Silný mráz může poškodit lidský organismus

4,6 ledná a na plusu teď začíná pravidelný magazín o vědě výsku mech a inovacích.

Silným rás může poškodětlický organizmus, nelejkáří radí, aby ho lidé nepotceniovali.

Platí to nejen pro kardy, jaké a starší lidi.

Věnovat se bude mej lečbě o mrzlin.

Na polis polečenských vět se v nešním dílu zaměříme na prezydencký aktivizmů z pohledem politologije.

Který český prezydence projevoval nejofenzivněj v době válečných a jiných konfliktů, které musela řešit vykoná moc.

A každý pátí čech má porlené urologu změny v Mosku, které mohó vezd k demenci.

Dá se tomu čelitě ště drívé než se oběví první příznaki.

Čeští větci přiházejí s mobilní aplikací, která pomocí umělá inteligence,

vyhodnocuje 10 ryzykových faktorů a radí, jak hranit mozek.

Povíme vám i onovém leku na alcájí mrovů nemoc.

Tak vám přijemný poslech přeje lucevo palenská.

Teploty v těch to dnech pada je hlubokopodbod mrazu.

Malé děti senjoři a nemocní lidé, by měli podle lekážou delku po bitu venku o mezyt.

Nebezpečný může být silný más nejen pro kardy, jaký.

Obezdřetní by měli být zajmena přivenkovních sportovních aktivitách,

také zdraví atrejnovaní jedinci.

Jděti 17° chtukný, tak s můj fěnkovo erovský osaně výho psa sedeme zaběhat.

Popisuje bývala atletická mystreně českán napětěsíc metru bár bora zoupková.

Vyražíme na takový volní rekreční běch.

Ininko! Pajte dupat!

Musím se v dítat nějaká tempá, bychom to nepřipále,

a bychom se bydávaly pozorov a skrátka to brát v tomhu zatpojenia.

Sým.

Vá.

Jedná třiš.

Povút někdo potřebuje trenovat, cíti se přítom dobře,

abych můto nerozmouvá, ale pro tu obecno populace bych byl hodně opatrny.

Žíká kvenkovním utreningu v mrazech Jan Pidja,

skliniky k cardiologie Pražského Ikemu.

Idy nebylo prokáza, no že mi trenovaní jsou úplně chráně,

ní pro títěm razovým podmýnkám,

můmínu spatná, můz 20° chtupním.

Pšeně ní vhodné pro někoho.

Upozorně je lekarz, a vysvětluje,

co se dějest organizmem vechvíly,

kdy je vystaven mrazů.

Čeho se snažíši tři teplotu,

takže tak zvaně zatné ty povrchové cevím,

tože se nám odkryvíku ře,

a to teplose zachovává uvnitř.

Také dojde, to musí vřiní těch tepenové.

To můcíkáme učeně vazokonstříkce,

začnestoupad krevnitlák,

trošku možná někdy stoupném,

tepová frekvence,

zásadě se zvětší nároky na srejční sval,

vydspotřebováky, slíkoje, vydce zatížen.

Proči hladu se v mrazu začnou chránit i plice,

a dojde tak častečné mu se vření prudušek.

Pripohej buvenku je proto dobré mi čátek nebo šálu.

Můžná to, jak do vnímáme,

jako jak víten kašel skladu.

Může to byt vět ve k srejmoře a chladová,

ale rg je dodycháň odšitě,

také jako můstoho úplně neprofituje

z tych nižších teplot.

Na pozrů předmrazem by proto měli být

a příklat lidé z chronickou obstručník plicení nemocí.

Nebezpečný je také prokardy, jaký.

Jako můk dom už je po infartu,

neumá sa reční sehlániu,

už bych doporučil opravdu,

jako nevycházet

z latěch vyrazněniších teplot,

minu 10 minus 15,

stupniu celzia,

tamto uskudeštěn tedy dímže ochrozit.

Na ženě, jak do udelském sa výdčkemuš na hraně,

tak by opravdu moho mít potížia,

to sať se by je moho,

akým způsobem zazlobit,

to znamená,

a že by ten švěk moho býdušný,

moho by se můvrátit,

bolesti nahrují způsobem

se v žením coronárních tepena podobně.

