Základní škola v pražských Čakovicích využívá k výuce svou vlastní malou akvaponickou farmu

Tak věda plus na Českém rozhlase plus inspiratyvní té matá a rozhovory světci a odborníky, a čemu se budeme vynovat právědnes.

Základní škola v práštkých čekovicích využívá kliuce svou vlastní malou a kvaponickou farmu, co řákům přináší moderní spůsov pestování zeleniny.

Fyzikální ústav akademě vět České republéky získal unikátní přístroj, skoumá se v něm povrych materiálu, jak se využije přivísta v bědalších jaderných bloků.

A brniční větci pomáhají chránit zami přetníčívímy a starojídy.

Jakby do budůc na mohli chránit planetu předkatastrofickou sráškou, i o tom budeme můvět poslucháte vědu plus dnes slankou válvou.

Je da plus.

A vevě je plus nás čeká první tema.

Chovájí ryby pěstují zeleněno a ještě se utohostíhají učit, Žáce základní školi v praských čekovicích, jako jedně zmála chodí v rámci výuky do akvaponické laboratorze.

Moderný systém pěstování zeleněny bezpůdy, jen za pomocí ryb, to do výuky zařáděl přat několika lety.

Každá kvoujíc se se újme jednohou kolu, kdy budete třeba saze tady lekadovňa saláte, tam leník do hodem od mihát nojvá, jedná dvoujíc se tady budé vážit saláte, čo nám vyrosti.

Učitel mi Roslav popré rozděluje na začátku hodiny pracovních činovstých řákům 6D u kolý.

Niekteří pak bero do ruky štětečký k umělejmu opilování.

Bumý je teďka opelujem tyk věte, protože tady nejsem žádný včely, tak to je kytkě potřebojov.

říká hanka, dětí si tak v rám si hodiné skusí vše, co je propěstování v akvapony za potřebi.

Si tady vlastní mužou všánůrnoty vět si na tedy by, jak po pravdu vypadaj, na tedy dostynky a kroz to vžu tady měří trůzní parametri, co se tyká v dězykání chyci, chemické chyci, pěchá, deplo tu vody.

A u řáků, to má úspěch.

Mávině 10. můžu vyskoušet.

Dopení je klára.

Akvaponec ká laboratoř v suterénu základní školivčakovicích funguje od roku 2020, kombinuje pěstování, zeleniny a chofryp.

Máme tady, každé, káždé, když tak 30. 30. 30.

Soudoca zvěda výví strkují hlaví nad hladinu.

Díky tomu, že jsou tady postatě v odmalička, tak jsou zvyklí nakon tak chovájse, jaka kodomáci zvířa, tady si tady někdy vlastní můžou pohladit.

Tady nakádi vidíme úpevněný automatický dávkováč krmyvá.

Máme tady automatický krmyčky, je týsť trceáním krmyvém pro esetery, který přikrádeněj můci pávej učití můství.

A můží je krmy vždy vždy?

Jasně, je si budou kýtá, vního sejch tě je vůzostišit je zedná.

Skádi putuje voda potrubím do čistíčky a pak už do regálu, kde větřech patrech právě rostou saláty nebo bazálka.

Ten cipeně to hožete rostliny, tisláty, budová ristová zelení na siberou výžů postatěste vody o tě chryt.

To, co se přepřepil tluje, tak se nás se dně zase vrácí spátky.

Když se tě tě japodeme podívat na to, co tady pěstujete.

Tak teda vidíme papryky, rajčata, saláty, dá se pěstovat rá úpuněc okolí.

Myslím si tady zjadná spůsevy na co si zpomenete v odplodový, jelí stový zeleněny, jáhody, rajčata, papryky, keď důbny, melouny jsme zkoušili dokonce.

Jebo se nedářilo.

Tě melouny se třeba nedářilo.

Podzémí, nemají rostliny krůstu přirozené světlo, to na hrazu je speciální uměle.

To je simulého stoneční zářením.

Oni to střešku je simulou i to teplo, ale ne to leg a máme tak vlastný to spektrum, kterými potředujem.

Vysvětlu je mi Roslav popr.

