Loading...
Loading...

Ne poslucháte vědu plus na Českem rozhla se plus a čemu se budeme věnovat.
Vyší věk můžské pohlaví se v nekůřádství nebo nelečený krevní tlak to jsou nejčastější rezikové faktory pro vznik vídu tě bržišní a hrty.
Jak vypadá pilotní skrýning pro můžem mezi pěta 60 a 7,60 lety.
A co ukazuje datá o tom, jak vy užívají chlapce a dívky v Českou generatívní AI?
A ptačí chřipka postupuje Českem ve vědě plus vysitlíme, jak se nákaza šíří a co jiná pomáha.
Začíná věda plus dnes slenková hlavou.
A je tu první témá. Przez 11 000 můžů zašlo podle nejnovější hda v té ustavu prozdravotnické informace a statistiku na jednoduché ultrazvukové vyšetření a hrty bržišní.
Viduť na největší tepně, lického tělá, zistěli lekáři 180 jedna z nich.
Pilotní skrýning začel prostarší můželoně v lednu a zapojit se do nejmohou přes praktického lekáře.
Když se mu prohmatával břichotak tam byla kova hlavíčka dítě tepůl říci.
Spominá praktický lekář petrvalášek na vysitření tehry 8,60 lety o pacienta Andreje.
Viduť bržišní a hrty uněj našel přináhodné preventivní prohlice.
Původně si šeljen propot vřesení na ředíčský průkás.
Vak se ukázalo na ultrazvuku, kterými pozdějí přineslo, že to bylo jedná centimetrů,
normálně a hrty do 2-3 centimetrů.
Praktyk Andreje neprodleně poslal do pražského ikému, tam užlo všechno rás na rás.
Przyjosím na vyděl jsem, že nejjena banální vysitření, ale na vysitření.
Nechali si mě a říkám nohle mě tady parkuje autonozákazo zastavení.
Už vás jikom nepoštíme.
A následně smého pokládele jen úškokleny kytránc panteční chirurgie.
Popisuje angiološka Helena Čarmákova, kde byl následují cíden, řešen, operační nahradů.
Té vidute a horty.
Pacent má vlastně, dlouho je zvů v přeslebřech o praktycské.
A no to bylo nutné, k tomu odstranění protože ten náles, bylo skutečně kompleksní a rosální.
říkále kážka za tím, co dokončuje ultrazvuk podvou letech od operace.
Tady vidíme typické tpné křifky, té struktuře.
To je umělá pruteza, která nahradů je vřišní a hortu pacienta.
Ondřeovi nezpůsobovala viduť vřišní a horty žádné optíře,
a to návzdory tomu, že mohla, kdykoliv bezvárvání pasknout.
Štiři spětí těch pacientu to nepřeží ten transport lute nemocnic.
Takže chceme tím skriningovým programem předejít z býtečným rupturám,
tomu, aby tí pacienti seknám dostávali později neši nutné, nata, planovaná řeším.
Na bezbolesné ultrazvukové vyšetření do jednoho z 270 akraditovaných center
pošle může od 5,60-60,7 milat praktycký lehkáž ten také náles hodnotí.
Když a hortap měží nad 3 cm, ten pacient by měl být odeslán
do specialyzovaného kardího váskularního centra
a to centrum si toho pacienta pak po určitých intervalich sledujem.
Tývětším rezykem pro vznik výduče je kouření.
Je to asi osumkrat častíši u kurá, kmůnešné kuráku,
pak k tomu patří další rizikové faktorium ziti neoblivnitelné
patří učité genetické pozadní.
Výduč se nejčastí oběbuje právě umužů nat 5,60 let,
že nysesní potíkají mnohé ménia často Andréás Kalitská Český Rozlás.
A na témo ještě na vážeme z předředou České spločnosti intervenční radiologije
Martinem Kecherem s fakultní nemocnice v Olo-Mouci heský dán.
Krasný dán vám je posluchačom.
Na uvoj tekstas učastí ve Screeningu zatím spokojení.
Przebavě je musíme, že jsme spokojení v podstatě vámi,
protože jsme učast ve Screeningu je většiné jsme předpokárali,
předpokánali jsme za rok,
že v té během do první oroku během do náboru těch pacientů
vysětříme 9.500 pacientů
a do 300. roku jsme vysětřili 11.500 pacientů.
