Skoro polovina sluchátek na našem trhu obsahuje nežádoucí chemikálie

Ten tautodobou i nyní pro vás máme připraven magazín o vědě výsku mech a inovacích.

A tady jednešní nabitka.

Skoro polovina sluhá tek na našem trhu obsahujen nežádoucích hemi kály je,

uvádí to nový výskum z potřebitelských organizací spětí evropských zemi.

Na činském kosmodromů Venchang proběhl důležitý test kosmické lodi,

která má během několika let do pravyt činské astronautik měsíci.

Čeští lekárnici odhalili býhem 14 dní,

víc než 10.000 chyb v receptech, jaké z nich se opakují nejčastějí.

A první Československý prezydent, to máš Garik Masarik,

rad se dával pod mohutnou lipou na tělením přikopem v praze.

Dvěstě let stady strom postupně od umírá,

a proto seho dendrologové rozhodlí rozmnožit a tím zachovat.

I o tom budeme mluvit, přijemný poslech přeje Plucěvo Pálenská.

Ďestlí nás teď poslucháte vesluchátkách, a já je mám na užích také.

Možná z nich vaše tělov strzebává a jedovaté látky.

Ukazuje to mezinárodní studie, kterou zveřeněli z potřebytelské organizace

spětí evropských zemí včetně česka.

Skoro poluvinás testovaný vzorku obsahovala nebezpečné chemicálije

tak zvaně včervených číslech.

Kdy jsme fefidnest centru a si poluviná lidí, co tady teď svičí,

mají v užích nebo na užích luchátka posluchá i hudbů.

No a se si dělej svůj osobní prostor.

Myslím, já pěto neuráží, když to lidí použílo.

Komentuje trener. Zesluchátek na užích se do těla někdy dostávají

i mislišitelné a nezdrelé věci.

říká býrgit šelerová, zrakovské z potřebytelské organizacej faukáí.

44 cent o 44 % wzorkoho jsme oznáčili červenou na semaforu.

Obzahují vysoké koncentracené žáducích hemechali.

Soutos kdyte jedy a nepoznamení na první poslech.

Cvíčel jsem také zastluchátka, aby k se přesnotech se mník větělánu,

vyráž kurnělo.

Laboratože v 5 Evropských zamích v četně Česká

větně Česká, otestovali stovky plastových součástek

z nejrůznějších typů sluhátek.

Z potřebitelskej organizace vybírali jak v jerobky

specijalizováných značek, také i sluhátka zesupermarketu

nebo internetových trežníc.

Šlověk se s nadlo nevybere.

V každéze tří skupěn se našli chémické lepší

i horyší kusy.

A traffic lights.

Oznáčili jsme barváme jako na sema forum.

Červené butčené odpovídej za akoním požaravkům

a nebo obsahu je víc, nebezpečných látek do hromady.

Zelená znamená nejniši ryzeko, žlutá je mezi těn.

Yellow is the intermediate.

Priekvapivé je, že imézi sluhátky renomovaných značek

dostala asi polovina vzorku Červenou.

Mézi bez zajímenými výrobky stresněc

bylo překvapil věméně Červených a víc zelených.

Zato v těch Červených laboratorzy našli horyší jedy.

Brand names and retail brands.

Značkova a super-marketové vzorky jsouv na tom zurbastejněm.

Zajímovej je, že bezajme na sluhátka stresněc

dopadla v průměru o něco lepe.

Riká se, že renomované značkě dbaí na své výrobkým,

ale vysladkě tomu neodpovídejím.

Ne dá se říct, že by velké značkě byly automatické bezpečnější.

Píjom, zesit.

Analí za byla poměrně složitá.

Chmické složiní se liší.

Podle toho, jestli sluhátka mají silikonovejš punty,

nebo pecky stvrdého plastu, nebo pienové nástavce na úší.

Některé materiáli i přijemně překlapili.

Rikáka roli nabrapcovas organizace Arnika.

Pěmínujš, že třeník se ukazovalo,

že ty měké plasty jsou horsí obsahují ta změk čovadla.