Celý systém, čerpadla nastavení světele nebo teplo ta vody, se může spravovat také na dalku před zmobilní aplikací.

Já dištečka budu v týtřádu pusti dvodu, tak si tam nepustěl na sami do pustivodá.

Slišíme, no, jak tam teče?

Je to ště nastavení tak na telefonu, či jsou, když někde fakt nějaké jako by problém, tak mi to lásí alarm.

I když akvaponické pestování zeleniny je energetický náročné, má řadový hod.

Jak říká Miloslav Petrtyl, svakúty a grobiology potravinových a přírodných zdrojů české zemnědelské university.

Umožně je velkou úsporu vody, zároveň se to dá nastavenit tak, aby se s celom minimalizovalo a nebo úplně odbouralovi užití nějakých pestycidů, herbicidů, lečšiv pro tu ríví čáz.

Tak, když si se to hodně vej násá zeleny, výgníme to, abrete, co jsou toho.

Kedlubny a saláty, které řáci dnes zasadili po prostu čtyři a špět tývnů.

Paksí je moho odnes domůc. Čakovic, tereza je naužkovcova. Český rozglas.

A na tema návážeme o akvaponickém pestování potravín se mluvilo jako obudoucnosti zemnědělství,

jak se dáří tohle moderni technologii rozvět, tema právě pro Miloslav Petrtyl, svakúty a grobiology potravinových a přírodných zdrojů české zemědelské universitiv práze.

Dobrý den.

V reprtaři jsme slišeli, jak funguje, akvaponická farmans píše pro vzdělávací účeli.

Znikají, ale i takové farmy, které pak vypěstky prodávají?

Takové farmy v komerční velikosti, znikají, ale bohužil v žirbosti něrychle, zanikají.

A ní celositově ta situacen není úplně výrazně lepší, když se to po malých kručcích posoula, ale i velkých rozvínutých státech,

a na velkých třezi, jakoy USA, se můžeme bovětřá době spíšioně a kých trát 10 k takový le farm, které fungují, ale spoň 5 let nebo děle.

A USA se da podívatřeba na farmu Superior Fresh, nebo tady v rámci Evropi, když bym děli nůleden zájem, tak se můžou podívat 13 běberlí na na EC farm system, kde nějaké větří skleníky dlou robě fungují.

A co tomu rozvojí aquaponických farm braní? Souto velké pučáteční naklady?

Ty dolke investiční naklady na začátku, to je určitě a nějaká první tošku hrá, s nebo podmínka, kterou je nutnospolnějit, ale zloho dobeho.

Lady je skak, když se prostočte, takhle ta vstupníce na nějakých věreckěm etapná v 20 let funguvání té farmy, tak i ty běžné provozní každoruční naklady, které zahrnují energie, mzdy, krmyva, hnojiva, a můžitou amortizacit drobného materiálu,

tak vlastně všechno toho lec to stují nemalé pejníze, a to se potom promítné do ceny finálního produktu,

a nepotom obcižně konkurence schopný pokud se ta řadí na půjty obchodůvydl, tam věstované zeleně nebochovaných ryb, a jenotné cílyt na premělů, kvalitu za preměle ceny.

Nincméně legislativá za růmná fevropské, uní neumožnuje úvíropku, které nevní klipestováním v kudě oznacení organického produktu, nebo nějakého bioproduktu,

tohoto skátka vycháví legislativy, takže potom poktíne na řadě té lety produkty z nějakou výší cenou do senapůlty, kdymi bioprodukty,

a dostává se tak aquaponický producent do učitích koploští a nějaké nevíhody zhleděska těch nákladů, a potom jednotkové ceny.

Takže učitě účití nesovlát mezi jednozmožně pozitivní prezentací jako oponě jako dobré fungující za bedené technologie,

což občaslišíme do věřejném prostrů, ale potom, když se v realné provozu dluho době,

nejaká farmas na ří úplatně obzláš v nějakých ladnějších klimatických podminkách,

kteréšíme energie my, tak je to velmi náročné.

A kvopony je to je specyficí uzavření systém na jedné straně tedyho forip na druhé straně pěstování Roslin,

jak těžke je celý systém spravně veladět, aby bylo spravné můžství rep, zeleniny,

ve vodě spravné můžství hnojiva, pěhá vody a tak dalá tak dalé.