A co říkáte na zachyt výduti odpovídají ta číslaném odsných vásím předpokladům?
Můršete odpovídají, odpojají těm předpokladům,
které říkají.
Půkut se na Screeningu na vyzmatu,
který vytplatit,
potom určite,
ta prván se to do množství,
těch výduti v populaci musí být nad půl procenta,
u nás za tím se to je víř,
počečně výduti 11.500 mesy,
těmi vysětřovanými pacienty.
A vy se vůbec kolik můžu u nás může,
tím to o nemocným trapět?
Nemíme, ta přesná datá,
je tedy ono logická nemáme,
který druhý důvod,
pracnéh těli,
dvá tento pilotní projekty je zistit,
kolik vlastně můžu,
tím to o nemocním trapě,
jaka jsou tak 5.000 těkádatá.
Může podstupují ultra-zvuk
v akrytovaných centrech,
je ich 270 těch center,
je to dost,
nemusejí může na všetření dlouho čekat.
Zadím,
nemáme žádné indícě,
že by čekali dlouho nicmeně,
ten celý systém je vytorin tak,
abychom mohli spětně analizovat,
jistli,
tých, indavali,
které jsme si předsevalali,
než ideme tomu posláním,
patsěch, odesláním,
patsěn do praktického,
ale káře k ultra-zmuku,
bude me do držovat.
Slišili jsme,
že ženit,
tím to o nemocněním tak často,
netrpí,
proč tomu tak je.
Inohor můlání dlouho důvodů,
v postečeci jsou hráním,
je strogený.
A jedná se opilotní 5.000 tý projekt,
co rozhodné u tom,
jistli bude pokračovat ina dalé.
Tak jak jsem říkal na začátku,
urhodné počet,
nebo ta prevalém se to znamené
visky,
analizmatů,
analizmatů
v populací,
abyho mohli pokračovat
z tom skníniků dalé,
po tom ta prevalém se,
ten počet patsěn,
které odhalíme,
by nebo být vět vět vět vět vět vět vět než poprocenta,
za tím to vypadám tak,
že tak ten sknínik
bude efektivní,
chcím pádem,
i mohli pokračovat dalé.
říká přecela České spločnosti
intervenční radiologie Martin Kecher
s fakultní nemocnice olo moc.
Moc vám děkuje mět na slišenou.
Těkuu taky na svarou.
Posluháte vědu plus.
Půl hodinu o výsku mech,
vynálezech
a oběvech,
které mění lidem život.
Najdeteji také na vebo plus
tečka rozlastce zet
v aplikaci můj rozlast
a v dalších podkástových aplikacích.
Ve vědě plus se teď bude má věnovat
věděce České dětě a mladíství
využívají generativní ai aj té měřdeně.
Nejčastějí na školní pracé
referáty slohová cevičení
nebo schanuti
a vysvětlení dalšího tekstu.
Vyplívá to zdat se zbíraných v rámci projektu Digital,
která je součástí evropského výskumného projektu
kytz online.
Príbryžně třetě na dětí pak
využívá uměl o inteligenci
krůzním do poručením.
Dětě se ptají na příklat na to,
mají poslouhát sledovat
a nebo jaké vět si si mají koupit.
Skoro stejné množství mladích
uživatelů využívá ai aj také kekrativní činosti.
Vytváření obrázku nebo videí.
Ve vysílání teď už vítám
spolu autora výskomu vojtěch a dvořáká.
Skatadry medialních studí
a žurnalistiky fakulty sociálních studí
masarikové univerzity v breně.
Eský den.
Dobrý den se.
Jak velké skupiny děti a mladístvích
to se ptali a jakou metorouste postupovali?
Tak v první žadě je podřela žádný
ten naž měsku měl dvě části
a první část klantytativní
tak ta útezné vyvžili metodů reprezentativní
a do tožníkovej ošetření
a to nezřejí 267 českými dětmi
a pak teď dvě části,
která byla kvalitativní
tak jsme se ptali do hormadejš 16.
A dětí ve děku 13.17.
Teho konkrédně to byly 4 dívky a 12 chlapsů.