Ale pravědíky tomu, že je na to upozřební vůzné vědecké studě,

ho voří se o tom, tak nám se ukázalo,

že vlastně ty měké plasty jsou bezpečnější.

Je to pravědě jený tět materiálů,

něk tam už se ta změk čovadla tolik nepřinávají.

Potíš je podla odborníku, také v tom,

že pro plasty vesluchátkách do úší,

platí stejná pravětla jako pro rádio nebo ledníčku.

Tedy věci, kterých se člověk tak často nedotíká.

Teregulce dnes kéde látku po látce,

byme te konkrétní složení látky,

vyskoušíte zdajé toksická,

a pak je takážete ale výrobci,

často přichází z náhradov,

která vlastně je chymecké velmi podobná,

a tu tíš má velmi podobná toksické učinky.

S čeho přesně jsou třeba sluchátka vyrobená,

to se člověk snadno neduzví.

Jedněkdy pomůže pátrání na vybu výrobce.

Některé firmé t specifikují,

nadráme tstávají cile gyslatyvy,

látky, které nechci uděbírat a nechci,

aby ty výrobky je vsobě mělej.

Tehle kterou něco jsou tu ty velké, globalní firmy.

Jednoduchou rádou odborníci nemájí.

S natijenom, že bychom měli se sluchátky

na úších travit meně času.

Hlavně přicvětšení, kdy se potíme,

a hevykáli je dostávají více za brát.

Tohle dějí neslišej hluksvího tvětšení,

jsou hlučný odtržení od tohodění,

který tam jadíš nemáte sluchátky.

Dodává, trener, světné zcentra.

Martin Serp Český rozalaz.

Poslucháte vědu plus,

a on nežáde u cichlátkách v umělé hmotě,

budeme mluvit i v příštých minutách

na švěrecký reporter Martin Serp 5.

Přímo se mnou ve studi u výtej Martíne.

Dobrý den.

Tak z čím konkrétně se můžeme podkat trzeba

v materiálu sluchátej.

I v tom posledním výskomu se laboratoře zaměřili

na takové znamé firmy, mezi chměkáli jimi.

V taláty bisfenoli bromované látky

a podobně moho z nich působí v těle jako

tak zvané endokryní disruptory.

Podobají se harmonům a můžou působit

v nejrůznějších organech.

Vy sluchátkách tak podle výskomu

a v tom čekávat podobné látky,

na které větci a různé organizaciu

organizacé dlouhodobě upozorňují,

že bývají vše obecně v plastych.

Ale je tedy zapotřebi, aby takové látky

v umělé hmotě vůbec byly?

Niekdy a no, ale nevždický.

Reda z nich tam má užitečnou funkci.

Treba spomalovatě hoření,

ty jsou elektroniky nutnost.

Pak jsou tam různá změk čovadla

a by ty konkrétních moty byly měke.

Ale další skopiná jsou zbytky

při výrobě plastu a úplně tam nezrejagovali.

A si jako, kdybychom v těstě našli

hrutku nerozmíhané mouky.

A pak je poslední možnost,

že se tam dostali úplně nechcieně jako nečístoty.

Treba tak zvané věčně je chemikalie

něco poropného teflonu.

Ty jsou podle věcu na prosto všude

po celé planetě zemi a je opravdu těžké se jich zbavit.

No a jak máme rozuměc tomu,

když nějaký výrobce uvede,

že třeba tato plastová lahef

neopsahu je bysfenul a.

Může to znamenat výc věci.

V lepším případě se výrobce opravdu

učině snaží výhybacéš kudlivým látkám

a patřičně to rává vědět

aby měl výhodu protikom korenci.

V horyším případě

ale jenom vychání čerta děablem

a místo bysfenulů

a použije iný bysfenul, bysfenul f bysfenul s.

Je to na prosto legální,

zakázené nejsou,

ale podle věrecký studí to také není úplně v pořádku.

řekněme, že ty ostatní bysfenoli

za tím podezřele.

Kdybychom si vzalitén sema for,

jaký požívají spotřebitelské organizace

takto je právě ta žluta,

není to ani červeně zakázené,

ale ani zeleně převážně než kodné,

takže pozor.

Čím může takový bysfenul výrobce nahradit.