No to je určitě jednodé základník víře v akvopony, kde je uršitá potřeba kompromyslů v nastavení podmínek,

ve smyslu kvality vody její teplo ty pěhá můžství rozkuštěného kislíku,

ale je třeba intenzitě o světlení nebo teplo tyzduchu,

by ty trvkujné podmínky výřadují rozsliny v tejdroponickém častě,

a jiné podmínky často výřadujíte ryby, a kvakulturní častě,

v obou připadech je to ještě v závěsnosti na konkrétním druhu,

protože jak ryby tak rozsliny moho být spíše, chladnomilné, nebo spíše teplomilné,

a tehárovení obecně u rozsliny je potřeba mísího pěhá roztoků,

kdy dochází k těmálnímu přinnostu, perspektive přímů živěn,

z nějaké jomtové formě korzenovým systémem,

ale na opak ryby vyřadují pěhá spíše neutralní,

kolem hodnoty středům, nebo lehce přes,

takže tohle stokladevolké na roky, na udrežbů,

tak zvaných jednos mičkových systémů,

kdy dochází v jednoduché smičcek oběhu,

vody mezi rybami a rozslinami neustále do kola,

a ty komerční farmy se spíše v poslední doběsnáží

o tak zvané dvou smičkové systém, kde vlastně videku přitému

rozpojení na dva okruhy, jednom okruhu je tak rybíčást,

kde moho být stroškujné podmínky,

než potom v té hdyoponické část,

kdy ta urživiny obohace na voda odry pteče pouza jednosněrně

k roztlinám, roztlině si stále můží vyněle

ta voda už se následně nedací k rybám,

což ale zase zvišuje kompleksnost

a celkovou služitostou systému

a z tým spojené náklady

a i potřebňáke odbornosti personálu,

který je z tým spojení.

Vystase v pětěletem projektu aquaponí věnovali

skomiliste také, jak se daří rybám vkádích

přeci je noží na omezenem prostoru,

tak není tam nějaký stress u těch ryb?

Stresstam teměř věstě nějaký budé,

ale je otázka, jesli je větší nebo menší než

v přirazaných podminkách,

kde pokud se rybychovají ve volných vodách,

klasické si každý asi umí představit časkej rybníkaství

a tentypický manoční produkt,

kaperen, který neapoháví,

z některé z rybníšních oblastí u nás,

tak je taky učitím stu sebem spresovan,

protože se potkáva,

ve volnosti sprédátory,

mění se mů podminky v průběhu,

v roku může docháze tak úbytku pislíku,

ve vodě, a souprostě různé faktory,

které ten stress moho vývolat

i vček přírodník podminkách,

a podobně tomu je i těch indor,

halových chovech,

kde tedy se nepotkájen tak sprédátory,

ale můžete rybaté pět pokud nejsovodně

nastavené technologie,

což občas vedek to může poklesné

pislíku podnáku odnotů

nepotkáve dojde k víkyvů,

pheha,

či zněně průjdění vody oprojtět

tomu, co ten konkrétní rybí

v druhvě žaduje,

takže obezně rečeno se dáří,

že pokud je systém spravě nastavení tak

i přítěch vysokých obsátkách,

recirkuoční akvaku tůře

se ryby podle všech zíštění mohůcítit

celkem dobře,

a nejsou podnákim extrémě

zvěčením stressem,

a určitou výhodovolem

bo jedno značnou výhodou,

potom je, že ve strouvnání stov rybníšní akvaku tůrou

seba v díme o intenzit pěchovu,

kde bio-masary pěchovních nádři,

kěch podpate tisíc krát viší než brybníce,

protože na jedan kubický netravody

můžeme mít rádo,

větřeba 100 kg,

kdež to v rybníce

máme na jedanéhektar

třeba 800 kg,

ale jedanéhektar je 10.000 m.

kt. rečeno.

A klapunické formy

kde jsme právě teď probrali

z hydrobiologiem a myloslavem petrtiílem

z České zmydlské univerzity.

Moč vám děkujeme, na slišenou.

