Výbuchy za největší tmy. Kdo útočil na sídla KSČ

Události české historie, o kterých mnoho lidí nemá vůbec tušení. Novináři Josef Klíma a Jaroslav Mareš v novém podcastu Skutečné české záhady odhalují málo známé okolnosti teroristických činů, které se udály před pádem komunismu.

Ve druhé polovině 80. let došlo na několika místech v Československu k explozím před místními sídly komunistické strany. Přestože se tyto události odehrály v době, kterou mnozí zažili, málokdo o nich dnes ví.

„V polovině osmdesátých let došlo k uvolnění, přijel sem Gorbačov. Já sám jsem stál v kavárně Slavia na parapetu, abych ho viděl. Když tam byl, měli jsme pocit, že se něco začíná hýbat. A najednou výbuchy,“ vzpomíná Josef Klíma v podcastu Skutečné české záhady.

Mezi říjnem 1986 a únorem 1989 explodovaly nastražené nálože na třech místech: v Českých Budějovicích, Pelhřimově a Ústí nad Labem. 

Že by ve všech případech mohlo jít o stejného pachatele, naznačily skutečnosti, které případy spojují.

-> Projděte si rozsáhlou fotogalerii s dokumentací k případu <-

„Bylo to něco mezi 10 a 20 kg průmyslové trhaviny a byl u toho profesionálně připravený výbušný mechanismus. Bylo to vždy v novoluní, kdy je největší tma, u krajského nebo okresního sídla KSČ. A vždycky to bylo místo, ze kterého šlo velmi rychle utéct,“ popisuje reportér Jaroslav Mareš, který k případů prostudoval stovky archiválií.

V dubnu 1987 pachatelé nálož nastražili i v Plzni, ale k výbuchu nakonec nedošlo. Proč? Selhal budík, který měl stržené pero. „Kriminalistům to poskytlo nejvíce stop, protože měli v ruce celý výbušný mechanismus,“ vysvětluje Mareš. Otázkou zůstává, zda selhání bomby bylo záměrné, či ne. 

Plzeňský případ je důležitý i proto, že tehdejší Veřejná bezpečnost byla zřejmě velmi blízko k dopadení pachatele. „Dochovalo se hlášení, že hlídka na místě činu viděla fiat a muže. Rádiem prošlo, že fiat pronásledují. Jenomže za 6 minut hlídka havarovala, když se pokusila fiat zastavit, ten ji ale vytlačil,“ cituje Jaroslav Mareš dobové dokumenty.

Zároveň se ale podle dochovaných záznamů na místě pohybovalo modré vozidlo mercedes, které bylo na značkách karlovarské vojenské kontrarozvědky. Ta byla v Karlových Varech propojená s tamější rezidenturou KGB.

Kriminalisté díky nevybuchlé náloži v Plzni také zjistili, že obsahuje trhavinu gelamon, která se tehdy masově používala. Proto začali prověřovat stovky pyrotechniků, kteří přišli s gelamonem do styku, a zaměřili se na několik z nich.

Josef Klíma se v devadesátých letech s jedním z těchto pyrotechniků náhodně setkal: „Vyprávěl mi, že se tenkrát podílel dokonce na výcviku libyjských teroristů, kteří tady působili jako takzvaní studenti z rozvojových zemí. A on je učil, jak dehermetizovat letadlo semtexem. Vyprávěl mi, že na to opravdu stačí výbušnina o velikosti krabičky od sirek.“

Stáli za výbuchy profesionální pyrotechnici, nebo jen pracovali na něčí zadání? Co všechno zjistili kriminalisté o explozích? A jak vyšetřování pokračovalo po listopadu 1989? Poslechněte si první díl nové série.

Skutečné české záhady

• Podcastová série Josefa Klímy a Jaroslava Mareše o vyřešených i nevyřešených případech naší historie.
• Odebírejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a ve všech podcastových aplikacích.
• Reakce, vzkazy i náměty pro Tým Josefa Klímy a podcast Skutečné české záhady posílejte na adresu [email protected]