Vysvětlu je preventivní kardiólok,

Jan Pyďha, při dalším pobytu

v mrazu senej,

prve odkrvují periferie,

ryzyko omrzlin tak hrozi

na prstech rukou a nogou.

říká brze tisla flypoví,

sklinike popáleněnové medicíny,

fakultní nemocnicen na kralovských vynohradách v praze.

Okuť už pravdu jsme v situaci,

kdy máme,

ty prvotní příznaki,

toho omrznutí,

čo znamená,

je tam snižená cítli,

v osmuče tam vidmravenčení,

poplastí těch končitin,

výhledatel nějaké místo,

kde je samozřímě teplo,

aby dal nedoházelok rohlubování.

Toho omrznutí ve mi často vidávame,

že tady to to vlavně ližářit,

třeba podcenují,

to samozřímě vedek,

to může,

potém může dojít

i těm nenávratným,

jak upisměnám.

Mrazech,

kdy sahají lidé také

podle přeceri České

cardiologické společnosti,

petra oštádala,

to ale není dobrý nápat.

Alkohol člověka nezakře,

to je jednou krátko

dobí pocít,

ale alkoholku můžek

na opak rozšířit se ve jave

děké zvyšeným teplným strátám,

čedy pokud máme,

ve užitnáky nápojku

držení tělesné teploty.

Tak jsou teplé nápoje,

teplíčají udělá,

učitě v nohém lepších svůj,

bo v tom toho ledu.

Léka ří také doporučují,

aby byly lidé,

který se vidávají

vzimně na další procházku

a nebo zasportem

na nenadále situace připravení.

Mí tu sebeně nějaký teplý nápojčaj

v měnčím nožtví

tývrstvých oblejčení asi,

bychom neměli zapomínat

mobilní telefon,

bychom mohli převodat pomoc.

Dodává,

cardiolog Jan Pidjá,

děká oblečení navíc

a termoská

sehodí v Čechtornech

pro případnouze

také pro další cesty autém

Andreas Kavitská Český Rozlás.

Poslucháte vědu plus

a na tema ještě teď navážeme

z paní lucí smrčkovou

s ustavu chirurgí ruky

a plastické chirurgie

ve vysokém na dízerou pravě.

Na tomto pracověští

zalečími mojne

i čeští horolesci

o mrzlinami.

Přejvám

pěkným razyviden

Pani smrčkova.

Dobrý dán

a vás travímze

za sněžený, který konož.

Pověst ten nejprve

v obecné robyně,

jak obvěkla je,

že se kvám

na specijalizované pracověště

dostávají pacienti

z umrzlinami.

Vidíte ty to stave

kromě horolescu

i u jiných sportovců

nebo ubiježných lidí?

Tak na naši kleniku

se dostávají

često pravě horolesci

ale moho to být

v podstatě i ní lidé

nebo vlastník dokoliv

kdo se pohybu eventu

v hladném prostředí.

U návěčnou konci

pacienti se závají

tějšími omrzlinami

nebo ti, který

jsou informování

o tom, že se

tady na omrzliny.

Zaměřujeme a

který radu přímo od ná.

Vyste zmíněla

souslový závažné omrzliny.

Co to je omrzlina

méně závažná

a co to je omrzlina závažná?

Tak, jako

na uvodbych řeklaže

nebo dokoncepty

konečky pristů

na dvěčnou rukou noho

nebo je na akra usinost

o tomavnout

taký z tější

tohle zasloží

vlekažskou peči.

A to jak na konce

tohle se

konečky

pristů

na dvěčnou

rukou noho

nebo je na akra usinost

o tomavnout

taký z tější

tohle zasloží

vlekažskou peči.

A to jak na konce

budou závažné

vlastněmi děstíme

z kruběhu

času.

Čilii jsi sem

vás pravně pochopila

klekažej máme

zajít až když

nám začnou

tomavnout

nosi úši

a prstej.

Já bych to si

nebo rečitíve.

Já bych to si

nebo rečitíve.

Já bych to si nebo rečitíve.

Já bych to si nebo rečitíve.

Já bych to si nebo rečitíve.

Já bych to si nebo rečitíve.

Já bych to si nebo rečitíve.