Na slišenou, kde děkují.

Poslucháte v jedu plus.

Půlhodinu o výsku mech, vynálezech

a objevech, které mění lidem život.

Najdetejí také na vebu plus

tečka rozlastce zet

v aplikaci můj rozlast

a v dalších podkástových aplikací.

Stále poslucháte v jedu plus

a našadě další tema.

Kde se získali unikátní přístroj

pro výskom po vrychu materiálu.

Obrovská sú stávat rubek

se skratkou SLSS

se přesunula z Německého karosuru.

Věci v česku tak budou pokračovat

veskoumání bezpečnosti jadarných paliv

korozé, katalízy, ale i ve studiu

kompleksních magnetických jevů,

které hrají klíčovou roly právě

přivývojí moderných pamětěvých technologí.

Prístroje odpulky unora funguje

na fizikálním ustavu Akademěvět.

Přístroj u vás na ustavu dostále celou

novou místnost, můžete nám popsát

jak ta soustava trubek vypadá

a co je uní zásadního.

Je to vlastně o clá jedná duché,

ale vyžaduje to poběrně hodně prostoru.

Ta aparatura umožnímé,

jednak připravo do vždy dálmi za jedna výchhy

pohlechů, které jsou vysíštěmi

a takhle je materiál, které jsou zmívala

a zárojí, které jsou výchhy

které jsou výsíštěmi,

a takhle je materiál, které jsou zmívala

a zárojí, kmůžnímé,

potom pěčte ve sledovánia

a nalížů růžných chymeckých reakcí

nebo růžných procesů, který jsme na děkpovšít mou udíte.

Takže je to vlastně jakí si

váček nebo loha soustava,

kde podel těchit notevi

staniec toho dlouel vaku

co úterůbžné staniece,

kde je ktej jsme možné, by k typovšli připraovat

nebo skolmaty reakce

nebo analitický metodami skolmat,

co se s tím povrhym z toho.

Uvnětštěch trubek pro udí

últra vysoké vákům,

to nějaké specificke vákům?

A je to tak, že vlastně aby jsme tím

té vlastně dějem materiálik, kterém moho

měkdy vstpadách být vlastně čeba je reaktivní,

tak aby jsme stími nic se nekontaminavali,

aby jsme si je pojbyvali

v maximálně čistém prostředí,

aby jsme došlo ty kontaminaci těch zorků,

tak musíme vlastně odčerpat ve škili vzduch

jak náročné bylo přístroj přepravit

z Německa a spustědho napudě laboratorře

pro vyskům povrychu.

A tem přístroje skutečně

velmi kompečný se stává se

vlastně zmoha těklužný součásti

a těch v jednotivých Staníc

které natáporatůrej jsou

ale městím, že to porvěl na obyčeně

hodce, pro ktorí s námi vytbodně

spolu pracovali kolegové pravěst to

spločného centravickům v káresvůhe.

Takže už naše vět cykřili

do káresvůhe podívali se na demon táři

té linky a její umožení

do těch přepravních voksů

obráceně po tom při installací na

ty u nás na fyzikáním stavu

se na tom podívali za se nenom

naše odborníci, ale i kolegové

kteří byli vlastně autosite

a pratůj se a nároční káresvůhe.

A proče vlastně ten přístroj přesouval?

Je to vlastně ránokím, že

to zjáří káresvůhe se dostalo do pomělně

specificke situace.

Ten přístroj vyředuje dalmi kvalifikovanou obslůhu.

Takže nějaké větce, který dalmi do předusumí

tomu, jak s ním pracovat,

a vlastně právě čeští větce byli už menosti

nejaktydníští využivatili na táleta linky.

A vět se přijodilo, že vlastně ten zásedně autor

tohodle to za řídení děmeckou

odešer důchodu, takovní řestili, že vlastně

kážou najíte děného orborňka, který dal do schopen

a hredit, za tím, co mě na tedykáním

stavu vlastou práci z kolegi, zune vět tedy kálovy,

z čevelte, co ústavu fyrikání chmě

jako slájerovského, a na těchto odborňku

máme, kdy je spozicí dostat tak,

a jsme vlastně kvalifikovaně schopně

tu to aparatou provozovat.