A zaznamenali se nějaké vyraznější rozdělí
v tom, k čemu děti uměl inteligenci
používají v závisosti právě
na tom, jesli to dívka nebo chlapc?
Co za týčšé rozdělů nezji chlapcí a dívkami
tak tam tý rozdělí nebyli nějak zvlážit?
Také samozřejmé se to lišlo třeba
a když se chlapcí ktali na otázky hodně zdraví
nebo výži vysportu a udívega se jsme se zatkavali
lehce vít se třeba z táska my na vzlet
na to jakým, nejká přigátech se obleknouta podobně
a nebyli to nějaké zásogní velké rozdělí.
A dá se v tom to kontekstu můvěc třeba
a je o různých úrovních gramotnosti tě tě tím?
Tak tady je to třeba slojitější
a ta úrovní gramotnosti třeba
umnájtelegenc se tak a se liši
a dá vysi hodně na tom, jak se k tomu staví autoryty
který tím jsou blízké, tím si třeba učitelé
nebo rodíče a pokud tady tyto autoryty
jsou vlastně by užívání umnájtelegenc se o ten žení
tak a býzley vlastní dětíklom, aby nad tím tematem
předmíšali kritičnějí, tak samozřejmé stovat
propisuje dovyší úrovních gramotnosti
a vlastní kritickou myšlení se kterým
urměla intelgencij přistupují
co ještě vlastná si důležitý tak, jak se nebo vyskitují se učitě
kbí reglání rozdíry, s tím, že v vlastnéch dětíklí měst
tak ta myší gramotnosti budé
pokaz příšná prifery, tak může by to něco menší
a si tím největší rozdíly tak jsou spíš pak na indviduální úrovní
na každý jednotlivet, sa k tomu na přistupují
to je dosť jinak, závěří tak inat tím, jak moc
jak často, se su měl oprindelgenci dacházi
a tím, jak často je využíval.
A zyštěvali ste grodětí se znamuje
z generativní aj najčastěji?
To nezyštěvali v rámci to, kvantitě, kvantitatní často
takže tam nemáme vlastné žádná konkrétní
a čistvalní s nase tomu věnovali v rámci
takvalitatní často, ti a tam jsme dosnanářený
na to, že by to si to zysčují sany
nebo s sityskušnou si s dílet i zílejíme zejsebou
na pak tomhle poměrně nevolkou roly
i přístupravě těchrodičů a učitelů
josím, že tepako ovlížuně povstatně
tít to, jak tomu můžou a chcějí využívat
v tom školním prostřední.
A jak třeba české dětě a do spívajcí
hodnoti přístup do spěli?
To se řetyče, to, jak dětí vní mají
třeba učitele.
Tak tam jen můží, když se si jsou vědomi
toho, že nejsou, že to pro ně
protidětí to není nové jenom pro ně.
Je to nevedé práve, přečeba i proti učitele
a dozdykámo se měli,
kdyby vlastně byli nějaké
s sisteme formy rozvoje těch kompetencí třeba
i učitele u tak, aby,
když už se nějaká pravidla,
protidětí budou existovat,
tak, kdyby vlastně nastavlání,
jako rozumně, byli transparentně,
aby se to nelišil,
a proti, že pak může dochářit,
to může každý učitom,
a třeba ty pravidla,
tak byjí načí,
a ty tětě v tom jsou zmátení
a jsou přeba kvý vlastně
v lidem to zmátení nůcení,
některý pravidla obchářit
a podobně.
Víme, že umělá inteligence
dokáže vygenervat odpovědi
na otázky s chybami,
ale autoritativní spůsob,
jakým to předkládají uživatelům
vedečastok tomu,
že výsledky,
a zváštedy ty děti,
berou jako věrohodné.
Tak uvědomují si dětí tylemyty
nebo i ryzyka spojená
svě užitím AI.
Tak tady zasvoužel,
nemajme,
ještě byt konkrétni čísla,
která bychom mohli stávnout
na celu populací,
každopání,
za stikvalitatých rozovorů,
tak a třeba pro mě osobně
dlouv, a veli se měleček odtení,
Žístit jak vlastních kritick
sektom pokážou stávě,
že třeba když tím,
a generativní měla
intergenci něco digeneruje,
takže to nebrou automatický jako fakt,
odvěžnují si to dolada
vej si další zdroje.