Rozumím, jak dlouho

obvěklé

musí byť člověk

vystaven mrazů

a by měl opravdu

vážné o mrazliny.

Nebo

máte zmapováno

mají větce

a odborníce zmapováno

za jakých

okolností,

za jakých podmínek

vlastně k tomu dochází.

Čaz mám přesně neřeknou

nemůžuří za 3 hodiny

zmáze,

budete mít o mrazliny

to tak le nejde.

Tamto opravdu

závyští na tom,

jak se vstajde

už je směryzikové faktory.

Jednak v mější

to znamená,

jak intenzit mě chlat

v rá zvítr.

Jakéste nadmorské výštce.

A co se pície

toho člověka?

Jak dogrzeste na to připravení?

Ještě většer

pární nebo nejste.

Jak dogrzeste

hydratovaní?

Jestli už ten,

kdy o mrzliny na té častí

tělám měl.

Jestli máte

nějaké

onemocním,

které způsobuje

poruchy,

prokryvení,

křeba,

běde test malytu

v dynské.

Patříkněm faktorům

třeba i vlchkost,

protože jak výmeltřeba

v centralní si běřej

dosahují teploty

někdy i minus

50° ctupniu,

ale idé to to mě

jakým způsobem zvádají.

Dochol

tu vzduchu

je určitě faktorem,

ale daleko větším faktorem

pro nás

je vlchkost oblečenů

i što takové řeknou

pokud vůretem

i v relativně

takové botech vlchké

ponosky

tak k tomu

mrdnutí určitě

dojde

rychle jinéš

když ty ponosky

bude usuhé,

to znamená, to samé zruká

vytřeny.

Takže

takhle to vlchké oblečenů

třímo na těle

tady ta vlchkost

obravdu to rezikový

razně zvyšuje.

Pani smerčkova

vědnuch velkou mluvila

o tom,

že na první pohled

sami nezistíte

zábažnostěch

o mrzliných

stupeně,

jo jak moc je to

prostě rezikové.

I jak to tady zištěte?

Tak my

vědšinou to zištujeme

tak, že

se snažíme lečit

maksymalně

jak to umíme

a

na sně v průběhu

času zištujeme

co tady bylo poškozenu

vlastně je to,

co se nám

podářeho jako by zvrátit

z tomu poškození.

Pokudš vceme mít

egzaktní

existu

je z cindy grafitké

vyšetření,

které nám prokáže

v tuchvíly

jak jsou na tom zbyt

tali to život

ta schopnosti

ta akrátu

znamená

konečný dresdu

nebo

co potřebo je nevyšetřit.

A co obvěkla rozhoduje

o tom jestli se

prosty nebo je ich části

ještě povede

zachránit a nebo ne

a je důležit

to je přistou pitkamputací.

O té prognou

ze rozhoduje

časné

zahájení

intenzidní

a dlouhodobelé

čby

ono to zmi tak jako krásně

ale

jim, že nasi klienti

jsou kráho doleste

a různě naknek

lidní lidé

byš to tak mysli knúly do vě

tak

jen někdy problématické

je jako by přesvětšit

aby opravdu

telé děpě

věnovali ten čas

ale i to se nám darí.

A

samozřejmě čím

intenzidnější

a drývější

bude telé dva na počátku

a čím dalé bude probíhat

tak jak mysli předskavujeme.

Tak tím menší

i jděříko, že my bude

na konfiněc

on putovat.

No a když už k tomu

dojde da se amputovaný

perset nebo jeho koneček nějak

nahradit.

Tohle je vět

velice problématická

plastická

širurky

je má samozřejmě

možnosti

jak nahradit

leda cov

tamte oto

abytá na

hrada měla nějaký

smyslo.

Pokud přeba

potřebleme

zakrýit

desekt

po

rosáhle amputacit

tak si samozřejmě

pomůžená

laloky.

Ale naště vzcí našele

a naště patřejmě

se uvyčinou takový,

že dochávík amputacienom

třeba části konečku

prstu a tam taktana

hrada

nedáva

jako žádný funkční

smyslo.

Jezbyt na skrátka

nenínutnej

taktolik

hluci je smrčkova

z ustavu

chirurky

a plastické chirurky

je ve vysokém na

dízerou.