Měl bychledat nahradů vširším slovas myslů.

Vysvětluje karolí nebra pcovas arnyky.

My povožeme za lepší,

spíšeněš nahrazobat jednu chymecku látku zainou

tak spíšedzi,

který vůbec nepotřebuje

nějaké přídatné látky.

Už mnou té elektroniky,

da jsme te třeba místo pastu,

kdy části jsou zhalyníků,

tak to vlastně nepotřebuje žádné přídatné látkě.

Už něk čo vydlačitys pomova čeho žení.

Ale s luchátka z čistého v linyku bychom asi neměli,

neměli rádě na úších.

My si cem luvíme o výrobcích vše obecně,

ale v veskudečnosti, když můvíme o věcích

z uměléhmoty,

výrobku.

Někdo výrobí základních chemikalě,

další firma z nich udělá surovů, umělom hmotu,

vydém závodě se to barvý nebo změkčuje,

další společnost vylisuje součástky

až pod tom z toho se staví třeba s luchátka,

a to mluvíme o věcce,

které putůjí třeba přespůl planety.

Hodně se toho dělá výho východní azy.

Takže,

hodělat z měnů zaběhnutém,

že těstcí může výtrocelá náročné

a podles potřebitel chcich organizací bym dělo dobré

na ně ještě zatlačit z hohraně jako v regulací.

Bí skumě ukazuje, že to ide,

a to složení některých plastů

ale spôní se opravdu časeme měnějní k lepšímu.

No, jak znamen?

Spraxe a jak jsme islišali v reportářit,

co není výslovně zakázano,

použí dve z potřebním zboží, tak to je dovoleno.

Plátí tam nějaké výjemky,

v kontekso toho očem mluvíme nějaký přísně širežen.

A no, třeba hračky nebo hračky prodětí,

nebo věci, které se do týkají potravin.

Tak tím mají podstatně obsáhle i výčet látek,

které tam být nesmějí.

Ale pořád je to rozdíl oproky samotním potravinám

nebo lejkům, nebo je ich pravidům.

Tam máme, ale zpoň v Europie úplně opáčnou regulaci.

To když co není dovoleno použít

v lecích nebo potravinách také zakázam.

Takže tam je výčet skutečně toho, co se smí.

Obují má soje výhody a nevýhody.

Zovyzí to z tím, že příp sat nějakou další novou vlátku

ať už na černou listinu nebo na bilou listinu

v případě potravin a lajku trvá dlouho

a jsou na to potřeba vědetské důkazy

a z pousta další dokumentace.

No martiná dá se to to nějakým způsem zlepšit.

Z jednodušit a sprchlednit

potom voľá celá Evropa

a zpoň podle z potřebitelských organizací

ale každý si pod tím z jednodušením

a sprchledním, bo vohužel představujeně

co trochu jiného.

Jedně si třeba představí

měakej rozvolní regulace

i škrtání v těch normách.

Na druhé straně si mnozí přijí neopak z přísníní

to tiže se nebude brát, látka polátce

ale že se půjto škrtnou nebo zapíšou

uravnou celé skupy nechemicali.

Dodávám martinsrp z naši vědetské redak

cektomu to vůbec na jednoduchému tematu.

Díky za návším vůvestudiu.

A si to nená poslecou tomlu výměch na zlišelou.

Posluháte, vědu plus

pulhodinu o výsku mech, vynálezech

a objevech, které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu

plus tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových aplikacích.

Zatímco americká nasa

počátkem února odložila

až nabřezen starterakety SLS

která měla zaistit průletlické posátky

kolem měsíce.

Čína, mezi tím,

otestovala své systé mykvlastní

lunární mysi.

Vyskoušela bezpečnostní

systém své vesmýtné lody

mengčou a také fungování

nosné rakety dlouhý pochod

10 respektive.

Vyskoušela její upravenou verzy.

Obje zmíněná zařízení,

by přitom měla v horyzontu několika

let služit činské pilotované mysi na měsíc.

No a detaily si teď přiblížíme

z populáryzátorem kosmonautiky

důžanem majerem ze servru

kosmonautik z CZ.

Dobrý den.