To je z całkovej sektomů
stávný poměrně dost
a kritický samozřejmě neplatí to úvšech
a zase ty rozdíli můžu
být drámsi
to inpiduálně nastavení
poměrně velké,
ale celkově
to zlem se bohazorná věst,
která názbeli jsem nečeklapila
a rostnět názivalá
i kvěr v to,
že pokud třeba pravidla
pro jděti vešku
a se nastovaný,
takže ty děti býsto
nemělebice dinechávány.
Takže ty děti,
kte uměle inteligenci
přistupují
s nějakým s něaku rozvahu,
kritický.
No neřeklo digže
k tom přistupují
onik zůrze naštřeba dostěr.
Mělíme,
a co se tytě
o věřevaní
nebo do výledávání
do třešník zdrojů
tak nekáždý do spěry,
a jsem do hledává.
Auti děti nas
vřeklapilože
spoustařních nešichník
a děti zvyklý
si ty do třešník zdroje
vyštěvat.
A jak už zaznilo v úvodu,
tak děti vy užívají ai
také krativně
ke generování obrazku
a videí.
Kolek z děti,
ale vyloženě
přiznalo
k vytváření
deepnebo fake videí
a třeba
po tom
k něakému
užití závadným způsobem.
Tak,
nirokážel,
to vedná takkolik z nich
to použilo
závadným způsobem
protože ta otázka,
kterou myslíštím do třešník
v třešník
nělík položil, tak byla
třešník,
a třešník položil,
a třešník položil,
a třešník položil,
a třešník položil,
a třešník položil,
a třešník položil,
a třešník položil,
a zavně to bylo velice
jako příjemné zištění.
A jak se můžnoště na závě rexe
dají vaše zištění využít v praksy?
Tak, si bych začal
cuným cotspodu
a třešná nená
tomu rodiném kruhu,
senseže,
roníšeme měli byt
o tevření se
o unilé intergenci
z děkmi bavit,
o tom, co je spravně,
co spravně není,
častučované z inotázky,
kterých je to nejasmi
a vás polešních sech tní pídit,
zároveň,
byt pak mělo směřal
v pravy do škol
a kvytváření
těch transpareňit pravy
za pokud tě pravidla
jako by jsou nukná
a si se dá příkladníkou
může bym nějaká bym
nějaká byt tak,
to nepožkozovalo
ty nejzranitelnější
ale zároveň
tych užša budou,
tak a ty byli dostařešný
transpareňtní
a bydětem bylo jasmi
proštitravidla sou,
aby nebyli rozpríštění
a hlavně by se
a ty školití tí ptali
to jasím jasný
ty pravidla výhovují
a byli neodinostovou nadále
uměla inteligence a děti
všasme probrali
svou těchém dvóřákém
skatadry medialních studí
a žurnelistiky
fakulti sociálních studí
masarikové univerzety
v berně.
Můc vám děkujeme zaváš
časmíte se hezky na slišenou.
Děkujena slišenou.
Stále poslucháte
v jedu plus
americký ministra
zdravotnictví Robert Kennedy
je z nám skepsík
očkování.
Čelél kvolytomu
my mojina
vítkám se na toru.
Moderátorka Martěna
Mašková se zeptala
významného virologa
to máš cihláře,
který začínal
v laboratorři Antoni
na holeho
a dnes je více prezidentem
telefonské firmy
giljet
sciences
zda
ve svem oboru
podsytuje
ochrožení vědecké práce.
Myslím,
že ta obec věc
sú samotných,
kteří se vědě věnují
tak výna
prosto přesně vlastně
jaké oblasti se v důležité
a tam podsytují
nějaké té škrti
v rozpotštů
nebo ty změny v rozpotštů
a jako někdy je my trochu líto
že vlastně ta
sú časná americká vláda
neprobakuje
vždycky tu vědu jako
ten byl my pozitivní přínos
vlastně lidstvů
ale vyzvedávání,
které
a spohybní je možná
i některé
vědecké oběvy.