Takže jsme se vlastně nabydli,

že by jsme byli schopně to převzít

i všetně nějakých povinosti,

jakého si otevřeného provozu

neprospěch vět třůc celé v ropské úně.

Tál aboratoš není uzavřená,

také kdo další tam bude moci skoumat

prvky a materiáli.

A no, tak bylo sně v vrámci

tez vouvých, kterou jsme uzavřeli

z tím s cedniském reakcí.

Tak jsme při stíbyli, že ale sponě

jednu šestínu roku,

ta aparatura bude odevřená zcela volně

v roce vsem, který pům golo posavat,

kdy vět tříc celé v ropské úně

se můl hlásitý experimentů

na teto aparatuře,

pak ty jich návrý jsou věhodlocování,

jak ty které jsou skledany,

že jsou řetečná, tak se pak realizují

tu realizacit na nově budeme zaíštěvat mí,

ale pak nám zbívášte stále většiná

roku, i když o rečku nějaký doští

se kvisným čas,

když se můžeme zabívat našímý vlastními experimenty,

které budou zajmé na no to budou

rysu těště s instrucijím se můl lořil,

to znamená phedikání v stáv

a vytře ve uté universitaká hlova

a u staphedikání se můj rozlové jovského.

A určitě nás zajímá,

co konkrétně se dá na tom unikátním přístroj vyskoumat?

A můžete byť vlastné celkem,

co kolev, co se týká v jedy, která vyskoumat,

a velmi podgodně povahý,

a na samozřejmě to zařízení bylo vyvinuto

se respektem k tomu,

že znam dali vyskoumat

i té materiali, které jsou radioktyvím,

které jsou vyský se jadaknou bezpečnosti,

řekněme.

Takže můžeme skoumat,

kteba jadak nápalý,

a můžeme skoumat,

odpad v jadekný jadek kraven,

jak je spusovém ceba odláváná,

a nějakým přírodným proces rumov,

vložištím,

a jaká nebezpečný potenciálně moho rozlyt.

Takže očekáváme,

že v tomatou mohlo důbude na hodný spoupracovat

i se vůcným státím institucien,

které se pravě,

tak můžete na závěry na krátce,

stručně přijde tady zakázka

izdukovám na materiál pro reaktory

nebo jaderné palevo.

Nevímě se přímozdukovám,

ale samocím je močnes je jeden z naszych potenciálních

nevížná nejžšit pachného v tom douhledu.

Tohle k mychal pro uzaředitel

fyzikálního ústavu a kedy mi je vět české republiky.

Moc vám děkujeme, na slišenou.

Těkujeme přivozký den, na sredenou.

Stále poslouháte vědu plus,

a teď bude mách ránět našie zami.

Na ochraně zemně přetníčivím

strzetem s asteroji depracují větci zbrna.

Programují spracování

dat z unikátní kameré,

že tyhle asteroji desnímat

a jejich potky posílat ze vzdálenosti milionů kilometrů na zami.

Cíla mězistět z čeho se

tato vesmírná těle sa skládají

a jak je v případě hrozící srášky

nejlepe odklonit a nebo zničit.

3...3...2...1...

Záže hmotor na plný výkon.

Start!

Tak to zněl start misla

Hera, Eurbska, Vesměné, Agentury

ta v rocr 2024

zamířilak asteroidům

Didymos a Dimorphos

a nami si se podílají i brněnční větci

říká to máška špárek

zvokulti informačních technologí VUD.

Sondaná, které mi jsme dělali,

tam nemělání, a je to k Jupsa,

který větí jako součást většími se Hera,

která je součástí iniciativy,

které se říká obesně planetární obraná.

Hera, mi řík asteroidům

proskůmat následky nárazu sondi Dart.

Neboli šipky.

První myse, která měla ověřit zdali stvodu káže

bezměrné tělesových chlids dráhy

a ochrání tak zemi.

Rulom výtest planetární obraný veštábu

nása prožívali takto.

A máme zásak.

Zásak prolyctvu a pro planetární obranu.