Krásný den.

Pane majere,

v čem spočíval ten test

fungování nosné rakety dlouhý pochod 10,

hapoto spravně,

že zatím činěné

neutestovali přímotu raketu,

která má do pravět lidí k měsíci.

Co tedy testovali?

Tak testoval se první stupen

té rakety, ona pak ještě

v ostrém provozu budemí do horní stupeně

a taky špoletí k měsíci tak

nebude mít jeden první stupeně

v podstatě vedleto

na hlavního prvního stupně

ještě dva pomocné stupně.

Takže bude vypadat

rošičku jako třeba raketa Falcon Heavy

od SpaceX,

která má taky takové 3 první stupně.

Každopádně, ale první stupeně

její se raketovými motory

byl otestovan,

ale to hlavní,

co se testovalo tak byl

záchrany systém,

který by v případě jakichkoliv problémů

odnesel tu kosmickou lot

mengčou od rakety.

Takovéhle záchrane věžičky

nebo záchrane systémi mají

v podstatě všechny,

pilotované kosmické lodě,

které vozí astronauty na obježnou drahu,

takže není to,

v tomto směrů nic výmečného,

něco v čem byčí naproslapávala

nové území,

ale přecejenom,

úkažde,

kosmické lodí je potřeba ten systém

otestovat,

zdaj je na vržen spravně,

na jejich motnost,

na jejich aerodnamické vlastnosti

a to bylo taky učalem

toho testu.

No a faky vště příšel bonus,

takový malý ten první stupen

po téco kosmická lod

odletěla pomocí té záchranej věžičky

tak simuloval motorycké přistání na možskou ladinu,

protože urakety dlouhý pochod 10 se počítástím,

že její první stupně

budou zachytávány

lany do takové speciální

o celové konstrukce.

Pane majé a můžete přibližit

jak úbece vypadá ta čínska

lunární vyzetem myse,

jaké má čína

v tomto směru plány.

Plány takový, že jedná raketa dlouhý pochod 10 vynese

pravě kosmickou loď mengčou,

sposátkou,

druhá raketa dlouhý pochod 10

vynese přistávat si lunární modul

Lanyue,

které se spojí na obježné draze,

společně se vidají k měsíci,

tam po té strona u tě přesto upí

do přistávacího modulů,

do sednou na povrch měsíce,

kosmická loď mengčou

zustává v té době na obježné draze.

Polem měsíce podobně jako to bylo třeba

v rámci programu Apollo,

a pod pár 10 hodin,

které posátka stráví na povrchom měsíce,

tak zase nastoupí spátky

do lunárního modulů,

odstartují na obježné draze měsíce

se ten lunární modul jeho vzletová část,

spojí, z kabinou,

kosmické loďy mengčou,

posátka se opět setka,

v návratové kabině té kosmické loďy,

lunární modul je odhozen,

a kosmická loď se vidává k zemy

podobně jako to bylo v programu Apollo

a přistáva na zemy.

Tady vidíme učíny,

že se rozhodla prioritizovat měsíc

před marzem

na koliké ide o složití

a možná hodně odvážný podně

k foblasti vesmírného vyskům.

Je to mimořádně nároční projekt

protože do dneška seříká

po právu,

že program Apollo

bylo největší dobrodrůství v dějí náchlictva.

A platí to pořád.

Když od té doby kosmůnautika udělala

z poustu velkých pokroku,

tak pořád ten pilotovaný let k měsíc

je něco na prosto mimořádného.

Takže rozhodnit nic jednuchého.

Przez to.

Niekteří lidé uvažují o osydlování měsíce lidmi

přesto, že ide o těle jsou bez atmosfery

nebo je tam úplně miny magný

je tam minus 120° celzia.

Mají činěné i taková nějaká očekávání.

V první šatě činá chcejí tvěreckou cestou.

To znamená věrecký pruskům míst přistání

do budouc na pokud seba výnové v horyzontu 10-kled

tak možná budou uvažovat

i o nějakém rozšiření,

třeba na nějakou základnu,

trvalé obědlenou,

pro větší počet lidí,

ale to je za kým skřescify.

Rozumím.