Takže tam jako
je mnoho práce
jak vlastně
v stou dneším vládu
dál splu pracovat
a přesvěčovat
i o tom, že je vstále
velký benefit
vlastně tu vědu financova
v různých oblastecha
mít nějaký
by balansovaný
rozpotšet
proti různé
části vědejšil.
Takže tam jako
to jsem sím, že je to se
dobrá sprava na druhů
stranu, že
je možné
s to v 100 administrativů
na vás a dialog
a tyto procesy
to dlouhý proces
ale v žádnem případě
by to vědecká
k umnyta neměl a neskáv zdávat.
Przez to že
vlastně se ozívají
i z administrativy
desinformace
ohledně očkovalní
to je věc,
která jsem sím
týká vysloveně
vašeho oboru
pokuč to do brzehápu.
Týká se to
vlastně všech infekcí
hodemocíní
a zvolké části
vlastně vyrových infekcí
a nákás
pod duře
velká škála
vakcín
by nás měla ochránit
proti různím typu
vyrových
hodemocíní
a to vlára
vlastně přehodnocuje
svůj postoj
kde bát je věci
kde bát je věci
kde bát je věci
které myslím,
že drívé byly
velice jasně
prokázany
vysmyslu toho benefitu
vakcínace
a děktym některým spůsobem
vlastně
reviduje
různety
v vakcinační
procesy
a doporučení
a křetami roca
napětí vlastně
mezi
to úsoučasnou gladov
a ministrem zdravotnictví
Robert Kennedym
a některými jeho
odborníky, které on se vybral
a to už širší
lejkášskou
výredskou komunitou
ladně, co se ti kádecké
očkovalní
žeho, protože
tam jako ta teriatricka
společnost
je velice strykní
v tom, že
tadycké očko
v radioblastní
spejených států
se to očkovalní
proti spalníčkám
méně propaguje
takže tam
jako těch
případů
ulastní spalníček
velice na růsta
ja jsem viděl na rámo
takový graf,
který byl publikovám
New York Times
vlastně
tak sifka
za rok 2020
za tím je velice
strmá
a velice tu spalníček
mnohem
vyjrazně strmější
než v minulých letek
takže to je
vlastně ten důsodek
to
těch rozhodnutí
s tedy myset
ladněšní lejkášská
komunitavnu si nějakým způsobem
vypořádal
ty vakcíny nejsou
zakázanej
ale
ty do poručení
jsou více flexibilní
a pak to záleží
vlastně na jednotlivých
lejkářích
jakým způsobem
vlastně zrodíčí malých děti
aby vlastně
akým způsobem
disvět deli
ten velký vliv
nebo tu velkou
pozitivní ochranu
těch vakcíny.
Takže to je tenom stála
debata, která pokračujem
myslím, že dále
bude pokračovat.
A tam si případně
jako každý
americký stát
může
jastanově
souvlastní politiků
nebo je vás
a těmi federálními
pravidli.
Je pravda
to, že
vyspojených státach
je vlastně
na to uskupení
těch 50 států
má celou řadu
souvobot
ty jednodlivé stát
i jak si rozhodují
my těch vlastních
vzákonek
i těch letěch
do poručeních
lehkášských
takže tam se sně
nevím, tam se to můžil
lišit
od států
ke států
ale to co je vylužité
je vlastně
že dá federální vláda
a hlavně
to centrum
pro nemoc
vidává za asadní
do poručení a těmi
do poručení my se
se mnoholajka
rů jako častožní
takže to je vlastně
ten vliv té federální vlády
pročitá je zodpovědná
za ta federální do poručení
a vlastně za schvalování vakcín
což dělá ta
egentura FDA
a potom snatě
dojste mily na tých
jednodlivých státích
jakým spůsobem
to aplikujá le často
da poručení
jsou velice silná
Poslechněte si celý rozhod
ostomášem cihlářem
už tu to neděli
po 10 hodině
leorná
ale unardopu
sprváz připravila
na torka Martěna Mašková
a we vědě plus
se tať budeme věnovat
ptačí chřybce
ptačí chřybka
postěhlá další velkochov