Detailní pohledná asteroidům možný

speciální kamera, která posíla s ním,

kysvícenéš 10 milionu kilometrů

spětna zemi.

Sof tvernájich vyhodnocení

vyvinuli větcej z fakulti informačník technologívé u té.

Mizme se věnovali tak zmané hyperspectralní kamerze.

Díky tomu vlastně se potom dá učit

trebat geologické nebo chemické složení.

Ten software, který vyt do té kameré dodáváte,

tak on vyfotín jako seri s nímku

a dokáže rozpoznat který a nejlepší na to

ho poslad pátky na zemi.

Tým, že to je měrně daleko,

je to progloní gdažen.

Vomarzem tak ten datový baliček,

který je tam glispozicí pro celoutu mysí

kstremí o mezení.

Zrobavlíko z jednou cedečka,

cože strášně malo.

A to rálně znamená,

že umězme schopný vyrobit

třeba o klem osmi s nímku

za celou dobute mi sa.

My tady na obrazku vidíme modelový asteroj

pro ilustraci je to všeda kamena

koule na černém pořední.

Tady třeba vidíme na monitoru příklad

syklence, kdy ten asterojí začíná o mimo zábě

a postupně se dostáva

až tak, že vlastně úplně celý

záběrůtej kamerí.

Na pakla se na té druhé stráně

se začně pomalo zanožovat, začně mizet,

takže tady těkce nekláno,

tak ten asteril už tam není celý,

k níc na země neposílám.

Bude se zaměřovat na napování celou

staroidů, postupně se bude přiblížovat

a začovat a rozlíšení.

Doplně je říha nák z fakulty

informačních technologii.

Hehráby mělak a staroidům přilatět

na konci roku,

potom vypustí malý satelic

onou kamerou, který se přiblíží ještě víc.

Můžeme si představit, že vypustat milány,

má v rikost kravice odbot,

mi se hehráv má v sobět vypustatí

za důvodu malé kravitace těchá staroidů,

jsem potniprůlet velké sondí,

mě mohl být oponíku nebezpeční.

Technologii chci vět se využit

i v těsné býskosti země,

k naští planetě se to týš jeden a staroid

bři přiblíží.

Pro c 29 kolám země proleti a starý,

který se mná pofys.

Zajímavé je, že on v postatě proleti

tak blisko, že bude blížneš měsíce.

Proletí mezi zemí a měsícem.

Půle věcu zemy učidě nezasáhné.

Na býdné ale vzácnou šanci

proskumat a staroid z blíska.

Potřebujeme mít statistickou analizu

toho, co vlastně v tom věsmíru je.

Takže takové to pošleme tam raketů

za tomovkou výt teoretický

na některé typi mohlo fungovat,

ale na jiné a starý vytobrště huběz nefungoval,

protože si to bude hraka mění, tak to na tomovkou běla

puš, ale vlastně se nic nestane.

Na projektu pracují desítky výreckých tímů

i firem. Smyslej přítom jasný.

Pokud se jednou obyví velké tělesu

na kolizní dráze ze zemí,

právědí, ki těmto výskomům budelictvo vědět,

jak proti srážc zasáhnout

a ochránit naši planetu.

Maregensl časky rozlas.

Na téma na vážeme,

si po celém světě sledují a starojde

nejen, aby je poznali,

ale také, aby dokázali v čas

ochránit planetu zemi před možnou srážkou.

Jak velká hrozbánám dnes

z vesmíru skutečně hrozí

a šloby planetu předkolizí s obřím a starojdem

ochránit na to se ptálná s reporter Maregensl

geologa a astronoma Tomášekohouta

pusobyciho we Finsku

na univerzitě v Turku

a geologickém ustavu a kadem je vět.

Jika jednes pravdě podobnost čeně

a ke vesmíné tělesu za sahné zemi?

Jd. na zem dopadné asi

92-mymozemského materiálu

drobný prahový zemná nebo kamínky,

většiná se rozpadné v zemské atmospěřen.

Ale několik rá do roka,

země s razy zmenčí masteroidem,

několik metrů v průměru

a da už se nezcela rozpadné v atmospěře

ale můžou drovné úlomky

dopadnou tašná zemský povrch

a ty nazíváme meteority.