Tak tolik důšan majer popularizátor

kosmůnautiky,

a také spolu pracovník,

hvězdárny a planetári a brno.

Díky za rozhovoram, níté se hesky.

Děkuje za pozvání, heský den.

Stále poslouháte vědu plus.

Právědnes začína křescianská postní doba

a to až do velikonod,

kdy se věřící soustredí,

víc na duchovní životné štřeba na jídlo.

Podle větcu je o všem napust

zvláštně nastavené i našetělo.

Jako je káří ordinují čas bez jídla jako leg,

tak právě to už řadulet

dokumentuje francauska, filmaška, silví žilmanova.

Její s nímek pust, nová cesta medicíny

se předčasem promítal

i naprašském festyvalu filmu o vědě.

Když se představit našedalné předky,

zařívali období, kdy neměli co jist

a potřebovali přežít.

Někteří větci říkají,

že našetělo je genetycky na programovane,

k tomu, aby se postělo.

Vezměte si,

třeba anglicské slovo prosní danie.

Brek fast.

Doslovat oznáme na prolomit pust.

Lejká, že András mychal sen z Berlinské nemocnince

šaryta říká,

že našetělo není zařízené na neustále svačinky,

jak to znamen zmodarní doby.

Jak se tedy dá půství užít klajčbě?

Bohá teda skušenosti stí mají kliniky v Německu.

Prze to více, než stolety se o to bú hýnger

zbovil půstem revmatu

a v padeza tyhle těch pak založil jsou kormou kliniků.

Lečbný půstv od teda doby proděalo přes půl milionů lidí.

Věnuje se můš se stvařejných nemocněc

a větcí skou mají, co se děje,

v tělá, když se postíte.

Jak to funguje?

Nedové dosím od představit řečlověk

boju je s něčím vážním

a lejkášmu předepíše,

aby ještě k tomu o mezel jídlo.

No, to je to, že se může postět

a groma vážnou nemoc,

neměl by se do toho pouštět na vlastní pěst

bez lejkarského dohledu.

Funguje to jednak děkje mechanizmů

autofagy je doslova sebe pojídáním.

Bunky se přepnou do režimu recyklace

a spracují látky, které se v nich ukládali.

Další mechanizmů znastupuje,

když se postíte více než 4,20 hoděn.

Tělů dojde za sobní cukr

a začné spracovávat tuky.

Vyátrech je přemění naketone,

které služí jako palivo

a podle nedávných oběvůl

působí protezánětlivě.

Antí infamatory efekt.

Pro které nemocí to je vhodné.

Metabolik Dizí, záště.

Metabolická o nemostnění jako je obezita

a nebo vysoký klak.

Cukrovka alejian druheho typu.

Chronické záňatlivá nemocí jako je

artritída, alargéja, nebo astma.

A tak by sa dalodlouho pokračová.

Zíštěvali stej krůmě vědeckých dát

také pročice půstu nevěnuje tolik pozornosti.

Luk, houdu sýstemi.

Poděvějte se, jak funguje system

a jak se finansuje klinycký výskům.

Prof. Michalsenc Berlina nám řekal,

kdybych stejných výsledku dostáhal zlejky,

dostal bych na výskům miliony eur,

ale jak se tefinansovat výskům

něčeho, co se nedá prodat jako pilůka.

Posibilití tu se apilo.

Jedniluše řečeno se to nevěplatí.

Mimo chodem je tu ještě dobrá správa.

Když má té chronickou nemoc

a řekneme cukrovku druhe o typu,

berateleky až dost mrtím.

O všem půste mi svím z působem,

můžete vylečit.

V dráždě anych nám to vysvědlo profesor Peter Schwartz,

který vedem zenárvní federacidé abetu.

Samozřejmě to není má vnutím kouzelného prótku.

Hlavně se nesmite vrátět

ke starým stravovacím návikům

jinak se vám cukrovka vrátím.

Podla výskomo byste pak měli držet přerušovaný půst.

Každý den 12 hodě neníst.

Ve skutečnost je to tedy také

udržovací ležba jenom bez medicamentu.

Víte cukrovky druhe o typu přibývá

jak nám řekoprofesor Schwartz.