a se stovkami tisíc
slepic
hlásí veternáři
na králové hradecku
nemud strapi taky
taky v praskezologické zahradě
jak se ptačí chřybka
šíří
a co proti ním
můžeme dělat
tak to proberem
s virologem
z českézem dělské
univerzity
i rím Černým
hezky den
Dobrý den
odkud se veryptačí chřybky
bero, kde přebývají
když zrovnáme
slišíme o žádné nakaze
tak virus
a ptačí chřybky
nebo ta skupina
viru ptačí chřybky
cestuje
napříč světe
mme, že světa díly
pomocí migrujcích ptaku
tím migrujcích ptaci
jsou schopný přenášet
ten virus
napomním je
dlouhe vzdálenosti
to znamená
že v době
kdy vlastně u nás
tu chřybku
nemáme
a to je hlavně v letnič
mě sících
a tak ty ogniska
se sice vmenčiní
že ale předřečenom
vyskytují
na ježný poloko úly
a zase po kamžiku
a když
tam
a jeléto
tak je u nás zyma
a ten virus
se vratit nám
a co třeba přispíva
krychlajíším
ušíření ptaci chřybky
a tak
krychlajíším
ušíření ptaci chřybky
teďka
hlavně přispíva
to jaký tady ten kmen
ptaci chřybky máme
v revali s hletech
tak se vyvinou
ten současní
kmena
ptaci chřybky hápět
n jedná
nembo to skupiná
těch viru
ptaci chřybky hápět
n jedná
která je poměrně
patogéním poměrně
agresivně
a ona se velmi rychlé rošířila
vlastně
pocajem si jakia
a dneska
nemůžu si, že by to byla
jedná ptaci chřybka
to rozvojně nejtěch
kmenuje velké
množství
ale vlastně
mezi těme
nejzávažnějšími
tak domínuje
je velmi častá
a bohužel
v poslední době
vidíme právě
peré utéhlete
ptaci chřybky
e poměrně časky přenos
z ptaku
na savce
a tušou to třeba
nejlužnější
možství savce
jako souča
lachpání tulení
nebo náci
malý predátož
který teda
se moho uživit
těme
zemřenímy ptaki
ale in a další savce
jako součeba
krávě
podobně
a je tady
velké ryzyko, že by se
do budůc na mohla
dostat ideolické populaca
Lická chřybka
je vážná nemoc
proseny ory nebo
oslebené lidě,
kde bychom to srovnali
i jak závažná
bývá chřybka
ptaki
a tak já si ce nejsem
ale je káš
ale ještě bych si dovol
tady doplnit další
rizikou uskupinu
mezi lidmi
a to jsou malé děky
které tak je
moho bych
těpkou velmi
orožené
a jak je závažná
chřybka tak u těch
plačích kmenu
chřybky rozlyšujeme
takové dvě
skupiny
kterým se říká
bych se ocepatogení
ani zcepatogení
a ty přesmě určují
to, jak moc
je pro ty ptaki
závažná
ty in zcepatogení
než, že by to bylo
jako
s renda
oni tak je mohou zabět
ty ptaki
tak je pro němrůbí
poměrně závažné
ale
ty bych se ocepatogení
jsou opravdu
opravdu vysocene bezpečné
a tam těch
užinů
jeho dněvalkem
množství
vlastně
dalká část
těch nakáženík ptaku
na koniec uhyne
záleží tam si cetrovku
na tom, jak je to druh
a podobně
nic najnečeba
u těch
domátích druhů důbeže
tak tam
tak
tané bez tožná
skutečně daliny vysoká.
Panečerný na závěr
k lidně usímc
stručně, jak se dá
předcházit tačí chřybce.
Jenutné
pokažde vybí je
ten nakáženou důběž?
Tak
bohu, že
u těch velkochovů
to notné
je je to vladně
z důvodů legislativy
a to proto
a by jsem
mesek to nejdří v té
ptakří všitky zbavili
a by na nás
přestavili
a platit o mezení
s
obchudní omezení
a pro dne
záležitosti,
které
vlastně stojí dalkem
na štýpeně.
Rika, jeří Černí
s fakulté tropického
zemědělství
české, zemědělské
univerzyty
ve vědě plus.
Mu cvám děkujeme
závář časný
desahesky, náslišenou
a to už je zvědy plus.
Vše
zapozornostvám
děkuje lenka
va hlova.
