje
které
potřeba nakoupit
Obecně jak už jsem
zmínil
tak souk to
souk to nějaké
kryokonževační
kryokonževační
jednotky
samodřejmě
to bylo vánkování
není
napudě
lekázké fakulty
ani fakulty
s nítře úplně
nové
do posud
se biologický materiał
býlo vánkován
pro učali výskumu
biobánkoval
se nejčastí
takutém
výštěkutém
blysyku
ulbokom rozvítí
bok sech
měle pravě
z tím, že křicházíme
s automatickými
tými kriodoboty
tak vlastně s nížíme
s nížíme
vlastně
potřebu
manipula
třevitky mysluběk
ty stěme čovzorky
a vlastně tím pádem
minimalizujeme dobu
kdy budou muset
vejt ty to vzorky
my mo
nískete plota
a zvyšíme
kvalitů
Vyste zmíněl vůvodu, že to
vlastně začíná být už standartem
fevropě nebo vzápadní civilizaci
bude tedy nějak spolu pracovat
i zdalšíme evropskými
biobánkame
už začínom kráce
My určitě usilujeme
uzaclímí
to
říkával
ulubovým rejí
což še výsku
na infrastruktura
pro biobánkování
vzdroje
a v prakci to znamená
že pokud se stane mečleny
tak budam se
pro penitů
předstandardy
a ty byl vám kýdapaná
do podmarují funkují
po rastejných standard
tu vyskvůvícím
ho ušmáře
spolu pracovat
na mořek můleku
meziálu ni můrovní
všechno je rychlejší bezpečnější
ale poje
odornotelné
říká
Jeríšá na zbiologického
ustavu lekarské fakulty
masarikový
university
děkuju vám za rozavoro
na slišenou
na slišenou
překvapivě
dlouhú dobu
i desítky let
vůže v přírodě přetrvávat
vírus, který hlodavci
přenáš její na člověka
přišleny na to čiští větci
kteří ten měř
čtvrc toleti
i monitorují
jedno záparčoskou lokalitu
a zistili, že jeden ze vzácných
myších vírů
je tam stále přítomný
co to znamená pro člověkám
to máš pavlíček
v rozhovoru saleno
formuskovou
s ustavu biologii
klovcu akademijevět
mimo iné zištěválas
datento myší vírus
může spusobovat
lidem nějaké zdravotní komplikace.
A no může, ale doležité
říte, že uvečně
lidí probíha
nakazá nám desť pří znakově
že to takové jako
nakładzení problému
že byt u těhotní
kdy vlastně ten
na vírus může poskozovat
a plot
a může docházet
a potratům
případně u lidí
kteřímaní nějaké autojí
můží problémy
na příklapotransplantací
a podobně
takže ve výmeční případech může
vlastné spusobit záněm musku
a právě proto
se vlastně my
to můle víru věnujeme.
A o jaký vírus
konkrétně ide
a majího však nemiši?
A má takový
voškoliví nádhe.
Věto vírus ale im
pozitární chory
menengitili
a skraceně můžkame
osím vík
a ten to vírus
to příme zí.
A rena víry
kampatříteré a na příklad
i vírusa
lasta který spusobovat
a přírozněste
osím víry skituje
hovně umiši domáci
a která je hovním
ostitálem
ale můžu to byli další
hodavci
nebo třeba
i domáci na zličky
jako to třeba křečcí
často právě
a nákazak těm lidem
se dostava
a skorozně
tak šopě
a tam resilosek
kupete, jak urmáci
na zličky.
Takže pahana to
a rozhoděho
nemajíš jak nemiši
a naopat poplací
klasně
jelokých poplací
i miší
zajímavé je
spíšto, že když už
které někdy oběví
že tam dokáže přetrbávat
opravdu
dlouho, předpravé ukázala
na šestrě.
Do ten vás výskumě
postavený na vzorcich
z jednoho místa
vzápadních czechách,
které sleduje
to už
od roku 2000.
Takže
dá se cít zžeste
vyžily jenovej technologie
a
20. staré
vzorky zledníce.
Przezně tady,
ono teda ten výskum
a neprobijá
konkrétně na jediné
lokalitě alovosně
oblasto západních czech
protože taková
speciálně oblast,
kde probyhá
hybridní zona
dvou podrhu miši
a domáci,
chlostně,
který předpře ta hybridní zona
to je oblast,
kde se podkávajit
tila podrhu kříříří se znikají tam hybridí.
Mají hybridní
po tom z toho,
takže na vlastně
tady tohle hybridní zona
zajmala faka
už přes předlad
tam jestli naši kolegové
zbírajík zorky
a koukali pravy
na to, jak znikají druhy
pomahalo in to
a my jsme toho využili
protože tých zorky byli
u na mražánku,
máme tady mražá
ký vlastně vesturenci
a minus 80,
kde vlastně tých zorky
byli parádně uložené
a čekali na to,
a pravdu postnou
tymolekularní metody
a protože
nezká už umíme
sekvernovat
celé de rejomy,
a takže vlastně možem
se podívat
a na to, jak se ty
vyví její v časce,
jak se vlastně jako
mění,
takže my jsme
se mohli do sluva
vrátiv časce
a jak se tím věrem
travte poplací
a my si dělo.
No a právě ta hledlou
hodobá datá,
a námo možem
je týsou vyslosti,
které bez nějakých krát,
který případych
může ten vírus
spůsobovat
opravdu
vážné komplikace
zdravotní účlověka
říkala ste
do sluva
bachana to,
tak
kdyby vlastovňak
do poručení,
měli skutečně
ryde užady na to rávat
pozornotem přenos.
No,
toho vírus
jako není moca
diagnostikován
pretože
velmi zácný,
takže k týdete
z bolstí vody,
doktorový tak není určitě
na první místě,
by vám dělali test na osvěm vý
a nětme jen obr
a by vlastně
o něme jako
ruktóře a nemocnice věděli
a když už
prostě neví
kurikám,
tak vośnie
to může byť travit
který z pacentem
může oby, takže
spíš je to jako
obec na povědomí
můžeme třeba kontaktovali
krajskéhygéné
a by věděli,
že tohle vírus
sa v tom prostřední vyskytuje
tože spíš takové
obec na povědomí
a tak sa může mě
pro lidi
jo určitě
na nechávejte si
děhat,
co myší
prostce doma,
uměvějte si ruce
a to troba na pastí
pomíší,
tak dál,
tože určitě nějakéhygénické opatření.
O myším víru,
a jak se pro těně můbránit,
mlovila to máš
Pavliček s alienou fornuskovou
s ustavou biologi
obratlovcu akademije vět.
A to bylo závěreční přísle
pěveg dnešní vědy plus,
zapozornos děkuje rena takropáčkova.