A nevšude mají lidé dostupná lékym.

Za to nekvalitní stravů máme všude.

Schwartz a mychal sence proto snaží podělit osvá výskomy

a zvolé káře a větce do německám.

Není to samotřejmě jedináce stá,

ale může to byjít dobrý začátek.

A rozhodě pod lekářským dohledem

dodává sil výžilmanová autorka dokumentálních filmů

o leče bden půstu.

Martín Serb Český rozhlas.

A uzdraví ještě ve vědě plus zustáváme.

Lekarníci v Českou ročně zachytí

zgruba milion dvěstitysíc hip v předpisa chleku.

Vypliváto zvýslatku nového průzkomu České lekarnické komory.

Podlení by bez osobní kontroly

farmace u tam mohli,

některé chyby skončit dokonce fatálně.

A podrobnosti si teď povíme

z naši věreckou reportelkou Karolinov

bude výtej ve studiu dobrý den.

Karolino milion dvěstitysíc hip ročně.

Tedy 10 000 hip zač 14 dní

to z ní jako opravdu vysoké číslo,

když si zatím představíme lidi.

Kolik lekarence do průzkomu zapojilo.

Deč 14 dního sledevání

od 18. eho listopadu do prvního prosynceloňského roku

se zapojilo 90. lekaren.

Tedy zachytili do hroma 9.10 000 hip v předpisech.

Nešlo o odhady, ale o konkrétní případy

spraxe jen a nemyzované.

Podle komory to po prvé přineslo

jasná čísla o tom, jak často lekárníci

do preskrybce skutečně zasahu.

No a jaké chyby se oběbujnej čosti?

Pelka části je administrativní a dá se

poměrně snadno opravit.

Mezi doný častější patřilo předepsání leku

na víc než 3 měsíce.

Tedy nadrámece zákoného, podmaksimálního obřobí,

které můželé kažná recepta předepsat.

Ale mezi časté patří i chyby v dávkování

popisuje prezydent Českého lekarnické komory alež Krebs.

Další chyby jsou na příklad

a relativně častého různé typy dávkování.

To za mná dávkování odlišné dobov

předávkování, že k náme vysí dávka

jiné dávky udětí než bym jen být a podobně

také chyb v tom dávkování,

nej úplně sanat bo celné možství.

Takový chyb se za dva tybně oběvli skoro 2000.

Oběvli se i případí, kdybyl předepsaní úplně iný lek

než měl patient dostat.

A právě zaměny leku, nebo chyby v dávkování

jsou ty nirizykovější.

V krajních případách by podle komorí mohli

vest až k vážnému poškozeníc draví

pokud pysihní grone všiml.

Stejně tak lekarníc se zaznamenali duplicety

v učiných látkách, nežádu cílekové interakce

nebo nevhodnou formulečevého přípravku.

No ale jsou to leka, že který vyšet všují

a předepisují leky, jak tedy vlastně lekarník

tohy bôd hali.

Kdyčový je osobní kontakce

právě z pacientem lekarník se ptánu další leky

i zdravoutní stav.

Měl by taky kontrolovat lekový zaznam

a v případě pochibností kontaktovat lekaře.

S ali sez temě přitom nastavení jako

dvou stupňová kontrola.

Lekáš lek předepíše a lekarník

pre skřipci ještě jednu odborně posoudí.

Pravě táhle kombinacem

a podle české lekarnické komory zaistět

že se případná chyba zahity drífneš

se lek dostanek pacientový.

No a nejdete tedy tak trochu o kritiku lekářů.

Prezident české lekarnické komory

alež krep zduraznuje, že nechce hledat výnika.

Není to něco za co bychom těli pranířovat lekáře.

To no pak my chceme nom ukázat na to,

jak důližitá vlastně ta role toho lekarnika

při kontrole celete pre skřipce

nejenom v rámci třeba hodnocení interakci

i konta-indikací a podobně.

Ale vůbec celete kontroli toho, aby ten pacient

dostal tu ležbů kvalitní a bezpečnou

a vy prostě se mô nemohlo nic tá.

Podle komory je system nastavený tak,

že pre skřipci kontroluji dva odborníci.