Przejívám krásnou

a s nadco nejmeně

važných připadů.

Nezvám,

díko ještě bych

pro poslucha,

či, které by to zajímalo

tak naštránka

horyské medici

mě jsou přesně popzane

postopyco

a jak vydělak

a na koho se obráci

těkuju.

My také,

děkujeme na slišenou.

My také, děkujeme na slišenou.

My také, děkujeme na slišenou.

Poslucháte

v jedu plus

pulhodinu

o výskumech,

vynálezech

a objevech,

které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu

plus tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových

aplikacích.

Nová kněha autoru

z národního institutu siri,

analizuje kroky

čelních představitalu

státu sřední Evropi

v dobách

mezi národních křizí.

Zaměřuje se na reakce

politických elit

naklíčové konflikty

posledních 10-letí.

Odvalky v Kosovo

přes Americkou invazy

do Iraku

ruský útok na gruzy

krimu v roce 2014

a v neposlední radě

i celoplošnou

ruskou invazy na ukrainu.

Kníha má

anglický náze

v Central European

Presidents, Prime Ministers

and War

Strada Evropiští Presidenti

a Premiery

a Válka.

Autorji docháze

ikzávěru, že

čeští Presidenti

se v těchto kryzových

momentách

nechovali

jako ce remonialní

kladečivěnců

ale spíše jako

političtí, a které

rysvlastnými

představomy

a ambicemy

aktivně ovlivňovat

zahraničně politický kurs

země.

No a podrebnosti

teď rozebereme

z mychalem Kubátem

z fakulty socialníhvět

univerzity Karlovy

a znárodního institutu

siri.

Pěkné odpoledné přejí.

Dobrý.

Pane Kubáté

nejprve, jakými

metodou míste

ubec skoumali

postoje Čelních

vředstavitalu

státůstrřední Evropi

k mezi národním

křizímavá lečným konfliktům.

My jsme náž výskom

založili na konceptach

tak zvanom

za kutivní odvolizm

a prezidentskou aktivizmul

znamená to, že jsme

se zavněřili na děnane

k dynamiků

vstalu mezi hladními

a který výkoném moci

kterými jsou prezidenti

a preměři.

A v pamlemetních režimek

to še právě příkal

zřední Evropi,

prezidenti

nemají vstavov

danou výkonov

moci, hlohez

piše reprezentativní

čeho vzidodušen

režedodušen

jeřečino nejso

to vládnou.

Ale nejso úplně bezzubí

protože hrají

politickém systému

svézeně nějakou

politickou také

společnostkou roli

mají větší

nebo menšíbly

vzáleží na politickém

ale také historickém

a kulturní kontekstu

doné země.

Čový nakřečno

existuje

neformální prezidentský

aktivizmus

různé intenzity.

Svoje

roli zdehraj

také ústavní

zekostitest

nepsa, nepsa

nápravidla.

A výsletkentou

všeho je jaké se

soupezení

což vlastně znamená

konfliktudní žvíko

nemocí

a to je přesně to,

čemu jsme se věnovali.

No a

když se zaměříme

tedy na české prezidenty

tak jak se

jejich pohstoje

a jejich míra

zasahování do zahraniční

politiky vlát

v jednotlivých krizích

lišeli.

Žekněme nejprve

který z prezidentou

byl lev tomto

ohohledu nejaktyvnější.

To se nedáříc

takla obecně

protože jsme vzkoumali

konkrédní

alečné

konflikty,

jsi prezidenti

se konkrédně

hovali v tomto kontextu

ale obecně

se dáříc to

že

český prezident

je v mezinárodním srovnáním

výsoc a specifický

a je výsoc a specifický

pravě svojí

svým vlivem.

Oni nemá

ránový kono moc

ale má velký

vlivném politický

ale taky

kulturný

a společensky

co šedáno historii

a pak dálé.

Tatiček masary

a obecně platí

obecně platí

že prosty,

čečný prezidenti

jsou velmi aktyvně

vyzmačili se vysokým aktyvyzmem

a asi

a si nej intenzidnější

to bylo době

prezidentování

mělo še zemara,

který

zahal do kůle různí

za

polezůzní má

zhodu dokoncáž

zahranu

co můstalo

co můstalo dobou je.