Pro představu o jak velký bil masteroid

který spůsobilo věhnoutí dinosaurů.

Všichni výme, že dinosaurů

přiběhnouly podopadu masteroidu

a ten byl asi kilometr veliký.

Kilometrových masteroidů

v okolí zemně

je asi desítky a štovky

a myteněř všechny už jsme oběvily

a žádný z nich není na polizní draze

se zemí.

A co menší masteroidy?

Menší masteroidů

treba 100 metrových

je daleko víc těch je

až 10.000 pokolí zemně.

A těch my známe asi jednoprocentojenom

a 10.000 metrových masteroidů

dopadne na zem tak jeho energie přidofadů

může spůstošit oblast

asi po rozloze 50 a 100 kilometrů.

Jak obtížné udhalit

masteroid leticí přímona naše planetu?

Nenodíší spůsobek pozorovat masteroidy

je použivací daleko hledu na zemy

a monitorovat noční oblohu

daléží potom také jak dalice

astrojit na svícen

a fakt také jak je složení

astrojdu máme astrojdy, kdy majho dně uhlíku

a fakt jsou černy jako uhlí

a odráži malo světla tak byjš máme velké astrojit

které je tmaví tak hočeško spozorujem.

Jakými spůsobilo ze astrojit

odklonět nebo zníčit?

Tak když já by jsme oběvili nějaký astrojit

který by do nakoli zní dráze se zemy

tak vyštod zistíme několik k let do předů

tak je možno vyslát osmickou zondů

teda donějí narazí

troškuho po ostrčí

a malý odklonění jeho dráhy

u sobířem minę zemy.

Když to zistíme radčím horyzontů

tak už je to trochu problématické.

Dala by se rozbakuli ze odvrácic

třeba po užitím atomové bumby?

Souplány a po užitím atomové bumby

aby se ten astrojt z něčir

ale my přesně nevíme neblot o testovánu

jak ten astrojt udarágovat na atomový výbůvěho

bliskosti,

jesli seho podáří odklonit

nebo rozbít na menčí kouzky

tady pak hrozí také nebezpečí,

že celkově postěže na ploha by byla věci.

Nevíme zle to zrovná dobrajná

pod hrozbít na menčí kouzky

a neboho třeba nechá dopadnou celej.

Jaké další nebezpečí zvesmíru na znes

může o rozyt?

Samořejmě dopady asterovidů

nejsou jediná hrozba pro zemy.

Napříklat ekstremní

galosti na slunci

může narušit ze mské magnetické pole

a spoškodit aší infrastrukturu na zemy

a se největší hrozba

pro lidstvone přichází zvesmíru

ale je to zpíš naše aktivitá pro naši civilizací

představují nebezpečí

ozboprojené konflikty

a rovná ne moc dobrý spůso

pek sechováme k naši zemy

a čivotnímu prostředí,

na kterém jsme závysli.

říká tomáš kohouc

univerzity v Turku

we Finnsku a geologického

ustavu Akademěvět

České republiky

Marie Gensel Český Rozlás.

A to už je znešní vědy

plus vše.

Za pozornostvám

děkuje lenka vahlová

a přej dobrý poslech

dalších pořadů

Českého Rozlásu plus.

Jak postavit dobrou školu?

Nohem zásedněši

neškvalitní budova

a zázemi přítě

sehraný pedagogický zbor

jakým způsobem

tedy ředitele

mohu budovat

fungujícítíme

a vytvářet

bezpečné prostředit učení.

Co patří v současností

k největším vizvám

přižkzení škol v Českou?

To bude tematem

veřejného natáčení

pořadů reparat

na festivalu stělávání

nakopněte svoj školu

blitomyšli.

Prite si i vy poslechnout

postřejí sprák se od dvou

skušených ředitelů

Petri Mazancové

a Carla Nerfla.

Těšíme se na vás

320. umorá

v půl 12. plitomyšli

a nebo si její

skušenosti poslechněte

v jednom z vřeznových dílu

pořadů reparat.

Podrobnosti,

jak se veřejného natáčení

s učosnět najdete na našich stránkách

plus tečka rozvostička cezeta.