Lekáš a následně lekarnik

a tak by to podlením mělo být ideal.

Tím poukazuje na sučasnou debatu

o zavedení zásilkového vydělé

na recept tedy o možnosti objednáci

předpsa nejlejky na dalku

a necháci je doručit do domu.

Podle lejkarniků by se tím mohl oslabit

osobní kontakt z pacientem,

který při odhalování hiperé zásadní roly.

Dodává karulínám burdova

z naší vědecké redakce

i díky za návčebu ve studiů

a náslišenou.

Krásný den náslišenou.

Poslouháte.

Vědu plus nastaněci český rozhlas plus.

Dendrologové zahájili

speciální operaci.

Zahovaní 200 let staré lýpi

nad masarikovou hlítkov na pršském hradě.

Strom postupně od umírá

a proto z něho nyní odborníci

odebrali rouby

a byho tohto zahranickou metodou

dokázali rozmnožit

a zahovat pro další generace.

Odebrané vyzrále větvyčky

spupeniteť užetří

a do dvou let znovu zásadí.

My si se bo umnesame

dareskopický nožky

a standartní zahradnický nožky

to standartní zahradnická výbava.

Vedoucí dendrologické zahrady

v průhonicích zdeněk kisen bové rychdepu

za sněřeném schoděště v jelením příkopu.

Či hází na polkrhovou výhlitku

uprosčet, které rozste mohutná lýpa.

Na to, aby jsme měli

ostatečnou za asobu

s abý.

Já usto do pěstřem.

Tak je převaří trému pročat

tak patná světriček a spen,

aby jsme měli

s čeho výbírat.

Na víc každáta sa zinět sen

neproste stejně rychvat už tak byj vám

a se vomom, deďka brůhodkám

parýdo sně udalší větričky.

Dendrologové odstrřehávají

nejmlačírovné větve, které musí mít

ale zpončí půpeny.

Zdeněk kisen bové rieště

bery do ruky metr

a měří obvodk mene.

3,400

a kolik byste řekluže výška.

Mak výhnováná cmetru

rádově.

Dendrologické zahradě se budou

orouby starat dva roky.

Zruba pět chci i následněž novou

wysadět. Rika ředětalka odboru

parku a zahrad z pravy

pražského hradu hele na pánkova.

Cile mě vlastně tůlípů přemnožit,

udělat její vlastně klony,

které potom se dají sázet

jako madé stromky a tím se vlastně

zachová její pokračování.

Už máte představu,

kdybyste ty stromky mohli jednohodné

zasadět.

Přeště ne so v nějaké v vahu

ale hodně předčasné určitě

v rámce a reálu prahského hradu

a jeho zahrát určitě v rámci

a reálu zameckého parku lany

a také v lesný spráby

v obuřeláni mají o ty výpěstky zájem.

Ulípyráce dával

první čoskoslovenský prezydent

Tomáš Garik Masarik.

Toho si všeml podle historika

s denka lukěša slovenský architek

Joře plečnik, který navrhlo

upravumísta.

A dodává, že se jedná obelmy

vzácnou stavbu.

To takové malé mistrovské

dilo slovinského architekta,

které vznikalové druhé polovyně

20. chled

za komunistu

ta výpěstka

byla uzavřená

vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

které vždy,

na vštěvovat odřezna do koncerína

sprejského hradu, Jozef Beneda, Český rozvás.

No a znešního magazinu Vira Plusu,

že to všechny kdo se najho připravě podíleli,

vám děkuje za pozornost luce jevo Palenska.

Onresou Kup, Jozef Pazderka.

Míříme na východ.

Vydo nám teda za ročí, že za 5 let

si vládíme rpucinné řekné alavíte co,

a tak já to do táhnu.

Osledujeme na pozadí těch mírových jednání,

rozjete roci hudné vlaki,

které z ukraiňské je ste růské strany jedou.

Solidik, který odmítaj vůvest používat słowo Ukraine.

No výděl podkásto na východ najdete už teď

v aplikací moj rozlás i v dalších podkástových aplikacích

na Vebo Plusu, a taky v našem vysílání.