Ale

mělo še zemane

nebyl dýmkou

ve všich připade

kresme

vzkoumali

i d dalších otavská

nejenom pokud

devovaličné konflikty

vesvětě

ve všich připade

kskrátka

těčný prezidenti

nikdy nezdyly úplně pasivní

vesronání na příkal

z umadiarstvím neprezidenti

ktřizůstalo

neviditelní.

Vidětské ten čoský prezident

aktyvně zasahouval

do politickou děnní

a tějský,

že jsem to týka pravě

mezi národně

bezpečnostní polityky

protože obecně platí

že hlavostátu

a to platí

takové v ropském měřítku

můzino republiká

samozřejmě nemonarchý

tak obecně platí že ta hlavostátu

pravět v těch to oblaste

sa angažové nejvíce.

No ale pané

kůbáte přecejno

mě nezajmá

kdyžste naznáčil,

že mylož zeman byl

asi nejaktyvnějším tak

kdy se projevil

tak jak si nejrazantě

nejjaktyvnějí

v té zahraniczní

politice

a v válečných křizích.

Tak já nechciřit

nechci uves konkrétní připad

které byle dalné doho

ale odvíse to

odvíse to

od toho

kkoho má jako

soupeře v podobě preměra

pokud má nějakou silného preměra

pročisobě kterě

tedy vyslovuje

pročitom prezidentowy

a potom ten prezident

musí toškou stopyropu

dopozadí

pokud má preměra

kterě je bučině muslaby

což byl příklad

třeba

André Babysše

věho prvním

vývo prvním

funkcím udobívrový preměra

a potom ten prezident

výsník otázka

připravi dominuje

prozomin

prvním předzrovládi

a netika

stojnou zahranční

bezpeknostní politik

ale ubecně politik jako takové

pověsta jak vyrazně

se do prezidentských ambici

v rámci

prezidentského pojetí

zahraněšní politik

pro mítlo zavedení příme

volby prezidenta

příma volba prezidenta

obbecně to se netika

inu zahranční politik

obbecně to prezidenta

poslouje

velmi vyrazně

a to proto

že prezident má

silno legity my tu

danou přímo

podlidu a můžickým argumentu

a to můž argument

dovat tím, že

já jsem byl

parlamentu jedinou

centráni instituci

stápu, které vole

na prínik

a všelbecní vôlbách

a předzada vládi

a jeho vláda

není

volem prínik

a všelbecní vôlbách

a odvíso

parlamentu

takže toho velmi poslouje

a vlastně

a prínik

a volba to

prezident tak tůmu aktivizmu

trošku nutí

protože prezident

díš je zvolen

tak neco musí

tým boličům

že bude dělat

ale pak je nemá

konkrétní

ustatný nastroje

jak ten swý politický

program zvole

pre realizovat

a proto

to poslouje

ten je u neformalní

mu ustatní aktivizmu

tak

tolik Michal Kubat

svakulti

sociálních větů

niverzity Karlově

a národního institutu

Syri

děkujeme

a náslišenou

taky děkujeme

náslišenou

a teď

se dostávám

jak úplně inému

tématu

demé spět

k našemu zdraví

ale zheimrovan

nemoc

podle neurologů

nezáčíná za pomínáním

startuje

dlouhé roky

před tým

a častno nenápadně

čeští větci

proto vyvinuli mobilní

aplikaci braincoach

Pomocí uměla inteligence

pomáha

z pohybem

stravou z pánkem

nebo třeba

su držováním zdravých

sociálních stahu

tedy zvěcmy

které jsou podle autorů

z celá zásadní pro

moskové funkce

Mam tady datá

testovací

osobi

vidíme u něže identifikáno

patná

tykových faktorů

My jsme teď o té vřeli

aplikaci

a hned na uvodní

stránce nám ukazuje

kdy náš

mozek

potřebuje pozornost

Vidíme že

šestě červených

to znamená že hodnoty

které

tento faktorů máme tak ukazuje

zami zvíšené

ryzykoj rozvuje

demence, které rozí

s jadda faktorů

potom vidíme že

tři faktorý má ten člověch

podkontrolou jsou zelené

Vývoj aplikace

má na starosti

petrikadera

který se na českém

učení technickém

zabíva umělou inteligenci.

Tady k náště vidíme jak

aj může estupovat

v růzmých rodích

tak první to je

takový

zdravotincký detekci

v který egzakně

kombinuje ta dátacováno

ton člověku, jeho

genetický profil,

jeho zdravotní data

stupnou medicínskou znalosti

a dělá to ten egzakní

seznám

ryzykojí faktorů

s přesně vyčí slením

ryzykém, který

očí faktorů přichází.

Koukám taky že

aplikace dokáže rozeznat

třeba typ osobnosti

a co na něj platí.

A no,

jesli ten člověk

je spíš

motivovaný

dosahováním silů

a nebo naopak

třeba překážky

jeho,

jesí, a který máme

takové okotaktického

trenera,

který návrhu jeden se znam

a který tředěn

čo je může jakaší týden

no a pak který máme toho.

Můzrého starce,

který jsme jako toho kráčí

a ten člověk

má jednu za týden,

nakou komentuje to co toho ten člověku

zistí,

ale tak jako nenuceně,

dám a šlojko jako radí.

A to však no funkujena

princípou uměle inteligence.

A no.

Tam medicinská fakta

přichážejste naši

medicinským týmem

spravovane znalostní báze.

Takže využíváme velké

takové modely,

díky to může hezky mluví.

Ale

tam medicinská fakta

nebedeme

na trenovaného modelu,

ale ty bedeme

znalostník báze

a jsme schopní

jednak garantovat

spravnost

a zároveň

doložit

ty zdroje

si, který chcá dle znalost pocházi.

Díky této data bázi

a technologii,

která propojuje

aplikace s chytrými hodinkami

a analizuje data

ospánku, pohybu

a deních aktivitách

může aplikace přesně

vychodnotit,

jak životní styl

oblivnou je ryzyko

poškození Mosku.

Každý člověk

vlastně má browské ryzyko

demence,

havný ryzyko

demence je ve starnotí.

Všichto to boho,

že ho za normální

když lidě vlastně vevyším,

věku měli probáme

s fungováně Mosku,

teď už víme,

že to je patologická,

že se tom dá předcháze.

Takže tady je vlastně

šance, vilůžíc, znalostí,

medicíny, na to,

aby se vlastně zabraněvalo

zhorošování

kognitivních schopností

pomocí změny životního stylů,

která může zabraně

to vlastně až 50% ryzyka.

Neurovědec

Martin Tolára

zakalatel a ředitel

společnosti

Tolion Health

vysvětlu je,

že naše Mosky tak produkují

každý rok a škylo

a půl odpadních látyk,

které musí spracovat.

A pokud se to nedáří,

ryzyko poškození

a demence stoupá.

Problem,

lehkávské pěče,

v tom, že vlastně lačíme

lidi až díš mají probáme.

Ten cel, lehkávské pěče,

vyměl byť tak,

vlastně nikdy lidí neměli probáme.

A tohle to je

vlastně ta intervence,

která zabraní tomu,

aby lidí šli kléka,

až díš mají poškození Moskou,

což je skutečně,

díš už mají demence,

no a znamnou nemasa tak dále.

Takže níkdy není,

vlastně do zbrazana,

to byl lidí začelebo

tu teda tu pěče dělat

a věděli, co mají dělat.

Aplikace je zdarma,

dostupná je zatíměn

vespojených státech.

Autorí ale slybují,

že v českůsi budou moc

lidé stáhnout

během letošního roku.

Karolí naburdova

a český rozlas.

A českůl americký

neurovědé cvízkůmní galek,

káš Martin Tolar,

kromě aplikace Brain Coach,

vyvíji také lek

na Alzheimerovu nemoc.

Jak se ta to nemoc rozví,

kdy a kdyby nová

po pilulka mohla

pomoci prvním pacientům,

i na to se její ptala

vědetská reporterka Karolí naburdova.

Biology,

a znamnou ve nemoc

je takže vlastně vo těch

30-40 paresátila

do zážití politiky.

Pod 30 let se voškozujem

ozek,

kdy poškozují se tyspojení

v momentu,

kdy vlastně není skopný ten moze

k kompenzovat,

to je to poškozování,

tak na tomu klonický příznáky.

To, že to močom vo řekám

a znamnou ve nemoc

je to tárménání faze,

kdy vlastně lidi

dol v 5 až osmínat zamřau.

To, že 30 let před tím

leštou příznáky

a 5 až osmát

s těmá klonickým a příznákama.

Jaké v obbyca

a ozajmérovaném moce častá?

Suč na sné době

lidi, který mají typatologické

změny v musku,

jež 416 mn. na světě.

Co znamená

káždějš 16 Čověk na světě?

To nezikových faktorí

určitě věk,

je to třeba i taky pohlaví

nebo jsou tam i jené faktory?

V cel brá táska

nejdulitíší ryzykoj faktori a věk.

To znamená,

dýšte čověk dožel

dostatšně vysokých hověkov

tak asi, všich tímostami a ozamrobu nemace.

Drohé ryzykoj faktorí je pohlaví,

vženy mají už 60% vysí ryzyko

a 3, tý,

kde je vlastně po tom věku

teď nejdulitíš je

apolippartén E4

a tři máj

racentí jednu kopě

tak se ryzykozujš

je už 400%

a tři máj dvě

tak bez 12%

a teh důvod

proč klednickou a znamenou nemoc to znamená tu terminální fázy,

65% lidí mají a spodědnokopují tohod legánu.

Existuje na to, ale vůbec nějaká učiná ležbá nebo to jenom dokáříme,

treba spomalit.

Až do nedávná jedinice existovat byly tak zvané simtomatické lečby,

které vlastně zdapšili příznáky jenom na 69.000.

A ten hlavní prulom, na kterým práve a zjom tam aj společnost postonu se podíla

bylo prozumnění, co je ten toxin, který spůsobo je nemoc.

A na záklud je to hlav z někli dvě terapy, který už sudečkom na trhu,

jsou to protělátky, a problém těch protělátek je, že jsou nesmírně toxický

spůsob byl krvácní do Moskovotok Mosku, musí dávat se jako infuse,

takáží 2-4.000.

A to je taky důvod proš vlastně z těch milionůlí, který vlastně by mělete

ty protělátky byjt s nemaléčený.

Tak je vsočasní době jenom 30.000 lidí vlastně bylo lečený těmu protělátkava,

tože postatě na exusře, terapy, která by dokázala zabránit nebo spomalit průběch nemoc.

Ale vytetka vyvíte, lejk, který by uční bylo.

My byjíme ten lejk už přes 10 let, dodělali jsme teď komud studí 3. pháze,

máme přes 3.000 pacientů vlastně kdybyl lečený těm metém lekem,

co ty studěnám ukázali, že ten náš lejk funguje u těch nejřizikových

pacientů, který máj tady jako pě, který vůbec nemůžo dostáva ty info,

protože to je přilištoksický, musí se tehle ten lejk podávat vlastně na začátku.

Těch příznaků, to jsem mné začátku tým terminální pháze

a zabráně formování totoksinu, který z specifický spůsob, a zamrůle moc.

Na rozdílo pod protělátek, který neudralizuje u ten toksím.

Jednáme se americkými reguláčními užádě a by ten lejk povolone.

Když by došlo k tomu, žeho americká legová agentura nejakým spůsmom schválí,

kdyby se mohl dostádo Europy?

To je další reguláční orgány a to jsou ty Evropský reguláční orgány.

Tože většinou voroch to trváz po něště rok potom.

To znamená, že ten lejk by se praktycky mohl dostak pacientům,

kdy zůrubá má to nějakou představu.

Jako ty všetko pojedobře, tak kdyby se bovým vlastně má americkém,

a ten lejk by mok by potenciálně příští rok.

Jako ty všetko vžetko vžetko palou, a přiný menčím naští rok,

aby se to stalo na Europy.

Dodává neurolog a vědec Martin Tolar, Karolina Burdova, Český Rozlás.

A znešního vydání Věde Plus je to vše od mikrofonu Zdraví Lucevo Palenska.

Děkujeme, že poslucháte Český Rozlás Plus.

Naše pořady nájdete také na wybu Plus Tečka Rozlás Cezet.